|
|
DOSPÍVÁNÍ JAKO RIZIKOVÉ OBDOBÍ PRO ROZVOJ PORUCH PŘÍJMU POTRAVY
SVOBODA, Jiří
Poruchy příjmu potravy se nejčastěji vyskytují u mladých žen a dívek. Často mají chronický průběh se závažnými psychickými, fyzickými a sociálními důsledky. Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) rozlišuje dvě základní poruchy příjmu potravy, mentální anorexii a mentální bulimii. Pro obě je společný strach z tloušťky a narušení tělového schématu. Počátek těchto poruch příjmu potravy je nejčastěji mezi 13. {--} 25. rokem, 10x častější je jejich přítomnost u žen, oproti mužům. Cílem studie bylo nalézt symptomy PPP mezi 288 dívkami ve věku 13-15 let studujících v Českých Budějovicích a získat tak prevalenci poruch příjmu potravy v souboru. Autor ověřoval hypotézu předpokládající prevalenci PPP 1-6% z dotazovaných dívek. Získaná data byla shromážděna pomocí anonymního dotazníku EAT-26. V této studii bylo nalezeno 19 dívek (6,6%), které dosáhly v dotazníku EAT-26 dvaceti či více bodů.
|
|
|
Současný trend tematického zaměření programů primární prevence rizikového chování z pohledu žáků základních škol v regionu Písek a Milevsko
ŽILÁKOVÁ, Kateřina
Bakalářskou práci tvoří teoretická a praktická část. Teoretická část seznamuje čtenáře s cílovou skupinou v období dospívání. Základní terminologií a jejím ukotvením v pedagogice, sociální práci. Popisuje rizikové faktory a rizikové chování. Nezapomíná na klasifikaci primární prevence v prostředí školy. Charakterizuje minimální preventivní program, se kterým souvisí funkce školního metodika prevence a efektivní primární prevence. Praktická část vycházela z dotazníkového šetření, kdy cílovou skupinu reprezentovali žáci 6. tříd Základní školy Edvarda Beneše Písek a 1. ZŠ T. G. Masaryka Milevsko. Formulované otázky byly přizpůsobeny věkově skupině a koncipovány tak, aby došlo k zjištění, o jaká témata mají žáci programů primární prevence rizikového chování největší zájem. V závěru se práce věnuje výsledkům výzkumu, které propojuje s teoretickou částí.
|
|
|
Rizikové faktory ohrožující člověka v období sénia
TESAŘOVÁ, Petra
Práce se zabývá rizikovými faktory člověka v období sénia a specifickým rizikem pádu.Cílem bylo zjistit, které rizikové faktory vnímají senioři jako závažné a jakým způsobem ovlivňují poruchy hybnosti život seniorů. Byly stanoveny 3 hypotézy. H1: Senioři vnímají jako závažné tělesné rizikové faktory, H 2: Poruchy hybnosti u seniorů vedou k jejich izolaci od společnosti a H 3: Senioři nejsou dostatečně informováni o prevenci pádu a následných komplikacích. Cíle práce byly splněny, první a druhá hypotéza potvrzena, třetí hypotézu se nepodařilo jednoznačně ani potvrdit, ani vyvrátit.Výsledky práce budou využity jako podklad pro vzdělávací semináře a besedy pro seniory.
|
|
|
Psychologické, zdravotní, sociální a právní aspekty týrání a zanedbávání dětí
PROCHÁZKOVÁ, Adéla
Teoretická část popisuje formy syndromu CAN, tedy týrání, zneužívání a zanedbávání dětí a jejich zdravotní, psychické a sociální následky. Je zde také řešena problematika rizikových faktorů týrání, zneužívaní a zanedbávání dětí. V další části teoretické práce jsou uváděny možnosti prevence, terapie a pomoci obětem tohoto sociálně patologického jevu. Nemalá část teoretické práce je věnována právnímu aspektu týrání, zneužívání a zanedbávání dětí a v neposlední řadě popisuje i jejich možnou viktimizaci a prevenci. Cíle bakalářské práce vycházejí z komparace výsledků dotazníkového výzkumu provedeného u dvou skupin respondentů. Tyto dvě skupiny tvoří respondenti z obce Vílanec a respondenti z města Jihlava. Prvním cílem bylo zjistit informovanost respondentů obou skupin o problematice týrání a zanedbávání dětí, včetně možnosti jejich prevence. Druhým cílem pak porovnat získané informace mezi oběma cílovými skupinami. Oba tyto cíle se podařilo splnit. Výzkum této bakalářské práce byl proveden formou kvantitativního výzkumu, technikou dotazníkového šetření. Na základě cílů byla stanovena hypotéza H1: Vyšší informovanost o problematice týrání a zanedbávání dětí prokáží respondenti z města Jihlavy oproti informovanosti respondentů z obce Vílanec. Tato hypotéza byla vyvrácena.
|
|
|
Rizikové faktory pro pokles domácností pod hranici životního minima
Houska, Zbyněk ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Vlnas, Pavel (oponent)
Cílem práce je zjistit, jaké jsou rizikové faktory, jež mohou vést rodiny pod hranici životního minima, dále tyto faktory popsat a poukázat na ně. Práce by měla posoudit vliv jednotlivých rizikových faktorů na příjmy rodin s nízkými příjmy. V úvodu seznamuje práce s výčtem jednotlivých faktorů a jejich vlivem na ekonomiku v ČR v souladu s v současnosti vnímanými paradigmaty o fungování ekonomiky a zásahů do ní. Podrobněji se také zaobírá vlivem minimální mzdy na příjmy rodin v souvislosti s nezaměstnaností. V závěru jsou podrobněji zkoumány jednotlivé příčiny pro pokles domácností pod hranici životního minima na základě dat zjištěných Českým statistickým úřadem.
|
|
|
Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém.
NUSKOVÁ, Oldřiška
Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém. Pro bakalářskou práci Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém byly stanoveny 4 cíle. Cíl 1: Zjistit využití ošetřovatelských intervencí zaměřených na prevenci karcinomu prsu u žen v primární péči. Cíl 2: Zjistit, jaké informace sestry v primární péči poskytují ženám o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu. C 3: Identifikovat překážky, které brání ženám využít možnosti prevence karcinomu prsu. C 4: Zmapovat důvody, které vedou ženy k návštěvě lékaře s pokročilým karcinomem prsu. Byly stanoveny 4 výzkumné otázky. 1. Které ošetřovatelské intervence využívají sestry v primární péči v prevenci karcinomu prsu u žen? 2. Jaké informace sestry v primární péči poskytují ženám o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu? 3. Jaké překážky brání ženám využít možnosti prevence karcinomu prsu? 4. Jaké důvody vedou ženy k návštěvě lékaře s pokročilým karcinomem prsu? Výzkumný soubor představovaly dvě skupiny respondentů. První výzkumný soubor tvořilo 6 sester pracujících v zařízeních primární péče v Českých Budějovicích. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 žen, které byly léčeny pro karcinom prsu na Onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Rozhovory s respondenty byly vedeny za použití techniky nestandardizovaného rozhovoru, na podkladě předem připravených otázek. Na základě analýzy rozhovorů byly zodpovězeny výzkumné otázky. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že sestry využívají ošetřovatelské intervence v prevenci karcinomu prsu u žen a informují ženy o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu pouze na základě údaje o genetické zátěži nádorového onemocnění prsu v rodině žen nebo na základě dotazu žen. Možností, jak dosáhnout uplatnění ošetřovatelských intervencí v prevenci karcinomu prsu u žen v primární péči, by mohly být edukační pomůcky pro ošetřovatelský personál a uskutečněné projekty zaměřené na cílenou preventivní péči a včasné odhalení karcinomu prsu.
|
|
|
Centrum pro kondici kardiologických klientů
MATOUŠKOVÁ, Monika
Tématem diplomové práce jsou centra pro kondici kardiologických klientů. Toto téma jsem si vybrala, protože i přes všechna doporučení odborných společností zabývajících se kardiovaskulární problematikou, je dodržování sekundární prevence a režimových opatřeních naprosto nedostatečné i u nemocných, kterým byla poskytnuta velmi kvalitní a drahá péče v akutním stadiu choroby. Dodržování zásad sekundární prevence zahrnuje dodržování režimových opatřeních a opatřeních vedoucích k redukci rizikových faktorů. V teoretické části práce jsou uvedeny rizikové faktory, které se významně podílejí na vzniku kardiovaskulárních chorob. Nedílnou součástí udržení dobré kondice kardiologických klientů je ústavní lázeňská péče a navazující péče v centrech pro kondici kardiologických klientů. Zapojení sester do péče o nemocné s kardiovaskulárním onemocněním, by mohlo být právě v oblasti sekundární péče a dodržování režimových opatřeních. Využití jejich kompetencí a zapojení do nelékařských organizací, jež se věnují této problematice, by mohlo zlepšit nedostatky v sekundární prevenci. Cílem práce bylo zmapovat požadavky pacientů na existenci center pro kondici kardiologických klientů v rámci sekundární prevence. Zjistit rozdíl v účinnosti sekundární prevence u klientů navštěvujících kardiokluby a klientů v místech, kde není kardioklub. Dalšími cíli bylo zmapovat propojenost péče o kardiologicky nemocné klienty v následné péči po propuštění z lůžkového zařízení a možnostmi kardioklubů a zjistit možnost začlenění sestry ve vedení kardioklubů v péči o kardiologické klienty. Bylo použito kvalitativní šetření s polostrukturovanými rozhovory a kvantitavní výzkum formou dotazníku. Výzkumným souborem byli zdravotníci a kardiologičtí pacienti. Cíle práce byly splněny, výzkumné otázky zodpovězeny a hypotézy potvrzeny. Výsledky mohou být použity jako podklad pro založení dalších center pro kondici kardiologických klientů a zapojení sester do jejich činnosti.
|
|
|
Cévní mozková příhoda a následná resocializace
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku resocializace u osob po cévní mozkové příhodě. Konkrétně jsem se v rámci výzkumu zaměřila na rozhovor s lidmi, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části se věnuji anatomicko-fyziologickému základu, rizikovým faktorům, charakteristice onemocnění, příznakům, příčinám, první pomoci, popisu jednotlivých typů cévní mozkové příhody a ucelené rehabilitaci, konkrétně léčebným, sociálním, pedagogickým a pracovním prostředkům rehabilitace. V praktické části jsem využila metod a technik kvalitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování a techniku pololořízeného rozhovoru. Cílovým souborem bylo 10 osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Rozhovory jsem zpracovala do případových studií ? kazuistik. V případových studiích jsem shrnula informace od osob, které toto onemocnění prodělaly. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat možnosti návratu do obvyklého způsobu života u vybraných sociálních skupin po cévní mozkové příhodě. V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla jsem hypotézy, které z výzkumu vyplývají. Předpokládaným využitím mé práce by mohlo být zmapování možnosti resocializace u osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Práce by mohla přispět ke zkvalitnění výuky na toto téma a napomoci k případné edukaci veřejnosti. Další možností využítí práce je snaha o vytvoření postupu, který by mohl být aplikován při resocializaci u osob po cévní mozkové příhodě.
|
|
|
Vztah mezi členy pedagogického týmu jako determinanta volnočasových edukačních procesů
PYTLÍKOVÁ, Anna
Práce pojednává o vztazích mezi členy pedagogického týmu, kteří svým působením ovlivňují celý edukační proces. První kapitola se zaměřuje na tým z hlediska jeho charakteristiky, vývoje a stanovených cílů. Dále se věnuje spolupráci, vztahům a důvěře mezi členy pedagogického týmu. Druhá kapitola se zabývá pojmy skupinová dynamika, malá sociální skupina a především vývojovými fázemi skupiny. Třetí kapitola se soustřeďuje na vzájemnou interakci mezi malou sociální skupinou a vztahy mezi členy pedagogického týmu. Uvádí rizikové faktory, které negativně ovlivňují práci pedagogů a tím celý edukační proces. Tato kapitola zároveň objasňuje negativa vývojových fází týmu a jejich působení na skupinovou dynamiku malé skupiny.
|
|
|
Rizika práce sestry
GENGELOVÁ, Gabriela
Práce sester ve zdravotnictví je často fyzicky i psychicky náročná. Některá lůžková oddělení mají specifické pracovní podmínky a z toho vyplývající i rizika. Sestry jsou neustále vystaveny riziku poranění, infekce, ale také pracovnímu stresu. Tato pracovní rizika mohou způsobit poruchy zdraví nebo vyvolat nemoci z povolání. Proto je potřebné snižovat pracovní zátěž, stres, psychosociální rizika a hlavně dbát na preventivní opatření a dodržovat hygienicko-epidemiologický režim. Bakalářská práce s názvem Rizika práce sestry je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se snaží shrnout komplexně rizika práce sestry se zaměřením na preventivní opatření u jednotlivých rizik. Výsledky šetření jsou zpracovány ve výzkumné části práce. V průběhu výzkumného šetření byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na interním, neurologickém oddělení a na oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice, a. s. a ve FN Plzeň. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle a s nimi související 3 hypotézy, které byly potvrzeny nebo vyvráceny. Cíle byly splněny. Autorka se snažila zjistit, co považují sestry na klinicky zaměřených pracovištích při své práci za nejrizikovější a jaká preventivní opatření uplatňují v souvislosti s vnímanými riziky. Z výsledků vyplynulo, že sestry považují na pracovišti za nejrizikovější píchnutí infikovanou jehlou. Preventivní opatření uplatňují v omezeném rozsahu.
|
host ::
RSS.