|
|
Úloha sestry v péči o pacienty s postpunkčními bolestmi hlavy po výkonu ve spinální anestezii
KŘIVKOVÁ, Jana
Cílem této bakalářské práce bylo odpovědět na otázku, zda ošetřovatelská péče o pacienty podstupující operační výkon ve spinální anestezii má vliv na výskyt postpunkčních bolestí hlavy a spokojenost pacientů se spinální anestezií. Práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část shrnuje současné poznatky o spinální anestezii, popisuje anatomické a fyziologické aspekty, možné komplikace a význam ošetřovatelské péče při tomto druhu anestezie. Podrobně se zabývá syndromem postpunkční bolesti hlavy, mechanismem jeho vzniku, typickými příznaky, jeho léčbou a významem ošetřovatelské péče u pacientů trpících tímto syndromem. Vzhledem k významu edukace v práci sestry je jedna kapitola teoretické části věnována edukaci a edukačnímu procesu. Výzkumná část práce se stává z kvalitativního a kvantitativního šetření. Výzkum byl prováděn na skupině pacientů, kteří byli hospitalizováni na chirurgickém a gynekologicko-porodnickém oddělení Domažlické nemocnice a.s. a podstoupili operační výkon ve spinální anestezii. Kvantitativní šetření bylo provedeno pomocí dotazníku, který obsahoval 27 otázek. Této části výzkumu se zúčastnilo 78 náhodně vybraných pacientů. Cílem kvalitativního šetření bylo zjistit, zda pacienti znají problematiku spinální anestezie, jestli se u nich vyskytli komplikace v souvislosti s podáním spinální anestezie, jaká byla jejich informovanost a také celková spokojenost se spinální anestezií. Do kvalitativní části výzkumu bylo zahrnuto celkem 10 pacientů, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Skupiny {\clqq}standardně`` edukované a skupiny edukované {\clqq}nadstandardně`` pomocí brožury vytvořené pro tento účel. S každým pacientem byl veden polostandardizovaný rozhovor, který obsahoval 18 otázek. Skupině {\clqq}nadstandardně`` edukovaných pacientů byly navíc položeny otázky na téma přínosu edukační brožury a úplnosti informací v ní obsažených. Skupina {\clqq}standardně`` edukovaných pacientů byla dotazována, zda by měla zájem o edukační brožuru na téma spinální anestezie. Na základě výsledků tohoto šetření je možné odpovědět na základní výzkumnou otázku této práce. Ošetřovatelská péče ovlivňuje výskyt komplikací a spokojenost se spinální anestezií a to v pozitivním významu. Podrobná analýza výsledků ukazuje, že pacienti sice subjektivně necítí žádnou potřebu být edukováni sestrou a o edukační brožuru nemají zájem. Většina pacientů se domnívá, že byla dostatečně informována a o další informace nestojí. Jak však ukazují výsledky kvalitativního výzkumu, ve skupině pacientů, kteří byli sestrou edukováni je vyšší informovanost o metodě, nižší výskyt komplikací, vyšší spokojenost s metodou, lepší dodržování doporučených režimových opatřeních a výrazně nižší stres v souvislosti se spinální anestezií. Edukační brožura je edukovanými pacienty hodnocena jako přínosná a užitečná. Na základě uvedených výsledků bude edukační brožura, která je součástí této práce, zavedena jako standardní edukační nástroj pro pacienty podstupující operační výkon ve spinální anestezii v Domažlické nemocnici a.s.
|
|
|
Perspektiva jako strukturální prvek ošetřovatelství
POLÁKOVÁ, Lenka
Perspektiva jako strukturální prvek ošetřovatelství. Jak je patrné z názvu práce zabývala jsem se především perspektivou ošetřovatelství a jejími strukturálními prvky. Již od počátku vzniku bylo ošetřovatelství charakterizováno jistými perspektivními počiny, byly stanoveny strukturální prvky z nichž ten základní, lidský fenomén, zůstal dodnes. Spolupracovala jsem s ženami, které začínaly jako směnové sestry a vypracovaly se až do vedoucích pozic ošetřovatelského managementu, univerzit či ovlivňují vývoj ošetřovatelství svým působením na Ministerstvu zdravotnictví. Jsem přesvědčena, že téma perspektivy ošetřovatelství je velmi aktuální, neboť probíhající změny mohou být dobrým odrazovým můstkem, pro vytvoření lepší perspektivy a podmínek pro rozvoj ošetřovatelství
|
|
| |
|
|
Péče o lůžko jako ošetřovatelský problém
PŘÍHONSKÁ, Lucie
Péče o lůžko je každodenní součástí práce sestry. Úprava lůžka ovlivňuje fyzický i psychický stav pacienta. Do péče o lůžko se zahrnuje jeho úprava, výměna znečištěného prádla a především dezinfekce, která zabraňuje přenosu nozokomiálních nákaz. Cíli práce bylo zmapovat, jakým způsobem sestry pečují o lůžko, identifikovat překážky související s péčí o lůžko a navrhnout podklady pro vytvoření standardů péče o lůžko. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jak souvisí doba pobytu pacienta na lůžku s častostí jeho dezinfekce v praxi? 2 výzkumná otázka: Přihlížejí sestry v péči o lůžko z pohledu harmonogramu práce nebo pohodlí nemocného? Výzkumná otázka 3: Jaké překážky se nejčastěji vyskytují při péči o lůžko? Výzkum byl prováděn strukturovaným pozorováním s následným zapisováním do záznamového archu. K doplnění výsledků byla provedena anonymní anketa. Pozorování a ankety se účastnilo 8 sester přítomných na oddělení během výzkumného šetření. Výzkumným souborem se staly sestry z nemocnice následné péče CTM Hospital a.s. v Humpolci. Z výsledků šetření lze na výzkumné otázky stanovit hypotézy. Hypotéza 1: Celková dezinfekce lůžka se provádí po propuštění pacienta. Hypotéza 2: Sestry pečují o lůžko dle harmonogramu práce. Hypotéza 3: Překážkou při úpravě lůžka je nedostatek čistého prádla. Výsledky šetření mohou být poskytnuty managementu oddělení, kde bylo šetření prováděno. Mohou vést ke zlepšení péče o lůžko. Jako výsledek tohoto šetření byl vypracován návrh ošetřovatelského standardu Péče o lůžko. Ten může sloužit ke sjednocení péče o lůžko na jednotlivých odděleních. Určovat zásady a celkový postup při péči o lůžko.
|
|
|
Podpora registru celoživotního vzdělání sester
SMOLOVÁ, Kateřina
Tato práce zpracovává problematiku registrace nelékařských zdravotnických pracovníků, jako systému dokládání celoživotního vzdělávání. Moderní doba si žádá zvýšené nároky ve všech oborech a ve zdravotnictví obzvláště. Aby bylo zajištěno poskytování kvalitní ošetřovatelské péče kompetentními pracovníky, bylo nutné nastavit podmínky k oprávnění vykonávat zdravotnické povolání samostatně bez odborného dohledu. A tyto podmínky vymezuje registrační systém, který je určený zákonem. Naším cílem bylo zjistit názory sester v praxi na registraci. Jaký je vliv registrace na další vzdělávání sester a zmapovat co sestrám brání ve vzdělávání. Jakým formám celoživotního vzdělávání dávají sestry přednost a zda zaměstnavatel podporuje sestry v celoživotním vzdělávání a jakým způsobem. Ke zpracování těchto informací jsme si zvolily kvantitativní výzkum. Pro sběr dat byl sestaven dotazník pro sestry na který reagovalo 106 respondentů. Výzkum prokázal, že sestry dávají ve vzdělávání přednost pasivní účasti na akcích jako jsou semináře, konference. Většina sester si myslí, že je nutné vzdělávat se v oboru. Dále jsme zjistily, že více než polovina dotázaných sester chce mít všeobecný přehled a vzdělává se i v jiných oborech než je jejich specializace. Většina dotázaných sester uvedla, že se vzdělává častěji než před zavedením registrace. Největší překážkou je pro sestry finanční a časová náročnost vzdělávacích akcí.
|
|
|
Problematika zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v LDN a v domácí péči z pohledu sester
GUIDOVÁ, Hana
Abstrakt Cílem ošetřovatelské péče je udržet člověka co nejdéle soběstačného, zlepšit kvalitu života, zajistit směr nebo životní program v psychických i sociálních aktivitách. Potřeba vzniká z pocitu nedostatku nebo přebytku v oblasti biologické, psychologické, sociální nebo duchovní. Tato práce se zabývá problematikou zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v léčebně dlouhodobě nemocných a v domácí péči z pohledu sester. Součástí práce bylo kvantitativní šetření pomocí dotazníků. Zúčastnilo se ho 64 sester z 6 oslovených LDN a 50 sester z 9 oslovených ADP. V bakalářské práci byli zjišťovány možnosti na poskytování zdravotní péče a možnosti na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Stanoveny byly tři hypotézy. První hypotéza se zabývala sestrami z domácí péče, které zajišťují klientům komplexnější ošetřovatelskou péči. Výsledky šetření tuto hypotézu potvrdily. Sestry z domácí péče zajišťují současně odbornou zdravotní péči, nižší i vyšší potřeby. Sestry z LDN zajišťují nižší a vyšší potřeby méně než sestry z domácí péče. Druhá hypotéza se zabývala vlivem typu organizace na uspokojování potřeb klientů. Tato hypotéza byla na základě výsledků šetření potvrzena. Sestry v domácí péči mají více prostoru pro zajišťování potřeb, než sestry v LDN. Třetí hypotéza šetřila, zda sestry z domácí péče mají více prostoru k uspokojování vyšších potřeb než sestry v LDN. Tato hypotéza byla rovněž na základě výsledků potvrzena. Z šetření vyplynulo, že část sester pracujících v LDN má málo času na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Bohužel nebyla výjimkou odpověď, že zajištění těchto potřeb není nutné, a i kdyby bylo, tak pro tuto péči není časový prostor. Přístup k ošetřovatelské péči a k potřebám nemocných prochází neustálým vývojem. Co dříve bylo dostačující, dnes již není. Domnívám se, že přínosem pro sestry by bylo doporučení, aby více využívaly vzdělávání. Aby si uměly uvědomit potřeby, které nemoci vznikají. Vždyť pokrývání těchto potřeb je součástí léčebného procesu. Vedoucím pracovníků léčeben pro dlouhodobě nemocné a agentur domácích péčí, bych doporučila zajistit více kvalitních kompenzačních pomůcek a moderního zdravotnického materiálu. Dále pak, aby zvážily počet ošetřujícího personálu na počet ošetřovaných klientů. Vždyť poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, je cílem každé sestry.
|
|
|
Edukační postupy v chirurgických oborech
KADLECOVÁ, Iveta
Edukační postupy v chirurgických oborech zahrnují nejen vzdálenou i bezprostřední předoperační i pooperační edukaci klienta, ale i přípravu klienta na vyšetření. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, zda sestry v chirurgických oborech edukují klienty v průběhu hospitalizace na chirurgickém oddělení. Cíl byl splněn. Sestry edukují klienty v průběhu hospitalizace na chirurgickém oddělení. Cíl 2: Zjistit, jaké edukační postupy jsou sestrami v chirurgických oborech využívány. Tento cíl byl také splněn. Sestry k edukačním postupům používají především: rozhovor, praktický nácvik, informační brožury, letáky, příručky. Byly stanoveny 2 hypotézy. Hypotéza 1: Domnívám se, že sestry v chirurgických oborech edukují klienty, kteří jsou hospitalizováni na chirurgickém oddělení, byla potvrzena. Hypotéza 2: Domnívám se, že sestry v chirurgických oborech využívají nejčastěji k edukačním postupům rozhovor, byla rovněž potvrzena.
|
|
|
ZPŮSOBY DEKONTAMINACE POMŮCEK V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXI
SMÍTKOVÁ, Šárka
Pojem dekontaminace je definován jako soubor opatření, který znamená usmrcení nebo odstraňování mikroorganismů z prostředí a předmětů bez ohledu na stupeň snížení počtu zárodků. Dekontaminace je nedílnou součástí ošetřovatelské praxe, zabraňuje přenosu a šíření infekcí. Kvalitativní výzkum byl prováděn v Nemocnici České Budějovice a.s. na interním oddělení metodou nestandardizovaného rozhovoru a doplněn strukturovaným pozorováním. Výzkumný soubor tvořilo osm sester. Rozhovor se skládal z 11 otázek a pozorování bylo rozděleno do šesti bloků. Byly stanoveny čtyři cíle. Cíl 1: zmapovat pomůcky, které jsou v ošetřovatelské praxi dekontaminovány, cíl 2: zjistit, kdo na oddělení připravuje roztoky určené k dekontaminaci pomůcek, cíl 3: zmapovat, jakým způsobem je dekontaminace pomůcek prováděna a cíl 4: identifikovat nejčastěji používané přípravky k dekontaminaci. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Jaké pomůcky se na interním oddělení nejčastěji dekontaminují? Jakým způsobem je zajištěna příprava dekontaminačních roztoků? Jak postupují sestry při dekontaminaci pomůcek? Jaké přípravky jsou k dekontaminaci používány? Na základě výsledků hloubkového rozhovoru a pozorování bylo zjištěno, že na oddělení jsou dekontaminovány pomůcky z plastu, a to nejčastěji močové lahve, podložní mísy a emitní misky, dále pracovní plochy, nádobí používané pacienty a chirurgické nástroje. Roztoky určené k dekontaminaci připravují sestry a sanitárky za používání doporučeného postupu, avšak nedodržují přesné dávkování dezinfekčního prostředku. Při dekontaminaci pomůcek sestry využívají dvouetapový postup dekontaminace. K dekontaminaci pomůcek používají sestry nejčastěji přípravky Persteril 0,5% a Presept tablety. Výsledky šetření budou poskytnuty oddělení, kde bylo prováděno. Jako možnost ke zlepšení navrhuji provést sezení malé skupiny sester k vzájemné interakci k tématu dekontaminace pomůcek a k zopakování si zásad podle nemocničního standardu, aby si sestry uvědomily, jaké dělají chyby a jaké z toho mohou plynout důsledky pro ně i pro jejich pacienty.
|
|
|
ASPEKTY SESTERSKÉHO POVOLÁNÍ - DEMOTIVAČNÍ PRVKY V PRÁCI SESTRY
HEPLOVÁ, Monika
Tato práce je zaměřena na aspekty sesterského povolání a demotivující prvky v profesi, která tvoří nejpočetnější složku ve zdravotnickém systému. Posláním sestry ve společnosti je pomáhat jednotlivcům, rodinám a skupinám uspokojovat aktuální potřeby a dosahovat jejich maximální tělesné, psychické a sociální možnosti v souladu s prostředím, ve kterém žije. Dochází ke změnám v systému poskytování zdravotní péče a vztahu společnosti vůči zdravotníkům. Všeobecné sestry přijímají odpovědnost za přímé poskytování ošetřovatelské péče, pracují samostatně a za poskytnutou péči zodpovídají. Jejich role se mění v plnohodnotného člena týmu, v partnera lékaře při výkonu povolání. Zajímalo nás, jak sestry tuto změnu vnímají. Jaké jsou největší demotivující faktory v profesi a co je naopak motivuje toto náročné povolání neopustit.
|
|
|
Motivace vzdělávání zdravotnických asistentů v souvislosti s jejich uplatněním v praxi
ŠMÍDOVÁ, Jaroslava
Po vstupu do Evropské unie a přijetím zákona č. 96/2004 Sb., O nelékařských zdravotnických povoláních došlo ke změnám, které se týkají především sester. Změny zasahují převážně do administrativy a kompetencí sester. Zákon v současné podobě rozlišuje a definuje výkony středoškolsky vzdělaného personálu na výkony bez odborného dohledu a pod odborným dohledem a také definuje proces získávání osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu na základě kreditního systému. V praxi to znamená, že pokud zdravotnický asistent nedosáhne ve svém oboru vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělaní, nemůže pracovat samostatně bez odborného dohledu. A právě výklad pojmů bez odborného dohledu a pod odborným dohledem je předmětem diskusí. Sestry odmítají nést odpovědnost za práci někoho jiného a tento svůj postoj dávají otevřeně najevo. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, co motivuje současné zdravotnické asistenty k práci ve zdravotnictví a jakým způsobem přistupují ke vzdělávání, které by mělo být nedílnou součástí jejich života. Také byla řešena otázka, zda informace o oboru, podávané žákům základních škol, jsou přiměřené takovému životnímu rozhodnutí, jako je volba povolání. V šetření byly stanoveny tyto hypotézy. H1: Žáci základních škol nemají informace o studiu na SZŠ, H2: Studenti jsou motivováni pro další vzdělávání a H3: Absolventi SZŠ chtějí dále studovat ke zvýšení své kvalifikace na školách vyššího typu. Na základě dotazníkového šetření byly Všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny a cíl práce byl splněn.Výzkumné šetření bylo tedy úspěšné. Získané informace bude možné využít především ke zlepšení přístupu v podávání informací žákům základních škol před rozhodováním o volbě povolání, neboť výchovní pracovníci mají o zjištěné výsledky zájem. Pro učitele středních škol budou tyto poznatky využitelné ke zlepšení motivace studentů pro budoucí profesi.
|
host ::
RSS.