|
|
Postoj studentů oboru ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k oboru paliativní péče
MAŠKOVÁ, Vlasta
Postoj studentů oboru ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k oboru paliativní péče. Tato bakalářská práce je věnována studentům, kteří procházejí praktickou výukou v Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích. K výběru tohoto tématu jsem se rozhodla z několika důvodů. O hospicích se v dnešní době mnoho mluví, hodně se medializuje a probíhají různé charitativní akce pro hospic. Přesto lidé k hospici nemají důvěru a mají z hospice strach. Toto by mohl být první důvod. Tím druhým je vlastní zkušenost se studenty, kteří do hospice přicházejí na praktickou výuku. V tomto hospici pracuji jako staniční sestra a jsem se studenty v denním kontaktu. Bohužel, většina z těchto studentů si na začátku praktické výuky myslí, že v tomto ?domě? přichází smrt každý den. Mají strach a neumějí si představit, jak tuto situaci během čtrnáctidenní praxe zvládnou?! Cílem našeho výzkumu je zjistit, zda současné studium ovlivňuje postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné. Zda se jejich postoje mění po absolvování teoretické a praktické výuky. K dosažení cíle jsme vytvořili dvě výchozí otázky. 1. výchozí otázka - Jak ovlivňuje teoretická výuka paliativní péče postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné v hospici? 2. výchozí otázka ? Jak ovlivňuje praktická výuka v hospici postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné v hospici? Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou fázích: před zahájením teoretické výuky paliativní péče a po praktické výuce v hospici. Použili jsme metodu experimentu, technikou dotazování byl hloubkový rozhovor se studenty. Výzkumný soubor tvořilo 5 studentek 3. ročníku prezenční formy na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru všeobecná sestra. Po zpracování odpovědí jsme zjistili, že po teoretické přípravě se přístup k péči o umírající většinou příliš nezměnil. Studenti pociťují nedostatek teoretických informací, které by jim pomohli eliminovat strach z neznámé situace, strach z bolesti, strach z denní konfrontace s umírajícími a se smrtí. Také na komunikaci s blízkými nemocného si nepřipadají připraveni. Jsou přesvědčeni, že na tak složité téma, jako je péče o nevyléčitelně nemocné, je při výuce příliš málo času. Praktická výuka v hospici postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné mění. Poskytla jim více poznatků o paliativní-hospicové péči. Vlastní postoje k péči o nevyléčitelně nemocné hodnotí pozitivněji, již nemluví o strachu a nejistotě. Přáli by si více osobní zkušenosti v komunikaci s nemocnými a jejich rodinami. Cíl výzkumu byl naplněn. Současné studium má vliv na studentovy postoje k paliativní péči o nevyléčitelně nemocné v hospici. Avšak stále u nich převažuje strach z tohoto ne již nového oboru. Ke změně dochází až po praktické výuce. Výsledky výzkumu lze využít pro pochopení pocitů studentů, pro možnou úpravu didaktiky a metodiky teoretické i praktické části výuky v paliativní péči. Vytvořená informační brožura by mohla napomoci studentům při výběru praxe, a také pro usnadnění nástupu na praktickou výuku do lůžkového hospice.
|
|
|
Péče o umírajícího v domácím prostředí
VACHOVÁ, Marie
Bakalářská práce je koncipována v rovině teoretické i praktické. Teoretická část bakalářské práce je z části věnována využití možnosti hospicové a paliativní péče, a péči o umírajícího v domácím prostředí. Část práce přibližuje i roli sociálního pracovníka, a jeho podpory pro pečující. Výzkumná část je věnována respondentům, kteří doprovázeli své blízké. Na základě rozhovorů s nimi je zkoumána (zjišťována) jejich motivace k tomuto rozhodnutí. V této části práce je vytvořen prostor pro vyhodnocení výsledků, diskuzi a závěru. Práce je doplněna přílohami.
|
|
|
Umírání a smrt z pohledu pracovníků v sociálních zařízeních
RUDOLFOVÁ, Martina
Práce se zabývá posledním obdobím života člověka, možnostmi péče zaměřené na duchovní, duševní, fyzický i sociální rozměr dané problematiky Nabízí možnosti etického zvládnutí této životní etapy pracovníky, rodinou i samotným umírajícím. V praktické části jsou porovnány názory pracovníků zařízení typu hospiců a pracovníků zařízení typu domů pro seniory na danou problematiku, náročnost práce a její úskalí.
|
|
|
Podpora sester v případech úmrtí na jednotkách RES a JIP
LAYEROVÁ, Helena
Na jednotkách resuscitační a intenzivní péče se sestry setkávají s problematikou umírání a smrti denně. Velmi často jsou v kontaktu s umírajícími i jejich blízkými, očekává se od nich profesionální přístup a komplexní péče. Stres, který sestry v těchto situacích zažívají, vede k psychické, emoční i fyzické vyčerpanosti a může se projevit psychosomatickými potížemi. Příprava sester na tyto situace a podpora při jejich zvládání je proto klíčovým faktorem pro zvládnutí tohoto náročného povolání. Teoretická část diplomové práce obsahuje popis současného stavu dané problematiky, charakterizuje resuscitační a intenzivní péči, zabývá se problematikou umírání a smrti na RES a JIP, zvládáním situací spojených s úmrtím a podporou sester v těchto situacích. Práce měla celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaký způsob přípravy sester je v praxi zajištěn na jednotkách RES a JIP pro výkon kvalitní ošetřovatelské péče o umírající pacienty. Dalším cílem bylo zjistit, zda a jak se sestry připravují a vzdělávají v oblasti zvládání situací spojených s úmrtím pacienta na RES a JIP. Třetí cíl byl, zda existuje a jaká je forma a způsob podpory sester na RES a JIP při úmrtí pacientů poskytovaná ze strany týmu a ze strany managementu oddělení a čtvrtým cílem bylo zjistit, jakou formu a způsob podpory sestry očekávají a žádají. Výzkumná část diplomové práce byla realizována kvantitativním šetřením pomocí anonymního dotazníku. Respondenti odpovídali na 38 otázek, 13 otázek bylo uzavřených, 21 polootevřených a 4 otevřené. Podporou je nejčastěji chápána podpora psychická, dobrá týmová spolupráce, komunikace, supervize a zastoupení v případě potřeby. Od managementu je očekávána především podpora ve vzdělávání, zajištění supervize, odpovídajícího finančního ohodnocení a odborné psychologické pomoci v případě potřeby. Na základě výsledků práce byl vytvořen návrh na kurz pro nelékařské zdravotnické profese pracující na jednotkách RES a JIP s názvem: Kurz strategie zvládání obtížných situací v péči o umírající a jejich blízké v intenzivní a neodkladné péči.
|
|
|
Paliativní péče v konfrontaci s eutanázií
PROTIVÍNSKÁ, Lucie
Práce se zabývá podstatou paliativní péče, která je aktivní celkovou péčí o nemocného, jehož choroba již neodpovídá na léčbu kurativní, přičemž poukazuje na její možnosti a prostředky k dosažení co možná nejlepší kvality života nemocného a jeho rodiny. Jejím ideálem je, aby člověk umíral bez bolesti jak fyzické, psychické, sociální, tak i spirituální. Práce se pak především soustředí na poslání a úkoly lékařské profese, ale také sociální práce při péči o nevyléčitelně nemocného a jeho rodinu. V kontextu úvah o umírání a smrti v první kapitole se nelze vyhnout ani problematice eutanazie, která má právě tak mnoho horlivých zastánců jako i důsledných odpůrců. Tomuto etickému dilematu je věnována čtvrtá kapitola. Význam sociální práce v paliativní péči plynoucí z konfrontace eutanázie s paliativní péči je obsahem kapitoly páté.
|
|
|
Hospicová péče v povědomí laické veřejnosti na Prachaticku
TALAFOUSOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá problematikou hospicové péče a doprovázení umírajícího, práce má dvě části. Teoretická část je napsána na základě odborné literatury a je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola pojednává o vědě, která se zabývá všemi fenomény, které jsou se smrtí spojeny. Popisuje jednotlivé fáze procesu umírání a přibližuje postavení dnešní společnosti ke smrti. Druhá a nejrozšířenější kapitola pojednává o hospicové péči, její historii, formách a financování. Zaměřuje se také na význam dobrovolníků, sociálních pracovníků a pastoračních asistentů jako multidisciplinárního týmu v hospici. Třetí kapitola představuje paliativní péči, která je hlavním pilířem péče hospicové. Čtvrtá poslední kapitola je zaměřena na doprovázení, komunikaci a péči o duši umírajícího a jeho rodinu. Druhá část bakalářské práce je praktická část, která z teoretické části vychází a je postavena na výzkumu. Jsou stanoveny 2 cíle sociálního výzkumu (zda má laická veřejnost z Prachaticka a blízkého okolí povědomí o hospicové péči a zda podnikatelé z Prachaticka a blízkého okolí jsou ochotni pomoci Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích). Jsou definovány dvě hypotézy. Techniky výzkumu byly dotazníky pro dvě skupiny respondentů, pro laickou veřejnost a pro podnikatele. Celkový počet respondentů byl 145.
|
|
|
Problematika zavedení eutanázie v ČR
KOHOUTOVÁ, Kristýna
Práce se věnuje problematice zavedení eutanázie v ČR. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol. Charakterizuje pojem eutanázie, její formy, dále paliativní péči a základní argumenty zastánců a odpůrců eutanázie. Zabývá se také praxí eutanázie v Nizozemí a situací v České republice. Praktická část obsahuje analýzu a srovnání názorů a postojů na problematiku eutanázie mezi zdravotnickým personálem pracujícím na LDN v nemocnici České Budějovice a zdravotnickým personálem pracujícím v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích.
|
|
|
Strach ze smrti, jeho interdisciplinární charakteristika a výzkum formou rozhovoru
MUSILOVÁ, Magdalena
Strach ze smrti souvisí se vztahem k životu, týká se jednotlivce a ovlivňuje i postoj celé společnosti. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou po vymezení pojmu etiky a bioetiky a po pojednání o různosti vnímání hodnoty lidského života poskytnuty základní informace o eutanazii a o možnostech paliativní a hospicové péče. Dále jsou zaznamenány různé pohledy na strach ze smrti prezentované zástupci několika oblastí {--} antropology, psychology, teology a sociology. V další části je zpracována interdisciplinární charakteristika strachu ze smrti, která tvoří teoretický základ pro praktickou část práce. V té byl uskutečněn kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů na téma strachu ze smrti. Porovnáním jeho výsledků s výstupy z teoretické části bylo zjištěno, že smrt je ve společnosti tabuizována a že strach z ní je přirozený. Podobně jako v prezentované literatuře se většina respondentů více obávala umírání než vlastního okamžiku smrti. Zároveň bylo v této souvislosti zjištěno, že mezi dotazovanými byla poměrně malá informovanost o možnostech paliativní péče.
|
|
|
Potřeby umírajících lidí v Hospici Štrasburk
MIKŠOVÁ, Libuše
Název mé bakalářské práce je: Potřeby umírajících lidí v Hospici Štrasburk. Bakalářská práce se zabývá problematikou uspokojování potřeb umírajících lidí. Umírající člověk má potřeby biologické, psychologické, sociální a spirituální. Hospicová paliativní péče je právě charakteristická tím, že poskytuje svému klientovi, tedy umírajícímu člověku, komplexní péči, která je zaměřená na uspokojování všech zmíněných potřeb. Cílem péče je dosažení nejlepší možné kvality života klientů a jejich rodin. Teoretická část práce popisuje paliativní péči a paliativní medicínu, historii hospicového hnutí, situaci hospicové paliativní péče v ČR, specifika péče v hospici. Dále podrobněji popisuje termíny utrpení, bolest, umírání a smrt. Věnuje se potřebám člověka a z nich odvozeným potřebám umírajícího člověka, popisuje podrobněji jednotlivé potřeby. Dále se také zabývá sdělováním pravdy umírajícímu, tomu, jak doprovázet umírající a pastorační péčí. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce bylo použito kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika nestandardizovaného polořízeného rozhovoru. Pomocnou metodou bylo zúčastněné pozorování. Výzkumný soubor tvořilo 9 klientů Hospice Štrasburk. Cílem práce je zmapovat naplnění holistického přístupu ke klientům hospice a dále zjistit, které z potřeb jsou saturovány pouze díky hospicové péči, a které potřeby se z pohledu klienta stávají v umírání nejdůležitějšími. Bylo zjištěno, že v hospici je poskytována komplexní péče, která zahrnuje naplňování biologických, psychologických, sociálních i spirituálních potřeb klientů. Naplňování spirituálních potřeb by se dalo v některých aspektech zlepšit. Dále bylo zjištěno, že na prvním místě potřeb, které jsou saturovány pouze díky hospicové péči, je dostatek soukromí, na druhém místě je oceněn přístup personálu, na třetím místě je lepší prostředí. Nejdůležitější potřeby v umírání z pohledu klienta jsou: nebýt sám, být s blízkými, s rodinou a netrpět bolestí.
|
|
|
Vliv Bazální stimulace na možnost přechodu do fáze smíření podle Elizabeth Kübler Rossové
HLAVÁČKOVÁ, Kateřina
Protože počet nevyléčitelně nemocných stále stoupá, narůstá na významu péče o tyto nemocné a o umírající pacienty. Umírající pacient je jeden z nejnáročnějších pacientů co se týče náročnosti ošetřovatelské péče a od sestry vyžaduje poskytování této péče mnoho empatie. Tato práce se nazývá {\clqq}Vliv bazální stimulace na přechod do fáze smíření podle Elizabeth Kübler Rossové``. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část sestává z pěti částí, které popisují bazální stimulaci jako umění být v kontaktu s pacientem, terminální stádium, potřeby umírajícího člověka, paliativní péči a konečně užití bazální stimulace v paliativní péči. Druhá, praktická část sestává z kvalitativního výzkumu, který měl 2 cíle. Prvním cílem bylo zjistit zda používání konceptu bazální stimulace ovlivňuje adaptaci a prožívání klienta v terminální fázi nemoci se zaměřením na přechod z fáze deprese do fáze smíření. Druhým cílem bylo zjistit vliv bazální stimulace na projevy klientů vyjadřující nespokojenost ve srovnání s účinkem ordinované medikace a běžné ošetřovatelské péče poskytované v hospici. Na počátku výzkumné práce byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Má použití konceptu Bazální stimulace vliv na přechod do fáze smíření podle Elizabeth Kübler Rossové? 2. Zvýší se použitím konceptu Bazální stimulace celkový životní komfort terminálně nemocného klienta? 3.Napomůže ošetřování klienta konceptem bazální stimulace k hlubší interakci klientem a doprovázející osobou? Výzkumný soubor tvořilo osm klientů, z nichž polovina byla ošetřována s využitím konceptu bazální stimulace v hospici svatého Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích a druhá polovina byla ošetřována v hospici Štrasburk běžnou ošetřovatelskou péčí poskytovanou v hospicích. Mým původním záměrem bylo, aby byl počet sledovaných respondentů dvojnásobný. Metodou výzkumu bylo pozorování respondentů ve fázi deprese a smíření, které signalizují uspokojení či neuspokojení jejich potřeb. Pozorování bylo uskutečněno společně se sestrami pracujícími v uvedených hospicích. Výsledky pozorování byly zpracovány do osmi kasuistik, které byly zaměřeny na sledování projevů fáze deprese a smíření. Pro komplexnější představu o sledovaných respondentech z hlediska ošetřovatelské péče jsou všechny kasuistiky doplněny ošetřovatelskými diagnózami. Bylo vybráno 10 oblastí sledovaných projevů, které jsou na základě odborné literatury výrazem deprese a smíření. Tyto oblasti jsou: výraz tváře, poloha těla a posto, hlas, fyziologické funkce (dýchání, tepová frekvence), chuť k jídlu, spánek, komunikace, vztah s okolím a nálada. Jedenáctou sledovanou oblastí bylo chování rodiny respondentů a jejich rodinné zázemí, neboť bez aktivní pomoci rodiny a přátel nelze terminálně nemocnému klientovi zajistit psychický komfort. Kasuistiky byly zpracovány do tabulek a vyhodnoceny metodou rámcové analýzy. Z vyhodnocení a odpovědí na výzkumné otázky vyplývá následující hypotéza: Přítomnost příbuzných a jejich aktivní podíl na ošetřování nemocného přispívá k holistické péči o umírajícího člověka jako k lidské bytosti. Předpokládám, že by výsledky tohoto výzkumu mohly být použity ve zdravotnickém školství i na odděleních paliativní péče ke kontinuálnímu vzdělávání zdravotnických pracovníků pečujících o umírající pacienty. Na základě těchto výsledků mohu také doporučit začlenění prvků konceptu bazální stimulace do standardů ošetřovatelské péče provádění na jednotkách paliativní péče.
|
host ::
RSS.