|
|
Vliv způsobu zpracování na dynamiku organického uhlíku v půdě
Cimová, Dagmar
Diplomová práce na téma „ Vliv způsobu zpracování na dynamiku organického uhlíku v půdě“ je zaměřena na sledování chemických vlastností, obsah organického uhlíku a kvality humusových látek v půdě při monokulturním hospodaření (monokultura ječmene jarního) a na Norfolkském osevním postupu. Dále je dokumentován vliv technologie zpracování půdy (minimalizace a klasická orba) na dynamiku a kvalitu půdních humusových látek. Experimentální část práce je provedena na dlouhodobých polních pokusech na ŠZP Mendelovy university v Brně v Žabčicích. Klasifikována zde byla fluvizem glejová. Naměřené výsledky v průběhu dvou let 2017 a 2018 byly statisticky zpracovány pomocí programu Statistica CZ12, software (StatSoft software Inc., Tulsa, Oklahoma, USA). Výsledky ukázaly, že statisticky průkazné rozdíly mezi Norfolkem a monokulturou jsou u obsahu organického uhlíku, humusu a humusových látek. Vyšší obsah a kvalita byla zaznamenána při Norfolkském osevním postupu.
|
|
|
Kvalita fluvizemě glejové při různém způsobu obhospodařování
Klobásová, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřena na sledování chemismu fluvizemě glejové na dlouhodobých polních pokusech Mendelovy univerzity v Brně v Žabčicích. V průběhu dvou let 2017 a 2018 byly hodnoceny tyto půdní parametry – půdní reakce, vodivost, tlumící schopnost, obsah humusu, kvalita humusových látek a obsah přístupných živin. Sledován byl Norfolkský osevní postup a monokultura ječmene jarního. Využity byly standartní metody stanovení uvedených půdních vlastností. Byl využit program Statistica CZ12, software (StatSoft software Inc., Tulsa, Oklamoha, USA). Výsledky ukázaly, že statisticky průkazné rozdíly mezi Norfolkem a monokulturou jsou u obsahu organického uhlíku, obsahu humusu a humusových látek.
|
|
|
Vyhodnocení zaplevelení dlouhodobé monokultury ozimé pšenice
Chalupová, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá zaplevelením monokultur pšenice ozimé a obilnin. V rámci monokultur se řešily varianty hospodaření se slámou. Porovnávala se jak intenzita zaplevelení, tak i druhové složení plevelů jednotlivých variant. Výzkum probíhal na pokusné stanici v Ivanovicích na Hané v roce 2017. Data byla sesbírána pomocí početní metody. Následné vyhodnocení dat je zpracováno pomocí programu MS Office a Canoco 5.0. Prostřednictvím sloupcových grafů se porovnávala intenzita zaplevelení. Pomocí ordinačního diagramu posuzuji, které druhy plevelů se vyskytují na pozemku pospolu a v jakém typu monokultury se objevovaly.
|
|
| |
|
|
Diverzita plevelů v podmínkách odlišného střídání plodin
Daníčková, Lucie
Cílem této práce bylo vyhodnotit druhové složení plevelů v dané plodině. Na sledovaném území byla pěstována monokultura ječmene jarního a ječmen jarní, pěstovaný v rámci Norfolkského osevního postupu. Půda byla zpracována dvěma způsoby. Prvním způsobem bylo klasické (tradiční) využití technologií za použití hluboké orby, druhým způsobem byla minimalizace technologií. Pozorování polního pokusu bylo prováděno v letech 2014 a 2015 a výsledky z tohoto pokusu byly vyhodnoceny v období mezi 5. 5. 2014 a 2. 5. 2015 před aplikací herbicidů. Byla použita početní metoda, počty plevelů byly zjišťovány na 1 m2, u každé varianty zpracování půdy a střídání plodin ve 25 opakováních. Výsledky vyhodnocení zaplevelení porostů jarního ječmene byly nejprve zpracovány pomocí analýzy DCA. Výsledkem je délka gradientu (Lengths of Gradient). V našem případě to bylo 5,058. K dalšímu zpracování byla zvolena kanonická korespondenční analýza CCA. Analýza CCA vymezuje prostorové uspořádání jednotlivých druhů plevelů a sledovaných faktorů pěstitelských postupů (osevní postup, zpracování půdy) na základě dat frekvence výskytu plevelných druhů. Toto je následně graficky vyjádřeno pomocí ordinačního diagramu. Na sledovaném území bylo zaznamenáno celkově 31 druhů plevelných rostlin. Největší početnost byla zjištěna na pozemcích, kde byla půda zpracovávána s minimalizací technologií. Diverzita u tradičního zpracování půdy byla srovnatelná s diverzitou při minimalizačním zpracování a nebylo tedy možné prokázat, zda má zpracování půdy vliv na druhovou rozmanitost plevelů. V monokultuře bylo nalezeno celkově 13 druhů plevelů, zatímco při použití Norfolkského osevního postupu se na pozemku vyskytlo celkem 17 druhů. Je tedy možné usuzovat, že praktické používání osevních postupů má pozitivní vliv na diverzitu plevelů. Střídání plodin pravděpodobně více vyhovovalo druhům: : Arctium tomentosum, Capsella bursa-pastoris, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Erodium cicutarium, Euphorbia helioscopia, Chenopodium album, Chenoodium ficifolium, Chenopodium hybridum, Chenopodium quinoa, Malva Neglecta, Polygonum aviculare, Sonchus oleraceus, Thlapsi arvense, Trifolium alexandrinum, Tripleurospermum inodorum a Viola arvensis. Doporučuji pokračovat v polním pokusu, aby bylo možné vyhodnotit dlouhodobé vazby plevelů na osevní postupy a zpracování půdy.
|
|
|
Vliv pěstování jehličnatých monokultur na diverzitu rostlin
Němeček, Jakub ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Struktura a funkce monokulturních lesů jsou odlišné od lesů přirozených. To má vliv na diverzitu bylinného patra. Změny bylinného patra jsou zvláště patrné v případě monokulturních jehličnatých porostů. Ty jsou z hlediska druhové bohatosti vůbec nejchudší. Diverzita lesa v zastoupení druhu dominanty byla doposud analyzována s nedostatečnými výsledky. Tato práce pak přináší poznatky o druhovém složení a bohatosti takových monokultur. Zároveň přináší informace o dalších faktorech prostředí, které ovlivňují diverzitu a druhovou skladbu stanoviště. Potvrzením je, že jehličnaté monokultury jsou druhově, a to početně i skladbou, odlišné od monokultur listnatých. Zároveň jehličnaté monokultury mění podmínky prostředí a celé biotopy. Navíc na jehličnaté monokultury, v místě studované lokality Křivoklátska, nejsou vázány žádné druhy bylinného patra.
|
|
|
Pěstebně-ekonomická analýza listnatých mlazin s různou příměsí dubu vzniklých kombinovanou a umělou obnovou
Zapletal, Miroslav
Diplomová práce se zabývá růstovými vlastnostmi dubu ve fázi mlaziny, které byly založeny v různých variantách dle typu smíšení a způsobu obnovy (kombinovaná, umělá). Výzkumné plochy se nachází v lokalitě Kostelecký les vzdálený asi 7 km od města Holešova v okrese Kroměříž. Celkem je hodnoceno 5 ploch, plocha (I,II) varianta 1 -- monokultury a plocha (III -- V) varianta 2 -- smíšené (kombinovaná a umělá obnova). Porosty byly vybrány tak, aby byly věkově shodné, pouze plocha V je věkově starší a bez provedeného pěstebního zásahu. Měření dřevin proběhlo u každé varianty na plošce 3,14 m2 (r=1 m) v rovnoměrné síti 5x5 m. Na ploškách je u všech dřevin měřena výška, výčetní tloušťka, cenotické postavení a kvalita koruny. Získané údaje jsou zaneseny do tabulek a grafů. Z výsledků diplomové práce je patrné, že duby na variantě (1) jsou ve všech výše uvedených parametrech kvalitnější než vykazuje varianta (2).
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.