|
|
Raná péče o děti s poruchami zraku
MOTTLOVÁ, Marie
Bakalářská práce pojednává o problematice rané péče v České republice. Věnuje se vysvětlení základních pojmu a systému komplexní péče o rodinu a dítě s postižením. Dále se zabývá vývojem poskytování služeb rané péče a poskytovatelům rané péče v České republice. Práce mapuje současnou situaci bývalých klientů Střediska rané péče České Budějovice. Hlavním cílem této práce bylo získat zpětnou vazbu od bývalých klientů Střediska rané péče České Budějovice a zjistit tak přínos rané péče. Dále pak získat data využitelná pro komunitní plánování sociálních služeb v jihočeském kraji Všechny cíle byly naplněny. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že práce střediska přispěla především ke kompenzaci vzniklých postižení dítěte, k přijetí dítěte rodinou a ke zvýšení míry soběstačnosti rodiny. Ze získaných dat dále vyplynula zvýšená potřeba osobní asistence pro děti s postižením v době, kdy nejsou v péči opatrovníků.
|
|
|
Instituce partnerství a rodičovství z pohledu mladé generace
JELÍNKOVÁ, Hana
K napsání své bakalářské práce jsem si zvolila téma Instituce partnerství a rodičovství z pohledu mladé generace.V části teoretické jsem se zmínila mimo jiné o hodnotách a životním stylu mladé generace, o instituci partnerství, o soužití druh {--} družka, o instituci manželství,o rodičovství, o rozvodech, o sociálních rolích matka a otec. V praktické části práce jsem si za cíl výzkumu stanovila monitoring hodnot a postojů mladých lidí ve vztahu k partnerství a rodičovství. Chtěla jsem si ověřit, zda se mladá generace, i přes pád určitých monopolů týkajících se manželství, stále vrací k tradičním hodnotám a také zjistit, jaká očekávání mají studenti od role matky a otce v současné rodině. Jejich role se často prolínají a vzniká určitá nejasnost v jejich definování.
|
|
|
Preference zájmových aktivit u studentů středních zdravotnických škol
POLÍVKOVÁ, Radka
V teoretické části diplomové práce se zabývám zájmovými aktivitami studentů a faktory, které je ovlivňují. V empirické části diplomové práce jsem zjišťovala informace o zájmových aktivitách studentů ve volném čase, spokojenost studentů se zájmovými aktivitami pořádaných na zdravotnických školách a jejich účast na těchto aktivitách. Cílem mé práce bylo zjištění, které zájmové aktivity patří mezi oblíbené a neoblíbené. Byly stanoveny tři hypotézy. Jako výzkumnou techniku jsem zvolila dotazník. Výzkum byl prováděn na zdravotnických školách. Cíle mé práce byly splněny. Hypotézy byly potvrzeny.
|
|
|
Řádné plnění povinné školní docházky v kontextu sociálních dávek
JINDROVÁ, Markéta
Základním úkolem a cílem této bakalářské práce bylo zmapovat informovanost veřejnosti v oblasti existence dávek vázaných na plnění školní docházky a také informovanost o možnosti jejich odebrání při neplnění povinné školní docházky. Dalším cílem bylo podat ucelený přehled o zmiňované problematice. Kromě těchto hlavních cílů byly stanoveny ještě i dílčí cíle. Těmi jsou např. zjistit kvalitu komunikace mezi úředními osobami a klienty a dále zjistit pohledy obou stran na vzájemnou úroveň komunikace. Pro účely zjištění těchto cílů byly stanoveny hypotézy. Hypotéza 1: Uchazeči o dávku jsou přesvědčeni, že nárok na dávku mají za jakýchkoli okolností. Hypotéza 2: Klienti, kteří jednali s pracovnicemi na úřadě, nepovažují jejich chování ve většině případů za ochotné. Hypotéza 3: O existenci dávek vázaných na plnění školní docházky vědí z řad respondentů-poživatelů spíše lidé, kteří dosáhli středoškolského vzdělání. Bylo použito metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Konkrétně se jedná o metody dotazování a pozorování, z technik byl použit dotazník a rozhovor. Jeden ze souborů pro dotazník tvořili poživatelé dávek z důvodu hmotné nouze, druhý soubor tvořili respondenti z ostatní populace. Soubor tazatelů pro rozhovor byly pracovnice na odboru sociálních věcí Městského úřadu v Klatovech a v Domažlicích. Potvrdila se hypotéza 2, že klienti ve většině případů považují chování pracovnic za ne příliš ochotné. Ovšem toto tvrzení zjištěné dotazníkem přichází do rozporu s výpověďmi sociálních pracovnic. Pro zjištění skutečného stavu věci by určitě stálo za to, provést další šetření, ovšem na větším vzorku respondentů a bez ohledu na typ dávek. Stejně tak se potvrdila i hypotéza 1, že uchazeči o dávku jsou nevývratně přesvědčeni o jejich nároku na dávku. Jen hypotéza 3 zůstala nepotvrzena. Průzkum prokázal, že informovanost a povědomí mezi poživateli i nepoživateli sociálních dávek je dobrá. Důvodem pro tento stav může být rozvoj a zpřístupnění internetu a dalších informačních technologií, zájem populace o sociální sféru a nebo poskytování informací v rámci výuky.
|
|
|
Potřeby rodiny v péči o staré nemocné s onkologickým onemocněním
PANGLOVÁ, Tereza
Abstrakt Onkologická onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Jejích výskyt stoupá s věkem a vznik je závislý na mnoha vnitřních a zevních faktorech. Rakovina je mezi lidmi obávanou diagnózou hlavně díky vysoké úmrtnosti a bolesti. Po stanovení této diagnózy dochází k velké psychické zátěži nemocného i jeho rodiny. Období léčby a rekonvalescence je pro nemocného zatěžující a přináší s sebou řadu komplikací. Průběh onemocnění a léčby ovlivňuje také věk nemocného. U starých lidí se musí dbát na anatomické a fyziologické změny, které mohou výsledek léčby ovlivnit. Velkou podporou může být pro nemocného jeho rodina. Některé rodiny pečují o svého nemocného člena v domácím prostředí. Jde o nelehký úkol. Někdy může dojít až k vyčerpání pečovatele, ale pobyt nemocného v domácím prostředí má na něj pozitivní vliv. V úvodní, teoretické části bakalářské práce jsou zahrnuty poznatky o stárnutí populace, stáří a fyziologických změnách vznikajících vlivem stárnutí organismu. Navazují kapitoly se týkají příčin vzniku onkologických onemocnění, jejich prevence, charakteristických příznaků a komplexní léčby. Nezbytnou kapitolou je charakteristika role onko-geriatrické sestry. V druhé navazující části práce je popsaná funkce rodina a komplexní pohled na rodinného pečovatele. Následuje charakteristika jednotlivých bio-psycho-sociálních potřeb nemocného a jeho rodiny. Práce je zpracována pomocí kvalitativního přístupu. Ke sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor, skupina respondentů by cíleně vybrána. Podle odpovědí respondentů jsem vytvořila 12 podrobných kasuistik. Rozhovory byly prováděny v domácím prostředí respondentů. Cílem práce bylo zjistit potřeby rodiny související s péčí o onkologicky nemocného klienta ve věku nad 60 let. Druhým cílem bylo zjistit podmínky umožňující rodině pečovat o nemocného klienta s onkologickým onemocněním ve věku nad 60 let v domácím prostředí. Výsledky ukázaly, že domácí pečovatelé nejvíce postrádají nabídku psychologické péče a dostatek informací od odborníků. Jde hlavně o informace v oblasti financí. Nejčastěji uváděnou podmínkou, která umožňuje rodině pečovat o starého onkologicky nemocného v domácím prostředí, byl volný čas. Hlavnímu pečovateli umožnil poskytování péče hlavně důchodový věk, nebo jejich odchod ze zaměstnání. Další podmínkou byla podpora rodiny a okolí.
|
|
|
Možnosti spolupráce s rodinou seniora rezidenčních služeb
KLÍMOVÁ, Eliška
Předmětem mojí bakalářské práce jsou možnosti spolupráce s rodinou seniora rezidenčních služeb. V teoretické části jsem definovala jednotlivé pojmy, zaměřila jsem se na seniorskou populaci a její postavení ve společnosti, na vztah seniorů s jejich rodinami a snažila jsem se nastínit problematiku, která souvisí s nástupem seniora do rezidenčního zařízení. V praktické části jsem se pomocí kvantitativního výzkumu zaměřila na možnosti spolupráce pobytových zařízení a rodin seniorů. Pro výzkum byl zvolen Královehradecký kraj a výzkumný soubor tvořil zdravotně sociální personál ve vybraných rezidenčních zařízeních. Výsledky výzkumu potvrzují, že rezidenční zařízení si uvědomují, že jakkoli mohou být vztahy v rámci jejich zařízení blízké rodinným vazbám, je počet lidí s nimiž se senioři každodenně stýkají omezen. Proto se snaží vytvářet optimální podmínky k tomu, aby mohl klient dále kontakt se svojí rodinou udržovat, v ideálním případě rodinné příslušníky zapojovat do života zařízení. V rámci výzkumu byla stanovena hypotéza, která zní : Rezidenční zařízení považují zahrnutí rodiny seniora do života zařízení za více přínosné pro zajištění komplexní péče o seniora než individuální kontakt členů rodiny se seniorem. Tato hypotáza byla výzkumem vyvrácena, protože většina respondentů v dotazníku uvedla, že se domnívá, že pro zajištění komplexní péče je přínosnější individuální kontakt seniora s rodinou.
|
|
|
Psychosociální aspekty dětské onkologie. Dítě a rodina.
LEMERMANOVÁ, Stanislava
Práce zaměřená na poznání rodin s dítětem školního věku s nádorovým onemocněním přinesla řadu poznatků a zkušeností. Jejím cílem bylo zmapovat celkové klima rodiny dítěte s nádorem a snaha zachytit určité její typické či specifické zvláštnosti. Rozhovory s nemocnými dětmi, jejich sourozenci a rodiči přinesly nejdůležitější zjištění o fungování těchto rodin. Z rozhovoru s dětmi vyplývá, že mají sice dostatek informací o léčbě a vyšetřeních, ale méně o nemoci samotné. Komunikace rodičů s dětmi o nemoci se často ukázala jako problémová. Některé děti mají potřebu vědět o nemoci víc, ale rodiče jim nejsou schopni vyhovět. Pro děti samotné je nejtíživější změnou přerušení školní docházky a tím i kontaktu se spolužáky. Rodiče v rozhovorech uvádějí jako nejhorší období to, kdy ještě nebyla známa diagnóza dítěte, ale již bylo zřejmé, že se jedná o vážnější onemocnění. Nemocí dítěte se naprosto změnil každodenní život rodiny, vše se řídilo tím, zda je dítě v nemocnici a jak mu je. Jeden rodič musel zůstat s nemocným dítětem a rodina se tak rozdělila. Zdraví sourozenci se ocitli ve stínu nemocného dítěte a ti starší se snažili situaci pochopit a co nejvíce rodičům a bratrovi/sestře pomoci. Mezi pozitivní změny lze přiřadit prohloubení partnerského vztahu mezi rodiči, psychické vyzrávání nemocného dítěte a starších sourozenců, změnu hodnot s postojů rodičů. Zcela zřetelným a konkrétním výsledkem všech rodin je, že jsou nadprůměrně semknuté a adaptabilní. Rodiny v důsledku vážné nemoci dítěte fungují v zátěžové situaci a vyšší soudržnost a přizpůsobivost jsou pro ně nutností. Závěrem lze na základě výzkumu konstatovat, že náležitá pozornost a péče by měla být věnována nejen nemocným dětem a jejich rodičům, ale i zdravým sourozencům. Nádorové onemocnění dítěte a jeho ohrožení na životě znamená pro rodinu extrémní zátěž. Mění se struktura rodiny a její každodenní život je naprosto převrácen. Rodiny, s nimiž jsem se při výzkumu setkala tuto situaci zvládali. Byla pro ně sice vyčerpávající, některé měli problémy s komunikací, ale všechny byly schopné fungovat a postarat se o své nemocné dítě.
|
|
|
Rozvedení rodiče a jejich děti
HANZALOVÁ, Renáta
Teoretická část Bakalářské práce {\clq}qRozvedení rodiče a jejich děti`` pojednává o rodině, základní instituci, jež má nenahraditelný vliv na výchovu a rozvoj osobnosti jedince, o tom, jaký význam má rodina pro dítě předškolního věku, o rodině samotné, o jejích funkcích. V poslední době příliš často zaznamenáváme rodinné rozvraty a nestabilitu partnerských vztahů, které významně ovlivňují dítě, jeho pozici v rodině i ve škole. Zaměřuje se na poruchy funkcí, které mohou v rodině nastat ve vztahu k dítěti, pokračuje rozvodem a jeho aspekty, etapami a důsledky pro děti. Zabývá se také úpravou poměrů v rodině po rozvodu ve vztahu k nezletilému dítěti, vztahy mezi rodiči a dětmi, soužití s novými partnery obou rodičů, nevlastními sourozenci.
|
|
|
Příčiny školního strachu
LANGOVÁ, Martina
Ve své bakalářské práci se zabývám školním strachem, především jeho příčinami. Také stručně definuji školní fobii a úzkost, která se strachem souvisí. Příčiny školního strachu jsou rozděleny na tři okruhy: osobnost dítěte, rodina a školní prostředí. Příčiny školního strachu je třeba hledat u samotného jedince, ale také v rodině. Zaměřuji se zejména na výchovu dětí, která může mít za následek vznik strachu. Největší podíl na vzniku strachu má samotné školní prostředí. Zmiňuji se o vtahu dítěte a učitele a také o vlivu a působení vrstevnické skupiny na jedince.
|
|
| |
host ::
RSS.