|
|
Výchovné poradenství
Jetelová Koubová, Dana ; Tvrzová, Ivana (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Práce je zaměřena na činnost výchovného poradce na základních a středních školách. Tato práce se zabývá osobností výchovného poradce a jeho vzděláním. Stěžejní částí teorie je náplň práce výchovného poradce, řešení problémů žáků, spolupráce s učiteli, rodiči a kariérní poradenství. . .
|
|
|
Spolupráce sociálního pracovníka s výchovným poradcem
ŠRÁMKOVÁ, Klára
Problémové chování studentů na středních školách je způsobeno mnoha faktory. Mohou za to genetické dispozice, které si s sebou jedinec přináší od rodičů, a také výchova a vliv okolí. V poslední době je problémové chování studentů stále častěji diskutovaným tématem. Je proto potřeba reagovat a zaujmout určitá stanoviska, která by mohla situaci zlepšit. Z tohoto důvodu je potřeba mít k dispozici multidisciplinární tým složený z odborníků, kteří by měli být připraveni těmto problémům čelit a dítěti se věnovat od začátku až do konce. Jako první si problémů může všimnout rodič, spolužák, učitel. V roli učitele je na škole také výchovný poradce, který má právě tyhle problémy a jejich řešení na starosti. Jeho role ve školním prostředí je neodmyslitelná, stejně jako role ostatních odborníků, kteří se studenty pracují. Jedná se o sociální pracovníky z Orgánu sociálně právní ochrany dětí, pracovníky soudů, policie, pracovníky výchovných zařízení a mnoho dalších. Sociální pracovník, který řeší problémové chování dítěte nebo problém v rodině dítěte, se stává v dnešní době neopomenutelnou součástí života dospívajících, kteří musí čelit určitým životním překážkám. Práce je postavena na kvalitativním typu výzkumu, jehož hlavním nástrojem je rozhovor. Zkoumané případy byly předem určeny a jednalo se o sociální pracovníky, výchovné poradce a také studenty. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Samotný sběr dat byl realizován od března do dubna roku 2016. Rozhovory jsou pro zachování autenticity z mluveného projevu převedeny doslovnou transkripcí. V případě této diplomové práce se jednalo o rozhovory se sociálními pracovníky z Orgánu sociálně právní ochrany dětí a výchovnými poradci Odborných a Středních odborných učilišť, kteří jsou ve vzájemné interakci při řešení problémového chování žáků. Tito pracovníci byli vybrání dle lokality, a to konkrétně v okrese Břeclav. Druhou jednotkou zkoumání byli studenti studující na těchto učilištích v okrese Břeclav. Práce má dva cíle, první je zaměřen na oboustrannou spolupráci výchovného poradce a sociálního pracovníka a druhým bodem zájmu byli studenti a jejich zájem o služby výchovného poradce působícího ve škole a jejich využívání. Z výsledků vyplývá, že sociální pracovníci a výchovní poradci jsou se spoluprací v zásadě spokojeni. Obě složky mají na výkon své práce malou časovou dotaci, proto není mnohdy možné věnovat se případům, které jsou nad rámec, a jsou rádi, když je problémové chování studentů primárně prošetřeno v organizaci, pod kterou ten který konkrétní případ spadá. Nejčastěji řešenými problémy jsou absence, záškoláctví, nevhodné chování studentů, studijní či osobní problémy, šikana, prospěch a finanční situace rodiny. V případě druhé výzkumné otázky, která se týkala studentů, bylo zjištěno, že své problémy by nejčastěji řešili doma s rodiči, se spolužáky ve škole, s kamarády, s učitelem, ředitelem nebo právě s výchovným poradcem a také s psychologem. Velmi důležitá je pro ně důvěra. Většina studentů více či méně popsala náplň práce výchovného poradce, a co se týče využití jeho služeb, až na jednu studentku by všichni studenti problém s výchovným poradcem řešili.
|
|
|
Spolupráce učitelů základní školy a pracovníků pedagogicko psychologické poradny při vzdělávání a výchově žáků se specifickými poruchami učení a poruchami chování
JECHOVÁ, Sylva
Bakalářská práce je výsledkem teoretických poznatků a výzkumu, který jsem prováděla mezi zaměstnanci Pedagogicko-psychologické poradny v Jindřichově Hradci a učiteli Základní školy v Chlumu u Třeboně. Teoretické poznatky ve své bakalářské práci čerpám z odborných zdrojů a práci prokládám výsledky kvalitativního výzkumu. Odborná literatura mi pomohla popsat zařízení pedagogicko-psychologické poradny a základní školy a zmapovat cíle obou zařízení. Dále se zabývám pracovníky pedagogicko-psychologické poradny a učiteli základní školy a jejich vzájemnou spoluprací při výchově a vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a poruchami chování. V závěru se věnuji zhodnocení spolupráce mezi oběma subjekty a možnému zefektivnění této spolupráce.
|
|
|
Výchovné poradenství
KŐLBLOVÁ, Lenka
Cílem práce je zaměřit se na zmapování role výchovného poradce na ZŠ. V teoretické části je práce směřována na vymezení jeho úkolů a pravomocí na základě dostupné odborné literatury. Dále také vymezení podmínek, které musí splňovat pedagog, který činnost výchovného poradce vykonává. Dalším tématem je spolupráce se zákonnými zástupci žáků a také s organizacemi, které se zabývají poradenstvím. Praktická část se soustředí na šest konkrétních výchovných poradců na základních školách v Českých Budějovicích a na Vysočině. Výzkum je tvořen rozhovory s nimi a sleduje jejich pracovní náplň, nejčastější témata a potíže, s nimiž se potýkají.
|
|
|
Výchovný poradce u nás a v anglicky mluvících zemích
ZÁRUBOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce se zabývá prací výchovného poradce, popisuje náplň jeho práce na českých školách a na školách v USA a Anglii. Teoretická část je zaměřena na historický vývoj výchovného poradenství, na roli výchovného poradce a na předpoklady pro výkon této profese. Praktická část je zaměřena na výzkum, který pomocí dotazníku zjišťuje rozdílnost výchovného poradenství v České republice a v anglicky mluvících zemích. Cílem je porovnat činnost výchovného poradce a zachytit názory výchovných poradců na celkový systém výchovného poradenství.
|
|
|
Výchovný poradce na ZŠ
KOTALÍKOVÁ, Pavlína
Cílem diplomové práce je popsat náplň práce výchovného poradce na základní škole a vyzdvihnout důležitost jeho pozice. Práce se mimo jiné zaměřuje i na spolupráci výchovného poradce s dalšími poradenskými zařízeními a organizaci systému výchovného poradenství u nás. Teoretická část práce se zaměřuje na vysvětlení základních pojmů dané problematiky. Následuje pohled do historie vývoje této pozice u nás a v anglicky mluvících zemích. Tato část se dále zabývá koncepcí školských poradenských služeb a popisuje předpoklady pro výkon práce výchovného poradce. Další kapitoly se zaměřují na popis náplně práce výchovného poradce a popis poradenských zařízení, se kterými nejčastěji spolupracuje. Praktická část je tvořena rozhovory s výchovnými poradci. Cílem je analyzovat, co tvoří náplň práce výchovného poradce, s kým nejčastěji spolupracuje při řešení problémů a jaké jsou názory výchovných poradců na celkový systém výchovného poradenství u nás.
|
|
|
Volba povolání u žáků 9. tříd.
KŘIKAVOVÁ, Soňa
Volba povolání zásadním způsobem ovlivňuje úspěšnost člověka nejen na jeho profesní dráze, ale do jisté míry i v celém jeho životě. Důležitým momentem je tzv. prvotní volba povolání, před kterou stojí žáci na konci základní školy. Velká část mladistvých volí svou profesní dráhu s nejasnými představami a nepřesnými a málo detailními informacemi. Nejistota je zvyšována ještě tím, že rozhodnutí musí být realizováno v době, kdy je mladistvý ještě zájmově nevyhraněný, kdy není dokončen jeho vývoj a kdy svou orientaci a rozhodnutí často mění. Jedním z poradců, se kterým se žáci v této oblasti setkávají je výchovný poradce, který působí na základních školách jako poradce v oblasti výchovy, vzdělávání, podpory profesní orientace žáků, prevence negativních sociálních jevů a školního selhávání. Cílem práce bylo zmapování faktorů, které na žáky působí, ať již pozitivně či negativně a nastínit jejich míru působení. Dalším cílem bylo zobrazení praktické činnosti výchovných poradců v problematice volby povolání na základních školách na Berounsku. Také byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1- Žáci 9. tříd považují své rodiče za rozhodující autoritu při volbě svého budoucího povolání. Hypotéza 2- Práce v poradenství v oblasti volby povolání není na základních školách na Berounsku vedena jako hlavní pracovní činnost. Hypotéza 3- S výběrem povolání souvisí dostupnost školy ve zvolené profesi. Všechny hypotézy byly potvrzeny a cíle práce splněny. Potřebné informace byly zjišťovány u žáků prostřednictvím standardizovaného dotazníku a u výchovných poradců formou polořízeného rozhovoru. Šetření se zúčastnilo celkem 92 žáků 9. tříd a 6 výchovných poradců ze základních škol na Berounsku. Vliv rodičů při rozhodování se o budoucím povolání nepřipustilo pouze 5% žáků. Proto vidím zlepšení spolupráce mezi rodiči a výchovnými poradci jako důležitý bod. Sami výchovní poradci se však snad ve všech případech ocitají v časové tísni a proto aby mohli pomoci využívají i svůj volný čas.
|
|
|
Rizikové chování adolescentů a možnosti sekundární prevence v Klatovském regionu
STREJCOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním adolescentů se zřetelem na možnosti sekundární prevence tohoto chování na Klatovsku. V teoretické části práce je nejprve popsáno celé období adolescence. V návaznosti na vývojové charakteristiky adolescence se další kapitoly zabývají rizikovým chováním a jeho prevencí, zejména prevencí sekundární. Součástí bakalářské práce je výzkumná sonda, jejímž hlavním cílem je zjistit dostatek institucí a odborníků státní i nestátní v Klatovském regionu, na které se školy mohou obrátit či odkázat své studenty a jejich zákonné zástupce s žádostí o pomoc při řešení rizikového chování. Výzkumná sonda je realizována formou písemného dotazování na středních školách v Klatovském regionu. Prezentace zjištěných výsledků s následnou diskusí jsou uvedeny v praktické části práce.
|
|
|
Prevence záškoláctví na druhém stupni základních škol
KRÁČMAROVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem "Prevence záškoláctví na druhém stupni základních škol" se zabývá tématikou záškoláctví zejména v souvislosti s preventivním působením. Cílem práce je zmapování možností primární a sekundární prevence a navrhnout, jak při ní mohou být využity volnočasové aktivity. Úvodní kapitoly se věnují vymezení pojmu a charakteristikou záškoláctví. Součástí je i definování vnějších a vnitřních příčin záškoláctví, jako důležitá část pochopení vhodného preventivního přístupu. Následující kapitoly navazují na příčiny záškoláctví a nabízí různé varianty prevence ve škole a v rodině. Téma je uzavřeno kapitolou propojující problematiku záškoláctví s nabídkou alternativ preventivního působení v rámci institucionalizovaných volnočasových aktivit.
|
|
|
Vliv typu zaměstnání na vnímání stresu
NIEMCOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce ve své teoretické části shrnuje odborné poznatky z problematiky stresu a syndromu vyhoření. Zabývá se jak obecnou deskripcí těchto dvou propojených fenoménů a možnostmi jejich detekce a prevence, tak souvislostí mezi nimi a pracovním zařazením jedince. Výzkumná část práce se zaměřuje na zmapování závažnosti a frekvence stresových situací, na pocity vyhoření a možnosti sociálně oporných systémů u respondentů pracujících v různých typech zaměstnání a reprezentovaných třemi vzorky: učitelů, resp. budoucích výchovných poradců, manažerů nadnárodních poradenských společností a terapeutů pečujících o jedince s mentálním postižením a psychickým onemocněním. Práce dále mapuje odlišné vnímání subjektivní míry stresových událostí mezi těmito profesemi. Pro sběr dat byl užit dotazník BMS (Ayala Malach- Pines, 2005, The Burnout Measure Short Version), JSS-CZ (Spielberger, Knotková, Man, 1999, Inventář pracovního stresu) a doplňující otázky. Implikace výsledků a jejich generalizační omezení jsou součástí diskuze.
|
host ::
RSS.