|
|
Regionální rozvoj a plošná ochrana souborů lidové architektury v obcích okresu Tábor.
HORNÍKOVÁ, Lenka
V roce 1995 bylo na základě zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů prohlášeno 61 souborů lidové architektury vesnickými památkovými rezervacemi a 164 sídel vesnickými památkovými zónami. Cílem práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje rozvoj venkovského prostoru památková ochrana souboru lidové architektury ve vesnických památkových rezervacích a vesnických památkových zónách. Hlavním smyslem práce je ověřit výsledky památkové ochrany a postoje občanů, orgánů samosprávy i státní správy k této problematice a její důsledky pro rozvoj vybraných sídel. Výsledkem práce je navrhnout opatření k dalšímu rozvoji studovaných území vybraného okresu. Konkrétně se jedná o tyto rezervace a zóny: Klečaty, Komárov, Mažice, Vlastiboř, Zálší, Záluží, Bechyňská Smoleč, Nedvědice, Svinky.
|
|
| |
|
|
Rozvoj Orlicka v názorech občanů
Vajdová, Zdenka
Příspěvek informuje o sociologickém šetření občanů Orlicka v roce 2008. Přináší analytickou informaci o postojích a názorech občanů na současné rozvojové projekty a záměry v území, na důsledky rozvoje cestovního ruchu a vztah k zastupitelstvu.
|
|
|
Sociální kapitál jako faktor regionálního rozvoje
Stachová, Jana ; Čermák, Daniel
Příspěvek má dvě části, první z nich je věnována konceptualizaci vlivu sociálního kapitálu na regionální rozvoj, v druhé jsou uvedeny výsledky empirického šetření sociálního kapitálu v České republice. V analytické části je důraz kladen na teritoriální diferenciaci sociálního kapitálu podle regionů NUTS a také jeho diferenciaci podle velikosti sídla. Čím větší je velikost sídla, tím nižší je úroveň sociálního kapitálu.
|
|
|
Zemědělství v horských oblastech: vybrané teoreticko-metodologické aspekty geografického výzkumu
Martinát, Stanislav
Horské oblasti pokrývají v závislosti na zvolené metodice vymezení až jednu třetinu území České republiky. Bereme-li v úvahu zemědělskou půdu, jde o přibližně její 8% část. Jde tak o relativně rozlehlou část území státu. Zemědělské aktivity provozované v těchto oblastech musí přísně respektovat přírodní podmínky, zároveň si však musí udržovat své sociální, kulturní a ekonomické funkce. Analýza těchto funkcí je zajímavou výzvou pro výzkum horského zemědělství. Cílem tohoto příspěvku je sledovat fenomén horského zemědělství a s ním spojené prostorové procesy; důraz je zejména kladen na teoretickou analýzu jejich významu pro rozvoj kulturní krajiny a společnosti v těchto oblastech. Zvláštní pozornost je věnována konceptu marginality v kontextu zemědělských činností.
|
|
|
Přírodní potenciál cestovního ruchu Vranovska a Podyjí
Nováková, Eva ; Frantál, Bohumil
Článek se zabývá problematikou hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu. Na příkladu území Vranovska a Podyjí a s využitím nástrojů GIS představuje metodiku výpočtu tohoto potenciálu, která zohledňuje jako limitní faktor ochranu životního prostředí. Ve druhé části příspěvku jsou potom analyzovány a diskutovány některé subjektivní aspekty potenciálu rozvoje cestovního ruchu (vnímání a image lokalit) v kontextu marketingových strategií.
|
|
| |
|
|
Motivace a způsoby využívání telekomunikačních technologií obyvateli malých měst
Kallabová, Eva ; Frantál, Bohumil
Jednou z klíčových otázek týkajících se problematiky regionálního rozvoje v současné „informační společnosti“ je otázka dostupnosti a možností využívání nových telekomunikačních a informačních technologií. Mobilní telefony, faxy, počítače, internet a další technologie, jejich rozšíření, způsob a míra využívání, stejně jako znalosti a dovednosti s nimi spojené, představují jeden ze základních elementů, které by měly umožnit České republice stát se součástí moderního informačního světa jako dynamická, vzdělaná a konkurenceschopná společnost. Autoři se ve svém příspěvku, který vychází z dat získaných vlastním výzkumem, zabývají touto problematikou, přičemž se zaměřují na využívání telekomunikačních a informačních technologií konkrétně ve vztahu k obyvatelům malých moravských měst.
|
|
| |
|
|
Amenitní migrace a turismus
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jedním z globálních jevů posledních dvou desetiletí je specifický typ migrace obyvatel zvaný „amenity migration“. Jedná se o migraci, která není motivována ekonomickou prosperitou, ale hodnotnějším přírodním, případně i sociálním a kulturním prostředím cílového území. Tento jev je výrazně podporován vznikem a masovým šířením informačních technologií a ve svém důsledku vede, jako každá migrace, ke změnám prostorového uspořádání lidských aktivit v cílovém území. Za určitých podmínek se může stát jednou z „societal driving forces“ určujících socioekonomický rozvoj daného regionu. Článek se zabývá analýzou faktorů ovlivňujících vznik „amenity migration“ v České republice.
|
host ::
RSS.