|
|
Formy náhradní rodinné péče v ČR
NAUŠOVÁ, Jitka
Práce se zabývá základními formami náhradní rodinné péče v České republice. Obsahuje stručnou historii osvojení i pěstounské péče. Definuje rodinu, její význam a funkce. Uvádí poruchy rodiny i rodičovství. Objasňuje jak kritéria pro umístění dítěte do náhradní rodinné péče, tak i pro výběr žadatelů o ní. Seznamuje nás s postupem při žádosti o náhradní rodinnou péči. V této práci najdeme i právní normy jenž ji umožňují. V neposlední řadě uvádí i druhy dávek pěstounské péče.
|
|
|
Pěstounská péče v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounská péče ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči - velké pěstounské rodiny. Porovnání obou forem.
WENDLIGOVÁ, Michaela
Práce je sondou do obrazu náhradní rodinné péče v České republice se zaměřením na pěstounskou péči. V teoretické části popisuje obraz náhradní péče o děti, které se ocitají mimo vlastní rodinu, zabývá se vitálními potřebami dětí a psychickou deprivací. Nahlíží do situace matek, které se vzdávají svého dítěte a do některých aspektů sociální práce v této oblasti. Praktická část je kvalitativním výzkumem, který porovnává pěstounskou péči v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounskou péči ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči {--} velké pěstounské rodiny. Výzkumná šetření jsou provedena z pohledu dospívajících dětí v pěstounské péči a výzkum vychází z principů moderní (profesionální) pěstounské péče. Výzkumné šetření obsahuje šest rozhovorů s dětmi z klasických rodin a čtyři s dětmi ze speciálních zařízení. Sondují, jak prožívají děti v pěstounské péči vztah k pěstounům a jaká v rodinách vládne atmosféra, jak se staví děti v pěstounské péči k biologické rodině a porovnávají, jak prožívají tyto aspekty děti v klasických českých pěstounských rodinách a děti ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči (SOS vesničkami se výzkum nezabývá). Zda je pěstounská péče dobrá, nezávisí tolik na tom, zda je vykonávána v klasické pěstounské rodině nebo v zařízení. Závisí především na osobě pěstouna, zda je schopen si vytvořit k dítěti pozitivní vztah, zda je schopen dítě bezpodmínečně přijmout.
|
|
|
Problematika náhradní rodinné péče romských dětí
TUNOVÁ, Kristína
Práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče romských dětí. Teoretická část je zaměřena na osvětlení základních pojmů, jako jsou náhradní rodinná péče, adopce, pěstounská péče, mezinárodní adopce, opatrovnictví a ústavní výchova. Dále pak rodina a funkce rodiny, poruchy rodičovství ve vztahu k dítěti a poruchy rodiny. Tato práce dále čtenáře seznamuje s romskou historií a kulturou, obzvláště pak s romskou rodinou. V poslední kapitole teoretické části poskytuji několik rad, jak se chovat k romskému dítěti vychovávanému v neromské rodině, především je tato kapitola zaměřena na podporu vlastního já dítěte a jeho kultury. Praktická část je zaměřena na zmapování názoru veřejnosti na danou problematiku.
|
|
|
Význam a vliv prostředí na formování osobnosti dítěte
CHODOROVÁ, Alena
Práce srovnává podmínky pro vývoj dítěte v rodině, která má problémy se zvládáním péče s prostředím v dětských domovech, kde děti po odejmutí z původních rodin vyrůstají.Vydefinovala jsem rodinu obecně, její velký význam pro rozvoj jedince. Popsala jsem změny současné rodiny oproti klasickému modelu a s tím související problémy působící při výchově dětí. Dále jsem se zaměřila na možnosti sociální práce s problematickými rodinami při snaze o co nejkvalitnější sanaci rodin. Poukázala jsem na přednosti i problémy náhradní rodinné péče. V další části jsem popsala aspekty ústavní péče.
|
|
|
Možnosti a meze náhradní rodinné péče
PRÁŠILOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá významem náhradní rodinné péče o děti v České republice. Teoretická část charakterizuje možnosti náhradní rodinnou péče, význam rodiny a jejího prostředí. Dále popisuje rizikové a protektivní faktory a náhradní rodinu, zabývá se ústavní péčí o děti a možnými problémy při socializaci dítěte. Praktická část obsahuje kazuistiku a srovnání dvou zvolených případů : případ úspěšné a neúspěšné náhradní rodinné péče. Oba dva případy mají dobrý záměr. Poskytují bližší pohled do problematiky náhradní rodinné péče. Kvalita náhradní rodinné péče nesouvisí jen s těmi, kteří se rozhodnou vzít si opuštěné dítě do rodiny, ale také spočívá na samotné dítěti a v neposlední řadě na schopnosti pracovníků orgánů vykonávajících náhradní rodinnou péči.
|
|
|
Využití arteterapie při práci s pěstounskými rodinami
KOPTA, Pavel
Bakalářská práce je vypracována na základě dlouhodobého arteterapeutického působení v rodině s dětmi v pěstounské péči. Je zaměřena především na sourozenecké vztahové konstelace, na celkové sociální klima v rodině a na možnosti využití arteterapie pro moderaci rodinných vztahů a na včasné odhalení problematických situací. V úvodu je krátké pojednání o problematice náhradní rodinné péči v České republice a o funkci rodiny a o významu ranných interakcích v rodině. Stručně je charakterizován ontogenetický vývoj výtvarného projevu. Dále jsou zhodnocena terapeutická východiska, možnosti a přístupy jimiž disponuje arteterapie, a které jsou vhodné pro tento typ klientely. Následuje rodinná anamnéza a konkrétní kazuistiky vybraných členů rodiny s komentáři. Naznačena je také další rodinná prognóza. V diskuzi se zabývám teoretickými východisky psychoanalýzy, o které se arteterapeutická práce opírá. V závěru je zhodnoceno arteterapeutické působení v konkrétní rodině a jsou naznačeny další možnosti arteterapeutické práce s pěstounskými rodinami
|
|
|
Psychologické a sociální aspekty nechtěných těhotenství a rodičovství mladistvých matek v ČR
BOHÁČKOVÁ, Soňa
Práce se zabývá psychologickými a sociálními aspekty nechtěných těhotenství a rodičovství mladistvých matek v České republice. Dále popisuje zejména dopad nechtěného těhotenství a rodičovství na vývoj dítěte. Jsou zde zmíněny možnosti řešení této situace, které mladistvá matka má. Těmito možnostmi jsou: interrupce, porození dítěte doma a jeho odložení do babyboxu, nebo možnost využití utajeného porodu a svolení k adopci dítěte, nebo ponechání si dítěte v péči. Práce popisuje i v České republice dostupné formy náhradní rodinné péče, protože některé z forem náhradní rodinné péče jsou u mateřství mladistvých matek velmi často využívány. Dále jsou zde nastíněny i možnosti umístění mladistvých matek v rámci ústavní péče. V poslední řadě jsou zmíněna rizika výchovy dítěte svobodnou matkou. Z práce je zřejmé, že v rámci České republiky je možné najít v těchto obtížných situacích vždy vcelku uspokojivé řešení.
|
|
|
Uplatňování preventivního systému výchovy Dona Bosca v dětských domovech rodinného typu
ŠULOVÁ, Jana
Ve výzkumu práce se zaměřuji na konkrétní případy dětí z vybraných tří dětských domovů (Casa del bambino PIO XII., Soukromý dětský domov Markéta v Radhošti a Církevní dětský domov Emanuel), kde je uplatňována preventivní výchova podle Don Giovanni Bosca, italského kněze, vychovatele 19. století, který založil v Turíně dílo věnované chudé mládeži bez domova. Záměr Don Bosca, byl pomoci mladým lidem dobře nasměrovat svůj život. Preventivní styl výchovy je systém, který je založen na třech základních pilířích, jimiž jsou: rozum, laskavost a náboženství. Systém vyžaduje neustálou přítomnost vychovatelů mezi dětmi a výchovu vlastním vzorem. Uplatňování salesiánské tradice ve výchově dětí může být účinnou prevencí sociálně patologických jevů.
|
|
|
Pěstounská péče u dětí s handicapem
JEŽKOVÁ, Lucie
Náhradní rodinná péče je forma péče o opuštěné či osiřelé děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. V České republice existují různé formy náhradní rodinné péče, zejména se jedná o osvojení a pěstounskou péči. Zprostředkováním pěstounské péče se rozumí vyhledávání dětí vhodných ke svěření do pěstounské péče a nalezení vhodných pěstounů pro tyto děti. Existuje několik skupin dětí vhodných pro pěstounskou péči a mezi ně patří také děti s různým handicapem. Handicap znamená překážku, nesnáz, znevýhodnění či nepříznivou situaci, která vyplývá z omezené schopnosti nebo dokonce nezpůsobilosti jedince uplatnit se stejně dobře, jak se daří jiným lidem. Cílem této diplomové práce bylo zjištění stavu pěstounské péče v zahraničí a porovnání pěstounské péče u dětí s handicapem v kraji Jihočeském a kraji Plzeňském. Na základě těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy. První: Variabilita forem pěstounské péče v České republice není optimální ve srovnání se zahraničím. Druhá: Výsledky porovnání dat obou zkoumaných krajů se nebudou zásadně lišit. K výzkumu byla použita metoda sekundární analýzy dat. K získání dat bylo využito studium dostupné odborné literatury a evidence pěstounských rodin pracovišť Náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích a Krajského úřadu Plzeňského kraje v Plzni. Potřebné údaje byly čerpány ze spisové dokumentace pěstounů a z dokumentace dětí svěřených do pěstounské péče za období let 2001-2005. Stanovené cíle byly splněny. První hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Výzkumem bylo zjištěno, že v některých evropských zemích již došlo k realizaci dalších forem pěstounské péče {--} především profesionální pěstounské péče. Ta ještě v naší zemi nefunguje, ale vzhledem ke klesajícímu počtu zájemců o pěstounskou péči by možná byla řešením této situace. Dále přinesl výzkum zjištění, že pěstouni i děti obou zkoumaných krajů se téměř neliší v individuálních charakteristikách. Výrazně se ale liší počty pěstounů, které přijaly dítě do pěstounské péče. Stejně tomu tak je u počtu dětí umístěných do pěstounské péče. Přínos této práce pro zdravotně sociální oblast spočívá ve vytvoření statistického přehledu za období let 2001-2005 a ve zjištění charakteristik pěstounů, které mohou posloužit při vyhledávání nových pěstounů.
|
|
|
Spektrum odborných služeb pro pěstounské rodiny
DVOŘÁKOVÁ, Karla
Ve své diplomové práci jsem se soustředila na nejrůznější formy práce s pěstounskými rodinami zaměřené na prevenci, poradenství a odbornou pomoc, které jsou povinni pořádat krajské úřady v rámci tzv. konzultací o výkonu pěstounské péče dle odstavec 4 paragrafu 11 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Pokusila jsem se zmapovat, jak jednotlivé krajské úřady tento paragraf naplňují. Podrobněji jsem se pak věnovala činnosti jihočeského krajského úřadu v této oblasti. Na základě výzkumu jsme dospěla k názoru, že význam setkávání pěstounských rodin spočívá ve výměně zkušeností, pocitu sdílení a získávání nových informací. Z tohoto hlediska se pak těší největší oblibě jak u pěstounů tak u sociálních pracovníků vícedenní setkávání, kdy je na vše více času.
|
host ::
RSS.