|
|
Azylová politika SRN od znovusjednocení
Rynešová, Lenka ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Německo bylo, je a bude přistěhovaleckou zemí, ale o azylové politice hovoříme až od jeho znovusjednocení v roce 1990. Země, která přistěhovalce potřebovala, s nimi naopak celé 21. století bojovala s obavou z jejich negativních vlivů na ekonomiku a společnost. Sto třicet let uplynulo od najímání sezónních pracovníků z ciziny v německém císařství a 50 let od počátku náboru tureckých hostujících dělníků značí bezpochyby vhodný čas k vytvoření ještě efektivnější přistěhovalecké politiky. Během na dlouhou trať je integrace cizinců, hlavně Turků. Jelikož se sociální klima německé společnosti nikdy nevyznačovalo rozmanitostí, zůstává otevření společnosti směrem k přistěhovalectví a integraci cizinců hlavním úkolem současné německé politiky.
|
|
|
Imigrační a azylová politika Itálie
Cihlářová, Renata ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Italská imigrační a azylová politika je citlivým tématem nejen na italské, ale i evropské politické scéně. Kvůli své geografické poloze je Itálie vystavena velkému přílivu imigrantů přicházejících zejména ze severní Afriky. Jako země, která je s přílivem imigrantů konfrontována až v posledních pár desítkách let a mající poměrně mladou legislativní úpravou oblasti je mnohdy kritizována za svá "nešikovná" protiimigrační opatření. Italská společnost zaujímá všeobecně spíše negativní postoj ohledně imigrantské problematiky, který je podporován názory italských politiků i poměrně tvrdou zákonnou úpravou oblasti. Tato práce se zabývá vývojem a současnou podobou italské imigrační a azylové politiky a nejzávažnějšími problémy, s kterými se potýká. Práce stručně analyzuje postavení imigrantských menšin v Itálii, legislativní vývoj v oblasti i kontroverzní body posledního imigračního zákona. Dále je řešen přístup a zacházení s imigranty, a to jak při jejich přijetí v záchytných centrech tak i při podpoře jejich integrace do společnosti. Poslední kapitola zasazuje celé téma do širšího kontextu souvisejícího s imigrační politikou Evropské unie, zkoumá vzájemné vztahy a možnosti zlepšení spolupráce.
|
|
|
Azylová politika EU
Jůzková, Lucie ; Komínová, Radka (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent)
Předmětem diplomové práce "Azylová politika EU" je analýza azylové politiky EU - její historie, současné trendy, problémy a úspěchy. V části věnované vlastnímu výzkumu analyzuji, jak se jednotlivé členské státy EU staví k azylové problematice ? zda uplatňují restriktivní či liberální přístup. Zjišťuji, zda existují nějaké shodné rysy v přístupu různých skupin členských států EU.
|
|
|
Česká republika a problematika uprchlictví vzhledem k ostatním typům imigrace po vstupu země do Evropské unie.
POHLOVÁ, Petra
Předmětem diplomové práce je popis azylové politiky České republiky (ČR) po roce 1989 a dále také fakt, jaký vliv měl vstup ČR do Evropské unie (EU) na azylovou politiku země a počty imigrantů. V práci je provedena deskripce imigrace v polistopadových souvislostech, které měly značný vliv na situaci v zemi. Jsou zde popsány počty a typy přistěhovalců a je vytvořen celkový náhled na danou problematiku. Je proveden popis problematiky uprchlictví k ostatním typům imigrace. V práci je také shrnuta společná azylová a migrační politika EU. Imigrace do České republiky je porovnávána se situací v podobně lidnaté Belgii. Co se týče přílivu přistěhovalců do Belgie, tento jev se zde objevil mnohem dříve a to se podepisuje i na její aktuální situaci. Cílem práce je tedy provést deskripci v oblasti přistěhovalectví v obou zemích a následnou komparaci v oblasti azylové politiky, počtu imigrantů a jejich národnostního původu. Vzhledem k tomu, že do Belgie začalo přistěhovalectví mnohem dříve a že se Belgii říká "země azylu", tato země je a vždycky byla pro cizince poutavou destinací, nabízející nové příležitosti a lepší životní podmínky. Přistěhovalci měli také významný vliv na belgickou kulturu. V tom je značný rozdíl mezi Belgií a Českou republikou, protože Česká republika neměla a stále ještě nemá příliš otevřený postoj k cizím národnostem ve své zemi. Imigrace do země začala mnohem později než v Belgii, takže nedošlo ani k výrazným vlivům přistěhovalců na českou kulturu. Rozdílné jsou také národnosti cizinců v obou zemích přicházející do Belgie či České republiky.
|
|
|
POSTAVENÍ UZNANÝCH ŽADATELŮ O AZYL V ČESKÉ REPUBLICE PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE
SVOBODOVÁ, Iva
Bakalářská práce pojednává o postavení uprchlíků v České republice po roce 2004, tedy po vstupu do Evropské unie. Jejím cílem je upozornit na problémy, které se u nás v souvislosti s fenoménem uprchlictví vyskytují a podat přehled o azylové politice v České republice. V první části se čtenář seznámí se základními pojmy, které ho budou provázet celou prací. Také získá přehled o základních pramenech, kde je zakotveno mezinárodní právo, týkající se uprchlictví. Dále je tato teoretická část zaměřena na vývoj azylové politiky v České republice respektive Československu před a po roce 1991, kdy byla ratifikována Úmluva o právním postavení uprchlíků. A také na změny, které přineslo přistoupení České republiky do Evropské unie. Následně projdeme azylovou procedurou od vstupu cizince na území našeho státu až po rozhodnutí o získání statusu uprchlíka. Je srovnán pobyt cizinců v jednotlivých azylových střediscích, především jejich práva a povinnosti a dostupnost služeb. Integraci žadatelů o azyl a uznaných uprchlíků se detailněji věnuje další část práce, v níž se podíváme na samotný proces integrace očima různých autorů a upozorníme na chyby vznikající při integračním procesu. Zároveň je pohlédnuto na přístup státu k integraci azylantů, jedná se především o Státní integrační program. Je provedena detailní analýza jedné oblasti života uprchlíků a tou je přístup ke vzdělání. Pohledem agentur CVVM, Stem a Českého statistického úřadu je pojednán vztah české společnosti k uprchlíkům. Na toto téma jsou agenturami pravidelně prováděny výzkumy. A v neposlední řadě se seznámíme s činností mezivládní mezinárodní organizace UNHCR a vybraných nevládních neziskových organizací působících na poli uprchlictví.
|
|
| |
|
|
Asylum policy of the Slovac Republik
Bigová, Ľubomíra ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je popsat proces evropeizace azylové politiky v podmínkách Slovenské republiky. Na základě změn, ke kterým došlo v důsledku evropské integrace a s využitím teoretických východisek pojmu evropeizace, práce porovnává stav a vývoj před a po vstupu do Evropské unie. Komparace systému vychází též ze statistických údajů a zachytává kardinální proměny, ke kterým došlo v právní a legislativní oblasti. Prostor je věnován i charakteristice hlavních právních aktů v souvislosti s azylovou problematikou a taky aspektům, které podporovali evropeizaci na Slovensku.
|
|
|
Komparace azylových politik Německa, Velké Británie a Francie
Trůblová, Pavla ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na komparaci azylových politik tří evropských mocností: Německa, Velké Británie a Francie. Je v ní sledován vývoj počtu žadatelů o azyl v těchto zemích od roku 1989 a monitorována legislativa, kterou jednotlivé státy v daném období přijaly. Nedílnou součástí práce pak je komparace současného stavu azylové politiky ve zkoumaných státech. Cílem práce bylo porovnat postoj jednotlivých zemí k žadatelům o azyl, zhodnotit, jak se měnil v průběhu posledních dvaceti let, a posoudit, do jaké míry se v otázce azylové politiky odráží příslušnost zemí k modelům integrace, ke kterým se hlásí. Jsou jimi diskriminační model pro Německo, multikulturní pro Velkou Británii a asimilační pro Francii. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly, přičemž první tři kapitoly jsou věnovány analýze azylové politiky Německa, Velké Británie a Francie; čtvrtá kapitola se pak soustředí na komparaci zkoumaných aspektů.
|
|
|
Comparison of German and Austrian Asylum Policy
Vdovičenko, Michal ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá vývojem azylových politik Rakouska a Německa od konce Druhé světové války až po současnost. Také se snaží o komparaci těchto dvou politik. Poukazuje na specifický vývoj azylové politiky v Německu, která byla ovlivněná událostmi v době Druhé světové války. Pozornost taky věnuje společné legislativě Evropské unie, která od počátku 90. let výrazně ovlivňuje azylové zákony v jejích členských státech.
|
|
|
Současné trendy migrace pracovní síly ve Francii
Hoderová, Pavla ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Potužáková, Zuzana (oponent)
Práce definuje migraci, charakterizuje její vývoj a trendy, příčiny a důsledky, z nichž se nejvíce zabývá remitencemi. Dále pojednává o migraci v rámci Evropské unie. Uvádí vývoj legislativy jak v oblasti pohybu evropských občanů v členských státech, tak podmínky pro příchod osob ze třetích zemí. Jedna subkapitola je věnována azylové politice. Popisují se zde hlavní cesty ilegálních migrantů směřujících do Evropy.Poslední část je věnována problematice migrace ve Francii ? jejímu historickému vývoji, aktuálním trendům a nepokoje před třemi lety na francouzských předměstích a pokouší se odpovědět na otázku, co je příčinou těchto problémů.
|
host ::
RSS.