|
|
Nakládání s pekárenskými vratky
PAZDERA, František
Diplomová práce se věnuje technologickému, ekonomickému a legislativnímu posouzení problematiky vyuţití pekárenských vratek s navrţením alternativ řešení situace v návaznosti na zpracování technologií anaerobní fermentace. Zaclenění pekárenských vratků do procesu výroby bioplynu bylo laboratorně simulováno v automatických anaerobních fermentorech Stix. Teoretická cást práce se zaměřuje na aktuální platnou legislativu. Ekonomické posouzení bylo hodnoceno financním ukazatelem cisté soucasné hodnoty. Nejvyšší výtěţnost metanu byla vyhodnocena při poměru vratku a hnoje 100:0, avšak z ekonomického hlediska je ideální poměr 50:50. Diplomová práce se věnuje technologickému, ekonomickému a legislativnímu posouzení problematiky vyuţití pekárenských vratek s navrţením alternativ řešení situace v návaznosti na zpracování technologií anaerobní fermentace. Zaclenění pekárenských vratků do procesu výroby bioplynu bylo laboratorně simulováno v automatických anaerobních fermentorech Stix. Teoretická cást práce se zaměřuje na aktuální platnou legislativu. Ekonomické posouzení bylo hodnoceno financním ukazatelem cisté soucasné hodnoty. Nejvyšší výtěţnost metanu byla vyhodnocena při poměru vratku a hnoje 100:0, avšak z ekonomického hlediska je ideální poměr 50:50.
|
|
| |
|
|
Využití procesu vysokotlaké hydrolýzy kyselinou dusičnou při produkci bioplynu ze sena
VANĚK, Zbyněk
Diplomová práce pojednává o technologii vysokotlaké hydrolýzy kyselinou dusičnou (HNO3) při produkci bioplynu ze sena. V teoretické části jsou shrnuty základní informace o kyselé hydrolýze. Zvýšená pozornost je věnována struktuře lignocelulózových materiálů a metodám jejich úpravy. Seno bylo nadrceno, peletováno a následně bylo podrobeno kyselé hydrolýze v kontinuálním vysokotlakém hydrolyzéru (UV CZ 21314) při tlacích (0,475 MPa, 0,934 MPa, 1,611 MPa). Jako hydrolyzační činidlo byla použita vysoce koncentrovaná (65%) kyselina dusičná (HNO3). Tlaku bylo v hydrolyzéru dosahováno parou o teplotě 190°C, přičemž doba zdržení fytomasy v prostoru hydrolyzéru byla 500s. Na základě širokého mapování procesu pomocí produkce CO2 byly vytipovány zájmové oblasti, ve kterých bylo následně provedeno podrobné mapování procesu pomocí vsádkových simulací na produkci CH4. Po matematické interpolaci maxim byly získané hodnoty využity v ekonomické analýze, která plně respektovala technologické možnosti a aktuálně platnou legislativu.
|
|
|
Technologické a ekonomické posouzení využití extruze kukuřičné siláže pro výrobu bioplynu
MALÍK, Vladimír
Předkládaná práce posuzuje technologické využití extruze kukuřičné siláže pro výrobu bioplynu v závislosti na biologických projevech, technologických limitech, legislativě a finančních ukazatelích dané bioplynové stanice. Teoretická část této diplomové práce je zaměřena na proces extruze. Na základě robustních simulací v experimentální části lze usuzovat, že tlak 1,372 MPa se pravděpodobně pohybuje v blízkosti biotechnologického optima v návaznosti na kinetiku produkce CH4 (teplota 38 °C, doba zdržení kukuřičné siláže ve vysokotlakém extrudéru UV CZ 21314 byla 600 s). Z ekonomického hlediska, bylo posuzování prováděno užitím čisté současné hodnoty (ČSH), která byla vybrána jako hlavní kritérium pro hodnocení výnosnosti investičních projektů. Daná technologie se zdá být jako velice zajímavá alternativa nejen z důvodů finanční rentability, ale i ve vztahu k životnímu prostředí
|
|
|
Produkce a využití bioplynu v jižních Čechách
KALINOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá především porovnáváním produkce bioplynu v jednotlivých bioplynových stanicích v Jihočeském kraji. Dále zde popisuje základní charakteristiky jako je rok zprovoznění, instalovaný elektrický výkon, instalovaný tepelný výkon, vstupní materiál a použité technologie. Na základě těchto poznatků lze posoudit, že jednotlivé bioplynové stanice nemají pozitivní vliv pouze na využití produkce bioplynu pro energetické účely, ale též na životní prostředí, degradaci odpadů, snížení rizika znečištění a získání hnojiva.
|
|
|
Využití odpadního tepla z bioplynových stanic
ZAJÍC, Pavel
Bakalářská práce se zabývá problematikou využití odpadního tepla, které vzniká při spalování bioplynu v kogeneračních jednotkách. Využití zbytkového tepla umožňuje výrazně zvýšit energetickou efektivnost stávajících a budovaných bioplynových stanic. Na příkladu bioplynové stanice Třeboň je popsána technická a ekonomická analýza řešení fyzického oddělení výroby a využití bioplynu v místě spotřeby tepla. Tento případ kde vyrobený bioplyn je dopravován nově vybudovaným plynovodem do místa spotřeby tepla je jedním z perspektivních řešení pro využití disponibilního tepla z bioplynových stanic.
|
|
|
Energetické využití zemědělské biomasy
ŠPAČEK, Zdeněk
Bakalářská práce se zabývá porovnání vhodnosti pěstování travin k energetickému využití oproti energetickému využití zbytkové zemědělské biomasy. Práce obsahuje charakteristiku, agrotechniku, pěstování, sklizeň a výnosnost jednotlivých druhů plodin a jejich porovnání je znázorněno v několika grafických ukázkách. Dle zjištěných informací se kukuřice a čirok hodí nejvíce k výrobě bioplynu a to zejména díky množství vyprodukované zelené hmoty. Ke spalování se nejvíce hodí Ozdobnice čínská, která vyniká zejména vysokými výnosy suché hmoty, odolnosti proti plevelům, největší výhřevností a výtěžnosti energie.
|
|
|
Čirok jako energetická plodina
CIBULKOVÁ, Renata
Čirok, jedna ze světově nejvýznamnějších polních plodin, je nejčastěji využívaný pro potravinářské či krmné účely. Cílem této práce je formou literárního přehledu shrnout informace o vlastnostech čiroku z pohledu energetického využití, energetické výtěžnosti, technologii pěstování pro energetické účely, možnostech využití čiroku pro energetické účely a stavu ve světě i v ČR. V poslední době je čirok zkoumán jako surovina pro všechna odvětví energetického průmyslu a to z důvodu široké škály potencionálních produktů jako je etanol, vodík, metan, lipidy, aceton, butanol a kyselina mléčná. Díky poměrně vysokým výnosům fytomasy lze čirok využít jako surovinu pro přímé spalování. Pro daný směr využití je rozhodující složení jednotlivých druhů čiroku, které může být výrazně ovlivněno agrotechnikou a klimatickými podmínkami pěstování. Významnou úlohu pro zvýšení produkce a využitelnosti této plodiny ve všech klimatických podmínkách má šlechtění.
|
|
| |
|
|
Využití kukuřice pro energetické účely
WOLLNER, Antonín
Cílem práce je zhodnotit význam kukuřice v bioplynových stanicích. Ke zjištění parametrů hybridu kukuřice, její sklizni, následnému silážování, začlenění do denní vsádky bioplynové stanice a jednotlivých technických a ekonomických parametrů byl vytvořen dotazník. Osloveno bylo 25 bioplynových stanic. I přes přislíbení anonymity dotazníku se podařilo získat údaje pouze u 6 bioplynových stanic. Bioplynové stanice se nacházejí v různých oblastech České republiky, v různých nadmořských výškách. Poslední šestá bioplynová stanice se nachází v Rakousku.
|
host ::
RSS.