|
|
Práce svépomocných skupin domácích pečovatelů u nemocných s Alzheimerovou chorobou
ŘÍHOVÁ, Jana
Současný trend obecného stárnutí populace s sebou nese celou řadu závažných důsledků, zejména nárůst incidence a prevalence nemocí, které se u starší populace vyskytují mnohem častěji. Nejzávažnější ze zdravotnického a socioekonomického pohledu se v tomto kontextu jeví onemocnění demencí, protože prevalence tohoto onemocnění u lidí starších 60 let vykazuje s přibývajícími lety téměř exponenciální charakter. Zhoršování stavu nemocného je značnou zátěží i pro rodinu. Je velice těžké přijmout skutečnost tak velkého úpadku osobnosti blízkého člověka a nezměnit k němu postoj. Postižený člověk je sice stále fyzicky přítomen, ale psychicky se změnil, ztratil svou osobnost: {\clqq}Je to on, ale už to není on.`` V rámci kvalitativního výzkumu byla využita technika řízeného i neřízeného rozhovoru, kazuistiky a sekundární analýza dat. Řízené rozhovory byly provedeny v Domově pro seniory Máj. Soubor tvořilo 5 rodinných příslušníků lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou, 5 zdravotních sester z oddělení se zvláštním režimem a 3 sociální pracovnice. Sekundární analýza dat byla provedena na základě statistiky zveřejněné v ročníkové práci na téma: Problémy rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou. Dotazovaných respondentů bylo 15. V rámci stanoveného cíle- zmapování činnosti svépomocných skupin- jsem využila data zveřejněná ve Výroční zprávě České alzheimerovské společnosti z roku 2005. Dále byl proveden neřízený rozhovor s koordinátorem svépomocné skupiny v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu ukázaly jako největší problém při péči o nemocného psychickou zátěž. Ke zlepšení psychiky může pomoci odpočinek, relaxace, zábava... Když se tyto zásady dodrží, většina problémů nenastane. Ke splnění těchto bodů je zapotřebí pomoc další osoby. Zde by měly nastoupit služby (denní stacionáře, respitní péče, svépomocné skupiny). Výzkum poukázal na problém nedostupnosti svépomocných skupin rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou v rámci určitých regionů České republiky a dále na nízkou informovanost o jejich existenci a činnosti. Doufám, že moje práce pomůže pečovatelům předcházet problémům, které jsem v ní naznačila (hlavně psychickým), tak již existujícím svépomocným skupinám.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o problematice demencí.
GALLASOVÁ, Martina
Problematika demencí je společensky velmi závažné téma. Tím, jak populace stárne, se zvyšuje i počet osob trpících tímto onemocněním. Demence je onemocnění, u kterého dochází ke snížení intelektové a paměťové úrovně oproti úrovni získané před vznikem onemocnění. Nezahrnuje pouze poruchy intelektu a paměti, bývají porušeny i další psychické funkce. Demence výrazně postihuje jedince v jeho sociálních funkcích a rolích, navíc má výrazný vliv i na kvalitu života pacientovi rodiny a blízkého okolí. Toto onemocnění vzniká ve většině případů velmi nenápadně, plíživě. Včasná a přesná diagnostika dává šanci na brzké zahájení symptomatické léčby a maximálnímu využití dnes dostupných terapeutických možností. Zároveň poskytuje pacientům i rodinám čas na přípravu na budoucí zdravotní, finanční a právní problémy. Široká veřejnost neumí rozlišovat patologické stárnutí od stárnutí běžného. Stále přežívá názor, že stárnutí je spojeno se zapomínáním, změnou osobnosti a agresivitou. Tyto příznaky nejsou nedílnou součástí stárnutí, ale mohou být symptomy patologického procesu. Věřím, že pokud veřejnost přijme tuto skutečnost, může změnit svůj postoj k seniorům. Problémem, který stále přetrvává, je nedostatečná informovanost široké veřejnosti. Vzhledem k uvedeným skutečnostem považuji za důležité zjistit, do jaké hloubky je veřejnost informována. Teoretická část práce poskytuje základní informace o problematice demencí. Zabývá se vysvětlením pojmu demence, její epidemiologíí, etiopatogenezí, klasifikací jednotlivých druhů demencí, diferenciální diagnostikou, rizikovými faktory, diagnostikou a léčbou i prevencí. Dále obsahuje kapitoly zabývající se komplexně problematikou demencí ještě ze sociálního, finančního i právního pohledu. Zároveň poskytuje informace o současných možnostech pomoci v zařízeních sociální péče a přehled významných organizací působících na území České republiky v oblasti péče o lidi postižené demencí. V praktické části jsem zjišťovala úroveň informovanosti dospělé populace města Písek. Použila jsem metodu standardizovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 18 otázek. Výzkum proběhl na statisticky významném souboru dospělých obyvatel města Písku. Celkem bylo rozdáno 250 exemplářů, z nichž vyplněno bylo 220, z toho 25 chybně. Konečné množství bylo 195 správně vyplněných dotazníků, se kterými bylo možno pracovat. Stanovená hypotéza: {\clqq}Dospělá populace města Písek nemá dostatečné informace o problematice demencí`` byla potvrzena, protože dostatečně informováni byli respondenti pouze ve 42% dílčích otázkách. Domnívám se, že zvýšení informovanosti veřejnosti je důležité, díky tomu by mohlo v menší míře docházet k zanedbání a přehlížení varovných příznaků patologického procesu stárnutí. Přála bych si, aby tato práce byla k dispozici pracovníkům ve zdravotně sociální sféře a hlavně laické veřejnosti jako materiál, ve kterém mohou získat přehledně základní informace o dané problematice.
|
host ::
RSS.