|
|
Účinnost technologie ČOV České Budějovice pro eliminaci farmak
BARTOŇ, Jiří
Hlavním cílem této práce bylo sledovat účinnost čistírny odpadních vod (ČOV) krajského města České Budějovice pro eliminaci vybraných cílových farmak - karbamazepin, diklofenak, atenolol, metoprolol, sotalol, bisoprolol, valsartan, verapamil a tramadol v průběhu delšího časového období (březen 2011 až únor 2012). K posouzení účinnosti ČOV byly použity časově proporcionální denní slévané vzorky odpadní vody na přítoku a odtoku ČOV. Stanovení koncentrací farmak bylo provedeno pomocí in line SPE/LC-MS/MS analýzy. Průměrné roční koncentrace na odtoku ČOV byly v rozmezí hodnot 0,019 mikrogramug/l (verapamil) až 1,00 mikrogramu/l (atenolol). Výsledné hodnoty průměrné roční účinnosti při eliminaci farmak ČOV byly v případě karbamazepinu (-22 %), tramadolu (-15 %), sotalolu (-1 %), diklofenaku (15 %), metoprololu (16 %), verapamilu (43 %), bisoprololu (48 %) a valsartanu (85 %). Statistické porovnání účinnosti ČOV při odstranění farmak v zimním a letním období prokázalo vyšší účinnost ČOV v letním období u 5 cílových farmak (diklofenak, atenolol, valsartan, sotalol a bisoprolol). Pro další čtyři studované látky nebyl zjištěn významný rozdíl. Pravděpodobnou příčinou lepší účinnosti může být vyšší teplota čištěné vody, která ovlivňuje biodegradaci a delší doba slunečního osvitu, která může ovlivňovat odstranění farmak fotolýzou.
|
|
|
Osud polárních organickýxh polutantů ve vodním prostředí
FEDOROVA, Ganna
Tato práce zkoumala výskyt nově vznikajících polutantů v různých částech vodního prostředí. Byly použity různé matrice životního prostředí: odpadní vody, povrchové vody a ryby se zaměřením na farmaka, nelegální drogy a perfluorované sloučeniny. Přestože již po celém světě bylo ve vodním prostředí objeveno značné množství farmaceutických látek, nové spolehlivé metody vedoucí k jejich zjištění a kvantifikaci jsou stále potřebné. Výstupem studie jsou tři multireziduální metody analyzující farmaka a nelegální drogy ve vodě a ve vzorcích ryb. Jejich hlavní výhodou je, že široká škála sloučenin z různých tříd již byla pokryta, což umožňuje získat maximum informací při minimálním analytickém úsilí. Všechny metody byly validovány včetně klíčových parametrů, jako jsou například mezní hodnoty stanovitelnosti, selektivity, výtěžnosti a opakovatelnosti, a prokázaly vynikající účinnost, díky čemuž bylo možné určit cílové sloučeniny ve stopovém množství. Metody byly následně aplikovány na monitorování POC v různých vzorcích životního prostředí. Ve Švédsku byl prokázán široký výskyt farmak v oblasti odtoků z ČOV. Jednalo se o poněkud vysoké koncentrace zástupců léků na zvýšený krevní tlak, některá antibiotika a antidepresiva. Tento fakt zdůrazňuje význam monitorování ČOV, jelikož čistírny patří mezi hlavní zdroje PPCP ve vodním prostředí. Pro monitorování POC v odpadních vodách byla testována metoda pasivního vzorkování. Obě standardní konfigurace polárního chemického integrativního pasivního vzorkovače (POCIS) byly v polních podmínkách kalibrovány na širokou škálu kontaminantů. Hodnoty vzorkovacích rychlostí byly vypočítány na odtok odpadních vod. Jedná se o významný přínos pro potenciální rozsáhlé použití vzorkovače POCIS pro monitorovací programy životního prostředí. Analýza vzorků bioty je nezbytnou součástí hodnocení stavu polutantů ve vodním prostředí. Z toho důvodu byla provedena kontrola antibiotik obsažených v rybách, které jsou dostupné na českém trhu. Bylo analyzováno 32 druhů antibiotik z různých tříd. Vzorky ryb a krevet byly zakoupeny ve třech největších supermarketech v Českých Budějovicích, které patří do sítě obchodů pokrývajících celou Českou republiku. Celkem bylo získáno 97 vzorků. Nalezené koncentrace nepřevýšily hodnoty MRL stanovené Evropskou Unií. V rybách českého původu nebyla nalezena žádná antibiotika. Avšak přítomnost reziduí antibiotik v jedlých tkáních ryb by mohla být velmi znepokojující a mohla by znamenat nesprávné použití antibiotik v průmyslu akvakultury, což může mít následně nežádoucí vliv na životní prostředí a lidské zdraví.
|
|
|
Odpadní vody a jejich vyčištění na ČOV v obci Ostrožská Lhota
VANĚČKOVÁ, Hana
Odpadní voda je ve velkém množství produkována každým z nás, den co den. Stále více se ale začíná dbát o životní prostředí, což s sebou přináší i výstavbu nových čistíren odpadních vod. V současnosti dochází k intenzifikaci starých čistíren a také k výstavbě mnoha nových. Dříve byly ČOV součástí jen měst, nyní je nalezneme i na vesnicích. Také lidé by měli vědět a dávat si pozor na to, co vypouští do kanalizace. Neměli by spoléhat pouze na čistírnu, protože ani ta nedokáže odpadní vodu zbavit veškerých nežádoucích látek. Ve své bakalářské práci na téma ?Odpadní vody a jejich vyčištění na ČOV v obci Ostrožská Lhota? jsem se zabývala současným stavem ČOV v obci, systémem čištění a jak už téma napovídá tak také odpadními vodami. Práci jsem rozdělila do dvou základních částí ? teoretické a praktické. V teoretické části jsem nejprve popsala dřívější odvádění odpadních vod, dále pak rozdělení odpadních vod a odpadní vody samotné. Nakonec jsem popsala ČOV, zejména přivádění a následný koloběh odpadní vody. Další částí je část praktická. Součástí této části byl vlastní výzkum. Jednalo se o kvantitativní formu výzkumu. Výzkum byl prováděn metodou dotazovací, formou dotazníků. Dotazníky byly rozdány osobně občanům Ostrožské Lhoty, starších 18-ti let. Jednalo se o náhodný výběr. Celkem bylo rozdáno 130 dotazníků. Získaná data jsou zpracována a vyhodnocena pomocí grafů. Součásti praktické části byla také sekundární analýza dat, která byla prováděna pomocí naměřených hodnot na přítoku a odtoku, které byly dále zpracovány do tabulek. Součásti praktické části byla také sekundární analýza dat, která byla prováděna pomocí naměřených hodnot na přítoku a odtoku, které byly dále zpracovány do tabulek. V práci jsem si stanovila tři cíle. Prvním cílem bylo vyhodnocení kvality odpadních vod v obci Ostrožská Lhota před výstavbou ČOV. Druhým cílem bylo vyhodnocení účinnosti čištění odpadních vod čistírnou odpadních vod v obci. Těchto dvou cílů jsem se snažila dosáhnout pomocí sekundární analýzy dat, kdy jsem využila tabulky naměřených hodnot na přítoku a odtoku. Tyto hodnoty jsem srovnávala s mezními hodnotami - limity, které jsou pro čistírnu stanoveny rozhodnutím vodoprávního orgánu. Zjistila jsem, že čistírna splňuje požadavky a nepřekračuje limity. Dokonce jsou naměřené hodnoty hluboce podlimitní. Posledním, třetím cílem bylo zjištění názoru domácností na znečišťování odpadních vod. Tento cíl jsem zjišťovala pomocí dotazníků. Všechny stanovené cíle byly splněny. Z výsledků testování tedy vyplývá, že odpadní voda odpovídá normám vodoprávního orgánu a lidé mají povědomí o jimi vypouštěných odpadních vodách. Tato bakalářská práce může sloužit jako doporučení při možných zjištěných nedostatcích nebo také jako studijní materiál pro laickou veřejnost, která zatím o tomto tématu a problematice nemá povědomí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Optimalizace odpadového hospodářství v potravinářském výrobním podniku
CHLUMECKÝ, Miroslav
Tato bakalářská práce je napsána jako literární rešerše, ve které jsem se zaměřil na problematiku vzniku odpadů v potravinářském průmyslu a zvláště v pivovarnictví. Změřuji se na odpadní vody, jejichž podíl je poměrně vysoký a z hlediska životního prostředí a ekonomiky i velmi důležitý. První část práce se zabývá problematikou legisletivy, rozdělením a zpracováním odpadů podle dalšího využití. Další čast je věnována kvalitě vstupní vody, její úpravy pro výrobní procesy a následné čištění v čističkách odpadních vod. Mezi dosažené ekologické přínosy patří snížení hladiny BSK a dusíku. Následně během procesu výroby piva vzniká i pevný odpad např. sladové mláto. Na každých 100 kg sladu je vyprodukováno cca 120 - 130 kg mokrého mláta s obsahem vody 75 - 80%. Vznikající odpady negativně ovlivňují životní prostředí a pro jejich minimalizaci je nutné nejen hledat nejvhodnější způsoby čištění odpadních vod, ale je potřeba modernizovat a zefektiňovat samotné výrobní procesy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.