|
|
Přetížení vazivového aparátu kolenního kloubu u hypermobilních osob
Chalušová, Michaela ; Polavková, Radka (vedoucí práce) ; Muchová, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Fyzioterapie Michaela Chalušová Přetížení vazivového aparátu kolenního kloubu u hypermobilních osob Overload of the knee joint fibrous system in people with joint hypermobility syndrome Bakalářská práce Vedoucí závěrečné práce: Bc. Radka Polavková Praha, 2011 PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce, paní Bc. Radce Polavkové za vedení, cenné poznámky, odborné připomínky, podněty a náměty. Dále bych chtěla poděkovat pacientkám za jejich ochotnou spolupráci v rámci vyšetření a následné fyzioterapie. PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a že jsem řádně uvedla a citovala všechny použité prameny a literaturu. Současně prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím s trvalým uložením elektronické verze mé práce v databázi systému meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací. V Praze, 15. června 2011 MICHAELA CHALUŠOVÁ V Praze dne:15. června 2011 _______________________ Podpis studenta Identifikační záznam: CHALUŠOVÁ, M. Přetížení vazivového aparátu kolenního kloubu u hypermobilních osob. [Overload of the knee joint fibrous system in people with joint hypermobility...
|
|
|
Vyšetření mozečkových funkcí u pacientů se skoliózou
Drdáková, Lenka ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Slováčková, Lenka (oponent)
Cíl: Zjistit, zda existuje rozdíl v přítomnosti minimálních mozečkových příznaků, hypermobility, a dyspraxie u skupiny pacientů s idiopatickou skoliózou (IS) a u skupiny jedinců bez IS. Metodika: Pro výzkum bylo vybráno 11 pacientů s IS a 11 jedinců bez IS jako kontrolní skupina. Pro vyšetření mozečkových příznaků jsme použili škálu International Cooperative Ataxia Rating Scale (ICARS). Hypermobilitu jsme hodnotili deseti testy dle Jandy. Přítomnost kyvadlových reflexů jsme zjišťovali pomocí patelárního a tricipitového reflexu. Poruchy dyspraxie jsme vyšetřili tzv. Československým testem. Výsledky: Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u pacientů s IS v hodnocení škály ICARS, oproti kontrolní skupině měli horší skóre (p < 0,05). Častější hypermobilita byla u pacientů s IS prokázána u zkoušky rotace hlavy (p = 0,0384) a u zkoušky předklonu (p = 0,0409). Neprokázala se statisticky častější přítomnost kyvadlových reflexů, ani poruch dyspraxie u pacientů s IS. Závěr: Vyšetření prokázalo signifikantně výraznější ataxii a asynergii u pacientů s IS oproti kontrolní skupině. Byla zjištěna častější hypermobilita u zkoušky rotace hlavy a u zkoušky předklonu ve skupině pacientů s IS. Celkové vyhodnocení hypermobility bylo na hranici statistické významnosti. Naproti tomu rozdíl vyšetřovaných kyvadlových...
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u jedinců s hypermobilitou
BÜRGEROVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kloubní hypermobility. Hypermobilita nepředstavuje onemocnění v pravém slova smyslu, ale určitý stupeň kvality vaziva. Projevuje se zvýšenými rozsahy pohybu v kloubech nad fyziologickou mez. Především je nutno podotknout, že právě vazivo plní zpevňující a fixační funkci v pohybovém systému. U hypermobility dochází ke zvýšené laxicitě ligament a volnosti kloubních pouzder, navíc se pojí se sníženým napětím svalstva. V důsledku insuficience vaziva provází hypermobilitu kloubní instabilita, jenž vede k rozvoji funkčních poruch. Proto fyzioterapie představuje zásadní roli v kompenzaci projevů hypermobility, tak aby funkční poruchy nepřerostly ve strukturální. Cílem této bakalářské práce bylo především vysvětlení problematiky hypermobility a navrhnutí vhodné fyzioterapeutické léčby u hypermobilních jedinců. V teoretické části práce definuji pohybový systém se zaměřením na popis vaziva a kloubu. Následuje vysvětlení funkčních poruch a jejich vztahu se strukturálními onemocněními. Na to navazuji charakteristikou hypermobility a s ní spojeným hypermobilním syndromem, kterou následně rozvíjím popisem epidemiologie, etiopatogeneze a klinických příznaků. Dále uvádím klasifikaci hypermobility a diagnostická vyšetření s širším popisem nejčastěji používaných v České republice a zahraničí. V konečné fázi docházím k diferenciální diagnostice a samotné charakteristice terapie hypermobilních jedinců. Vytvoření praktické části mé bakalářské práce jsem pojala zpracováním kvalitativního výzkumu. Zkoumaný soubor představovali dva muži dospělého věku s potvrzenou hypermobilitou. U probandů jsem provedla odebrání anamnézy a zpracovala vstupní vyšetření zahrnující i vyšetření hypermobility dle Jandy, dále pomocí goniometrie. Na základě vyšetření jsem navrhla terapii, kterou jsme naplánovali na 2-3 měsíce s mým vedením 1x týdně po dobu 60 minut. Probandům bylo doporučeno každodenní cvičení zhruba po dobu 15-20 minut. U jednoho z probandů jsme naplánovali celkem 10 sezení, po ukončení jsme provedli výstupní hodnocení, při němž jsme došli k závěru celkového zlepšení tělesného stavu, avšak hypermobilitu jako takovou se nám nepodařilo ovlivnit vzhledem k délce terapie a nemožnosti ovlivnit kvalitu vaziva. Kompenzace hypermobility je totiž otázka velmi dlouhodobého cvičení. U druhého probanda jsme bohužel terapii předčasně ukončili před naším 7. sezením z důvodu náhlých zdravotních komplikací, tudíž jsme nedošli k žádným pozitivním výsledkům. Avšak ke kompenzaci hypermobility by i v tomto případě bylo třeba dlouhého časového úseku.
|
|
|
Možnosti ovlivnění hypermobility dětí staršího školního věku
KRBEČEK, Jindřich
Jako základ mé bakalářské práce jsem si vybral výzkum problematiky funkční poruchy pohybového aparátu, konkrétně zaměřený na vrozenou hypermobilitu dětí staršího školního věku, se zaměřením na ramenní a loketní kloub. Hypermobilita je onemocnění pohybového aparátu, které způsobuje nadměrnou laxicitu pojivové tkáně, díky které se klouby dostávají do extrémních poloh. To může způsobit poškození nejen kloubní chrupavky, nýbrž celého kloubu včetně okolních tkání. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.
|
|
| |
host ::
RSS.