|
|
Magnetická modifikace mikrobiálních buněk
BALDÍKOVÁ, Eva
Pekařské kvasinky (Saccharomyces cerevisiae) byly magneticky modifikovány třemi různými způsoby, a sice povrchovou modifikací buněk magnetickými kapalinami, zabudováním buněk do magnetického alginátu a kovalentní imobilizací na částice magnetického chitosanu. U všech typů byla testována schopnost rozkladu H2O2, přičemž se ukázalo, že nejvíce peroxidu vodíku degradují buňky modifikované magnetickými kapalinami (84-95%), zatímco účinnost stejného množství buněk modifikovaných ostatními způsoby se pohybuje v daleko nižších hodnotách (40-60%). Kovalentní imobilizací na částice magnetického chitosanu byl vytvořen zcela nový biokompozitní materiál, u něhož byla zkoušena adsorpce krystalové violeti a safraninu O. Zjistilo se, že samotný magnetický chitosan neadsorbuje žádná barviva, tudíž veškerá adsorpce připadá na imobilizované kvasinky. Maximální adsorpční kapacity byly stanoveny pomocí Langmuirovy izotermy na 69,4 mg/g pro krystalovou violeť a 99,0 mg/g pro safranin O.
|
|
|
Strukturní vlastnosti nanometrických železných částic
David, Bohumil ; Schneeweiss, Oldřich ; Pizúrová, Naděžda ; Klementová, Mariana ; Morjan, I.
Nanočástice na bázi železa byly připraveny metodou laserové pyrolýzy. Byl použit reaktor, ve kterém laserové záření kolmo ozařuje proud plynné směsi tvořené Fe(CO)5, C2H2, a C2H4. Etylén absorboval záření z CO2 laseru. Syntetizovaný nanoprášek byl charakterizován pomocí HRTEM, rtg. difrakce, Ramanovy spektroskopie, Mössbauerovy spektroskopie a magnetických měření. Bylo zjištěno, že prášek sestává z nanočástic menších než 10 nm, které se nacházejí v matrici tvořené pyrolytickým uhlíkem. Rentgenový difraktogram vykazoval tři široké píky: první přiřazujeme pyrolytickému uhlíku, druhý maghemitu/magnetitu a třetí pík patří α-Fe. Velikost částic α-Fe je 2 nm (Scherrerova rovnice). Přítomnost fází α-Fe a maghemitu/magnetitu byla rovněž pozorována v Mössbauerově spektru měřeném při 4 K.
|
host ::
RSS.