|
|
Písecké gymnázium v letech 1778-1850
PICHLÍKOVÁ, Kristýna
Náplní této diplomové práce je vývoj píseckého gymnázia v letech 1778-1850. Práce vznikla na základě studia odborné literatury a pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Písku. První část práce se zabývá stručnými dějinami města Písku, hlavní důraz je přitom kladen na vznik gymnázia. Nejsou zde opomenuty ani ostatní střední školy, které vznikly v Písku v devatenáctém století. Hlavní část práce je zaměřena na samotné písecké gymnázium, přičemž veškeré poznatky jsou dávány do kontextu dějin vzdělanosti a samotného města. Analýza školy je především zaměřena na studenty. Zaznamenává nejen jejich počet, ale také prospěch a dobu jejich studia. Není opomenut ani jejich teritoriální a sociální původ, který je zkoumán z hlediska zaměstnání otců. Závěrečná část diplomové práce se věnuje učitelskému sboru.
|
|
|
Rodina Zeisova v táborském veřejném životě
DĚDIČOVÁ, Pavla
Práce na téma Rodina Zeisova v táborském veřejném životě mapuje dějiny Tábora ve 2. polovině 19. století. Sleduje postupnou urbanizaci a industrializaci města, přičemž se pokouší poukázat na vliv elitní táborské rodiny. Rodina Zeisova neodmyslitelně patřila mezi nejvýraznější táborské rodiny. Jejími nejvýznamnějšími členy byli Jakub a Emanuel Zeisovi. Otec se synem, kteří se angažovali v táborském veřejném životě od počátku 2. poloviny 19. století. Jakub byl prvním samosprávným starostou města v letech 1850 {--} 1870. Emanuel se stal třetím táborským starostou mezi léty 1883 {--} 1889. Následně pak stanul v čele okresu jako okresní starosta, jímž byl až do své smrti. Za dobu více než padesátiletou prošel Tábor významným rozvojem: bylo vybudováno táborské střední školství, samo město se stalo dopravním uzlem jižních Čech, rozvíjel se i průmysl. V tomto období se město vyhranilo jako výhradně české samosprávní středisko. Byly zakládány spolky, připomínala se slavná husitská minulost města a na památku národních velikánů vznikla řada pomníků. Práci uzavírá přelomové období roku 1918. Nejenom proto, že v tomto roce zemřel Emanuel Zeis, ale také proto, že rokem 1918 byla uzavřena jedna etapa národních dějin. V poslední kapitole je vykreslen obraz města a rodiny Zeisovy z pohledu význačného táborského rodáka Emanuela Chalupného. Tato část kontrastuje se zbytkem práce v tom, že postoj Emanuela Chalupného k rodině Zeisově nelze v žádném případě hodnotit jako kladný.
|
|
|
Jinojazyčné literatury a kultury v českých memoárech 19. století
SALAJKOVÁ JORDÁNOVÁ, Ivana
Jinojazyčné literatury a kultury v českých memoárech 19. století Předmětem předkládané práce je zkoumání recepčního horizontu obrozenecké literatury 19. století, jak se odrazil ve vybraných textech memoárové povahy. Ve středu pozornosti je zejména kontext cizojazyčné beletrie. Výskyt a povaha jinojazyčných literatur vypovídá o kulturním zázemí předních českých autorů vymezeného historického období. V teoretické části je vymezen pojem {\clqq}memoárová literatura``, shrnuta její tradice, uvedeny možnosti kategorizace a přiblížena problematika žánrového zařazení memoárů. V praktické části je zmapován výskyt jinojazyčných literatur v českých memoárech 19. století. Prameny, z nichž vychází tato práce, jsou podrobeny analýze z obsahového hlediska. Na základě této analýzy je vyhodnoceno vnímání světových literatur českou literární elitou. V kapitole Shrnutí jsou nalezené odkazy shrnuty do obecnějších závěrů, v nichž hodnotíme vliv jinojazyčných literatur na českou kulturu. Práce je součástí širšího výzkumu recepčního horizontu obrozenecké literatury, který probíhá na Ústavu bohemistiky FF JU.
|
|
|
"Jádro mého filozofického názoru." Romantická naturfilozofie Jiřího Františka z Buquoy
MORAWETZ, Michal
Bakalářská práce se zaměřuje na rekonstrukci základních principů filozofie Jiřího Františka z Buquoy. Vychází zejména z analýzy jeho pojednání Kern meiner philosophischen Grundansicht (kolem roku 1825), jež existuje pouze v rukopise v písemné pozůstalosti šlechtického filozofa v rodinném archivu Buquoyů ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Téma je zkoumáno z hlediska současné metodiky intelektuálních dějin a z hlediska současné diskuze o syntéze přírodovědných a společenských věd v době pozdního osvícenství a romantismu. Cílem práce je začlenit Buquoyovo dílo do dobového vědeckého a sociálního kontextu a interpretovat jeho myšlenky o fungování světa a roli přírody, člověka a Boha v něm. V úvodní kapitole je nastíněn dosavadní stav bádání a literatura k tématu, obraz hraběte Buquoye v historiografii a je provedena vnější kritika vybraného pramene. Druhá kapitola představuje filozofické myšlení kolem roku 1800 a vykládá hlavní myšlenky Naturphilosophie. Následující kapitola se zaměřuje na výchovu, vzdělání a zájmy hraběte a čtvrtá kapitola je rozborem zvoleného spisu.
|
|
|
Venkovské vdovy a jejich postavení v rámci rodinných a sociálních struktur. Situace na panství Nový Rychnov v první polovině 19. století
SKOŘEPOVÁ, Markéta
Předkládaná práce se na příkladu panství Nový Rychnov zabývá postavením vdov v první polovině 19. století. Využity byly prameny církevní a vrchnostenské provenience, především matriky, zpovědní seznamy, zápisy gruntovních knih, svatební smlouvy a pozůstalostní řízení. Jako základní metodologické východisko byla zvolena mikrohistorická metoda výzkum. První kapitoly se zabývají postavením vdov v obecné rovině na základě demografické statistiky a v kontextu dobových právních norem. Nebyla opominuta ani otázka postavení ženy ve venkovské rodině a reflexe vdovství tehdejší společností. Pozornost byla soustředěna na způsob, jakým venkovské vdovy řešily svou situaci po smrti manžela. Před ovdovělou ženou se otvíraly čtyři možnosti: nový sňatek, samostatné vedení usedlosti, odchod na výměnek, nebo do podruží, přičemž postavení ovdovělé ženy se mohlo během času změnit. Tyto čtyři alternativy se staly východiskem další analýzy v následujících kapitolách. Jednotlivé kapitoly nejprve shrnují dosavadní bádání a výsledky statistiky. Poté byla pozornost přesunuta k analýze případů konkrétních žen, která prokázala existenci osobních strategií vdov. Venkovské vdovy byly schopné posoudit svou aktuální rodinnou, finanční a majetkoprávní situaci a přizpůsobit jí své rozhodování. Postup žen vždy závisel na okolnostech jejich ovdovění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, z jakých důvodů ženy volily odlišná řešení své nové životní situace. Analýza životních osudů jednotlivých žen ukázala, že v postupu vdov se odrážely určité vzorce chování a jednání, ale zároveň zde byl dostatek prostoru pro individuální strategie. Předkládaná práce poukazuje na rozdíly mezi vdovami a utvářením jejich životů poté, co ztratily manžela, a dokládá, že problematiku venkovského vdovství tedy nelze zužovat na výsledky statistiky.
|
|
|
Reflexe dětství v obrazech 19. století
MIČKOVÁ, Sabina
Diplomová práce s názvem {\clqq}Reflexe dětství v obrazech 19. století`` se věnuje problematice dětství a dítěte v historickém kontextu v oblasti dětského portrétu. Jedná se o materiálovou studii, která se snaží osvětlit význam ikonografických pramenů pro zkoumání daného tématu. Základní pramenný korpus tvoří dosud nepublikované dětské portréty 19. století z jihočeských hradů a zámků, jež jsou zprostředkované v podobě katalogu. Tento korpus je doplněn o některá díla významných portrétistů té doby, ta jsou reprodukovaná v obrazové příloze. Cílem práce je pokus o interpretaci předložených obrazů a objasnění změn v přístupu vnímání dětství 19. století, odrážející se v portrétním umění.
|
|
|
Manželky českých politiků v 19. století
BUREŠOVÁ, Jitka
Manželky českých politiků v 19. století Anotace Pro svoji práci jsme si vybrala deset žen, manželek českých politiků 19. století. V první kapitole jsem se zabývala motivem výběru životní partnerky, jejím sociálním, jazykovým a náboženským původem. Pokusila jsem se o analýzu předmanželské korespondence. Druhá část mé práce se věnovala uplatnění žen ve společenském životě a zaměřila se zejména na jejich zapojení do salonního života. Ve třetí kapitole jsem nastínila působení žen ve spolcích. Zajímala mě veškerá manželek politiků na veřejnosti, hlavně v oblasti filantropie. Pokusila jsem se zjistit, jestli muži své manželky v těchto činnostech podporovali. Poslední část se zaměřila na postavení ženy v rodině. Sledovala jsem podíl mužů na řízení domácnosti a výchově dětí. Snažila jsem se o rozbor korespondence mezi manželi a zejména jsem se snažila vysledovat, zda se muži svým partnerkám svěřovali s politickými záležitostmi a jak moc se ženy o tyto věci zajímaly.
|
|
|
Drobná próza české dekadence
SOUKUP, Jiří
Předkládaná práce si klade za cíl zabývat se problematikou české literární dekadence, samotného pojmu, možností jeho užití i otázkou potřeby jej redefinovat. Jako výchozí materiál jí k tomu účelu slouží dekadentní povídka, či přesněji krátký prozaický žánr, v němž se zřetelně projevují dekadentní prvky. Samo stanovení těchto konstitutivních rysů dekadentní povídky je pak rovněž předmětem této práce. Problematika literární dekadence nepatří mezi důkladněji zpracovaná témata české literární historie. Směr bádání v této oblasti rovněž spoluurčovala preference symbolistně-dekadentního básnictví. Proto je jedním z dílčích cílů této práce i upozornit na některé konkrétní texty, pro dekadentní povídku jako určitý model možného specifického žánru reprezentativní a zároveň umělecky hodnotné. Text práce sestává ze tří oddílů. První představuje možnosti postupného vhlížení do problematiky literární dekadence a do jejího širšího kulturního kontextu a zároveň uvádí dvě modelové prózy (Huysmansův román A rebours a Obraz Doriana Graye Oscara Wildea) do souvislostí dekadence jako životního projektu, specifického pojetí života a umění. Druhá část naznačuje některé významné teoretické problémy, možnosti žánrového vymezení povídky jako typu krátké prózy a jejích distinktivních znaků, podobu fikčního světa, vyprávěcí situaci a povahu postavy a její úlohy. Třetí část konečně představuje dvě desítky původních českých próz a především na základě rozboru jejich tematické výstavby se snaží doložit teze, jež byly formulovány v první i druhé části práce.
|
|
|
Šlechtický mecenát v 2. polovině 19. století (Šlechta v Krasoumné jednotě a Společnosti vlasteneckých přátel umění)
ROTREKL, Jan
Diplomová práce se zabývá podílem historické šlechty na činnosti Společnosti vlasteneckých přátel umění a Krasoumné jednoty. Na základě analýzy výročních zpráv těchto spolků bude vytvořen přehled vybraných šlechtických přispěvatelů a dárců uměleckých děl. Zároveň se věnuje nejvýznamnějším šlechtickým členům Společnosti vlasteneckých přátel umění a Krasoumné jednoty a podobě jejich zájmu o sběratelství a umělecký mecenát. Uvedené problematice předchází ve snaze o její větší ucelenost úvod k tématu, a to ve formě představení nejdůležitějších mecenášských a sběratelských aktivit v zemích Koruny české v době před vznikem jmenovaných institucí.
|
|
|
Komentovaná edice korespondence Františka Ladislava Riegera s Karlem III. ze Schwarzenberga
MACHOVÁ, Věra
Cílem této práce bylo zpřístupnění korespondence Františka Ladislava Riegera s Karlem III. ze Schwarzenbergu, která byla uložena v Státním oblastním archivu v Třeboni. Na jejím základě se poté následně pokusit alespoň částečně osvětlit jejich vzájemný vztah, najít okamžiky, které oba muže spojovaly nebo rozdělovaly, a jaký byl vlastně cíl jejich společného písemného styku. Tento úkol se ukázal nemožný bez hlubšího studia a pochopení českých politických dějin 2. poloviny 19. století, což je období ze kterého jejich korespondence pochází. Proto je také značná část této práce věnována právě politickému dění 2. poloviny 19. století, kde se oba muži setkávají jako čelní představitelé dvou velkých politických uskupení.
|
host ::
RSS.