Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 68 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zhodnotenie stavu vodného toku Trnávka z hľadiska znečisťovania dusíkom a fosforom
Melicherčíková, Paula
Bakalářská práce Zhodnocení stavu vodního toku Trnávka z hlediska znečišťování dusíkem a fosforem se zabývá monitoringem a hodnocením kvality vody vodního toku Trnávka po dobu jednoho roku, konkrétně od 18. 2. 2018 do 21. 1. 2019. První část práce řeší objasnění pojmů a problematiku povrchových vod. Druhá část přibližuje vodní tok a obeznamuje čitatele s přírodními poměry a zvolením příslušných odběrných míst pro změření hodnot pH, vodivosti, teploty a obsahu rozpuštěného kyslíku sondami Hach HQ30d flexi. Metodická část vysvětluje princip laboratorní analýzy v laboratoriu ÚAKE Mendelovy univerzity, kde byli analyzované další chemické faktory ovlivňující kvalitu vody: orthofosforečnany, dusitanový dusík, dusičnanový dusík, sírany a železo. Tyto hodnoty byli určeny spektrofotometrem Hach-Lange DR 4000 na základě předepsaných postupů. Následovalo vyhodnocení podle přílohy č. 1 Nariadenia vlády SR 269/2010 Z. z. v poslední části této bakalářské práce.
Úprava vody s terciálním stupněm
Marzinová, Kristýna ; Talašová, Lucie (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá úpravou pitné vody s terciálním stupněm za pomoci aktivního uhlí. V první části jsou popsány druhy úpravy vody pomocí jednostupňové úpravy bez separačního stupně, následně úprava vody se separačním stupněm jednostupňová a dvoustupňová. V druhé části je popsána úprava vody z povrchového zdroje pomocí třetího separačního stupně. V poslední části se práce zaměřuje na aktivní uhlí, jeho historii, druhy a strukturu, dále na výrobu a reaktivaci. V závěru práce je navržen filtr s aktivním uhlím a také dimenzováno potrubí filtru. K práci je přiložena i příloha zobrazující řez a půdorys filtrem s aktivním uhlím.
Kinetika vybraných herbicidů a jejich biodegradace v půdním a vodním prostředí
Šabršulová, Anna ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Stibal, Marek (oponent)
V České republice tři nejčastěji používané skupiny herbicidů (chloracetanilidy, triaziny a glyphosát) se řadí mezi látky, které jsou v povrchových vodách nalézány v největších koncentracích. Na základě jejich chemických vlastností tyto látky po aplikaci na zemědělská pole různě interagují s půdou a vodou a jsou dále vystavovány mnoha přírodním faktorům rovněž ovlivňující toto vzájemné působení. Adsorpční koeficient, rozpustnost ve vodním prostředí, srážky či drift různorodě působí na kinetiku těchto herbicidů a z nich vznikajících metabolitů. V rámci pohybů v půdě jsou mateřské látky zmíněných herbicidů aktivně biodegradovány pomocí mikroorganismů, které patři mezi nejúčinnější rozkladače v přírodě. Biodegradace je v půdním i vodním prostředí urychlována či zpomalována teplotou, vlhkostí, množstvím mikrobiálních společenstev a spoustou dalších environmentálních faktorů. Ačkoliv je mikrobiální degradace v půdním i vodním ekosystému efektivní, vznikají při ní metabolity, jejichž perzistence v prostředí je oproti mateřským látkám značně vyšší. Metabolity se do povrchových vod dostávají smyvem či vyplavováním z půd a mohou zde přetrvávat až desítky let v závislosti na chemických vlastnostech látky a přírodních podmínkách. Klíčová slova: povrchová voda, herbicidy, metabolity herbicidů, srážko-odtokový...
Jakost povrchových vod v ČR a jejich upravitelnost
Bedáňová, Jana ; Macsek, Tomáš (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Práce pojednává o jakosti povrchových vod v ČR a o vývoji její kvality v tocích a nádržích. O problémech spojených s vypouštěním odpadních vod do recipientu (často bez čištění) a splachy ze zemědělských půd. V závěru se zabývá ukazateli kvality vody, jejich získávání a posuzování na základě normativních dokumentů dále jejich výpočtem na základě naměřených hodnot.
Vliv zemědělské činnosti na vybrané fyzikálně chemické parametry povrchových vod
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní diplomové práce bylo statisticky vyhodnotit vliv způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na vybrané hydrochemické parametry povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Modelové území je tvořeno horními a dolními subpovodími Paseckého, Bedřichovského a Váčkového potoka. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, dusičnanový dusík (N-NO3-), nerozpuštěné látky (NL105) a fosforečnanový fosfor (P-PO43-), tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Změny těchto parametrů byly monitorovány v období let 2014 2017. Změny v chemismu mezi horním a dolním odběrovým místem jednoho potoka byly prokázány ve všech tocích u vodivosti a dusičnanového dusíku (N-NO3-). Na základě výsledků lze konstatovat, že povrchové vody v zájmovém území jsou ovlivňovány zemědělskou činností, nejedná se však o intenzivní formu zemědělské činnosti.
Monitoring jakosti vody vybraného toku
Kovařík, Radovan
Bakalářská práce se zabývá ročním monitoringem jakosti vody toku Břežanka na šesti zvolených odběrných místech od 26. dubna roku 2015 do 14. března 2016. Odběrná místa byla určena v návaznosti na pokračování monitoringu Ing. Dagmar Michalčíkové zpracovaného v rámci diplomové práce. V literární rešerši je řešena problematika povrchových vod a charakteristika zájmového území. Další část je věnována samotnému měření ukazatelů. Mezi sledované ukazatele přímo v místech odběru vzorků pomocí přístroje HQ30D patřily: konduktivita, rozpuštěný kyslík, hodnota pH a teplota. Současně byl prováděn odběr vzorků vody, které byly následně chemicky analyzovány v laboratoři ÚAKE Mendelovy univerzity v Brně. Ke sledovaným ukazatelům stanovovaných pomocí spektrofotometru patřily: celkový fosfor, dusičnanový dusík a chemická spotřeba kyslíku. Zjištěné hodnoty z terénního měření i laboratorní analýzy byly dále vyhodnoceny podle normy ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod a rovněž dle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb.
Studie kvality vody ve studánkách CHKO Křivoklátsko
Vobecká, Kateřina ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Tonika, Jaroslav (oponent)
Kvalita vody je určujícím abiotickým faktorem životního prostředí, zejména pro na vodu vázané ekosystémy. Nezbytná je i pro lidskou společnost, pro kterou by absence pitné vody měla katastrofální důsledky. Tato diplomová práce je zaměřena na malé zdroje podzemní vody na území CHKO Křivoklátsko - na studánky a prameny. Voda ze sledovaných studánek byla podrobena základní fyzikálně-chemické analýze, u některých studánek byla provedena i analýza mikrobiologická. Výsledky měření byly srovnány s platnou legislativou zabývající se problematikou pitné vody a s bakalářskou prací Tomáše Brabence, na kterou předkládaná diplomová práce navazuje. Klíčová slova: Křivoklátsko, studánky, prameny, kvalita vody
Metody analýzy hydrochemických dat v prostředí statistického softwaru na příkladu modelového území Novohradska
BERNASOVÁ, Tereza
Obsahem diplomové práce bylo statisticky vyhodnotit vliv způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na hydrochemické parametry povrchových vod. Pro vyhodnocení bylo zvoleno modelové území, které se nachází v Novohradských horách a je tvořeno dolním a horním subpovodím Váčkového potoka a dolním subpovodím Paseckého potoka. V rámci jednotlivých subpovodí je uplatňován odlišný způsob hospodaření (orná půda, les a louky), z tohoto důvodu je možné porovnat vliv daného hospodaření na hodnoty sledovaných parametrů povrchových vod. Zvolenými parametry byly vodivost, N NO3-, TOC, NL105 a průtok. Na základě výsledků lze tvrdit, že vody pocházející z intenzivně zemědělsky obhospodařovaného subpovodí Váčkového potoka vykazovaly vyšší hodnoty sledovaných parametrů než lesní či luční subpovodí. Byl zjištěn jednoznačný trend mnohonásobného zvýšení průtoku a hodnot N NO3-ve vodách vždy den po silné srážkové epizodě. Celkově lze tvrdit, že orná půda má snížené retenční schopnosti, čemuž nasvědčuje i zjištěný vysoký celkový odtok vody ze zemědělsky obhospodařovaného subpovodí.
Interakce mezi povrchovou a podzemní vodou v nivě řeky Lužnice
Slabá, Zdenka ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Tato diplomová práce je součástí projektu Geografické sekce Přírodovědecké fakulty University Karlovi. Projekt se hlouběji zabývá procesy v nivách řek Lužnice, Stropnice a Blanice. Výzkum v nivě řeky Lužnice byl zahájen v roce 2008 a je zaměřený na interakci podzemní a povrchové vody. Zájmové území o rozloze 0,6 km2 leží jižně od obce Halámky. V této práci jsou především zpracovány dílčí výsledky výzkumu. Důraz je kladen na interpretaci chování hladiny podzemní vody, směr proudění podzemní vody v oblasti a interakci mezi podzemní a povrchovou vodou. Výsledky práce mohou být využity v navazujících etapách projektu.
Hodnocení vlivu skládkových vod na povrchové toky ČR.
Samšuková, Eva ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Křenková, Marcela (oponent)
Skládková voda představuje chemický roztok, který vzniká v matrici odpadu uloženého na skládku. V souvislosti s celosvětovou rostoucí produkcí odpadu se zvyšuje i možné riziko úniku skládkových vod z tělesa skládky do okolí a kontaminace životního prostředí, potažmo povrchových vod, polutanty, které se ve skládkových vodách vyskytují. Tato bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení vlivu, který mají skládkové vody na povrchové toky v České republice. Hodnocení proběhlo hlavně interpretací dokumentace získané z několika skládek v České republice, ale také pomocí sekundární literatury. Možné ovlivnění povrchových toků je taktéž nastíněno pomocí chemických výpočtů, které mají ilustrovat hypotetickou situaci, která by nastala v případě průniku kontaminovaných skládkových výluhů do povrchových toků. Z provedeného průzkumu a jeho výsledků je patrno, že vliv skládkových vod na povrchové toky je velkým rizikem, které hrozí jak za běžných provozních podmínek skládky - při nedostačujícím technickém zabezpečení či ukládání odpadu nevyhovujícího daným výluhovým limitům, tak také při mimořádných událostech jako jsou zvýšené srážkové úhrny. Dochází především ke kontaminaci těžkými kovy, chloridy či dusíkem v různých formách jeho výskytu. Markantní také bývá organické znečištění, které se projevuje zvýšenými hodnotami...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 68 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.