|
|
Příchod vysokoškolsky vzdělaných sester na ošetřovací jednotku - očekávání a realita
LESZKOWOVÁ, Dana
Každá doba má své požadavky na úroveň vzdělání a systém vzdělávání ošetřovatelských pracovníků. Člověk, který chce obstát ve své profesi, potřebuje patřičné znalosti. Požadavky na vzdělání jsou dány technickými možnostmi i politickým uspořádáním společnosti. Dříve si ošetřovatelky vystačily s bylinkami a znalostmi předanými z generace na generaci. Dnešní doba je dobou počítačů a obrovského technického pokroku. Ošetřovatelství se stává plnohodnotnou a samostatnou vědní disciplínou. Tento pokrok zvyšuje nároky na vzdělávání zdravotnických pracovníků. Vyžaduje si vysokoškolsky vzdělané odborníky. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká očekávání měly sestry během studia na vysoké škole a jaká byla realita při jejich nástupu na ošetřovací jednotku. V práci bylo stanoveno 6 výzkumných otázek. Pro tuto práci bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Pro získání informací byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 25 základních otázek, některé byly rozšířeny o doplňující otázky. Rozhovory byly písemně zaznamenávány a následně zpracovány. Z rozhovorů byly vytvořeny kazuistiky. Nejdůležitější výsledky výzkumného šetření byly zpracovány do kategorizačních tabulek. Výzkumný soubor tvořilo 10 respondentů, kteří pracují v různých typech zdravotnických zařízení v Prachaticích, Českých Budějovicích a v Praze. Z výzkumu vyplývá, že většina sester uplatňuje v praxi nové poznatky získané během studia. Získané výsledky mohou složit jako podnět pro další zkoumání metodou kvantitativního výzkumného šetření.
|
|
|
Postoj studentů oboru ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k oboru paliativní péče
MAŠKOVÁ, Vlasta
Postoj studentů oboru ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k oboru paliativní péče. Tato bakalářská práce je věnována studentům, kteří procházejí praktickou výukou v Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích. K výběru tohoto tématu jsem se rozhodla z několika důvodů. O hospicích se v dnešní době mnoho mluví, hodně se medializuje a probíhají různé charitativní akce pro hospic. Přesto lidé k hospici nemají důvěru a mají z hospice strach. Toto by mohl být první důvod. Tím druhým je vlastní zkušenost se studenty, kteří do hospice přicházejí na praktickou výuku. V tomto hospici pracuji jako staniční sestra a jsem se studenty v denním kontaktu. Bohužel, většina z těchto studentů si na začátku praktické výuky myslí, že v tomto ?domě? přichází smrt každý den. Mají strach a neumějí si představit, jak tuto situaci během čtrnáctidenní praxe zvládnou?! Cílem našeho výzkumu je zjistit, zda současné studium ovlivňuje postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné. Zda se jejich postoje mění po absolvování teoretické a praktické výuky. K dosažení cíle jsme vytvořili dvě výchozí otázky. 1. výchozí otázka - Jak ovlivňuje teoretická výuka paliativní péče postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné v hospici? 2. výchozí otázka ? Jak ovlivňuje praktická výuka v hospici postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné v hospici? Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou fázích: před zahájením teoretické výuky paliativní péče a po praktické výuce v hospici. Použili jsme metodu experimentu, technikou dotazování byl hloubkový rozhovor se studenty. Výzkumný soubor tvořilo 5 studentek 3. ročníku prezenční formy na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru všeobecná sestra. Po zpracování odpovědí jsme zjistili, že po teoretické přípravě se přístup k péči o umírající většinou příliš nezměnil. Studenti pociťují nedostatek teoretických informací, které by jim pomohli eliminovat strach z neznámé situace, strach z bolesti, strach z denní konfrontace s umírajícími a se smrtí. Také na komunikaci s blízkými nemocného si nepřipadají připraveni. Jsou přesvědčeni, že na tak složité téma, jako je péče o nevyléčitelně nemocné, je při výuce příliš málo času. Praktická výuka v hospici postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné mění. Poskytla jim více poznatků o paliativní-hospicové péči. Vlastní postoje k péči o nevyléčitelně nemocné hodnotí pozitivněji, již nemluví o strachu a nejistotě. Přáli by si více osobní zkušenosti v komunikaci s nemocnými a jejich rodinami. Cíl výzkumu byl naplněn. Současné studium má vliv na studentovy postoje k paliativní péči o nevyléčitelně nemocné v hospici. Avšak stále u nich převažuje strach z tohoto ne již nového oboru. Ke změně dochází až po praktické výuce. Výsledky výzkumu lze využít pro pochopení pocitů studentů, pro možnou úpravu didaktiky a metodiky teoretické i praktické části výuky v paliativní péči. Vytvořená informační brožura by mohla napomoci studentům při výběru praxe, a také pro usnadnění nástupu na praktickou výuku do lůžkového hospice.
|
|
|
Soecifika ošetřovatelské péče u klientů z japonské minority
HRÁZSKÁ, Kateřina
Abstrakt Je známo, že na území České republiky žije celá řada různých menšin. Jednou z nich je menšina japonská. Přestože nepatří zrovna k těm nejpočetnějším, měli by o ní mít zdravotničtí pracovníci dostatek informací potřebných k zajištění kvalitní ošetřovatelské péče. Tato práce nese název ?Specifika ošetřovatelské péče u klientů z japonské minority? a skládá se ze dvou hlavních částí. První z nich je část teoretická, popisující Japonce, jejich kulturu, zvyky a jazyk, komunikaci v multikulturním ošetřovatelství a nezapomíná ani na ošetřovatelský proces a edukační činnost sestry v rámci multikulturního ošetřovatelství. Druhá část práce se zabývá výzkumem, jehož cílem bylo zjistit, jaká specifika v ošetřovatelské péči má japonská minorita. Předmětem šetření byly také zkušenosti klientů z této minority s hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení v České republice a s poskytováním potřebné specifické ošetřovatelské péče. V práci byla použita kvalitativní forma šetření. Údaje byly získány prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru od čtyř příslušníků japonské minority žijících v České republice. Obsahoval 86 otázek sestavených podle koncepčních ošetřovatelských modelů M. Gordonové a M. Leiningerové. Na základě získaných dat vznikly kazuistiky, které byly dále zpracovány do kategorizačních tabulek. Na základě zhodnocení výsledků šetření byly stanoveny 4 hypotézy. H1 Japonská minorita má specifika v oblasti stravování. H2 Pacienti z japonské minority mají positivní zkušenost s hospitalizací v České republice. H3 U pacientů z japonské minority není jazyková bariéra. H4 Pacienti z japonské minority nemají specifické nároky na ošetřovatelskou péči. Výsledky šetření byly shrnuty do manuálu ošetřovatelské péče o klienty z japonské minority, jehož hlavním úkolem je zdravotnickým pracovníkům péči o tyto pacienty/klienty usnadnit.
|
|
|
Vliv implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta.
BALVÍNOVÁ, Hana
Tato práce se zabývá vlivem implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta. Každoročně se v České republice provede více než 6000 implantací trvalého kardiostimulátoru. Kardiostimulace je léčebnou metodou pomalých srdečních rytmů. Přesto, že kardiostimulátor zlepšuje svým nositelům zdravotní stav, je to náročná životní situace, která zasahuje do všech aspektů klientova života. Cílem této práce bylo zjistit a zmapovat péči o klienty před a po implantaci kardiostimulátoru. Jak byli klienti edukováni a kdo jim nejvíce pomohl se vyrovnat se vzniklou situací. Zjišťovali jsme, zda klienti měli k dispozici dostatek informací o životě s kardiostimulátorem. A k jakým změnám došlo v životě klienta po implantaci kardiostimulátoru. Pro naplnění cílů byl zvolen kvalitativní výzkum provedené rozhovory se 7 klienty, kteří mají již více než jeden rok implantovaný kardiostimulátor. Rozhovory byly provedeny při návštěvě klientů v kardiostimulační poradně, kam dochází na pravidelné kontroly. Výzkumem bylo zjištěno, že péče je na velmi dobré úrovni a všichni dotazovaní klienti byli s péčí spokojeni. Měli dostatečné množství informací, které získávali jak od lékaře, tak od sestry. Mnoho klientů čerpalo informace z informačních materiálů a z médií, především z internetu. Pro většinu klientů byla nutnost implantace šokem, se kterým se museli vyrovnat. Přes počáteční obavy a časté sledování srdečního rytmu, se klienti s kardiostimulátorem sžili a jeho přítomnost již nyní nevnímají. Jejich život je ve většině případech lepší. Z výzkumného šetření je zřejmé, že kardiostimulátor významně ovlivňuje zdravotní stav klientů, ale nemá vliv na život klienta.
|
|
| |
|
|
Spolupráce sestry v péči o dítě s Downovým syndromem
SOUKUPOVÁ, Jiřina
Abstrakt Na rodinu nejčastěji pohlížíme jako na sociální skupinu, která je ve vzájemné interakci. Rodina je spjata řadou vztahů a současně i ovlivněna dítětem. Toto platí o každé rodině, tedy i o rodině s postiženým dítětem. Na světě žije přibližně pět milionů lidí, kteří jsou postiženi Downovým syndromem. Jde o nejrozšířenějším ze všech forem mentálních retardací. V České republice se narodí ročně přibližně sedmdesát dětí s Downovým syndromem. V diplomové práci jsem zpracovala téma {\clqq}Spolupráce sestry v péči o dítě s Downovým syndromem``. Diplomová práce má podat ucelené informace o specializované péči o dítě s Downovým syndromem, včetně informací o onemocněních a problémech dítěte, které v jeho vývoji a životě mohou nastat. Smyslem práce je i správné pochopení této problematiky, provázání s ošetřovatelskou péčí, léčebnými a diagnostickými postupy, ale i nalezení správného přístupu k rodině, její edukace a komunikace s rodiči. Výsledkem práce jsou informace o spolupráci sester a rodičů při ovlivňování zdraví a vývoje dítěte s Downovým syndromem. Cíle práce, zmapovat problematiku spolupráce sestry a rodičů vychovávajících dítě s Downovým syndromem a zmapovat vliv spolupráce sestry s rodiči na komplexní péči o dítě s Downovým syndromem, byly splněny. Kvantitativní výzkum byl proveden metodou dotazníku pro sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost v Jihočeském a Plzeňském kraji. Hypotéza, že sestry edukují rodiče dětí s Downovým syndromem v oblasti ošetřovatelské péče, byla na základě vyhodnocených dotazníků zamítnuta. Pro kvalitativní výzkum byla položena otázka: {\clqq}Jaká je úloha sestry v komplexní ošetřovatelské péči o dítě s Downovým syndromem?`` Odpověď na otázku byla vyhodnocena na základě rozhovorů s rodiči vychovávajících dítě s Downovým syndromem. Úlohou sestry je role poskytovatelky péče, edukátorky, poradkyně a ochránce. Poznatky této diplomové práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro sebereflexi sester v pediatrických ordinacích a pro zkvalitnění spolupráce mezi rodiči a sestrami v komplexní péči o dítě s Downovým syndromem.
|
|
|
Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra - matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. Peplau
AMBROŽOVÁ, Helena
Cílem této diplomové práce na téma {\clqq}Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. E. Peplau.`` je zmapovat využívání jednotlivých fází v procesu, vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka podle modelu H. E. Peplau. Dále zjistit prostřednictvím vytvořené dokumentace rozdíly v přístupech při navazování profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. K naplnění těchto cílů je diplomová práce rozdělena na část teoretickou, která je zaměřena na rozdíly v péči o zralého a nezralého novorozence, ošetřovatelský model H. Peplau včetně jeho aplikace do praxe. Druhá, praktická část je rozdělena na část kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní část je zaměřena na zjišťování faktorů ovlivňujících vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka dle modelu H. E. Peplau a současně vymezuje jednotlivé role sestry, měnící se během profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka. Data kvantitativní části výzkumu byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření. Shrnutím výsledků diplomové práce jsem zjistila fakta týkající se využívání jednotlivých fází modelu H. E. Peplau při navazování vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologii. Hypotéza 1 Dětské sestry s vlastními dětmi naváží profesionální vztah s matkou rychleji - se potvrdila. Hypotéza 2 Délka praxe dětské sestry ovlivňuje schopnost navazovat profesionální vztah s matkou - se potvrdila. Hypotéza 3 Dětské sestry zastávají nejčastěji roli učitele {--} se nepotvrdila. Data kvalitativní části výzkumu byla zjišťována pozorováním, rozhovorem s dětskou sestrou, vytvořením vlastního návrhu dokumentace u matek předčasně narozených dětí hospitalizovaných systémem ROOM IN a její aplikace v praxi. Matky byly rozděleny do dvou skupin, u první skupiny byl použit běžný způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou a u druhé skupiny byl použit způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou dle modelu H. E. Peplau. Při kvaziexperimentu bylo zjištěno, že při použití ošetřovatelského modelu H. E. Peplau navazování interpersonálního vztahu s matkou probíhá lépe. Poznatky z této diplomové práce mohou být využity jednak neonatologickým oddělením Nemocnice České Budějovice a. s., především dětskými sestrami k osvojení si schopností navazování profesionálního vztahu s matkou a následně poskytnout matce i dítěti komplexní ošetřovatelskou péči. Dále studentům či dalším zájemcům o danou problematiku.
|
|
|
Hlášení sester a sesterská vizita v praxi.
NOVÁKOVÁ, Jana
Sesterská vizita i hlášení sester jsou nedílnou součástí ošetřovatelské profese. V obou případech došlo v posledních letech k nemalým změnám, které je nutné, aby sestry, jako pěčovatelky o zdraví pacienta/klienta vnímaly. Výsledky práce bych ráda poskytla zdravotnickým zařízením, jež na výzkumu spolupracovaly. Diplomová práce by měla sloužit, jako rozšiřující informace o změnách v oblasti pojetí sesterských vizit a hlášení sester.
|
|
|
Zmapování úrovně řízení kvality a bezpečí ve vybraných nemocnicích ČR.
MRÁZOVÁ, Iveta
Kvalita ošetřovatelské péče se stává stále významnějším pojmem v současném ošetřovatelství. Nejúčinnějším prostředkem k dosahování kvalitní ošetřovatelské péče a také důkazním prostředkem je akreditace zdravotnických zařízení. V České republice je nejčastěji akreditační řízení vedeno na národní úrovni prostřednictvím Spojené akreditační komise ČR. Hlavním záměrem mé diplomové práce bylo zmapovat nastavení systému řízení kvality a bezpečí poskytované péče ve vybraných nemocnicích ČR. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativně {--} kvantitativní metodou, formou rozhovorů a dotazníků v nemocnicích v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Písku, Prachaticích, Táboře a Jindřichově Hradci od ledna do března roku 2010. Kvalitativní část šetření probíhala formou rozhovorů s hlavními sestrami uvedených nemocnic. Pro tuto část jsem si stanovila sedm výzkumných otázek, které vycházely z akreditačních standardů Spojené akreditační komise. Týkaly se zavádění {\clqq}Program zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb,`` průběhu interní auditní činnosti, průběhu sběru dat o kvalitě a bezpečí poskytovaných služeb, průběhu sledování spokojenosti pacientů/klientů s ošetřovatelskou péčí, nastavení systému hlášení mimořádných/nežádoucích událostí, způsobu nastavení účinného systému řešení stížností a způsobu standardizace ošetřovatelské péče. Na základě rozhovorů jsem stanovila devět hypotéz, které byly potvrzovány v kvantitativním šetření mezi vrchními sestrami výše uvedených nemocnic. Celkem bylo rozdáno 111 dotazníků, vráceno bylo 82. První hypotéza, která byla potvrzena, zní: Vrchní sestry se aktivně podílí na {\clqq}Programu zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb.`` Druhá hypotéza, která nebyla potvrzena, je: Vrchní sestry, které vykonávají funkci auditorky, mají certifikát akreditovaného kurzu. Třetí hypotéza, která byla potvrzena, je: Nejčastěji sledovaným indikátorem kvality ošetřovatelské péče je sledování spokojenosti pacientů/klientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. Čtvrtá hypotéza, která byla potvrzena, zní: Vrchní sestry mají k dispozici formulář pro hlášení mimořádných/nežádoucích událostí. Pátá hypotéza, která byla potvrzena, zní: Pacienti/klienti mají možnost vyjádřit spokojenost s ošetřovatelskou péčí pomocí dotazníků. Šestá hypotéza, která byla potvrzena, je: Na odděleních jsou prováděná nápravná opatření na základě výsledků spokojenosti pacientů/klientů s ošetřovatelskou péčí. Sedmá hypotéza, která byla potvrzena, je: Vrchní sestry se podílí na přípravě standardů ošetřovatelské péče. Osmá hypotéza, která nebyla potvrzena, zní: Vrchní sestry zapojují do přípravy standardů sestry s vyšším vzděláním. Z výsledků vyplynulo, že jsou více zapojeny sestry, které projevují zájem bez ohledu na vzdělání. A devátá hypotéza, která byla potvrzena, je: Ošetřovatelská péče je poskytována na jednotlivých odděleních formou ošetřovatelského procesu. Pouze v jedné nemocnici nepoužívají ani ošetřovatelský proces, ani ošetřovatelskou dokumentaci. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty hlavním sestrám jednotlivých nemocnic jako podklad pro kontinuální zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče.
|
|
|
Stanovení počtu a kvalifikačního zastoupení ošetřovatelského personálu na standardních odděleních Nemocnice Písek, a.s.
MUŽÍKOVÁ, Eva
V diplomové práci, jak je patrné z názvu, jsem se zabývala počtem personálu a jeho kvalifikačním zastoupení na jednotlivých odděleních písecké nemocnice. Spolupracovala jsem s vrchními sestrami, ale s i ostatním ošetřovatelským personálem v nemocnici a získávala jsem od nich informace. První hypotézou v práci bylo to, že počty úvazků ošetřovatelského personálu na standardních odděleních chirurgických oborů odpovídají doporučení metody Karly Pochylé. U této hypotézy mi vyšlo, že průměrné počty personálu na odděleních chirurgických oborů jsou vyšší, než udává metodika. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Druhou hypotézou bylo, že počty úvazků ošetřovatelského personálu na standardních odděleních interních oborů odpovídají doporučení metody Karly Pochylé. I u interních oborů je počet personálu vyšší než doporučuje metoda, jediné oddělení interního typu, kde byl počet personálu nižší, než bylo doporučováno, byla neurologie. Ani druhá hypotéza nebyla potvrzena. Třetí hypotézou bylo, že počty úvazků ošetřovatelského personálu na ošetřovatelských lůžkách odpovídají doporučení metody Karly Pochylé. Počet personálu na ošetřovatelských lůžkách byl vyšší, než doporučuje metoda. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Čtvrtou hypotézou bylo, že kvalifikační zastoupení ošetřovatelského personálu na standardních odděleních chirurgických oborů odpovídá doporučení metody Karly Pochylé. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Pátou hypotézou jsem udávala, že kvalifikační zastoupení ošetřovatelského personálu na standardních odděleních interních oborů neodpovídá doporučení metody Karly Pochylé. Tato hypotéza byla potvrzena. Poslední a to šestou hypotézou bylo, že Kvalifikační zastoupení ošetřovatelského personálu na ošetřovatelských lůžkách neodpovídá doporučení metody Karly Pochylé a i tato hypotéza byla potvrzena. Doufám, že tato práce může být využita v praxi jako předloha a podklad pro určení správného počtu a kvalifikačního zastoupení ošetřovatelského personálu v nejrůznějších zdravotnických zařízeních.
|
host ::
RSS.