|
|
Uplatnění pedagoga volného času v domově pro seniory
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá otázkou uplatnění absolventa oboru Pedagogika volného času ve funkci aktivizačního pracovníka v domově pro seniory. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje popis procesu stárnutí a pojmu stáří, periodizaci stáří, charakteristiku změn spojených se stářím, demografii populace z hlediska stárnutí, obecný popis domova pro seniory, nástin náplně práce pedagoga volného času v roli aktivizačního pracovníka a téma volnočasových aktiv v domově pro seniory. V praktické části je popis tří domovů pro seniory v Jihomoravském kraji, ve kterých v průběhu měsíce února a března proběhlo šetření zaměřené na volnočasové aktivity klientů a náplň práce aktivizačních pracovníků. Závěrečnou částí práce je ověření hypotéz pomocí výsledků daného šetření. Hypotézy byly následující: 1. Pracovníci domovů pro seniory systematicky a pravidelně organizují pro klienty volnočasové aktivity. 2. Příležitostné akce či pravidelné zájmové činnosti v domovech pro seniory plánují, organizují a vedou převážně sociální pracovníci. 3. Klienti domovů pro seniory mají zájem o pravidelné zájmové činnosti. 4. Převážné většině klientů trvale ležících v domovech pro seniory nejsou zajištěny aktivizační činnosti v jejich volném čase.
|
|
|
Zhodnocení kvality pečovatelské služby z pohledu uživatelů
MRÁZOVÁ, Ivana
Práce zkoumá kvalitu pečovatelské služby hodnocenou očima uživatelů. Text této práce je rozdělen do dvou hlavních částí. První je část teoretická, ta se zabývá vymezením hlavních pojmů - stáří a stárnutí, demografické změny ve společnosti, specifikace sociálních služeb, pečovatelská služba, význam etických norem na jednání sociálních pracovníků a pracovníků v přímé péči, zranitelnost pracovníků v pomáhajících profesích a možnost aktivizačních činností pro seniory. V praktické části práce byl realizován výzkum mezi uživateli pečovatelské služby, provedena analýza, vyhodnocena data a porovnány názory seniorů a pečovatelek.
|
|
|
Poruchy spánku ve stáří.
VÁLOVÁ, Hana
Tématem mé bakalářské práce jsou poruchy spánku, které se týkají stáří. Spánek je základní lidskou potřebou, provází nás celým životem od prenatálního období až do smrti. Je přirozenou a neodmyslitelnou součástí našeho života, má zcela zásadní význam pro pohodu každého jedince. Je nezbytným předpokladem zachování a udržení tělesného i duševního zdraví. Absence spánku vede k vážným poruchám. Spánek a jeho potřeba jsou u každého individuelní, v průběhu života se vyvíjí, ale postupně přibývá spánkových poruch. Oproti tradičním názorům, že starý člověk potřebuje spánku méně, se zjistilo, že celková potřeba spánku se tolik nemění. Pozorování potvrdila, že někteří staří lidé spí dokonce více než v mládí. V teoretické části je definován spánek, jeho význam, potřeba spánku, jednotlivé fáze a faktory, které ho ovlivňují. Dále pak poruchy spánku, jejich příčiny, dělení i léčba. Zabývá se spánkem seniorů, ovlivněním spánku seniorů hospitalizací a rolí sestry při podpoře a zkvalitňování spánku v ošetřovatelském procesu. Byly stanoveny tři cíle. První cíl měl zjistit spánkové návyky seniorů hospitalizovaných v Nemocnici Písek, a.s., druhý cíl měl mapovat poruchy spánku klientů seniorů v Nemocnici Písek, a.s. Třetí a poslední cíl zjišťoval, zda hospitalizovaní klienti, senioři, mají zajištěné vhodné prostředí pro navození spánku. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza zněla: {\clqq}Klienti mají spánkové návyky``. Druhá hypotéza předpokládala že: {\clqq}Nejčastější poruchou spánku u klientů, seniorů, je časné probouzení``. Třetí hypotéza zněla: {\clqq}Klienti senioři mají zajištěné vhodné prostředí pro navození spánku``. K dosažení cílů bakalářské práce a ověření hypotéz byl zvolen kvantitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn metodou dotazníku u klientů seniorů v Nemocnici Písek, a.s., na jeho lůžkových odděleních. Po zpracování výzkumné části a následném vyhodnocení bylo zjištěno, že první hypotéza, přítomnost spánkových návyků, a třetí hypotéza, vhodné prostředí k navození spánku, se potvrdila, ale druhá hypotéza, časné probouzení, byla naopak vyvrácena. Přestože výsledky výzkumu jsou poměrně optimistické, je určitě důležité se problematice poruch spánku u seniorů dále věnovat, neboť pro spoustu z nich spánek není zdaleka tak přirozený a samozřejmý. Člověk, který se nevyspí, nemá dostatek síly, energie a není schopen plnohodnotně zvládat běžné denní činnosti, natož odolávat některým nemocem. Problémy tedy nastávají nejen jemu, ale i všem ostatním, se kterými je člověk postižený nespavostí v kontaktu.
|
|
|
Mimopracovní aktivity seniorů jako součást zdravotně sociální péče
VÁVROVÁ, Lucie
Se zlepšující se zdravotní, sociální a ekonomickou péčí dochází ke snižování úmrtnosti v pozdějším věku. Občané se díky lepšímu životnímu zázemí dožívají vyššího věku, a naše populace stárne. Proto je důležité zaměřit pozornost státních i nestátních organizací na starší občany. Největší snahou speciálně zaměřených organizací na seniorskou část populace je, aby se změnil přístup a náhled mladší části populace ke starším lidem. S přibývajícím množství seniorů musíme počítat s tím, že čím dál více starších lidí bude nadále setrvávat v pracovním procesu. A proto je důležité udržet seniorskou část populace v nejlepší možné kondici. Na základě těchto faktů vznikají různé spolky, instituce a vzdělávací programy pro jejich aktivizaci. Celou problematikou stárnutí a dosáhnutí aktivnějšího stáří se zabývá Světová zdravotnická organizace, stát a další jiné menší organizace a následně senioři samotní. Jedná se též o prevenci v soběstačnosti a snazšího přechodu z aktivního pracovního života do důchodového věku, s cílem udržení stávajících zájmů a aktivit, popř. získání nových. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zjistit, zda senioři využívají nabídek pro podporu aktivního života ve stáří či se sami podílejí aktivně na zlepšení svého života ve stáří, a mají-li potřebu se dále rozvíjet a vzdělávat. Pro uskutečnění výzkumu bylo osloveno 120 seniorů komplexu Lázně Aurora v Třeboni, v období července a srpna roku 2009. Respondenti vyplňovali dotazníky s osobní asistencí, pro případné vysvětlení nejasných otázek a odpovědí. Výsledky výzkumu potvrdily, že současní senioři mají zájem být aktivní a rovněž i aktivně žijí. Zajímají se jak o sportovní aktivity, tak i o společenské vyžití a další vzdělávání. Dále z výzkumu vyplynulo, že v jejich okolí je dostatečná nabídka pro provozování jejich zájmů a nejsou nijak v tomto případě omezováni. Práce by mohla být využita pro spolupráci s širší věkovou skupinou seniorů. Starším občanům by mohla pomoci v rozhodování se v návratu ke svým zájmům, případně k dokončení vzdělání, které v minulých letech z rozdílných důvodů nemohli ukončit. Dále by mohla pomoci studentům v dalším rozvoji výzkumu na toto téma.
|
|
|
Stáří jako fenomén znevýhodnění a potlačení lidských práv a potřeb u žen
HOLÁ, Michaela
V teoretické části diplomové práce byla využita metoda sekundární analýzy dat, analyzovány byly zdroje literární i elektronické tak, aby byl výsledkem ucelený pohled na stáří s mnoha jeho charakteristickými změnami a na život seniorů v jejich prostředí (ať již rodinném či ústavním). Dále byla pozornost zaměřena na lidská práva a potřeby a na jejich možné potlačení v seniorské populaci. Jako stěžejní témata zde bylo zvoleno špatné zacházení se seniory a ageismus. Pro praktickou část práce bylo zvoleno získání informací pomocí kvalitativního postupu. Využita byla metoda dotazování, technika polořízených rozhovorů. Ty byly provedeny se ženami ve věku 70-80 let, které byly v průběhu maximálně deseti dnů před dotazováním propuštěny z oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice. Dotazování mělo podobu rozhovoru pomocí návodu. Po analýze získaných dat bylo možné stanovit pět konkrétnějších hypotéz.
|
|
|
Percepce seniorů studenty středních zdravotnických škol
FOISTOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce je složena ze dvou částí. První část je teoretická a druhá praktická.V praktické části jsem se zaměřila na výzkum. Cílem práce bylo zjistit ambivalenci postojů žáků středních zdravotnických škol vůči seniorům. Pro terénní sběr dat byla použita technika sémantického diferenciálu. Žáci byli požádáni, aby popsali své názory a postoje vůči seniorům na škále s lichým počtem kategorií, která byla definována v protikladných párech slov, například rychlý {--} pomalý, starý {--} mladý. Žáci měli také možnost volně vyjádřit svůj názor na seniory. Přestože v odpovědích 3. ZA a 4. ZA byly značné rozdíly, celkové výsledky sémantického diferenciálu potvrdily obě stanovené hypotézy. Žáci středních zdravotnických škol vnímají seniory pozitivně a zároveň jsou senioři žáky vnímáni jako nemocní. Po vyhodnocení je zřejmé, že čtvrté ročníky vnímají seniory více pozitivně než ročníky třetí, u kterých byly zaznamenány i negativní postoje vůči seniorům. Rozdíly ve vnímání seniorů u žáků třetích a čtvrtých ročníků, přisuzuji délce trvání odborné praxe ve zdravotnických zařízeních a již absolvované souvislé odborné praxi. Výsledky výzkumu považuji za přínosné pro učitelky odborných předmětů na středních zdravotnických školách a mentorky odborné praxe ve zdravotnických zařízeních. Lze z nich vyvodit závěry, které se mohou uplatnit při stanovení výukových plánů.
|
|
|
Vyhodnocení rozdílu pohybové aktivity u seniorů v domácím prostředí a v ústavní péči ve východočeském kraji
OLIVOVÁ, Leona
Obsah bakalářské práce je zaměřen na současné trendy stárnutí společnosti, na naše zdraví a pohybovou aktivitu. Předmětem je proces stárnutí, projevy stárnutí a působení pohybu na lidský organismus, zejména na seniorskou populaci. Záměrem práce je zdůraznění významu pohybu a zároveň i změny životního stylu pro starší generaci. Cílem práce je vyhodnocení rozdílu pohybové aktivity seniorů v domácím prostředí a v ústavním zařízení v rámci Východočeského kraje. Výzkumná data byla získávána metodou kvantitativního výzkumu, dotazováním. Technikou sběru dat byl dotazník, doplněný řízeným rozhovorem a byl určen lidem od 70 let věku, žijících v domácím prostředí a v ústavním zařízení. Základní soubor mé práce tvoří senioři (muži a ženy) žijící na území Východních Čech. Výzkumným souborem je 100 náhodně vybraných seniorů z ústavního zařízení a 100 náhodně vybraných seniorů žijících v domácím prostředí. Předpokládaná hypotéza, jež se podařila potvrdit zní: Senioři ve svém domácím prostředí jsou více aktivní. Senioři, kteří bydlí ve svém přirozeném prostředí prokazovali větší aktivitu jak v oblasti sportování (jízda na kole, chůze, procházky, plavání), tak i v činnostech spojených se zajištěním chodu domácnosti (topení, vaření, praní prádla). Pravidelně se více stýkali s rodinou a spolu s nimi prováděli pohybovou aktivitu. Celkově jsou tito senioři spokojenější. K všeobecnému zlepšení jejich psychiky napomáhá i péče o domácí zvířata. Senioři žijící v ústavním zařízení vykazovali velký zájem v oblasti RHB cvičení a volnočasových aktivit pořádaných ústavním zařízením. Co se týče pohybu samotného, senioři v ústavním zařízení vykazovali mnohem méně pohybové aktivity. Tuto skutečnost ovlivňuje jejich životní styl v ústavním zařízení a zcela jistě zdravotní stav jednotlivců. Touto prací bych chtěla upozornit na rozdíl mezi těmito dvěma skupinami, nejen v oblasti pohybu.
|
|
|
Problematika stáří kněze na příkladu pátera Martina Vícha
KOVANDOVÁ, Jana
Práce se zabývá tématikou stáří kněze. Její teoretická část se věnuje obecně problematice života seniorů. Vymezuje pojmy stáří, stárnutí. Dále charakterizuje změny, ke kterým dochází ve stáří a potřeby seniorů. Blíže též specifikuje v.obecné rovině stáří kněze a naznačuje možnosti jeho řešení. Stěžejní praktická část toto konkretizuje na příkladu kněze Martina Vícha - duchovního správce na Dobrši. Zachycuje poslední část jeho života na dobršské faře, následný pobyt v Domově klidného stáří sv. Anny v Sousedovicích i závěr v terapeutické komunitě Sananim v Němčicích. Na konkrétním případu názorně ukazuje, co obnáší kněžské stáří, jaká jsou jeho specifika a získané poznatky srovnává s obecnými znaky stáří.
|
|
|
Sexualita ve stáří
KOSOVÁ, Kateřina
Stáří a sexualita jsou dva pojmy, které nejsou často spojovány. Sexualita je přirozenou součástí člověka, která jej provází po celý jeho život, tedy i ve stáří. Společnost často vrhá na seniory asexuální pohled, a proto se senioři bojí nahlas vyslovit problém, se kterým se při sexuálním soužití potýkají. Tato práce popisuje fyziologické a psychosociální změny, které s sebou stáří přináší, dále onemocnění a sexuální dysfunkce, které mohou ovlivňovat sexualitu seniorů a mýty, jenž činní sexualitu ve stáří tabu ve společnosti. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo přiblížit přístup společnosti k sexualitě ve stáří. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, jak je přijímána sexualita seniorů ve společnosti z pohledu studentů a lidí v produktivním věku. Druhým dílčím cílem bylo zjistit postoje seniorů k sexualitě ve stáří. Pro realizaci výzkumné části práce byl zvolen kvalitativní typ výzkumu, metoda dotazování, technika polořízených rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 30 respondentů, kteří byli rozděleni do 3 skupin. První skupinu tvořili studenti, druhou skupinu osoby v produktivním věku a třetí skupinu senioři. Každá skupina obsahovala tedy 10 respondentů. Výzkum probíhal v rámci Jihočeského kraje 4 měsíce v období od poloviny ledna do poloviny května 2009. Výsledky výzkumu ukázaly drobné, leč velmi zajímavé odchylky v pojetí sexuality ve stáří. Z výzkumu vyplynulo, že senioři přijímají sexualitu ve stáří lépe, než studenti a osoby v produktivním věku. Studenti a osoby v produktivním věku hodnotili sexualitu ve stáří, co by tabu ve společnosti, kdežto senioři ne. Výzkum také ukázal, že senioři jsou spokojeni se svým sexuálním životem zcela stejně jako studenti. Celkově je tato problematika vnímána ve společnosti s určitými rozpaky, avšak pozitivně. Tato práce by mohla zlepšit informovanost společnosti o sexualitě ve stáří, prolomit společenské tabu a usnadnit tak seniorům intimní prožívání jejich životů. Dále by tato práce mohla být přínosem pro studenty a pracovníky pomáhajících profesí.
|
|
|
Seniorky ve společnosti
SUCHOMELOVÁ, Věra
Práce se zabývá postavením seniorek ve společnosti, a to obecně ve společnosti západního typu, ale zejména v české společnosti.Teoretická část popisuje problematiku týkající se aktivního přístupu k životu ve stáří jako významné podmínky sociálního zdraví seniorek (a seniorů obecně), mýty vztahující se ke stáří, přibližuje možnosti, které mají seniorky a senioři v tomto směru v České republice, a zejména nastiňuje okruhy problémů seniorek v současné době, která preferuje mladickost a sexuální atraktivitu. Praktická část obsahuje výzkum Seniorky v katolické církvi, který mapuje aktivní přístup k životu, životní styl a životní spokojenost katoliček starších šedesáti pěti let a všímá si případných odlišností plynoucích z různého vzdělání, stavu či velikosti bydliště seniorek.
|
host ::
RSS.