|
|
Vyhodnocení aktuálního zaplevelení polních plodin ve vybrané lokalitě kukuřičné výrobní oblasti
Řičica, Tomáš
Cílem této bakalářské práce je vyhodnotit aktuální zaplevelení polních plodin. Sledování probíhalo v roce 2018 v porostech řepky ozimé, pšenice ozimé a kukuřice. V práci je také vyhodnoceno porovnání zaplevelení porostů v pásmech bez omezení a s omezením použití pesticidů. Ve sledovaných plodinách se nejvíce nacházely druhy: Aspera spica-venti, Capsella bursa-pastoris, Geranium pussilum, Chenopodium album, Setaria viridis, Stellaria media, Thlaspi arvense, Veronica persica.
|
|
|
Plevele v kukuřici a možnosti jejich regulace
Vaida, Matěj
Bakalářská práce se zabývá problematikou plevelů a možnostmi jejich regulace v kukuřici. V experimentální části byl vyhodnocen maloparcelní polní pokus, v němž je porovnána biologická účinnost různých herbicidů na vybrané spektrum plevelů. Z výsledků vyplynulo, že k regulaci plevelů v kukuřici je možné využít různé účinné látky aplikované v různých termínech aplikace – preemergentně, časně postemergentně a postemergentně. Výnos zrna kukuřice na všech herbicidně ošetřených variantách byl srovnatelný s mechanicky odplevelenou variantou. Na neošetřené variantě byl zaznamenán statisticky průkazný pokles výnosu.
|
|
|
Vyhodnocení zaplevelení polních plodin na vybraných pozemcích
Němec, Rostislav
Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnotit zaplevelení vybraných polních plodin na pozemcích ZD Klenovice na Hané. Sledování probíhalo od konce léta 2016 do začátku podzimu 2017. Vybranými plodinami byly nejvíce pěstované, ječmen jarní (Hordeum vulgare), pšenice setá (Triticum aestivum), brukev řepka olejka (Brassica napus var. napus), kukuřice setá (Zea mays) a cukrová řepa (Beta vulgaris subsp. vulgaris convar. vulgaris var. altissima). Zjišťování zaplevelení polních plodin probíhalo při terénních pracích pomocí početní metody a vytyčení 1 m2 s následným zpracováním pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA). Nejvíce se vyskytovaly tyto druhy plevelů Apera spica-venti, Atriplex patula, Brassica napus var. napus, Capsella bursa-pastoris, Cirsium arvense, Descurainia sophia, Elytrigia repens, Galium aparine, Chenopodium album a Tripleurospermum inodorum.
|
|
|
Regulace plevelů v porostu mrkve obecné pěstované na semeno
Coufal, Václav
Cílem této bakalářské práce bylo zpracování literárního přehledu na téma regulace plevelů v porostech semenné mrkve obecné (Daucus carota) a provedení laboratorního pokusu zaměřeného na ověření selektivity a účinnosti herbicidů v mrkvi s využitím techniky zobrazovací fluorescence chlorofylu. Cílem tohoto pokusu bylo vyhodnotit účinnost vybraných herbicidů na rostliny merlíku bílého (Chenopodium album) a také jejich fytotoxicitu na rostliny mrkve při preemergentní a časně postemergentní aplikaci. Preemergentní aplikace byly navíc provedeny u dvou variant simulujících kontrastní půdní podmínky. První byl organický substrát a druhým křemitý písek. Celkem bylo použito 8 herbicidních účinných látek, z nichž některé jsou do mrkve registrovány, a některé byly dříve testovány v zahraničí a představují tak potenciál pro rozšíření systému chemické regulace plevelů v mrkvi. Jednalo se o carfentrazone – ethyl, clomazone, diflufenican, linuron, mesotrione, metribuzin, pendimethalin a S-metolachlor. Při preemergentní aplikaci v rašelinovém substrátu, byly nejlepší výsledky dosaženy u linuronu a pendimethalinu, jelikož oba vykazují současně vysokou účinnost vůči rostlinám merlíku bíléhoa nízkou fytotoxicitu na rostliny mrkve. Při preemergentním ošetření herbicidy v křemitém písku je zjevný nárůst fytotoxicity u preemergentních herbicidů. Zvýšená fytotoxicita je zjevná prakticky u všech herbicidů, největší však u linuronu. Oproti tomu je zřejmé snížení fytotoxicity u diflufenicanu. Nejnižší míra fytotoxicity byla pozorována u pendimethalinu. U časně postemergentní aplikace se účinnost všech vybraných herbicidů pohybuje na úrovní vyšší než 90%. Z pohledu fytotoxicity byla nejnižší úroveň zaznamenána u pendimethalinu, linuronu, clomazone a mesotrione. Zobrazovací fluorescence chlorofylu představuje velmi dobrý nástroj pro včasné posouzení fyziologického efektu herbicidů, nicméně vyhodnocení pomocí fluorescence působení herbicidů účinkujících přímo na fotosyntézu nadhodnocuje ve srovnání s jinými herbicidy.
|
|
|
Vliv herbicidu s-metolachloru na raná vývojová stádia raka mramorovaného
MATERNA, Jan
S-metolachlor je látka patřící do skupiny herbicidů, které jsou v současné době používány k ochraně zemědělských plodin. Konkrétně je tato látka s chemickým názvem C15H22CINO2 řazena mezi preemergentní herbicidy používané k potlačení nežádoucích plevelných rostlin. Cílem této práce bylo posouzení vlivu s-metolachloru na mortalitu, chování, růst, ontogenetický vývoj, hladinu oxidativního stresu a aktivitu antioxidačních enzymů raných vývojových stádií raka mramorovaného (Procambarus fallax f. virginalis). Vliv tohoto herbicidu byl hodnocen na základě embryolarválního test toxicity na racích. Raná vývojová stádia raků byla vystavena třem koncentracím s-metolachloru a to 1,1 mikrogramů/l, 11 mikrogramů/l a 110 mikrogramů/l po dobu 45 dnů. U všech testovaných koncentrací byla prokázána vyšší mortalita, zpoždění ontogenetického vývoje s doprovodným pomalejším růstem a změny v chování (celková pohybová vzdálenost a rychlost chůze). Navíc bylo pozorováno významné snížení koncentrace katalázy, glutathion S-transferázy, superoxid dismutázy a snížení hladiny redukovaného glutathionu ve dvou vyšších testovaných koncentracích (11 mikrogramů/l a 110 mikrogramů/l) s-metolachloru ve srovnání s kontrolou. U žádné z testovaných skupin nebyly pozorovány statisticky významné změny v oxidačním poškozením (hladině TBARS). Na základě výsledků této studie lze doporučit raná vývojová stádia raků jako vhodné organismy pro testy toxicity a jejich využití pro biomonitoring zatížení vodního prostředí herbicidy.
|
|
|
Metody a možnosti regulace plevelů v jarních obilninách
DVOŘÁK, Jan
Diplomová práce je zaměřena na charakteristiku pěstování ječmene setého a pšenice seté (jarní formy) a jejich životní cykly. Řeší problematiku velmi nebezpečných plevelných rostlin a možnosti jejich regulace s využitím herbicidních přípravků při pěstování jarních obilnin. Plevely jsou problémové rostliny, které negativně ovlivňují kvalitu produkce, ale také ekonomiku pěstování. Součástí práce je vyhodnocení maloparcelkového pokusu, který byl založen v katastrálním území obce Sedlíkovice (směr Veselí nad Lužnicí) v porostu ječmene jarního a v katastrálním území obce Radonice v porostu pšenice jarní na pozemcích společnosti AGRO družstva Dolní Bukovsko v roce 2017. Získané výsledky četnosti výskytu plevelů a ekonomické hodnocení pokusu uvádí tabulky a grafy.
|
|
|
Vliv triazinových pesticidů a jejich metabolitů na necílové vodní organizmy
KOUTNIK, Dalibor
Pesticidy používané v zemědělství a lesnictví vstupují do vodního prostředí, pokud se používají v přilehlých oblastech nebo pokud dojde k jejich úniku. Pro naše studie jsme zvolili raná vývojová stádia kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a raka mramorovaného (Procambarus fallax f. virginalis). U zvolených organizmů jsme sledovali dlouhodobý vliv triazinů (prometrynu, terbutylazinu, metribuzinu) a jejich metabolitů (terbuthylazin-desethyl a tebuthylazinu-2-hydroxy) v koncentracích běžně se vyskytujících v povrchových vodách české republiky. První část práce se zabývala sledováním vlivu triazinů (prometrynu, terbuthylazinu) na raná vývojová stadia kapra a raka mramorovaného. Subchronická expozice raných vývojových stádií kapra prometrynu v koncentracích 1200 a 4000 ?g/L způsobila snížení růstu, zpoždění ontogenetického vývoje a histopatologické změny v tkáních. Expozice terbuthylazinu v koncentracích 1400 a 3000 ?g/L způsobila významné snížení hmotnosti, celkové délky těla, zpoždění vývoje a alternaci tubulárního systému kaudální ledviny kapra. Prometryn v koncentracích 144, 1444 a 4320 ?g/L způsobil snížení hmotnosti, specifické rychlosti růstu a histopatologické změny v žábrech raků. Navíc prometryn v koncentraci 4320 ?g/L způsobil zpoždění ontogenetického vývoje. Druhá část práce se zabývala vlivem nízkých koncentrací triazinových metabolitů (terbuthylazin-desethylu a tebuhylazin-2-hydroxy) na raná vývojová stádia kaprů a raků mramorovaných. Chronická expozice terbuthylazin-udesethylu v koncentracích 180, 900 a 1 800 ?g/L způsobila snížení růstu, zpomalení ontogenetického vývoje a poškození antioxidačního systému a rovněž způsobila patologické změny v kaudální ledvině raných vývojových stadií u kaprů. Chronická expozice terbuthylazinu-2-hydroxy v koncentracích 2, 9, 70, 1400 a 3500 ?g/L zapříčinila snížení celkové aktivity superoxid dismutázy raných vývojových stadií kaprů. Mimo to koncentrace 1400 a 3500 ?g/L terbuthylazinu-2-hydroxy způsobily zpoždění ontogenetického vývoje a patologické změny v kaudální ledvině kaprů. Chronická expozice terbuthylazinu-2-hydroxy v koncentracích 75 ?g/L a vyšších ovlivnila růst, ontogenetický vývoj, antioxidační systémy a způsobila oxidační stres a patologické změny hepatopankreatu raných vývojových stadií raků. Poslední část naší studie se zabývala dlouhodobým vlivem metribuzinu na raka signálního (Pacifastacus leniusculus Dana). Raci byli vystaveni koncentraci metribuzinu 0,52 ?g/L a 3,06 mg/L po dobu 30 dnů a 30 denní fázi depurace. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny ve všech tkáních (žábry, sval, hepatopankreas) v reaktivních látkách kyseliny thiobarbiturové, v aktivitě superoxid dismutázy a katalázy ve srovnání s kontrolní skupinou. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny v aktivitě glutation reduktázy v hepatopankreatu po 10 dnech v obou testovaných koncentracích a po 30 dnech v koncentraci 3,06 mg/L. Metribuzin způsobil rozsáhlou fokální autolytickou degeneraci tubulárního epitelu hepatopankreatu raků vystavených metribuzinu. Výsledky této práce shrnují a poskytují důležité informace o hodnocení dlouhodobého dopadu a vlivu triazinů (prometrynu, terbuthylazinu a metribuzinu) a jejich metabolitů (terbuthylazin-desethyl a tebuthylazinu-2-hydroxy) na vodní prostředí, v koncentracích běžně se vyskytujících v povrchových vodách.
|
|
|
Kinetika vybraných herbicidů a jejich biodegradace v půdním a vodním prostředí
Šabršulová, Anna ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Stibal, Marek (oponent)
V České republice tři nejčastěji používané skupiny herbicidů (chloracetanilidy, triaziny a glyphosát) se řadí mezi látky, které jsou v povrchových vodách nalézány v největších koncentracích. Na základě jejich chemických vlastností tyto látky po aplikaci na zemědělská pole různě interagují s půdou a vodou a jsou dále vystavovány mnoha přírodním faktorům rovněž ovlivňující toto vzájemné působení. Adsorpční koeficient, rozpustnost ve vodním prostředí, srážky či drift různorodě působí na kinetiku těchto herbicidů a z nich vznikajících metabolitů. V rámci pohybů v půdě jsou mateřské látky zmíněných herbicidů aktivně biodegradovány pomocí mikroorganismů, které patři mezi nejúčinnější rozkladače v přírodě. Biodegradace je v půdním i vodním prostředí urychlována či zpomalována teplotou, vlhkostí, množstvím mikrobiálních společenstev a spoustou dalších environmentálních faktorů. Ačkoliv je mikrobiální degradace v půdním i vodním ekosystému efektivní, vznikají při ní metabolity, jejichž perzistence v prostředí je oproti mateřským látkám značně vyšší. Metabolity se do povrchových vod dostávají smyvem či vyplavováním z půd a mohou zde přetrvávat až desítky let v závislosti na chemických vlastnostech látky a přírodních podmínkách. Klíčová slova: povrchová voda, herbicidy, metabolity herbicidů, srážko-odtokový...
|
|
|
Certifikovaná metodika kontroly účinnosti řízených atmosfér a fumigací v silech pomocí biotestů: metodika pro pracovníky v DDD, zemědělství a potravinářství
Aulický, Radek ; Stejskal, Václav ; Plachý, Jan
Kontrola účinnosti ošetření pomocí řízených atmosfér nebo plynování ve skladovaných komoditách umístěných v silových buňkách je velmi obtížné, zejména pokud se jedná o monitorování v celém profilu komodity. Také doposud neexistují žádné jednotné postupy a pomůcky, které by umožňovaly aplikaci kontrolních systémů. To jsou jedny z hlavních důvodů, proč se metody řízených atmosfér nevyužívají běžně v praxi, přestože se jedná o relativně nenákladné dezinsekční opatření. Tato metodika je souborem postupů pro správnou přípravu, aplikaci a vyhodnocení biotestů použitých při kontrole účinnosti řízených atmosfér a plynování v silových buňkách. V metodice jsou data ukazující použití biotestů při aplikaci řízených atmosfér a plynování v silových buňkách a jejich význam při kontrole a hodnocení celkové účinnosti dezinsekčního zásahu. Uplatněná certifikovaná metodika vznikla za finanční podpory NAZV a je výstupem řešení projektu QJ1310057.
Plný text:  PDF
|
|
|
Hodnocení subchronického působení atrazinu na raka (Cherax destructor)
HLÁVKOVÁ, Markéta
Hodnocení subchronického působení atrazinu na raka Cherax destructor Cílem této studie bylo zhodnotit vliv subchronického působení atrazinu na chování, hladinu oxidativního stresu, aktivitu antioxidačních biomarkerů a biochemický profil hemolymfy raka ničivého a tím doplnit stávající informace pro posouzení vlivu této látky na životní prostředí. Celková doba trvání testu byla 28 dní, během prvních 14 dní byli raci vystaveni dvěma koncentracím atrazinu: 6,86 mikrogramů na litr (ATRenv = environmentální koncentrace zjištěná v povrchové vodě České republiky) a 1,21 miligramů na litr (ATR10% = odpovídá 10% 96hLC50) následovaných 14denní zotavovací fází v čisté vodě bez chemické látky. Subchronické působení atrazinu neprokázalo vliv na chování raků a na hladinu oxidativního stresu (měřenou pomocí TBARS). Naproti tomu subchronické působení atrazinu vyvolalo změny v aktivitě antioxidačních enzymů (tkáně hepatopankreatu, svalu a žaber) sledovaných raků, kdy byly pozorovány změny aktivity superoxiddismutázy (SOD) ve všech tkáních. Dále pak byly změny aktivity prokázány u katalázy (CAT; tkáně hepatopankreatu a svalu), glutathionu S-transferázy (tkáně hepatopankreatu a žaber), u glutathionreaduktázy (GR) (hepatopankreas) a redukovaného glutathionu (sval). Koncentrace ATRenv měla vliv na biochemický profil hemolymfy u následujících parametrů laktát a alkalická fosfatáza, naproti tomu vliv ATR10% byl prokázán u glukózy, amoniaku, laktátu a alkalické fosfatázy. Výsledky představené touto studií doplňují informace o vlivu atrazinu na raky a na životní prostředí jako celek. Společně se jeví jako ideální nástroj pro hodnocení testů toxicity při užití triazinových herbicidů.
|
host ::
RSS.