|
|
Mladý člověk jako produkt vlivů sociálního světa
Raffayová, Diana
Bakalářská práce se zabývá vlivy širšího sociálního prostředí na mladého jedince. Závěrečná práce se dělí na dvě části, teoretickou a praktickou. Cílem teoretické části je na základě odborných zdrojů shrnutí zkoumané problematiky a vymezení pojmů: prostředí a jeho vlivy na mladého jedince, rodinné prostředí, školní prostředí,interkulturní rozdíly a mezilidské vztahy, životní styl a volný čas. Teoretická část tvoří obecnou charakteristiku, která spočívá v přiblížení a zmapování vlivů prostředí, jeho činitelů na jedince v průběhu života. Metody teoretické části jsou studium a využití dostupných odborných literárních zdrojů, srovnání, analýza a syntéza. Cíl praktické části je zjištění postojů, hodnot, problémů, posuzování vlastního života a perspektiv, podoby prožívání volného času žáků na vybrané střední škole. Metodou praktické části je dotazníkové šetření. Dotazníky byly administrovány mezi žáky vybrané střední školy v Jihomoravském kraji. Zjištěná data jsou vyhodnocována jednoduchými statistickými metodami znázorněná grafy a tabulkami. Zízkané poznatky poslouží k doporučení pro pedagogickou praxi, diskuzi a závěrečnému shrnutí.
|
|
|
Vztah rodinného prostředí a sebehodnocení jedince
BÉMOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou sebehodnocení jedince v souvislosti s jeho rodinným prostředím. Cílem práce je popsat a poukázat na to, jaký vliv mohou mít vybrané aspekty rodinného prostředí na sebehodnocení jedince. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí teoretická a výzkumná. V teoretické části je popsána rodina, rodinné prostředí, znaky a funkce rodiny, styly výchovy v rodině. Dále jsou uvedeny informace o sebepojetí, se zaměřením na jeden z aspektů sebepojetí sebehodnocení, především zdroje, aspekty a vývoj sebehodnocení. Praktická část je zaměřena na vlastní výzkum. Výzkumným souborem jsou adolescenti ve věku 15 19 let. Použité metody sběru dat jsou Škála rodinného prostředí a Rosenbergova škála sebehodnocení. Hlavní výzkumný cíl zní: Zjistit, zda existují statisticky významné vztahy mezi subjektivně percipovanými aspekty rodinného prostředí a sebehodnocením adolescentů. Dle výsledků bylo zjištěno, že chlapci mají statisticky významně vyšší sebehodnocení než dívky. Dále u jedinců, kteří dosáhli nadprůměrných hodnot u proměnné kontrola, byl prokázán statisticky významný vztah mezi proměnnou konfliktnost a proměnnou sebehodnocení.
|
|
|
Volný čas dětí a rodinné prostředí
UHLÍŘOVÁ, Lenka
Bakalářská práce na téma ?Volný čas dětí a rodinné prostředí? je zaměřena na problematiku volného času dětí, hlavně na jeho využití jak z pohledu dětí samotných, tak i z pohledu jejich rodičů. V teoretické části věnuji pozornost funkcím volného času zpracovaných formou otázek týkajících se výchovy, která se v této problematice prolíná společně s rodinnou atmosférou. Analyzuji, jak rodiče mohou zasahovat kladně i negativně do využívání volného času svých dětí. Dále propracovávám funkci rodiny a zároveň funkci rodinného prostředí na rozvoj dětí, hlavně jejich zájmů a schopností. Zaměřuji se i na volnočasovou aktivitu mimo vyučování a na rozdělení pedagogů, kteří se této oblasti volného času věnují. Nedílnou součástí bakalářské práce je i výsledek negativního dopadu na děti ve volném čase, popsání důsledků, jež mohou nastat, a měli bychom se jim snažit zamezit. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření: analýzu názorů rodičů, jejichž profesní zaměření není pedagogického směru, rodičů kde alespoň jeden z nich je pedagogem a rozbor odpovědí dětí samotných. Výzkumným cílem mé práce je analyzovat celkový pohled na volný čas dětí. Jakým způsobem volný čas děti využívají, jak jsou vedení ze strany rodičů, do jaké míry je jejich volný čas ovlivněn různými faktory a jak dalece jsou jejich představy, přání zohledňovány.
|
|
|
Péče o osoby s demencí (Alzheimerova choroba) - komparace domácí a ústavní péče u klienta (JČ kraj)
ŠOLTÉSOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaobírá komparací domácí a ústavní péče u klienta s Alzheimerovou demencí v Jihočeském kraji. Cílem práce je zjistit možnosti ústavní a domácí péče a jejich následné srovnání. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části shrnuji poznatky o stáří, demenci, Alzheimerově chorobě, domácí péči a ústavní péči. V praktické části sleduji pomocí dotazníkového šetření a rozhovorů 5 vybraných klientů v domácí péči z Jihočeského kraje a klienty z ústavního zařízení se zvláštním režimem Loucký mlýn a následně získané informace vyhodnocuji.
|
|
|
Rodina, dítě a jeho dětství
ROBOVÁ, Olga
Diplomová práce se zabývá současnou podobou rodiny, jejími hodnotami, výchovnými přístupy, formami vzájemné komunikace, rodinného uspořádání a jejím vlivem na život a chování dítěte. Teoretická část vychází z odborné literatury věnující se oblastem rodinného života, dítěti a výchově. Postupně jsou v ní zpracována jednotlivá témata, která s rodinou a výchovou souvisejí (typy rodiny, funkce rodiny, výchovné styly atd.) Výzkumná část byla založena na kvalitativním přístupu, v jehož rámci byla provedena případová studie tří rodin s dětmi. Každá ze studií je podrobně rozpracována a odhaluje zákonitosti života a výchovných přístupů v současné rodině. Z výsledků této studie vyplývá, že současní rodiče dávají přednost demokratickému až liberálnímu stylu výchovy, který je mnohem náročnější, než po staletí užívaný autoritativní přístup. A že větší výchovný úspěch přijde pravděpodobně tam, kde je v rodině emocionálně pozitivní prostředí, rodiče jsou starostliví a stanovují jasná pravidla. Klíčová slova: rodina, rodiče, výchovné přístupy rodičů, rodinné prostředí, dítě, dětství, přístup k dítěti, výchova
|
|
|
VÝCHOVA VE VOLNÉM ČASE A RODINA
BEČKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá výchovou, volným časem a rodinou. Tyto pojmy jsou vysvětleny a navazuje na ně část, ve které jsou vypsána zařízení tzv. střediska volného času, která nabízejí řadu možností, jak trávit volný čas prostřednictvím zájmové činnosti. Pojem zájmová činnosti je zde upřesněn a je popsán její plán, obsah a cíl. Střediska volného času jsou rozdělena na školská a komerční zařízení. V příloze jsou uvedeny statistiky o těchto zařízeních. Dále jsou v práci popsány možnosti využití volného času, vlivy na využití volného času a faktory, které volný čas ovlivňují. Další část práce se věnuje rodině, výchově ve volném čase, rodinnému prostředí a roli rodiny ve volném čase. Tato část je v celé práci nejdůležitější, neboť role rodiny má velký význam v životě každého jedince. Hlavním úkolem této práce bylo sepsat souhrn možností, které se nám nabízejí pro využití volného času.
|
|
|
Možné vlivy na útěky pubescentů z rodin v Karlovarském kraji
HRUŠKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá možnými vlivy na útěky pubescentů z rodiny. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část pojednává o vymezení a charakteristice poruchového chování včetně její klasifikace, pubertou jako vývojovým obdobím pro rozvoj rizikového chování, a vnějšími faktory podmiňujícími poruchy chování (převážně rodina, rozvod a vrstevnické party). Praktická část popisuje okolnosti a faktory, které mohou mít vliv na útěky pubescentů z rodiny v karlovarském kraji. Dalšími sledovanými údaji jsou rodinné prostředí, četnost pohřešovaných osob v letech 2005 až 2010, početní převaha útěků jednoho z pohlaví, převažující věkové rozmezí, ve kterém dochází k útěkům a postup pátrání po pohřešované osobě.
|
|
|
PROBLEMATIKA PORUCH PŘÍJMU POTRAVY OPTIKOU TEORIE SOCIÁLNÍ KONSTRUKCE REALITY: PŘÍČINY A KONSEKVENCE PORUCH PŘÍJMU POTRAVY VE VZTAHU K RODINNÉMU PROSTŘEDÍ
ROKOSOVÁ, Silvie
Diplomová práce se zabývá problematikou poruch příjmu potravy (dále PPP). Teoretickým rámcem je sociální konstrukce reality; koncept tvrdící, že realita - coby sociálně vytvářený a podmíněný fenomén - je jedincem vnímána tak, jak mu ji prezentují "mocenské struktury" společnosti. Pozornost je v práci věnována především otázce etiologie těchto poruch, s důrazem na rodinné faktory. Cíl diplomové práce odkazuje k jednomu z témat vyplývajících z mé bakalářské práce, kdy se jevilo přínosným detailně rozpracovat problematiku subjektivně viděných faktorů podstatných pro vznik onemocnění PPP. Cílem diplomové práce tak bylo zmapovat, které faktory považují osoby trpící PPP a jejich rodinní příslušníci za podstatné pro vznik onemocnění - jak vlastního či dceřina/sestřina, tak onemocnění PPP obecně - a jakou cestou ke svým stanoviskům dospěli, přičemž byly mapovány dvě časové roviny. Výzkumný soubor představovali titíž respondenti jako v případě výzkumu v rámci bakalářské práce. Za účelem co možná nejkomplexnějšího zmapování výše zmiňované problematiky byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Potřebná data byla získávána technikou hlubokých semistrukturovaných rozhovorů, k jejich následnému zpracování sloužila kvalitativní analýza výpovědí respondentů. Součástí výzkumné části práce byla rovněž konfrontace takto zpracovaných dat s odbornými zdroji. Na základě výsledků výzkumu je patrné, že respondenty nejčastěji zmiňovaným faktorem vyvolávajícím vznik a rozvoj vlastního či dceřina/sestřina onemocnění PPP bylo rodinné prostředí. Oproti bakalářské práci byl však tento faktor zmiňován spíše jako jeden z mnoha; již tolik nedominuje. Vysvětlením může být důraz odborníků na jiné faktory, pod jejichž vlivem pacientky svou situaci zpracovávaly. Pokud se jednalo o onemocnění PPP obecně, tehdy respondenti ponejvíce zmiňovali touhu po štíhlosti, která však v současnosti výrazně ustupovala do pozadí. Vysvětlením může být zkušenost respondentů s onemocněním PPP. Lze konstatovat, že rodinní příslušníci byli v zaujímání svých stanovisek v mnohem větší míře ovlivněni informacemi z odborných zdrojů než samy osoby trpící PPP, které svá stanoviska zaujímaly především na základě vlastního přesvědčení. Z výzkumu vyplynulo, že rodinné prostředí nebylo pro osoby trpící PPP zdrojem informací o problematice těchto poruch. Výzkum poukázal na důležitost zapojení rodiny do řešení problematiky onemocnění PPP, stejně jako na nezbytnost individuálního přístupu ke každému případu takového onemocnění. Diplomová práce může být přínosným zdrojem informací nejen pro osoby zainteresované do problematiky PPP; může být využita rovněž jako podklad pro výuku v zdravotně sociální oblasti a v neposlední řadě může sloužit ke zvýšení informovanosti široké veřejnosti.
|
|
|
Postižení dítěte jako faktor ovlivňující rodinné prostředí
BĚHALOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá rodinami, které pečují o dítě s postižením. Analyzuje změny, ale i shody, ke kterým může v tomto rodinném prostředí docházet. Tato analýza vychází z vymezení rodiny, jejich funkcí, výchovných stylů, vztahů a rolí v rámci rodiny. Práce pokračuje vymezením náročných životních situací, ke kterým v těchto rodinách dochází, od prvotních reakcí po sdělení diagnózy dítěte až po fáze vyrovnávání se.
|
|
|
Neurotické poruchy u dětí v raném školním věku
ZÍKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá problematikou neurotických poruch, které mohou vlivem různých příčin postihnout děti v rizikovém období raného školního věku. Teoretická část vymezuje základní pojmy a jejich charakteristiku (neurotická porucha, historie pojmu, raný školní věk, neurotické projevy - příznaky u dětí: tiky, poruchy spánku, somatické stesky, poruchy příjmu potravy, vyměšování, přizpůsobení, úzkostné, obsedantně-kompulzivní, poruchy komunikace a řeči, dětská hysterie, smutky a deprese, sebevražedné tendence a chování). Dále popisuje řadu vnitřních a vnějších faktorů, které se mohou podílet na vzniku neurotických potíží u dětí, a případné následky. Závěr této části je věnován léčbě pomocí psychoterapie, psychofarmakoterapie, event. pomocí relaxace. Tyto terapeutické postupy jsou zakončené preventivními aspekty a radami, jak s neurotickými dětmi komunikovat. Praktická část obsahuje čtyři kazuistiky neurotických dětí, které vedou k porozumění popisovaného problému na konkrétním případě. Zároveň poukazuje na to, že u třech případů jsou poruchy způsobené dysfunkčím rodinným prostředím.
|
host ::
RSS.