|
|
Simulace hydrologické odezvy povodí na různé srážkové události
ŠVANDA, Dominik
Tato diplomová práce se zabývá simulací hydrologické odezvy povodí na různé srážkové události. Simulace hydrologické odezvy proběhla na povodí Olešenského potoka. Odtok vody z krajiny je ovlivňován hned řadou různých činitelů současně. Mezi nejvýznamnější činitele patří například sklonitost terénu, využití v území, nasycenost půdního profilu vodou, antropogenní vlivy, vegetační kryt a v neposlední řadě také geologické a půdní poměry, tvar a plocha povodí, klimatické poměry apod. Vtéto práci jsou výše zmíněné faktory objasněny, podrobně vysvětleny a popsány. K vypočtení odtoku vody z krajiny slouží několik metod, v tomto případě byla k výpočtu přímého odtoku z krajiny použita metoda CN křivek. S využitím mapy BPEJ, využití území (land use) a maximálních denních úhrnů srážek s pravděpodobností opakování N let (2, 10, 20, 50 a 100 let) získaných ze srážkoměrné stanice v Týně nad Vltavou byly provedeny výpočty nejdříve početním (vektorovým) způsobem a následně byly rastrovým způsobem provedeným v softwaru ArcMap vytvořeny mapy přímého odtoku vody ze zájmového povodí. V dalším kroku byly simulovány různé scénáře, jež ovlivnily odtok vody z povodí. Prvním scénářem byla změna nasycenosti půdy vodou, resp. obsahu vody v půdě (suchá, střední a mokrá). Bylo zjištěno, že touto změnou se zásadně mění jak odtok vody z povodí, tak i kulminační průtok. Druhým scénářem bylo zatravnění veškeré orné půdy v povodí, kdy se porovnával skutečný stav oproti stavu teoretickému. Touto změnou se snížily hodnoty CN křivek, čímž se následně snížil přímý odtok vody z krajiny. Třetím a posledním scénářem bylo navržení 20 metrů širokých zasakovacích pásů podél komunikací, vodních toků a vodních ploch. Tímto navrženým opatřením se hodnoty součinitele odtoku snížili zhruba o 1 % oproti součinitelům odtoku při skutečném stavu. V tomto případě nedošlo k zásadní změně, jelikož zasakovací pásy zaujímají pouze nepatrnou část celkové rozlohy. Nicméně i přesto mají zasakovací pásy pozitivní vliv na srážko-odtokové události v krajině.
|
|
|
Břehová infiltrace v prostoru meandru Jordán na Orlici
Drmota, Adam ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá studiem lokality meandru Jordán na řece Orlici, kde vodní tok v posledních letech prošel rozsáhlou revitalizací, která po několika desítkách let navrátila vodní tok do svého původního koryta. V souvislosti s revitalizací vodního toku bylo očekáváno zvýšení hladiny podzemní vody v okolním kvartérním kolektoru. Jednalo by se tedy o člověkem indukovanou, břehovou infiltraci. Za účelem potvrzení tohoto předpokladu byly na lokalitě umístěny hydrogeologické vrty HV1 až HV4, na kterých probíhal v letech 2018-2022 monitoring hladin podzemní vody. Výsledky monitoringu dokumentují pozitivní vliv revitalizace na hladinu podzemních vod v okolních říčních náplavech. Dále bylo zjištěno, že vrty na různých březích řeky Orlice reagují jak na průtoky v řece, tak na revitalizační opatření zcela odlišně. Rozdíly mohou být způsobeny mimo jiné, řádově rozdílnými hydraulickými parametry na obou březích, které byly ověřeny pomocí terénních čerpacích zkoušek. Klíčová slova: Břehová infiltrace, monitoring, čerpací zkoušky, revitalizace
|
|
|
Optimization of digital river network and its impact on catchment water management
Hošek, Zdeněk ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Digitální sada dat o říční síti je důležitým zdrojem informací pro široké spektrum činností v rámci vodohospodářského řízení. Je také základnou pro modely a vědecký výzkum v mnoha různých oblastech. Vývoj datové sady byl v České republice v minulosti rozdělen a výsledkem jsou tři různé paralelně se vyvíjející datové sady, které pokrývají celé území státu. Tyto datové sady obsahují rozdílnou geometrii, rozdílné a často protichůdné atributy a byly vytvořeny pro odlišné účely využití. Proto nadešel čas, kdy si odpovědné vodohospodářské instituce uvědomily, že tato situace je nadále neudržitelná a vyvíjejí úsilí na sjednocení těchto datových sad do jedné. Tento úkol přináší řadu technických problémů a může mít řadu právních důsledků. Cílem této práce je vytvoření metodického přístupu pro sjednocení existujících datových sad. Tento metodický přístup pro rozhodnutí, který z protichůdných nebo rozdílných atributů by měl být převzat do sjednocené datové sady, vychází z předpokladu, že existující datové sady budou sjednoceny do jedné obsahující to nejlepší z nich. Porovnání jednotlivých prvků v existujících datových sadách nevyhnutelně povede k mnoha konfliktům, kdy bude nutné rozhodnout, který z posuzovaných prvků má být přijat do výsledné datové sady. Práce vychází z hlavních účelů, pro které je digitální...
|
|
|
Optimization of digital river network and its impact on catchment water management
Hošek, Zdeněk ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Digitální sada dat o říční síti je důležitým zdrojem informací pro široké spektrum činností v rámci vodohospodářského řízení. Je také základnou pro modely a vědecký výzkum v mnoha různých oblastech. Vývoj datové sady byl v České republice v minulosti rozdělen a výsledkem jsou tři různé paralelně se vyvíjející datové sady, které pokrývají celé území státu. Tyto datové sady obsahují rozdílnou geometrii, rozdílné a často protichůdné atributy a byly vytvořeny pro odlišné účely využití. Proto nadešel čas, kdy si odpovědné vodohospodářské instituce uvědomily, že tato situace je nadále neudržitelná a vyvíjejí úsilí na sjednocení těchto datových sad do jedné. Tento úkol přináší řadu technických problémů a může mít řadu právních důsledků. Cílem této práce je vytvoření metodického přístupu pro sjednocení existujících datových sad. Tento metodický přístup pro rozhodnutí, který z protichůdných nebo rozdílných atributů by měl být převzat do sjednocené datové sady, vychází z předpokladu, že existující datové sady budou sjednoceny do jedné obsahující to nejlepší z nich. Porovnání jednotlivých prvků v existujících datových sadách nevyhnutelně povede k mnoha konfliktům, kdy bude nutné rozhodnout, který z posuzovaných prvků má být přijat do výsledné datové sady. Práce vychází z hlavních účelů, pro které je digitální...
|
|
|
Změna vodnosti povodí Hačky s ohledem na předpokládanou změnu klimatu
Moravec, Vojtěch ; Hanel, Martin (vedoucí práce) ; Ladislav, Ladislav (oponent)
V předkládané práci jsou uvedeny výsledky analýzy změn odtoků a základních meteorologických veličin v povodí Hačky během pozorovaného období 1962-2015. Dále jsou v práci uvedeny výsledky modelování změny hydrologické bilance v důsledku změny klimatu mezi časovými obdobími 1984-2014 a 2035-2065 a 2068-2098 podle tří regionálních klimatických modelů v povodí Hačky. Pro interpolaci srážkových úhrnů a průměrných teplot vzduchu byla využita metoda Thin Plate Spline. Pro správnou interpretaci pozorovaných průtokových řad neovlivněných vnější dotací byla využita modifikovaná varianta hydrologické analogie. Časové řady srážek a teploty ovlivněné změnou klimatu byly získány jednoduchou přírůstkovou metodou, tj. pozorované časové řady srážek a teploty byly opraveny pro každou simulaci pomoc přírůstkových faktorů tak, aby měsíční změny těchto veličin byly stejné jako podle uvažované simulace klimatického modelu. Hydrologická bilance byla modelována pomocí konceptuálního hydrologického modelu Bilan, kdy byl model nakalibrován na základě pozorovaných dat a identifikované
parametry byly následně využity pro simulaci hydrologické bilance pro řady ovlivněné klimatickou změnou. Tímto postupem byl zjištěn nárůst průměrné roční teploty dle použitých modelů v průměru o 1.7 °C v prvním výhledovém období a o 2.8 °C v druhém období. Tyto změny povedou
k časovému přerozdělení srážek během roku, nicméně roční úhrn srážek zůstane poměrně nezměněn (maximální změny -8.1 %; +9.3 %). Vlivem těchto změn je předpokládán pokles ročních odtoků z povodí v období 2035-2065 průměrně 5.7 %, maximálně 20.3 %. Podstatný pokles ročních odtoků je však předpokládán v období 2068-2098, průměrně 25.5 %, maximálně 45.9 %. Četnost výskytu období sucha se dle projekcí použitých modelů zvýší až dvojnásobně. Studie také prokázala podstatné změny uvnitř ročního hydrologického cyklu. Nárůst srážkové činnosti lze předpokládat v období od začátku podzimu do začátku léta s poměrně malým přírůstkem v zimním období a mírným poklesem na jaře. Navýšení srážkové činnosti bude doprovázeno nárůstem územního výparu, který bude zapříčiněn růstem teploty. V letním období lze očekávat pokles srážek spolu s poklesem odtoku. Vlivem rostoucí teploty je předpokládán posun
doby tání sněhu z období března-dubna na období leden-únor, který zapříčiňuje nárůst odtoku v tomto období. Tyto poznatky lze v budoucnu uplatnit ve vodohospodářském plánování v povodí Hačky.
|
|
|
Faktory ovlivňující odtok vody z povodí při srážko-odtokových událostech
TICHÁČEK, Pavel
Tato bakalářská práce je zaměřena na faktory ovlivňující odtok vody z povodí při srážko-odtokových událostech. Práce začíná popisem oběhu vody v přírodě a pokračuje hydrologickou bilancí. Dále je zde popsán vznik srážek a odtok vody, kdy se odtok vody dělí na povrchový a podpovrchový. V práci je charakterizován srážko-odtokový proces a také jsou zde popsány faktory, které ovlivňují odtok vody z povodí. V poslední části práce jsou popisovány možnosti využití těchto faktorů pro protierozní a protipovodňovou ochranu.
|
|
|
Faktory ovlivňující celkový odtok vody z povodí i jeho jednotlivé složky
MORAVCOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce je orientována na celkový odtok vody z povodí. V první části je voda rozdělena na povrchovou, podpovrchovou a podzemní, dále je zde popisován oběh vody, hydrologická bilance, retence a akumulace vody a charakteristika hydrografické sítě v ČR. Jsou tu vypsány a vysvětleny složky odtoku a opatření ke snížení povrchového odtoku. V druhé části této práce jsou popsané metody separace jednotlivých složek odtoku, jako je např. CN-metoda, metoda Kliner a Kněžka, model SMODERP, model HYDROG, metoda GROUND a MGPM. Závěrem je vysvětleno, že nejen díky srážkám vzniká odtok vody z povodí, ale také pomocí funkcí geologických, pedologických, antropogenních a dalších faktorů.
|
|
|
Základní odtok - metody separace, faktory ovlivňující jeho výskyt a velikost
VLASÁK, Ivo
Tato bakalářská práce se zaměřuje na hydrologický cyklus, hydrologické bilance a hydrologii podzemních vod. Podíl podzemních vod na toku je jednou z důležitých charakteristik hydrologického režimu toku. Podíl podzemních vod se zjišťuje z čáry průtoků za dlouhou řadu let, tzv. separací podzemního odtoku. Metod separace je celá řada a v práci je jejich problematika podrobně popsána. Dále jsou zmíněny faktory ovlivňující výskyt a velikost základního odtoku, mezi které patří zejména klima, geologie, reliéf půdy, vegetace a v neposlední řadě činnost člověka. Za základní odtok lze považovat odtok vody, který prochází oběhem podzemních vod. Jednou z dalších kapitol je právě odtok vody. Voda odtékající formou základního odtoku vytváří jak povrchové, tak i podzemní vody, které jsou součástí tzv. oběhu vody v přírodě, který je zde podrobně popsán spolu s povrchovou, podzemní a podpovrchovou vodu.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí
NEUBAUEROVÁ, Andrea
Diplomová práce "Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí" navazuje na bakalářskou práci "Přímý odtok" (direct runoff) vznik, metody stanovení. Hlavním cílem bakalářské práce bylo objasnit základní pojmy problematiky a podrobně vysvětlit rozdělení jednotlivých složek přímého odtoku, který zahrnuje povrchový nasycený a hypodermický odtok. Tato práce je zaměřena na vznik přímého odtoku v povodí. Konkrétně se jedná o subpovodí P6, P52, P53, které se nachází v povodí Kopaninského potoka. Dále se jedná o povodí Jenín I. a II., posledním analyzovaným povodím je Ostřice (SO2). Na povodích se zkoumají faktory ovlivňující přímý odtok. Nelze říci, že vznik přímého odtoku způsobuje pouze jeden faktor. Vždy se jedná o souhrn různých faktorů, mezi které se řadí hlavně atmosférické srážky, druh půdy, vegetace, klimatické či antropogenní podmínky, land use a svažitost území. V bakalářské práci je objasněna problematika více metod separace odtoku, ale tato diplomová práce se zaměřuje hlavně na dvě metody, které slouží pro výpočet poměru přímého odtoku/celkovému odtoku. 1): Empirická metoda GROUND, která separuje hydrogramy středních denních odtoků z povodí. 2): Metoda digitálního filtru Lyne Hollick, separující celkový soustředný odtok na rychlou a pomalou složku a vychází z teorie analýzy signálu. Následně byly výsledky separace odtoku porovnány v závislosti na faktorech ovlivňující vznik přímého odtoku. Jako vstupní data pro výpočet separace odtoku byly použity denní celkové průtoky za hydrologické roky pro každé analyzované povodí.
|
|
|
Vliv drenážních systémů na vodní režim povodí
ČERVONYJ, Jakub
V rámci mé bakalářské práce byla řešena problematika vlivu drenážních systémů na vodní režim povodí formou literární rešerše. V první části je popsán vodní režim krajiny a složky hydrologické bilance v povodí. Dále jsou popsány a definovány základní pojmy odvodnění zemědělských pozemků. Poslední část literární rešerše se věnuje vlivům drenážních systémů na vodní režim povodí. Součástí bakalářské práce je charakteristika povodí Jenínského toku, na kterém se nachází systematické odvodnění horizontální drenáží. Popis zájmového území zahrnuje vyhodnocení funkčnosti odvodnění, po 30-ti letech přítomnosti v povodí, které bylo provedeno terénním průzkumem, zaměřeným na kontrolu drenážních šachtic.
|
host ::
RSS.