|
|
Makrozoobentos řeky Svratky -- změny složení společenstva makrozoobentosu v podélném profilu
Kadeřábek, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá pozorováním a změnou makrozoobentosu v podélném profilu řeky Svratky. Jeho sledování bylo prováděno na sedmi lokalitách řeky Svratky a to v červenci roku 2012. Vzorky byly z jednotlivých lokalit odebrány v terénu pracovníky MENDELU a následně byly autorem práce zpracovány a determinovány ve školní laboratoři. Byla vyhodnocena druhová diverzita a abundance. Na těchto sedmi lokalitách bylo zjištěno celkem jedenáct skupin makrozoobentosu, přičemž mezi nejpočetnější patřily skupiny Ephemeroptera, Coleoptera, Diptera a Trichoptera. Ze získaných údajů bylo vyhodnoceno taxonomické složení a abundance, kde se oba faktory směrem po toku řeky měnily tak, že taxonomické složení bylo bohatší a abundance mírně stoupala. Lze říci, že sledovaný úsek toku řeky Svratky je relativně stabilní a nebyly zaznamenány výraznější změny.
|
|
|
Vliv rybníků a rybničních soustav na složení bentosu horní Lužnice
SVAČINA, Petr
Práce je zaměřena na sledování změn bentických společenstev v podélném gradientu řeky Lužnice. Řeka protéká rybniční oblasti Třeboňsko a největším rybníkem ČR ? Rožmberkem. Je posuzován především vliv rybníku na bentická společenstva. Práce zahrnuje odběry bentosu dle metodiky PERLA na čtyřech profilech ve čtyři období, analýzu chemických parametru vody a zpracování těchto dat. Hodnoty SI (saprobní index) byly na odtoku z Rožmberka vyšší, než na přítoku. Hodnoty SI byly v podélném gradientu od SI 1,8 ? SI 2,6. Nejnižší hodnoty SI byly na prvním profilu Suchdol (SI 1,8 ? SI 2,1) a nejvyšší na posledním profilu Vlkov (SI 2,4 ? SI 2,6). U chemických parametrů, byly na odtoku zaznamenány zvýšené hodnoty BSK5, TOC, NL105, NL505, chlorofylu a celkového P. Naopak nižší hodnoty byly zaznamenány u dusíkatých forem (Ncelk.,N-NH4, N-NO3-). Na jednotlivých profilech byla výrazná změna ve výskytu, či absence některé skupiny. Profily Suchdol a Hlína byli od profilů Lužnice a Vlkov rozdílný především ve výskytu pošvatek, vážek, brouků a celkově jedinců indikujících dobrou kvalitu vody. Profily na odtoku z Rožmberka (Lužnice a Vlkov), vykazovaly trvalou přítomnost pijavic a naopak nárůst druhů indikující vyšší organické znečištění. NMDS metoda potvrdila vliv lokality na společenstva a nikoliv období (R2= 0,6 na hladině významnosti p = 0,001).
|
|
|
Zhodnocení parametrů kvality a oživení povrchových vod na území zasaženém povrchovou těžbou hnědého uhlí
VLÁŠEK, Ondřej
Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení parametrů kvality a oživení povrchových vod na území zasaženém povrchovou těžbou hnědého uhlí. Výzkum probíhal na Velké podkrušnohorské výsypce, a tocích neovlivněných výsypkou.. Na vybraných lokalitách byly měřeny hodnoty pH, vodivosti, alkality, nasycení kyslíkem, teplotu a odebíral vzorky makrozoobentosu. Vody na výsypce jsou charakteristické vysokými koncentracemi rozpuštěných látek a alkality. Druhová rozmanitost je těchto vodách nižší a je ovlivněna nejen chemickými ukazateli, ale také charakterem substrátu dna.
|
|
|
Sezónní změny makrozoobentosu Brněnské nádrže v průběhu manipulací s vodní hladinou
OPATŘIL, Jan
Na Brněnské přehradě v současnosti probíhá celá řada opatření zaměřených na celkové ozdravení prostředí s cílem především omezení výskytu sinicových vodních květů. Základním zásahem v tomto směru je snížení vodní hladiny v letech 2009-2010, kdy byla hladina snížena až o 9 m. Tímto zásahem se obnažila většina plochy dna a ve zbývajícím jezeře se zcela změnily kyslíkové poměry. Cílem mé práce je vyhodnocení změn v makrozoobentosu nádrže v reakci na tyto zásahy a opatření. Na vybraných profilech nádrže, zvolených s ohledem na stav vodní hladiny a hloubkových poměrů byly sezónně odebírány vzorky makrozoobentosu Ekmanovým drapákem. Vzorky byly odebírány na lokalitách Hráz, Střed, Litorál, Rakovec, Zouvalka, Rokle a Horní vzdutí. Paralelně se vzorkováním byly měřeny i vybrané parametry prostředí (teplota, O2 ) v epilimniu a hypolimniu. Odebrané vzorky byly promyty a zakonzervovány k pozdější determinaci a kvantifikaci v laboratoři. Veškeré odebrané vzorky makrozoobentosu jsem pro přehlednost rozdělil do tří skupin: Chironomidae, Oligochaeta a Ostatní. Výsledkem je grafické znázornění biomasy a density po lokalitách v jednotlivých rocích a jeho diskuze s abiotickými faktory.
|
|
|
Druhová variabilita bentických organismů v řece Dračici hodnocených systémem PERLA
KOUTNIK, Dalibor
Posouzení ekologického stavu vybraného úseku řeky (od obce Františkov až k hranicím s Rakouskem) na základě terénního sledování. Zjištěné údaje jsou vyhodnoceny systémem PERLA. Metoda je založena na hodnocení biodiverzity vzorků makrozoobentosu z broditelných tekoucích vod. Vzorkování je možné aplikovat do tekoucích vod, kde sloupec hladny vody nepřesahuje nad 1 m a rychlost proudu do 1 m/s. Odběr se provádí za normálního nebo nízkého stavu vody v řece.
|
|
|
Vliv elektrolovu na makrozoobentos
PAVLÍČEK, Michal
Pokus byl zaměřen na sledování vlivu elektrolovu na makrozoobentos včetně mechanických podnětů (průchod lovící čety). Reakce na elektrolov i brodění se projevila zvýšeným driftem bentosu. Odběry vzorků proběhly s použitím Surberovy a driftových sítí. Vyhodnocení proběhlo jak kvantitativně (počet jedinců v driftu u jednotlivých metod), tak kvalitativně (zastoupení taxonů v jednotlivých metodách).
|
|
|
Využitelnost umělých substrátů pro kvantitativní a kvalitativní studium makrozoobentosu
MAČEJ, Jakub
Makrozoobentos jsou vodní bezobratlí žijící na dně a obvykle větší než cca 2 mm. Mezi nejvýznamnější zástupce makrozoobentosu patří vodní larvy hmyzu (jepice, pakomáři, chrostíci aj.), nitěnky, měkkýši a korýši. V práci byl na rybniční stoce v pokusném areálu FROV Vodňany sledován proces kolonizace instalovaných umělých substrátů s cílem vyhodnocení jejich vhodnosti pro monitoring makrozoobentosu. Použitým umělým substrátem pro pokus byly plastové náplně biologických filtrů, instalovaných v pěti řadách po pěti blocích (opakováních). V týdenních intervalech byly tyto řady umělých substrátů odebírány a získané vzorky makrozoobentosu dále zpracovány (determinace, počty). Bylo potvrzeno, že v podmínkách rybniční stoky probíhá kolonizace umělých substrátů bentickými živočichy ihned v prvním týdnu po nasazení a druhová pestrost, vyjádřená počtem taxonů se v dalších týdnech nijak výrazně nezměnila. Na základě výsledků lze konstatovat, že umělé substráty lze využít pro kvantitativní a kvalitativní studium makrozoobentosu.
|
|
|
Macrozoobenthos Pohořského a Dobechovského potoka v Novohradských horách
KLOUDOVÁ, Jana
Práce se zabývá skladbou a strukturou makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka v Novohradských horách. Hodnocení proběhlo na základě sběrů z 10 lokalit uskutečněných v červenci 2001, březnu 2002 a červenci 2002/2003. Kromě určení a zařazení nalezených živočichů do systému, byly sběry kvalitativně ohodnoceny prostřednictvím indexu diverzity, dvou biotických indexů (saprobní index, Belgian Biotic index) a indexu podobnosti. Bylo zjištěno, že společenstvo zoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka zahrnuje druhy pstruhového a lipanového pásma. U většiny taxonů se jedná o charakteristické zástupce čistých tekoucích vod s dostatečně prokysličenou vodou.Vzájemná druhová podobnost společenstev makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka je přibližně 40%. Srovnání indexů společenstev makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka je příznivější pro Pohořský potok,jehož bentická fauna je podle zjištěných hodnot pestřejší a vyrovnanější. Z hlediska saprobity patří Pohořský potok převážně mezi toky oligosaprobního stupně. Voda Dobechovského potoka kolísá mezi stupněm oligosaprobity a {$\beta$}-mesosaprobity.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.