|
|
Společenské a psychologické aspekty péče o dítě s poruchou autistického spektra
SMOLOVÁ, Magdalena
Diplomová práce se zabývá problematikou péče o dítě s poruchou autistického spektra v rodině. První část se věnuje psychologickým aspektům péče a shrnuje klasifikaci poruch autistického spektra, diagnostiku i význam způsobu sdělení diagnózy dítěte rodičům. Dále tato část charakterizuje vliv péče o dítě s autismem na psychiku rodičů, uvádí rizikové a protektivní faktory, které působí při zvládání těžkostí spojených se situací v rodině. Druhá část se zabývá společenskými aspekty, které mohou ovlivňovat rozhodování rodičů o způsobu zajištění péče o dítě s autismem. Jsou zmíněny názory veřejnosti a církve. Zvláštní pozornost je věnována potřebám rodin pečujících o dítě s autismem. Třetí část popisuje dilema rodičů při rozhodování o způsobu zajištění péče o jejich dítě s autismem a zabývá se etickými aspekty této problematiky. Intervenujících faktorů, určujících jednání rodičů je mnoho a stejné faktory mohou na různé rodiny působit zcela odlišně. Po shrnutí teoretických poznatků a praktických zkušeností je možné konstatovat, že rozhodnutí rodičů o způsobu zajištění péče o jejich dítě s autismem nelze objektivně hodnotit, je možné je pouze akceptovat.
|
|
|
Rozvoj komunikačních a sociálních dovedností u dětí s autismem Skupinový nácvik sociálních dovedností a komunikace dětí s autismem v mladším školním věku
KOPFOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku rozvoje komunikačních a sociálních dovedností u dětí s autismem v mladším školním věku. Tato bakalářská práce, by měla přinést komplexní přehled o této problematice. Jsou v ní charakterizované specifické problémy, vyskytující se u těchto dětí a jejich důsledky v běžném životě a také je zde přiblíženo jejich chování a vysvětleno, na jakém základě bychom k nim měli přistupovat. V teoretické části se snažím všeobecně uvést nejpodstatnější informace vztahující se k tomuto tématu, které by měly posloužit jako určitý souhrn poznatků třeba i pro laickou veřejnost. Největším přínosem pro tuto práci by mělo být vytvoření vlastního metodického materiálu skupinového nácviku sociálních dovedností, který bude pro děti s poruchami autistického spektra, věkově zaměřený na mladší školní věk. Tyto metodické listy by mohli využívat ke svým nácvikům sociálních dovedností speciální pedagogové v různých zařízeních či centrech nebo by mohli posloužit rodičům, kteří by chtěli rozvíjet schopnosti a dovednosti dětí v domácím prostředí. Cílem mé práce bylo vytvoření vlastního metodického materiálu skupinového nácviku sociálních dovedností u dětí s autismem v mladším školním věku a tento pak ověřit v praxi. K získání veškerých informací o jednotlivých klientech bylo zapotřebí prostudovat dostupnou dokumentaci, která mi byla poskytnuta Speciálně pedagogickým centrem na základě písemného souhlasu rodičů, a pro doplnění informací byl proveden rozhovor s rodiči. V empirické části jsem se věnovala vytvářením vlastních námětů skupinových nácviků sociálních dovedností. Tyto nácviky byly realizovány ve Speciálně pedagogickém centru, byly rozděleny do deseti lekcí a probíhaly jednou týdně, po dobu jedné hodiny. Pracovala jsem s pěti dětmi, které měly poruchu autistického spektra a byly ve věku 6-12 let. Tyto nácviky byly zaměřeny na nejdůležitější problémové oblasti u těchto dětí. Pokaždé jsem se specifikovala na jinou problémovou oblast a snažila jsem se ji zkvalitnit. Nicméně všechny tyto náměty měly společné to, že byly provázány jednotným tématem přátelství. Tento vytvořený materiál by mohl posloužit jako metodická pomůcka pro nácvik sociálních dovedností speciálním pedagogům, rodičům a organizacím zabývajících se problematikou dětí s autismem.
|
|
|
Etické aspekty péče o dítě s poruchou autistického spektra (komunikace s rodiči, prarodiči apod.)
PLOCKOVÁ, Lenka
Tématem této diplomové práce jsou Etické aspekty péče o dítě s poruchou autistického spektra (komunikace s rodiči, prarodiči apod.). Výsledky výzkumu ukázaly, že si rodiče všimli postižení svého dítěte v prvních třech letech života dítěte, kdy se u dětí začali objevovat problémy související s poruchou autistického spektra. Rodiče se shodli na tom, že pro ně v této době bylo nejobtížnější vyrovnat se s postižením jejich dítěte a s projevy tohoto postižení. Většina rodičů také uvedla, že se těžko a velmi dlouho se vyrovnávali se sdělením diagnózy. Podle rodičů jim mohou nejvíce pomoci informace od odborníků, kontakt s rodiči dětí s podobným postižením, podpora, pomoc okolí, naděje, kontakt na organizaci, která by jim mohla pomoci a praktické rady a návody, jak s dětmi komunikovat a rozvíjet je. Pro rodiče dětí s tímto postižením je velmi důležitý kontakt s rodiči podobně postižených dětí. Za největší problémy poruch autistického spektra rodiče považují problémy v komunikaci, neschopnost socializace, stereotypní chování, hyperaktivitu, možnost sebezranění, změnu nálad, ale také neproniknutelnost světa dětí s poruchou autistického spektra. Podle názoru některých rodičů nebyla diagnostika jejich dětí v pořádku. Autismus nebyl u jejich dětí lékaři rozpoznán a specializované diagnostické vyšetření si museli rodiče zajistit sami. U některých dětí byly poruchy autistické spektra zachyceny praktickým lékařem pro děti a dorost, který jim doporučil návštěvu dětského psychiatra, kde proběhla diagnostika. Rodičům v těchto případech nebyl dán lékaři prostor pro otázky a také se jim nedostalo příliš mnoha informací týkajících se postižení jejich dětí. Důležité informace si rodiče vyhledávali sami na internetu nebo v odborné literatuře. Některým rodičům také nebyly lékaři dostatečně vysvětleny poruchy autistického spektra. Informace o důsledcích tohoto postižení získali až od speciálního pedagoga, psychologa nebo od pracovníků organizace poskytující sociální služby dětem s poruchou autistického spektra a jejich rodičům. Navíc některým z těchto rodičům nebyl předán ani kontakt na organizaci, poskytující péči či poradenství dětem s tímto typem postižení. Většina rodičů hodnotí přístup lékařů k jejich dítěti jako negativní. Děti s poruchou autistického spektra dochází nejčastěji k dětskému psychiatrovi, některé také k dětskému neurologovi. Lékař podle názoru rodičů komunikuje pouze s nimi a na dítě se vůbec nezaměřuje. Jen polovina rodičů však informovala lékaře o tom, jakým způsobem může s jejich dítětem komunikovat. Rodiče se s dětmi na návštěvu lékaře připravují většinou pomocí fotek a obrázků, které znázorňují návštěvu lékaře nebo její jednotlivé kroky. Hospitalizace dítěte s poruchou autistického spektra probíhala nejčastěji s matkou, která ji hodnotí jako standardně probíhající, během níž nemusela řešit žádný problém. Zdravotničtí pracovníci komunikovali především s ní a snažili se respektovat návyky dítěte.
|
|
|
Preference sociálních služeb u rodičů dětí s poruchami autistického spektra v Jihočeském kraji
KARÁSKOVÁ, Pavla
Sociální služby a vůbec veškeré činnosti pro děti s poruchami autistického spektra jsou natolik specifické, že by měly být pro každé dítě individuální. Jelikož je jasné, že toho nelze nikdy docílit, měli by mít rodiče alespoň možnost výběru služby, která je pro jejich děti nejvíce přínosná. Oni sami své dítě znají ze všech lidí na celém světě nejlépe a proto by jejich názory měly být i hlavním vodítkem při plánování rozvoje sociálních služeb. Toto se samozřejmě netýká pouze dětí s poruchou autistického spektra, ale všech dětí, které sociální služby využívají. Proto také názory rodičů, v tomto případě právě rodičů dětí s poruchami autistického spektra, jsou hlavní náplní mého výzkumu, který jsem se snažila zmapovat co možná nejobjektivněji. Chápu všechny, kteří se odmítli zapojit, protože mají starostí sami víc než dost, a jsem vděčná všem, kteří se zapojili a spolu se mnou věří, že pokud se o problémech bude mluvit, může se možná i dosáhnout změny. Rodiče dětí s poruchou autistického spektra, se kterými jsem se dosud setkala patří mezi lidi, kteří se nezabývají zbytečnostmi a malichernostmi. Jsou to lidé, pokorně nesoucí tento svůj úděl a s láskou pečující o své děti. A takových lidí by si měla společnost vážit a maximálně jim pomáhat. Ke zpracování jsem použila odbornou literaturu a internetové zdroje, týkající se tohoto tématu. První kapitola se týká stručné charakteristiky některých poruch autistického spektra, jako dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, jiná dezintegrační porucha, Rettův syndrom a jiné pervazivní vývojové poruchy, potřeb a dovedností dětí s poruchou autistického spektra, které, pokud se v nich budou zdokonalovat, nejlépe za odborného vedení ve speciálních centrech, tak jim mohou pomoci ke snadnější a samostatnější cestě životem a rodičům tím výrazně uberou práci, což si bezpochyby zaslouží a dále jsem vybrala ze zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách a z vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, některé sociální služby, které by byly náplní svých činností pro tyto děti vhodné. Tím však nechci nikomu tyto služby vyzdvihovat, ani nechci ubírat na důležitosti službám, v této práci neuvedeným. Ve druhé kapitole jsem popsala cíle práce a formulovala hypotézy a ve třetí kapitole je popsán metodický postup. Čtvrtá kapitola je zaměřena na výsledky výzkumu, převážně graficky znázorněné, na statistické vyhodnocení a ověření hypotéz. V páté kapitole je diskuze o potřebách a spokojenosti respondentů a srovnání podle odborných zdrojů. V závěru jsem se snažila shrnout názory respondentů s názory svými. Jako všichni lidé, tak i rodiče dětí s PAS mají různé povahové a osobnostní rysy. Někdo je skromnější, někdo náročnější. A není na světě nikdo, kdo by se zavděčil všem. V příloze přikládám dotazník, použitý k výzkumu v tištěné podobě. Používala jsem i dotazníku elektronického, který obsahoval stejné údaje jako tištěný, proto odkaz na něj neuvádím. Další přílohou je seznam některých poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují služby mimo jiné i osobám s poruchami autistického spektra.
|
|
|
Vzdělávání žáků s dětským autismem
JANTOŠOVÁ, Petra
V současné době umožňuje legislativa vytvořit pro každé dítě se zdravotním postižením vzdělávací postupy s ohledem na jeho specifické možnosti a schopnosti. Volba vhodných individuálních vzdělávacích postupů a metod u každého dítěte je jedním z důležitých faktorů úspěšného vzdělávání. To je potřebné i pro vzdělávání žáků s dětským autismem. Teoretická část bakalářské práce se zabývá dětským autismem v kontextu poruch autistického spektra, do kterých dětský autismus řadíme. Popisuje charakteristiku tohoto postižení, nespecifické variabilní rysy, zmiňuje diagnostiku vzhledem ke vzdělávání žáků s dětským autismem, charakterizuje rodinu s autistickým dítětem a její úlohu ve vzdělávání. Zvýšená pozornost je věnována možnostem vzdělávání žáků s dětským autismem v současném vzdělávacím systému a především metodám vzdělávání využívaných u dětí s tímto postižením. Cílem praktické části této práce bylo zjistit, jaké metody vzdělávání jsou zařazovány při vyučování žáků s dětským autismem. Dalším cílem bylo ověřit, jaké metody vzdělávání jsou využívány u těchto žáků v rodinném prostředí. Pro získání informací byl zvolen kvalitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn metodou dotazování pomocí polostrukturovaného rozhovoru v rámci souboru vybraných respondentů. Rozhovory byly uskutečněny prostřednictvím předem připravených otázek se dvěma skupinami respondentů. Jednou z nich byli vybraní speciální pedagogové vzdělávající žáky s dětským autismem a druhou skupinu tvořili vybraní rodiče dětí s touto poruchou. Výsledky práce obsahují zpracované rozhovory vybraných respondentů z obou skupin, které jsou následně podpořené přehlednou tabulkou. Výsledky výzkumu poskytují informace o tom, jaké metody jsou využívány ve vzdělávání žáků s dětským autismem ve školním a rodinném prostředí. Zároveň jsou v práci uvedené také názory odborníků a rodičů dětí s dětským autismem na metody vzdělávání a jejich praktické využívání a uplatňování. Výsledky výzkumu jsou následně porovnány mezi sebou a rovněž s odbornými informačními zdroji. V rámci výzkumu této práce bylo zjištěno, že při vyučování žáků s dětským autismem je nejvíce zařazováno strukturované učení, a to individuálně u každého žáka dle jeho možností a schopností. Dále se využívání vzdělávacích metod při vyučování žáků s dětským autismem shoduje s tím, co uvádí literatura a teoretická část této práce. Kromě strukturovaného učení využívají pedagogové při své práci s těmito žáky například metodu globálního čtení, prvky terapie problémového chování a nácviků sociálních dovedností, výměnný obrázkový komunikační systém (VOKS), počítačové programy a piktogramy. Prostřednictvím rozhovorů s rodiči bylo ověřeno, že v rodinném prostředí je taktéž nejvíce využíváno strukturované učení. Rodiče volí metody dle potřeb svých dětí a snaží se řídit svými city a tím, co považují pro jejich dítě za nejlepší. V rodinách je stejně jako ve školním prostředí využíváno strukturované učení individuálně dle potřeb dítěte, rodiče používají také metodu globálního čtení a počítačové programy. Zároveň bývají v rodinách využívány prvky metody Son-rise ve spojení s alternativní pedagogikou Marie Montessori, což je možné pokládat za určitý rozdíl oproti využívání vzdělávacích metod ve školách. Ve využívání metod vzdělávání u žáků s dětským autismem v rodinném a školním prostředí nebyly zjištěny žádné zásadní rozdíly. Tato bakalářská práce poskytuje náhled na využívání metod vzdělávání v rodinách a ve školách, kde jsou žáci s dětským autismem vzděláváni.
|
|
|
Etické aspekty vedení osob s poruchami autistického spektra
HOŘEJŠOVÁ, Petra
Práce se zabývá etickými aspekty v oblasti výchovy a vzdělávání lidí s poruchou autistického spektra, zejména z pohledu integrace do běžné školy. Teoretická část vymezuje pojmy související s problematikou poruch autistického spektra a popisuje určitá specifika chování a projevů osob s dětským autismem a Aspergerovým syndromem. Zvláště těmto jedincům a jejich integraci do běžné školy je věnována tato práce. Proto se tato část věnuje také oblasti výchovy a vzdělávání těchto osob a popisuje principy výuky, metody a strategie, které se v této oblasti využívají. Práce se zaměřuje na etické aspekty vedení osob s poruchami autistického spektra, a proto je teoretická část věnována i etickým aspektům výchovy a vzdělávání a ozřejmuje některé pojmy s etikou související. Praktická část obsahuje dvě případové studie, na kterých je ukázáno, jaké problémy a etická dilemata přináší integrace žáků s PAS do běžné střední školy z pohledu asistenta pedagoga. Je zde zdůrazněna potřebnost chybějícího etického vzdělání a etického kodexu ve školství, které by zabezpečilo, že vedení osob s PAS bude vykonáváno nejen odborně, ale také eticky.
|
|
|
Integrace osob s poruchami autistického spektra do intaktní skupiny
SOSNOVÁ, Petra
Práce se zabývá problematikou osob s poruchami autistického spektra a jejich individuální a skupinové integraci. První část mé práce seznamuje čtenáře s obecnou charakteristikou jednotlivých typů poruch autistického spektra, jejich problémových oblastí, kterými je sociální chování, komunikace a představivost a hra. Důležitou část tvoří kapitola o integraci, která se snaží obeznámit s její charakteristikou, možnostmi a s tím souvisejícími právními předpisy. Empirická část se zabývá otázkou vlivu triády behaviorálních projevů dítěte s vysoce funkčním dětským autismem a popisem jejich vlivu na oblast individuální a skupinové integrace v průběhu čtyřleté praxe. V práci je uveden a popsán zdravý vývoj dítěte, s nímž je porovnávána individuální a skupinová integrace. Pro snadnější orientaci je vývoj všech třech vývojových linií zaznamenán v grafu.
|
|
|
Výchovně vzdělávací proces u žáků s Rettovým syndromem
VOMOČILOVÁ, Michaela
Má diplomová práce se zabývá výchovně vzdělávacím procesem u žáků s Rettovým procesem. V teoretické části se věnuji samotnému Rettovu syndromu, jeho etiopatogenezi, klinickému obrazu, průběhu a typy. Nejpodrobněji se zabývám terapií, zmiňuji léčebné a pedagogické prostředky. V praktické části jsou stanoveny tři cíle: zjistit počet žáků s Rettovým syndromem v České republice a zařízení, ve kterých jsou vzděláváni; popsat výchovně vzdělávací proces u jednotlivých žáků v daném zařízení; zpracovat kazuistiky dvou žáků s Rettovým syndromem a na nich ukázat individuální výchovně vzdělávací proces každého z nich. Dle mého zjištění je v České republice 24 dívek s Rettovým syndromem a vzdělávány jsou ve speciálních základních a mateřských školách. Byl vytvořen popis výchovně vzdělávacího procesu u těchto dívek, v mnohém mají stejné podmínky (individuální vzdělávací plán, přítomnost asistenta ve třídě, individuální přístup), výraznější rozdíly jsou v nabídce aktivit, specifických metod, ale i v péči lékařů a jiných specialistů. Byly zpracovány kazuistiky a konkrétní výchovně vzdělávací proces u dvou dívek. Všechny tři cíle mé práce byly splněny. Z mého výzkumu vyplývá, že dívky jsou nejčastěji vzdělávány podle Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy a jsou v autistických třídách nebo ve třídách žáků s kombinovaným postižením, ve speciálních základních a mateřských školách. Nepotvrzuji tedy ani jednu ze stanovených hypotéz: existuje specifický výchovně vzdělávací program pro žáky s Rettovým syndromem; existují speciální třídy, školy se zaměřením na Rettův syndrom.
|
|
|
Činnosti a hry ovlivňující osobnost autistického dítěte
LEGNEROVÁ, Miroslava
Autismus je takové postižení, které obvykle není na první pohled vidět. Ale zásadním způsobem postihuje osobnost člověka po celý život. K tématu bakalářské práce mne přivedla snaha pochopit zvláštní {\clqq}vnitřní svět`` jedince postiženého autismem, který ve většině případů způsobuje potřebu celoživotní podpory. Kvalita života takto postiženého jedince do značné míry závisí na schopnosti okolí porozumět charakteru postižení a také schopnosti a ochotě přizpůsobit prostředí a způsob komunikace handicapu postiženého. Cílem teoretické části bakalářské práce je popsat problematiku autismu, základní charakteristiku postižení, etiologii, výchovně-vzdělávací přístupy, činnosti a terapie, zaměřit se na rozvíjení herních aktivit, činností a specifických aktivit u dětí s autismem. V praktické části práce jsou zpracovány případové kazuistické studie. Cílem této bakalářské práce je zjistit, že určité činnosti, hry, specifické přístupy a formy komunikace mohou zkvalitnit život dítěte s poruchou autistického spektra a působit na jeho osobnost. Dalším cílem je uplatnit stereotypní, zásadový a neměnný přístup v činnostech a komunikaci, pomoci tak rozvinout a zharmonizovat život dítěte, soudržnost a fungování jeho rodiny. Cílem není pozvednout úroveň myšlení, osobnosti či vyléčit samotnou poruchu, ale pomoci k tomu, aby život dítěte byl radostný, co nejméně komplikovaný, prakticky zvládnutelný pro něj i rodinu.
|
|
|
INTEGROVANÝ ŽÁK S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA A TŘÍDNÍ KOLEKTIV
PAPANOVÁ, Andrea
Cílem této práce je prozkoumat a zjistit sociální vztahy, pochopení a pohled na integrované děti s poruchou autistického spektra v prostředí, kde se mimo rodinu pohybují jinak nejdelší dobu, a tím je právě třídní kolektiv.Záměrem celé práce je zjistit nejen vztah a pohled žáků ve třídě na integrovaného žáka, ale i na pedagogického asistenta působícího v dané třídě.
|
host ::
RSS.