|
|
Vliv implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta.
BALVÍNOVÁ, Hana
Tato práce se zabývá vlivem implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta. Každoročně se v České republice provede více než 6000 implantací trvalého kardiostimulátoru. Kardiostimulace je léčebnou metodou pomalých srdečních rytmů. Přesto, že kardiostimulátor zlepšuje svým nositelům zdravotní stav, je to náročná životní situace, která zasahuje do všech aspektů klientova života. Cílem této práce bylo zjistit a zmapovat péči o klienty před a po implantaci kardiostimulátoru. Jak byli klienti edukováni a kdo jim nejvíce pomohl se vyrovnat se vzniklou situací. Zjišťovali jsme, zda klienti měli k dispozici dostatek informací o životě s kardiostimulátorem. A k jakým změnám došlo v životě klienta po implantaci kardiostimulátoru. Pro naplnění cílů byl zvolen kvalitativní výzkum provedené rozhovory se 7 klienty, kteří mají již více než jeden rok implantovaný kardiostimulátor. Rozhovory byly provedeny při návštěvě klientů v kardiostimulační poradně, kam dochází na pravidelné kontroly. Výzkumem bylo zjištěno, že péče je na velmi dobré úrovni a všichni dotazovaní klienti byli s péčí spokojeni. Měli dostatečné množství informací, které získávali jak od lékaře, tak od sestry. Mnoho klientů čerpalo informace z informačních materiálů a z médií, především z internetu. Pro většinu klientů byla nutnost implantace šokem, se kterým se museli vyrovnat. Přes počáteční obavy a časté sledování srdečního rytmu, se klienti s kardiostimulátorem sžili a jeho přítomnost již nyní nevnímají. Jejich život je ve většině případech lepší. Z výzkumného šetření je zřejmé, že kardiostimulátor významně ovlivňuje zdravotní stav klientů, ale nemá vliv na život klienta.
|
|
| |
|
|
Spolupráce sestry v péči o dítě s Downovým syndromem
SOUKUPOVÁ, Jiřina
Abstrakt Na rodinu nejčastěji pohlížíme jako na sociální skupinu, která je ve vzájemné interakci. Rodina je spjata řadou vztahů a současně i ovlivněna dítětem. Toto platí o každé rodině, tedy i o rodině s postiženým dítětem. Na světě žije přibližně pět milionů lidí, kteří jsou postiženi Downovým syndromem. Jde o nejrozšířenějším ze všech forem mentálních retardací. V České republice se narodí ročně přibližně sedmdesát dětí s Downovým syndromem. V diplomové práci jsem zpracovala téma {\clqq}Spolupráce sestry v péči o dítě s Downovým syndromem``. Diplomová práce má podat ucelené informace o specializované péči o dítě s Downovým syndromem, včetně informací o onemocněních a problémech dítěte, které v jeho vývoji a životě mohou nastat. Smyslem práce je i správné pochopení této problematiky, provázání s ošetřovatelskou péčí, léčebnými a diagnostickými postupy, ale i nalezení správného přístupu k rodině, její edukace a komunikace s rodiči. Výsledkem práce jsou informace o spolupráci sester a rodičů při ovlivňování zdraví a vývoje dítěte s Downovým syndromem. Cíle práce, zmapovat problematiku spolupráce sestry a rodičů vychovávajících dítě s Downovým syndromem a zmapovat vliv spolupráce sestry s rodiči na komplexní péči o dítě s Downovým syndromem, byly splněny. Kvantitativní výzkum byl proveden metodou dotazníku pro sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost v Jihočeském a Plzeňském kraji. Hypotéza, že sestry edukují rodiče dětí s Downovým syndromem v oblasti ošetřovatelské péče, byla na základě vyhodnocených dotazníků zamítnuta. Pro kvalitativní výzkum byla položena otázka: {\clqq}Jaká je úloha sestry v komplexní ošetřovatelské péči o dítě s Downovým syndromem?`` Odpověď na otázku byla vyhodnocena na základě rozhovorů s rodiči vychovávajících dítě s Downovým syndromem. Úlohou sestry je role poskytovatelky péče, edukátorky, poradkyně a ochránce. Poznatky této diplomové práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro sebereflexi sester v pediatrických ordinacích a pro zkvalitnění spolupráce mezi rodiči a sestrami v komplexní péči o dítě s Downovým syndromem.
|
|
|
Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra - matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. Peplau
AMBROŽOVÁ, Helena
Cílem této diplomové práce na téma {\clqq}Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. E. Peplau.`` je zmapovat využívání jednotlivých fází v procesu, vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka podle modelu H. E. Peplau. Dále zjistit prostřednictvím vytvořené dokumentace rozdíly v přístupech při navazování profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. K naplnění těchto cílů je diplomová práce rozdělena na část teoretickou, která je zaměřena na rozdíly v péči o zralého a nezralého novorozence, ošetřovatelský model H. Peplau včetně jeho aplikace do praxe. Druhá, praktická část je rozdělena na část kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní část je zaměřena na zjišťování faktorů ovlivňujících vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka dle modelu H. E. Peplau a současně vymezuje jednotlivé role sestry, měnící se během profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka. Data kvantitativní části výzkumu byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření. Shrnutím výsledků diplomové práce jsem zjistila fakta týkající se využívání jednotlivých fází modelu H. E. Peplau při navazování vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologii. Hypotéza 1 Dětské sestry s vlastními dětmi naváží profesionální vztah s matkou rychleji - se potvrdila. Hypotéza 2 Délka praxe dětské sestry ovlivňuje schopnost navazovat profesionální vztah s matkou - se potvrdila. Hypotéza 3 Dětské sestry zastávají nejčastěji roli učitele {--} se nepotvrdila. Data kvalitativní části výzkumu byla zjišťována pozorováním, rozhovorem s dětskou sestrou, vytvořením vlastního návrhu dokumentace u matek předčasně narozených dětí hospitalizovaných systémem ROOM IN a její aplikace v praxi. Matky byly rozděleny do dvou skupin, u první skupiny byl použit běžný způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou a u druhé skupiny byl použit způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou dle modelu H. E. Peplau. Při kvaziexperimentu bylo zjištěno, že při použití ošetřovatelského modelu H. E. Peplau navazování interpersonálního vztahu s matkou probíhá lépe. Poznatky z této diplomové práce mohou být využity jednak neonatologickým oddělením Nemocnice České Budějovice a. s., především dětskými sestrami k osvojení si schopností navazování profesionálního vztahu s matkou a následně poskytnout matce i dítěti komplexní ošetřovatelskou péči. Dále studentům či dalším zájemcům o danou problematiku.
|
|
|
Hlášení sester a sesterská vizita v praxi.
NOVÁKOVÁ, Jana
Sesterská vizita i hlášení sester jsou nedílnou součástí ošetřovatelské profese. V obou případech došlo v posledních letech k nemalým změnám, které je nutné, aby sestry, jako pěčovatelky o zdraví pacienta/klienta vnímaly. Výsledky práce bych ráda poskytla zdravotnickým zařízením, jež na výzkumu spolupracovaly. Diplomová práce by měla sloužit, jako rozšiřující informace o změnách v oblasti pojetí sesterských vizit a hlášení sester.
|
|
|
Zmapování úrovně řízení kvality a bezpečí ve vybraných nemocnicích ČR.
MRÁZOVÁ, Iveta
Kvalita ošetřovatelské péče se stává stále významnějším pojmem v současném ošetřovatelství. Nejúčinnějším prostředkem k dosahování kvalitní ošetřovatelské péče a také důkazním prostředkem je akreditace zdravotnických zařízení. V České republice je nejčastěji akreditační řízení vedeno na národní úrovni prostřednictvím Spojené akreditační komise ČR. Hlavním záměrem mé diplomové práce bylo zmapovat nastavení systému řízení kvality a bezpečí poskytované péče ve vybraných nemocnicích ČR. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativně {--} kvantitativní metodou, formou rozhovorů a dotazníků v nemocnicích v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Písku, Prachaticích, Táboře a Jindřichově Hradci od ledna do března roku 2010. Kvalitativní část šetření probíhala formou rozhovorů s hlavními sestrami uvedených nemocnic. Pro tuto část jsem si stanovila sedm výzkumných otázek, které vycházely z akreditačních standardů Spojené akreditační komise. Týkaly se zavádění {\clqq}Program zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb,`` průběhu interní auditní činnosti, průběhu sběru dat o kvalitě a bezpečí poskytovaných služeb, průběhu sledování spokojenosti pacientů/klientů s ošetřovatelskou péčí, nastavení systému hlášení mimořádných/nežádoucích událostí, způsobu nastavení účinného systému řešení stížností a způsobu standardizace ošetřovatelské péče. Na základě rozhovorů jsem stanovila devět hypotéz, které byly potvrzovány v kvantitativním šetření mezi vrchními sestrami výše uvedených nemocnic. Celkem bylo rozdáno 111 dotazníků, vráceno bylo 82. První hypotéza, která byla potvrzena, zní: Vrchní sestry se aktivně podílí na {\clqq}Programu zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb.`` Druhá hypotéza, která nebyla potvrzena, je: Vrchní sestry, které vykonávají funkci auditorky, mají certifikát akreditovaného kurzu. Třetí hypotéza, která byla potvrzena, je: Nejčastěji sledovaným indikátorem kvality ošetřovatelské péče je sledování spokojenosti pacientů/klientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. Čtvrtá hypotéza, která byla potvrzena, zní: Vrchní sestry mají k dispozici formulář pro hlášení mimořádných/nežádoucích událostí. Pátá hypotéza, která byla potvrzena, zní: Pacienti/klienti mají možnost vyjádřit spokojenost s ošetřovatelskou péčí pomocí dotazníků. Šestá hypotéza, která byla potvrzena, je: Na odděleních jsou prováděná nápravná opatření na základě výsledků spokojenosti pacientů/klientů s ošetřovatelskou péčí. Sedmá hypotéza, která byla potvrzena, je: Vrchní sestry se podílí na přípravě standardů ošetřovatelské péče. Osmá hypotéza, která nebyla potvrzena, zní: Vrchní sestry zapojují do přípravy standardů sestry s vyšším vzděláním. Z výsledků vyplynulo, že jsou více zapojeny sestry, které projevují zájem bez ohledu na vzdělání. A devátá hypotéza, která byla potvrzena, je: Ošetřovatelská péče je poskytována na jednotlivých odděleních formou ošetřovatelského procesu. Pouze v jedné nemocnici nepoužívají ani ošetřovatelský proces, ani ošetřovatelskou dokumentaci. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty hlavním sestrám jednotlivých nemocnic jako podklad pro kontinuální zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče.
|
|
|
Stanovení počtu a kvalifikačního zastoupení ošetřovatelského personálu na standardních odděleních Nemocnice Písek, a.s.
MUŽÍKOVÁ, Eva
V diplomové práci, jak je patrné z názvu, jsem se zabývala počtem personálu a jeho kvalifikačním zastoupení na jednotlivých odděleních písecké nemocnice. Spolupracovala jsem s vrchními sestrami, ale s i ostatním ošetřovatelským personálem v nemocnici a získávala jsem od nich informace. První hypotézou v práci bylo to, že počty úvazků ošetřovatelského personálu na standardních odděleních chirurgických oborů odpovídají doporučení metody Karly Pochylé. U této hypotézy mi vyšlo, že průměrné počty personálu na odděleních chirurgických oborů jsou vyšší, než udává metodika. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Druhou hypotézou bylo, že počty úvazků ošetřovatelského personálu na standardních odděleních interních oborů odpovídají doporučení metody Karly Pochylé. I u interních oborů je počet personálu vyšší než doporučuje metoda, jediné oddělení interního typu, kde byl počet personálu nižší, než bylo doporučováno, byla neurologie. Ani druhá hypotéza nebyla potvrzena. Třetí hypotézou bylo, že počty úvazků ošetřovatelského personálu na ošetřovatelských lůžkách odpovídají doporučení metody Karly Pochylé. Počet personálu na ošetřovatelských lůžkách byl vyšší, než doporučuje metoda. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Čtvrtou hypotézou bylo, že kvalifikační zastoupení ošetřovatelského personálu na standardních odděleních chirurgických oborů odpovídá doporučení metody Karly Pochylé. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Pátou hypotézou jsem udávala, že kvalifikační zastoupení ošetřovatelského personálu na standardních odděleních interních oborů neodpovídá doporučení metody Karly Pochylé. Tato hypotéza byla potvrzena. Poslední a to šestou hypotézou bylo, že Kvalifikační zastoupení ošetřovatelského personálu na ošetřovatelských lůžkách neodpovídá doporučení metody Karly Pochylé a i tato hypotéza byla potvrzena. Doufám, že tato práce může být využita v praxi jako předloha a podklad pro určení správného počtu a kvalifikačního zastoupení ošetřovatelského personálu v nejrůznějších zdravotnických zařízeních.
|
|
|
Komunitní péče v psychiatrii
BÍNOVÁ, Romana
Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou komunitní péče v psychiatrii a snaží se zachytit, jaký význam při jejím poskytování má sestra. Komunitní psychiatrická péče je velmi širokou oblastí intermediální pomoci pacientovy, která se dotýká v podstatě jakékoliv oblasti jeho života. Přestože v České republice nedosáhla patřičného rozvoje, její přínos pro nemocné je již nyní důležitý a na její význam neustále roste. V teoretické části, po krátkém uvedení do problematiky komunitní péče je rozebrána její historie, principy, ale také její propojení s ošetřovatelskou péčí. Následně je věnována pozornost jednotlivým oblastem komunitní péče, které mají význam pro duševně nemocné a je popsána úloha sestry v této oblasti. Následuje zmínka o přístupu k duševně nemocným, problematice stigmatizace a organizace psychiatrické péče. V neposlední řadě jsou v teoretické části práce rozebrány psychiatrická onemocnění, která se mohou v komunitní péči vyskytnout a je uvedeno, jakým způsobem může být komunitní péče u těchto onemocnění přínosem.V praktické části bylo cílem zjistit, jaké je povědomí psychiatrických sester o komunitní péči a jaký význam přikládají komunitní péči v psychiatrii. Snahou bylo i zmapovat oblasti komunitní péče, ve kterých mohou pracovat sestry. V rámci kvantitativního šetření byly statisticky zpracovány odpovědi sester na zkoumané hypotézy. Hypotézy zjišťovaly, zda sestry s délkou praxe delší než deset let se častěji domnívají, že psychiatrické péče je pro pacienty přínosnější než hospitalizace. Dále, zda mají sestry s vyšším než středoškolským vzděláním lepší povědomí o poskytování komunitních služeb. Hypotézy také zjišťovaly, zda sestry považují za nejčastější formu komunitní péče v České republice služby zaměřené na podporu bydlení a jestli si sestry starší třiceti let více uvědomují důležitost postavení sester v komunitní péči. Žádnou z těchto hypotéz se nepodařilo prokázat. Hypotéza, která předpokládala, že sestry shánějí informace o komunitní péči více z internetu a literatury, než ze seminářů se potvrdila. Šetření se zúčastnily psychiatrické sestry pracující v psychiatrických léčebnách v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. Součástí praktické části je i analýza komunitních služeb v daných krajích. V obou krajích bylo dohromady zmapováno 13 občanských sdružení a komunitních center.
|
|
|
Spolupráce sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu
KADLECOVÁ, Ivana
Spolupráce sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu Diplomová práce byla zaměřena na spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu. Ošetřovatelství a ošetřovatelský management má nezastupitelné postavení v péči o zdraví člověka. Svět medicíny, ošetřovatelství a zdravotnictví je mimořádně složitým organizačním celkem, který není zcela jistě reprezentován pouze lékaři a sestrami, nicméně právě oni a ony jsou stále dominantními postavami na této scéně. Prvním cílem diplomové práce bylo zmapovat spolupráci sester a lékařů v rámci ošetřovatelského procesu v péči o nemocného z pohledu ošetřovatelského managementu. Druhým cílem práce bylo identifikovat problémové oblasti ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu a třetím cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem ošetřovatelský management řeší problémové situace ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu. K cílům práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. V jakých oblastech spolupracují sestry a lékaři v rámci ošetřovatelského procesu při poskytování péče nemocným z pohledu ošetřovatelského managementu? 2. Jakým způsobem sestry hodnotí a vnímají spolupráci s lékaři z pohledu ošetřovatelského managementu? 3. Které problémové oblasti existují ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu ? 4. Jakým způsobem řeší ošetřovatelský management problémové situace ve spolupráci sester a lékařů? Výzkum byl proveden v nemocničním zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity oslovených respondentek. Respondentkami byly dvě vrchní a čtyři staniční sestry z chirurgických a tentýž počet z interních oborů. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. S respondentkami byly vedeny nestandardizované rozhovory podle struktury kategorizovaných otázek. Následně byly provedeny přepisy rozhovorů a kategorizace dat v tabulkách podle rámcové analýzy Ritchieho a Spencera. Z šetření vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky. Sestry a lékaři spolupracují v rámci ošetřovatelského procesu při poskytování péče nemocným z pohledu ošetřovatelského managementu v chirurgických a interních oborech nejvíce ve fázi řešení problémů. Sestry hodnotí spolupráci s lékaři na základě vzájemného respektu, ale vnímají stále převládající dominantní postavení lékařů. Ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu existují problémové oblasti. Ošetřovatelský management řeší problémové situace ve spolupráci sester a lékařů nejčastěji hledáním společného řešení. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickému zařízením, ve kterém byl výzkum realizován. Navrhovaly bychom možnost zamyšlení se nad zlepšením vzájemné spolupráce již při studiu lékařů i sester, zavést různá opatření ke zlepšení spolupráce sester a lékařů pořádáním společných seminářů nebo kulturních akcí. Zvýšit povědomí lékařů o ošetřovatelském procesu, kompetencích sester a realizovat další výzkumy, týkající se tohoto tématu.
|
|
|
Využívání hodnotících technik v ošetřovatelské péči v praxi
KUBÁTOVÁ, Jitka
Cílem této práce bylo zmapovat, jaké hodnotící a měřící techniky jsou využívány v praxi. Toto téma jsem zvolila, protože se zvyšují nároky na samostatnou práci sester a právě hodnotící techniky a škály mohou sestrám v jejich práci pomoci. Kvantitativním šetřením jsme zmapovali pomocí dotazníků názory 354 sester u lůžka a 61 sester managerek z 22 nemocnic České republiky. Zajímalo nás, jaké škály jsou v našich nemocnicích nejrozšířenější a co vede k jejich používání. Jaké vidí sestry problémy při hodnocení pomocí škál, či jaké jim, práce s nimi, přináší výhody.Položili jsme respondentům i otázky týkající se managementu rizik a využívání škál právě v této oblasti. Zda je prevence prvořadým úkolem, kterým se sestry snaží předcházet závažnějším komplikacím, jaké výhody tento systém přináší pacientům.Výsledky šetření by mohly být vodítkem k efektivnímu využívání škál v praxi a námětem pro managerská rozhodnutí při volbě vhodný, akceptovatelných parametrů, které budou vyhovovat nemocným i personálu.
|
host ::
RSS.