|
|
Zajištění intimity u pacientů po operaci totální endoprotézy
RŮŽIČKOVÁ, Michaela
Abstrakt V naší společnosti je v oblasti ošetřovatelské péče stále více kladen důraz na zachování lidské důstojnosti a intimity u pacienta. Při každodenních činnostech, které sestra u pacienta provádí, může docházet k narušení jeho soukromí a intimity, což se může projevit jeho různými reakcemi. V dnešní době dochází k mohutnému rozvoji operačních metod náhrad velkých kloubů dolních končetin, především kyčelního kloubu. Dalo by se říci, že i po tak běžném výkonu, jakým se totální endoprotéza kyčle stává, je velmi důležité, aby pacient pociťoval dostatek soukromí. Cíli této práce byl zhodnotit, jak je zajištěna intimita v pooperační péči u pacientů po operaci totální endoprotézy na JIP a standardním oddělení a zjistit znalosti sester v oblasti dodržování intimity po totální endoprotéze. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na JIP a standardních odděleních v Nemocnici České Budějovice, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnici Olomouc. Druhý výzkumný soubor tvořily sestry pracující na JIP a standardních odděleních v nemocnici České Budějovice, a.s., v Šumperské nemocnici, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnic Olomouc. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou dvou anonymních dotazníků. První definovaná hypotéza byla potvrzena, pacienta na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity, než pacienti na standardním oddělení. Hypotéza číslo dvě, se také potvrdila, sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta po TEP. Třetí definovaná hypotéza se potvrdila, sestry mají dostatek informací o tom, jak pečovat o oblast intimity v pooperačním období. Hypotéza číslo čtyři, se nepotvrdila, sestry pracující na JIP nepečují o intimitu pacienta s větším zájmem než sestry pracující na standardním oddělení. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že pacienti po operaci TEP na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity v pooperační péči než pacienti na standardním oddělení. Přestože sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta v pooperační péči, vědí ale jak pečovat o oblast intimity v pooperační péči.
|
|
|
Odlišnosti v ošetřovatelské péči u pacientů po TEP(totální endoprotéze) a po CCEP(cervikokapitální endoprotéze)
BUKÁČKOVÁ, Kristýna
Současný stav V současné době je léčba totální a částečnou endoprotézou velmi častá a učinná, kdy navrátí pacienta zpět do předešlého života bez problémů s pohybem a bolestmi kloubů. Totální endoprotéza (TEP)je chirurgické řešení u pacientů s vadami a onemocněním kloubů, kdy se operativně nahrazují všechny kloubní plochy. Cervikokapitální endoprotéza (CCEP) je chirurgické řešení nejčastěji u pacientů po úrazech kloubů, kdy se operativně nahrazuje jen poškozená část kloubu, ale část, která zůstává původní, musí být plně funkční. Po operaci je velmi důležitá a zásadní znalost sester ošetřovatelké péče o pacienta. Zásadní rozdíl v ošetřovatelské péči je, že u totální endoprotézy se při otáčení pacienta na bok musí dávat mezi nohy abdukční klín, aby nedošlo k rotaci končetiny, zatímco u cervikokapitální endoprotézy se dávat klín pacientovi nemusí a smí se otáčet na bok. Pokud nebudou dodržovány zásady ošetřovatelské péče hrozí poškození pacienta. Cíl: Cíl I. Zjistit, zda sestry na ortopedickém a traumatologickém oddělení znají rozdíl v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Cíl II. Zjistit, zda sestry na ortopedickém a traumatologickém oddělení dodržují rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Hypotéza: Hypotéza I. Sestry z ortopedického a traumatologického oddělení znají rozdíl v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Hypotéza II. Sestry z ortopedického a traumatologického oddělení dodržují rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Metodika: Metoda dotazování, technika dotazníku, šetření bude doplněno technikou zúčastněného skrytého pozorování. Druh výzkumu: kvantitativní, kvalitativní Výzkumný vzorek: Sestry na ortopedickém, traumatologickém, chirurgickém oddělení, JIP nemocnice České Budějovice, Nové Město na Moravě, Prachatice. Doporučení pro praxi: Seznámit sestry na seminářích s výsledky šetření a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči u pacientů po TEP(totální endoprotéze) a CCEP(cervikokapitlní endoprotéze).
|
|
|
Dezinfekční roztok při cévkování jako ošetřovatelský problém.
LINHARTOVÁ, Lucie
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila jak na katetrizaci močového měchýře, tak i na dezinfekci genitálu před katetrizací močového měchýře. Byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, zda se používá doporučený dezinfekční roztok určený k cévkování. Cíl 2: Zjistit, jakým způsobem sestry zajišťují účinnost dezinfekce genitálu. K dosažení výsledků byl zvolen kvalitativní výzkum, a to metodou strukturovaného pozorování sester a metodou nestandardizovaného rozhovoru s pozorovanými sestrami. Sledovaným souborem bylo deset sester, a to na urologické ambulanci v nemocnici České Budějovice, na urologickém oddělení a doléčovací rehabilitační jednotce (DRJ) v nemocnici Pelhřimov. Výzkum by měl posloužit k uvědomění si nedostatků při cévkování a na základě výsledků navrhnout možné doporučení pro praxi.
|
|
|
Prevence katétrových infekcí krevního řečiště
SVOBODOVÁ, Jitka
Infekce krevního řečiště představují závažný problém i na počátku 21. století a jsou stále diskutovaným problémem. Tyto komplikace infekční povahy postihují v průměru 5 {--} 10 % pacientů. Teoretická část této práce představuje druhy vaskulárních katétrů, nozokomiální nákazy, bariérové ošetřovací techniky a prevenci katétrových infekcí krevního řečiště. Část empirická obsahuje výsledky auditu a dotazníku orientovaných na problematiku intravaskulárních katétrů, které jsou vyhodnocené formou grafů a tabulek. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry znají preventivní opatření katétrových infekcí krevního řečiště, a dále jestli sestry dodržují správnou techniku při zavádění periferní žilní kanyly. Na začátku výzkumu jsme si stanovily dvě hypotézy. Hypotéza 1: Sestry znají preventivní opatření katétrových infekcí krevního řečiště. Hypotéza 2: Sestry dodržují správnou techniku postupu zavádění periferní žilní kanyly. Provedené šetření je výzkumem kvantitativním. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování a pozorování. Výzkum formou ošetřovatelského auditu byl proveden u 31 sester (100 %) a zaměřoval se na zavedení a péči o periferní žilní katétr. Sestry měly k dispozici vypracovaný standardní ošetřovatelský postup {\clqq}Péče o periferní žilní katétr`` a standard formou DySSSy. Výzkumný soubor dotazníku tvořilo 31 sester(100 %) a týkal se centrálních venózních katétrů. Na výzkumu se podílely sestry z lůžkových oddělení v Nemocnici Třebíč. Z výsledků ošetřovatelského auditu vyplývá, že sestry znají zásady prevence katétrových infekcí při zavádění periferní žilní kanyly a v praxi se jimi řídí. Všechny sestry v auditu překročily minimální hranici úspěšnosti (84,10 %). V rámci dotazníkového šetření bylo sledováno 13 ukazatelů ošetřovatelské péče o centrální venózní katétr. V 11 kritériích sestry dosáhly nebo překročily 80% správnost odpovědí a prokázaly tak dobré znalosti péče o centrální venózní katétr. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu byly nabídnuty managementu Nemocnice Třebíč jako jeden z indikátorů kvality ošetřovatelské péče.
|
|
|
Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace ve vybraném zdravotnickém zařízení
ZÁMOSTNÁ, Barbora
Tato bakalářská práce je zpracována na téma ,,Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace ve vybraném zdravotnickém zařízení``. Práce je koncipována do teoretické a empirické části. Cílem empirické části šetření bylo zmapovat komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace ve vybraném zdravotnickém zařízení. V souladu s cílem, jsme si stanovili dvě hypotézy. H1: Sestry vedou ošetřovatelskou dokumentaci v souladu s platným standardem. A H2: Sestry na chirurgických jednotkách vedou ošetřovatelskou dokumentaci komplexněji nežli sestry na interních jednotkách. Pro sběr dat byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu formou ošetřovatelského auditu. Výzkumný vzorek tvořilo 60 ošetřovatelských dokumentací, 30 dokumentací na chirurgickém oddělení a 30 dokumentací na interním oddělení Nemocnice Tábor, a.s. Celková úspěšnost v auditu {\clqq}Komplexnost vedení ošetřovatelské dokumentace`` byla na interním oddělení 99,73% a na chirurgickém oddělení 91,12% . Zároveň v žádném ukazateli auditu neklesl výsledek u celkového souboru (60 dokumentací) pod 76 % a u dílčích souborů (30 dokumentací) pod 53 %. Na základě zjištěných výsledků se hypotéza H1: Sestry vedou ošetřovatelskou dokumentaci v souladu s platným standardem, potvrdila. Celková úspěšnost auditu ošetřovatelské dokumentace na interním oddělení byla o téměř 8,5% vyšší než na chirurgickém oddělení. Lze tedy vyslovit závěr, že se hypotéza H2: Sestry na chirurgických jednotkách vedou ošetřovatelskou dokumentaci komplexněji, nežli sestry na interních jednotkách, nepotvrdila. V závěrečné diskuzi byly shrnuty výsledky z provedeného auditu na obou odděleních a následně byly výsledky porovnány s literaturou. V závěrečné části bylo stanoveno využití pro praxi. Výsledky bakalářské práce byly poskytnuty hlavní sestře Nemocnice Tábor, a.s. k nápravě vedení dokumentací či provedení následných auditů. V neposlední řadě byl také zpracován a poté předložen lokální standard pro vedení ošetřovatelské dokumentace jako podklad pro vypracování nového standardu na jednotlivých odděleních ošetřovatelskému týmu.
|
|
|
Úloha sestry při podpoře péče o nemocného seniora v rodině
MRÁZOVÁ, Lucie
Stáří je přirozenou fází lidského života. Poeticky vyjádřeno bývá jeho podzimem. Je to přirozený proces, který můžeme v přírodě pozorovat u všech živých organizmů. Někdy bývá rychlejší, jindy zase pomalejší. Stárne všechno a stárneme všichni. Dlouhověkost je dnes ukazatelem civilizovanosti země. Zvyšující se životní úroveň, současná medicína a péče o vlastní zdraví jsou kreditem naší doby. Díky kvalitní zdravotní péči a rozvoji společnosti se lidé dožívají stále vyššího věku. V populaci je v dnešní době průměrně dožitým věkem u žen 79 roků a u mužů 74 roků, což jsou čísla, která byla v minulosti nepředstavitelná. Dnes ţo je v ČR přibližně 1,5 milionů občanů starších 65 let, to je 15% celkové populace, a v roce 2050 se očekává, že tato skupina občanů vzroste až na 3 miliony občanů. To znamená, že budou občané nad 65 let tvořit přibližně 30% populace. A z tohoto faktu vyplývá několik otázek - Jsme dostatečně připraveni? Máme dnes kvalitní systém péče o staré, který do budoucna zajistí důstojný život nás a našich rodičů? Odpověď na ně není vůbec jednoduchá. V minulosti se lidé zajišťovali na stáří v rámci rodiny. Nikoho nenapadlo, že by se měl se svými starostmi obracet na stát. Sociálně slabí pak často využívali pomoc charity či církevních zařízení. Teprve koncem 19. a počátkem 20. století se začíná více o seniory zajímat stát. Převzal na sebe nemalou část z rodinných funkcí. Rodiny se tak naučily spoléhat na jeho pomoc a senioři s úlevou osvobozovali své děti ze závazků vůči nim. Teď si stát uvědomuje, že není schopen dnes ani do budoucna zajistit zázemí pro všechny staré lidi a není schopen zajistit kvalitní péči pro všechny. Již dnes jde na provoz zařízení pro seniory ročně ze státního rozpočtu kolem 20 miliard korun a částka je každým rokem považována za nedostatečnou. Zdá se, že jedinou možnou cestou je posilování oblasti služeb pro seniory, aby mohli zůstat v domácím prostředí co nejdéle, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Ideálním případem je stav, kdy se o starého, nemocného a nesoběstačného člověka stará rodina nebo někdo blízký. To je ale v dnešní vypjaté a uspěchané době pro rodinné prostředí velmi náročné. A proto je tu domácí péče, což je moderní forma zdravotní a sociální služby. Úlohou sestry v domácí péči je poskytovat služby ošetřovatelské a zdravotní tak, aby byly doplňujícím faktorem péče rodinné. Jejím úkolem je zajistit pro klienta a jeho blízké takové podmínky, které odpovídají maximálním možnostem systému zdravotní i sociální péče v rozsahu, který se nejvíce přibližuje individuálnímu vnímání kvality života. Okolí, tedy pacient a jeho rodina, očekává od sester vysokou profesionální úroveň a širokou paletu informací. Proto je nezbytně nutné, aby sestry v komplexní domácí péči byly na tuto práci dobře připravené. Ve své bakalářské práci bych se proto chtěla zamyslet nad pojmem stáří a nad problémy, které s sebou stáří přináší. Od těchto znalostí se potom odvíjí ošetřovatelská práce s těmito klienty a role sestry v domácím ošetřování. V teoretické části této práce se snažím o náhled do problematiky domácí péče, stárnutí a stáří. Při zpracování vycházím z literatury českých i zahraničních autorů, kteří se zabývají problematikou seniorů. Cílem praktické části je zmapování práce sestry v domácí péči, zjistit její možnosti působení při ošetřování nemocných seniorů v rodině, kterou vyhodnocuji na základě šetření, formou dotazníkové techniky. Dalšími dílčími cíly práce jsou zjistit potřeby nemocných seniorů v rodině a jak může tyto potřeby sestra uspokojovat, zjistit psychickou a sociální zátěž pečovatelů.
|
|
|
Lidská důstojnost a sestra
HRŮZOVÁ, Marcela
Cílem práce je zjistit pojetí lidské důstojnosti u zdravotnických pracovníků. U sester navíc skrytým pozorováním ověřit, do jaké míry sestry dodržují svá tvrzení v praxi, zda se pacient nestává pro zdravotní sestry pouze objektem příslušných léčebných a ošetřovatelských výkonů. Empirická část této práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor provedený se sestrami ze standardních lůžkových oddělení, studentkami magisterského programu ošetřovatelství, studenty střední zdravotnické školy a pacienty na standardním oddělení. U sester bylo technikou skrytého pozorování ověřeno do jaké míry souhlasí skutečné chování sester v praxi s uvedenými údaji v rozhovorech. Proto jsme v jejich rozhovorech odlišili prvky zmíněné a nezmíněné. Rozhovory byly provedeny anonymně. Zaznamenávány byly písemně, protože pouze v jednom případě respondentka souhlasila s použitím diktafonu. Sběr empirických dat probíhal od června do srpna 2008. Oproti našemu očekávání výzkum ukázal, že respondenti nemají žádnou koncepci lidské důstojnosti, ani nemají ucelenou koncepci jejího zachování v praxi. Poměrně chudá sdělení jsme utřídili do pěti základních kategorií, které pokryly 92 % (intimita, komunikace, individualita, empatie a rovnost přístupu). Výpovědi, které se nepodařilo zařadit do těchto kategorií, tvoří dalších 5 kategorií (důstojné umírání, brát vážně, tišení bolesti, postup lege artis a víra). Nejčastěji zmiňovali respondenti kategorie intimitu (80,4 %), komunikaci (76,8 %), individualitu (60,7 %), empatii (39,3 %) a rovnost přístupu (33,9 %). Skryté pozorování ukázalo, že většina sester (13 ze 16, tj. 81%) své zásady uchování lidské důstojnosti při práci s nemocnými uspokojivým způsobem dodržovala. Zbývající 3 sestry dělaly chyby ve všech kategoriích, kromě uchování intimity, zde chybovala pouze jedna z nich. Výsledky práce by měly přispět ke zkvalitnění péče a napomoci k lepšímu respektování lidské důstojnosti.
|
|
|
Vietnamský pacient v českém zdravotnictví
DOLÁK, František
Vietnamská minorita žije na území České republiky již několik desetiletí. Je nenápadná, flexibilní a má svou uzavřenou komunitu. Je však zřejmé, že pro Vietnamce není snadné začlenit se do společnosti jiné země. Je tomu tak z hlediska rozličné kultury a rovněž jazykové bariéry. To vše také platí i v prostředí jako je zdravotnické zařízení, které navíc může na daného jedince působit stresově. V současné době žije na našem území několik desítek tisíc Vietnamců. Vzniká tak vysoká pravděpodobnost, že se občan vietnamské národnosti může stát klientem v některém z českých zdravotnických zařízeních. Cílem této práce bylo zpracovat zvláštnosti ošetřovatelské péče, které si příslušníci vietnamské menšiny přejí respektovat. Před začátkem výzkumu jsme si stanovili 4 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Využívají příslušníci vietnamské menšiny v České republice zdravotnickou péči? Výzkumná otázka 2: Jaká specifika mají příslušníci vietnamské menšiny v souvislosti s hospitalizací? Výzkumná otázka 3: Jak vnímají příslušníci vietnamské menšiny situaci, kdy onemocní člen jejich rodiny? Výzkumná otázka 4: Co očekávají příslušníci vietnamské menšiny od všeobecné sestry? Tyto otázky jsme zodpověděli ve výzkumné části práce pomocí kvalitativní formy výzkumu metodou rozhovoru. Rozhovor obsahuje celkem 138 otázek a jako výchozí materiál pro jeho tvorbu posloužily koncepční modely M. Gordonové, M. Leiningerové a model J. Gigerové a R. Davidhizerové. Obsahoval rovněž modelovou situaci, která respondenty vedla k představení si sebe sama v roli pacienta/klienta v nemocnici. Rozhovor byl zcela anonymní a probíhal v českém jazyce. Na základě získaných dat byly vytvořeny kazuistiky, ze kterých pak byly vytvořeny kategorizační tabulky a grafy s nejdůležitějšími údaji výzkumu. Z výsledků bylo zjištěno, že příslušníci vietnamské menšiny očekávají, téměř to samé, co očekává většina pacientů/klientů využívající české zdravotnictví. Avšak jsou oblasti jako je rodina či stravování ve kterých mají svá specifika. Jestliže je sestry budou znát, jsou schopné poskytovat multikulturní/transkulturní péči.
|
|
|
Specifika péče porodní asistentky o ženu židovského vyznání
MAŘÍKOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce pojednává o židovské kultuře a jejímu vztahu k ošetřovatelství v České republice. V úvodu práce byly vytyčeny nejdůležitější historické momenty této kultury, jak židovské náboženství vzniklo, ale také jsou zde popsány náboženské a filosofické myšlenky židovství a směry tohoto náboženství. Kapitola o svátcích a životu židovské rodiny je nejrozsáhlejší. Jedná se o nejdůležitější ukazatel stylu života z náboženského hlediska. Tedy to, jak náboženství ovlivňuje dospívání, to, jak ovlivňuje roli muže a ženy v rodině i život samotný. Na úplném konci teoretické části jsou uvedena specifika ošetřovatelské péče, týkající se základní ošetřovatelské péče, péče o umírajícího, specifikum vstupu Žida do života, tedy o obřízce, ale hlavně také porodu nebo interrupcí. Byla položena výzkumná otázka jaké mají ženy židovského vyznání specifické potřeby během ošetřovatelské péče porodní asistentkou. Cílem šetření bakalářské práce bylo zjistit informovanost porodních asistentek o specifikách péče o ženu židovského vyznání. Sami z výzkumu poznáte, že informovanost není nijak velká, například celých 50% porodních asistentek je přesvědčeno, že u Židů je interrupce zcela zakázána, převážná většina porodních asistentek nedokázala vysvětlit pojem Sabat. Ale také zde narazíme na fakt, že tyto informace nejsou obecně známy ani v odborných literaturách multikulturní ošetřovatelské péče. Byla potvrzena hypotéza, že porodní asistentky nemají znalosti o specifikách péče o ženu židovského vyznání. Také ženy židovského vyznání jsou v poskytování informací spíše opatrné. Ale pro zvýšení kvality ošetřovatelské péče je třeba specifika ošetřovatelské péče aktivně vyhledávat. Přesto výzkum přinesl velmi zajímavá specifika péče jako například velký důraz na odbornost poskytované péče nebo vyžadování klidu a soukromí. Méně pozornosti ženy vyžadují v průběhu těhotenství, kdy sice více odpočívají, ale dokud je to možné, chodí do práce jako obvykle. Další hypotézu, která byla položena, předpokládá, že specifické potřeby žen židovského vyznání během ošetřovatelské péče porodní asistentkou lze zajistit v plném rozsahu. Šetření přineslo závěr, že specifické potřeby ženy židovského vyznání při ošetřovatelské péči porodní asistentkou je možné zajistit v plném rozsahu, pokud se budeme snažit komunikovat s klientkou a aktivně vyhledávat konkrétní specifika.
|
|
|
Rozdíly v uspokojování afiliačních potřeb u klientů na gerontopsychiatrických odděleních v ČR a Nizozemí
KOTRČOVÁ, Ivana
Přibývá seniorů s duševní poruchou, kteří musí být umisťování do ústavních zařízení pro zhoršující se zdravotní a psychický stav. Nejen rodina, ale i personál v těchto zařízeních si musí uvědomit, že posilování pocitu sounáležitosti a příslušnosti k určité skupině je pro jedince, který se přestává orientovat v sobě i okolním světě, nedílnou součástí holistické péče. Bakalářská práce na téma Rozdíly v uspokojování afiliačních potřeb u klientů na gerontopsychiatrických odděleních v ČR a Nizozemí se zabývá problematikou uspokojování potřeb lásky a sounáležitosti u seniorů s duševní poruchou, kteří jsou umístěni v zařízeních ošetřovatelského typu. Výsledky výzkumu mohou posloužit sestrám a studentům pochopit význam potřeb lásky a sounáležitosti a přimět je k činnostem, které povedou k uspokojování těchto potřeb.
|
host ::
RSS.