|
|
Informovanost a postoje obyvatelstva Mydlovar v návaznosti na rizika úniku radioaktivity z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary
HUSOVÁ, Iva
V jižních Čechách, v blízkosti města České Budějovice, mezi obcemi Mydlovary, Nákří, Olešník, Zahájí a Dívčice se nachází 286 ha uranových odkališť spolu s bývalou chemickou úpravnou uranové rudy nazývanou MAPE Mydlovary. Přestože činnost této společnosti byla v roce 1991 ukončena, jsou zde trvale nalézány důležité kontaminanty odkališť, mezi něž patří prašnost, emise radonu a mimo jiné další i gama záření. Přitom emise radonu představují stále riziko pro okolní obyvatelstvo a jeho vzdušný transport i pro další území. Obyvatelé v širokém okolí jsou tedy již dlouhodobě zatíženi zvýšenými dávkami záření. Bakalářská práce pojednává o negativních důsledcích bývalé provozovny uranových rud MAPE Mydlovary na lidské zdraví a zároveň popisuje průběh likvidačních prací probíhající v dané lokalitě. Dále se tato práce zabývá názory, postoji a mírou informovanosti občanů Mydlovar o poškozeném území. Teoretická část bakalářské práce je koncentrována nejprve na stručnou charakteristiku a historii bývalé provozovny uranových rud, dále jsou zde popsány následky činnosti MAPE Mydlovary a s tím související rizika (např. zvýšené dávky radonu), která ohrožují obyvatele přilehlých obcí. V další části jsou uvedeny informace pojednávající o prováděné sanaci v dané lokalitě a s ní přidružené problémy. Praktická část bakalářské práce je věnována samotnému výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, zda a jakou měrou jsou obyvatelé Mydlovar informováni o možném poškození půd, vody, ovzduší a možným negativním dopadem na jejich zdraví. Dále nás výzkum informuje, jaké postoje obyvatelé zaujímají k probíhající sanaci v této lokalitě a jak by si přáli poškozenou oblast po ukončení sanace využít. Pro uskutečnění výzkumu bylo osloveno 73 obyvatel obce Mydlovary v období leden-březen 2010. Z výsledků výzkumu vyplývá poměrně vysoká informovanost obyvatel o negativních dopadech na jejich zdraví vlivem radioaktivních látek a nebezpečných kontaminantů, zároveň poukazují na nedostatečnou informovanost respondentů o probíhající sanaci a nastiňují, co obyvatele v současné době sužuje.
|
|
|
Kontrola kvality a fantomová scintigrafická měření pořizovaných záznamů
BLÁHOVÁ, Jana
Práce se v teoretické části zabývá přístrojovou technikou zahrnutou do programu zabezpečení jakosti v nukleární medicíně, především gamakamerou, a předávacími a provozními zkouškami, ve kterých se kontroluje, zda jsou naměřené hodnoty parametrů v doporučené toleranci vzhledem k hodnotám stanoveným při předávací zkoušce. Dále se věnuje kvalitě detekce, správnosti a přesnosti měření aktivity a řadě faktorů, jež ji ovlivňují, a chybám měření. Aby nedošlo k nesprávné interpretaci chybných výsledků měření, je potřeba průběžně kontrolovat kvalitu funkce přístrojů určených pro detekci ionizujícího záření. Dalším tématem teoretické části práce je kvalita zobrazovacích přístrojů. Důvodem je skutečnost, že snížená kvalita výsledného obrazu je důsledkem chyb nastavení a poruch zobrazovacích přístrojů. Závěr této části je zaměřen na pomůcky a zdroje záření používané pro kalibraci a testování zobrazovacích vlastností scintilačních kamer {--} tzv. fantomy. Cílem práce bylo ověřit stabilitu základních parametrů dvou gamakamer a prokázat, zda pravidelná fantomová scintigrafická měření mají zásadní význam na kvalitu vyšetření. Praktická část je věnována srovnání dvou SPECT kamer typu E.CAM firmy Siemens odlišného data výroby z hlediska jejich stability. Pro srovnání byly vybrány základní parametry kontrolované v rámci zkoušek provozní stálosti programu zabezpečování jakosti. Získané hodnoty byly zapsány do tabulek, graficky zobrazeny a bylo provedeno základní statistické zpracování. Výsledky této práce budou použity při tvorbě standardů na oddělení nukleární medicíny FN Plzeň-Lochotín a poslouží také při rozhodování o případné obměně přístrojové techniky.
|
|
|
Radionuklidy v životním prostředí
LEVÝ, Leoš
Radionuklidy vyskytující se v životním prostředí na Zemi je možno rozdělit podle mechanismu jejich vzniku do tří hlavních skupin. Kosmogenní radionuklidy jsou takové, které vznikají kontinuálním působením kosmického záření na jádra stabilních prvků převážně v horních vrstvách atmosféry. Terestrální radionuklidy jsou takové, které pocházejí přímo z naší planety. Poslední skupinou jsou radionuklidy antropogenní, které se do životního prostředí dostávají kontrolovanou činností člověka (např.: výpustě u jaderných elektráren) nebo při různých nehodách či haváriích (havárie Černobylské jaderné elektrárny). U všech výše zmíněných druhů radionuklidů uvádím popis jejich výskytu a koncentrací v životním prostředí a jejich podíl na celkové efektivní dávce, kterou člověk za rok obdrží. Díky faktu, že radon může z celkové efektivní dávky tvořit až 50 % je mu věnována samostatná kapitola. Cílem této práce je vytvoření uceleného přehledu výskytu radionuklidů v životním prostředí. Předpoklad pro zpracování této práce byl, že informovanost obyvatel České republiky o této významné problematice je nedostatečná (nezájem ze strany lidí; přejímání neověřených, neúplných nebo zkreslených informací od hromadných sdělovacích prostředků nebo různých zájmových sdružení). Zpracovaná dotazníková akce, jejíž výsledky jsou součástí této práce, tento předpoklad potvrdila, a proto je možné tuto práci využít ke zlepšení informovanosti.
|
|
|
Možná rizika zneužití zdrojů ionizujícího záření
ŠVECOVÁ, Kristýna
Zdroje ionizujícího záření mohou být zneužity teroristy, politiky nebo různými skupinami k násilnému prosazování svých cílů. Zdroje ionizujícího záření se využívají v mnoha odvětvích, důležité je využití ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství, vesmírném inženýrství, geologii, archeologii a mnoha dalších.Cílem mé práce je přiblížit čtenáři problematiku radiologického terorismu a různých druhů zneužití zdrojů ionizujícího záření.
|
|
|
Porovnání výpustí českých a světových JE
DOBEŠ, Petr
V této práci, která se zabývá problematikou výpustí z jaderných elektráren, jsem se pokusil vytvořit přehled různých typů jaderných elektráren a radioizotopů, které jsou vypouštěny do životního prostředí ve formě kapalných a plynných výpustí. Jako součást tohoto porovnání bylo vytvořeno zhodnocení plynných a kapalných výpustí českých a světových jaderných elektráren. Úvodní část této práce obsahuje informace o různých typech jaderných elektráren a radioizotopech, které vznikají v jejich reaktorech. Následují informace o platné legislativě, uvolňovacích úrovních a metodách a systémech užívaných pro měření radioaktivních plynných a kapalných výpustí z jaderných elektráren. Druhá část této práce popisuje cíl a hypotézy. Třetí část informuje o postupech, které byly použity při vytváření této práce. Čtvrtá část obsahuje výsledky prezentované ve formě tabulek a grafů. Pátá část představuje diskuzi těchto výsledků. Poslední část obsahuje zhodnocení výsledků práce.
|
|
|
Stanovení objemové aktivity nuklidů záření gama ve vzorcích životního prostředí a posouzení vlivu provozu Jaderné elektrárny Temelín na výslednou aktivitu
DAVIDOVÁ, Lenka
K posouzení vlivu provozu Jaderné elektrárny Temelín byly shromážděny údaje z různých vzorků životního prostředí z let 1995 až 2005. Tyto vzorky byly odebírány a měřeny v souladu s Programem monitorování okolí vyžadovaným vyhláškou SÚJB č. 307/2002 Sb. Vzorky byly voleny s ohledem na to, aby pokryly celou oblast monitorování životního prostředí, aby byly zastoupeny voda, země, vzduch i poživatiny, a zároveň s přihlédnutím k dostatečnému množství dat potřebných ke statistickému zpracování a posouzení vlivu na životní prostředí. Časové rozmezí rovněž umožnilo zpracovat potřebný počet hodnot, ať už před spuštěním elektrárny, tak také po spuštění (data byla shromažďována v průběhu roku 2006, ten tudíž nemohl být zařazen do zpracování). Jako první rok, kdy byl uvažován možný vliv provozu JE Temelín na životní prostředí ,byl zvolen rok 2002, ve kterém byl oficiálně zahájen provoz prvního výrobního bloku. Pro posouzení vlivu na životní prostředí byly zvoleny následující složky životního prostředí či zemědělské produkty, které byly monitorovány Laboratoří radiační kontroly okolí JE Temelín: {$\bullet$} povrchové vody z lokality Hladná {$\bullet$} týdenní vzorky aerosolů (spojený vzorek) {$\bullet$} říčních sedimentů z lokality Hladná {$\bullet$} neobdělávané půdy z lokality Litoradlice (2 různé vrstvy půdy) {$\bullet$} vzorky mléka ze zemědělského družstva v zóně havarijního plánování JE Temelín U těchto složek byly posuzovány gamaspektrometricky měřitelné 137Cs. U souborů dat byla nejdříve provedena popisná statistika, která poskytuje základní informace o příslušném znaku souboru. Poté byl proveden test normality rozdělení jako předpoklad pro výběr statistického testu. U souborů, které vykazovaly normální rozdělení (vzorky neobdělávaných půd a sedimentů), byl ke statistickému zpracování zvolen parametrický dvouvýběrový Studentův t-test o shodě středních hodnot s rovností rozptylů. Tomu ale musel předcházet F-test, dvouvýběrový test shodnosti rozptylů. U obou těchto testů byla přijata nulová hypotéza, že rozdíly rozptylů i středních hodnot dvou nezávislých výběrů jsou statisticky nevýznamné na příslušné hladině významnosti. Vzhledem k velmi malému počtu dat (11), však mají testy velmi malou vypovídací hodnotu a musíme se spolehnout na příslušný krabicový graf. Ten neukazuje žádné navýšení hodnot po spuštění elektrárny. U souborů dat, u kterých nebylo možno potvrdit, že rozdělení hodnot souboru je normální (vzorky aerosolů, povrchových vod a mléka), bylo ke zpracování nutno zvolit neparametrický Mann {--} Whitneyův test. Ten prokázal, na příslušné hladině významnosti {$\alpha$}, že soubory před i po spuštění se statisticky neliší, což bylo zřejmé i z příslušného krabicového grafu. Cílem práce bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézy, že soubory naměřených hodnot před a po spuštění se statisticky neliší a Jaderná elektrárna Temelín nemá významný vliv na životní prostředí. Z výsledků vyplývá, že došlo k potvrzení obou hypotéz.
|
host ::
RSS.