|
|
The Cinematographer´s Role in Digital Century
Kmins, Jurgis ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Cinematography is experiencing major changes. Photochemical film has been a format for capturing images for more than a century. It the 21st centruy, digital era is overtaking established traditions of filmmaking. This thesis explores the technical aspects of digital technology, which could help in choosing a camera system for a particular project.
|
|
|
ZÁKLADY PRÁCE NA AV DÍLE V PROGRAMU ADOBE AFTER EFFECTS
Švejkar, Jan ; SUK, Aleš (vedoucí práce) ; Štěpánek, František (oponent)
Motivací k výrobě této práce je hlad posluchačů katedry střihové skladby po seznámení s možnostmi programu Adobe After Effects. Tato práce si klade za cíl seznámit čtenáře s postupy při postprodukci audiovizuálního díla za využití programu AAE.
V první části se zaměřím na představení pracovního prostředí a struktury programu, v druhé seznámím čtenáře se základními pracovními postupy. Ve třetí části pak ukážu několik vybraných postupů a řešení konkrétních situací při výrobě audiovizuálního díla, se kterými se střihač setkává nejčastěji.
Účelem této práce proto není kompletní představení funkcionality tohoto programu. Jako posluchač KSS jsem subjektivně vybral pro mě nejdůležitější a nejzajímavější funkce. Po přečtení této práce bude střihač schopen provádět retuše, maskování, stabilizaci obrazu, klíčovování, výrobu animovanaých titulků, tvorbu animatiků a další činnosti, které nejsou proveditelné v běžných střihových programech.
|
|
|
Přirozenost obrazu v kinematografii
Belica, Ondřej ; MAREK, Diviš (vedoucí práce) ; MACÁK, Jiří (oponent)
Účelem této práce je prozkoumat metody stylizace obrazu především v hrané tvorbě a transformaci reality na filmové plátno. Snaží se definovat pojem přirozený obraz jako běžný postup kameramanské tvůrčí práce. Stejně tak shrnuje stylizační prostředky používané kameramany po celém světě v historii i současnosti ve vztahu k normální percepci vizuální reality. Součástí práce je i studie, která pomocí eye-trackingové kamery zkoumá rozložení pozornosti na vybraných obrazech.
|
|
|
Základní principy osvětlování ve filmové tvorbě
Pavelek, Tomáš ; ŠPELDA, Josef (vedoucí práce) ; MACÁK, Jiří (oponent)
Tato práce, přibližná žánru manuálu s reflexí problému, se zaměřuje na úlohu světla ve filmové tvorbě jakožto základního nosného prvku jeho atmosféry. Uvádím příklady některých pojmů, kterýma se v práci zabývám: světelný poměr, světlo jako zdroj stínů, charakter světla, světelná perspektiva, teplota chromatičnosti, odraznost, pleťovka, osvětlování v klasické a digitální kinematografii. Zabývám se zde současným použití světel s různou barevnou teplotou, problematikou a výhodami natáčení šerosvitných atmosfér, problematikou úbytku světla se čtvercem vzdálenosti, problematikou zdroje světla v obraze, problematikou prostoru malých lokací, problematikou snímání více kamerami.
|
|
|
Použití LED světelných zdrojů ve filmové a televizní osvětlovací technice
Brožek, Marek ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MACÁK, Jiří (oponent)
Cílem práce je podat ucelený přehled o vývoji a současných trendech LED technologií v oblasti filmové a televizní osvětlovací techniky.
Práce je koncipovaná do dvou částí. První se věnuje historii vzniku, fyzikálním a technickým parametrům LED a dále obsahuje glosář souvisejících pojmů.
Druhá část podává přehled vývoje technologických řešení ve výrobě filmové a televizní LED osvětlovací techniky, seznamuje s jejich přednostmi a nedostatky, upozorňuje na některé problematické momenty použití a představuje poslední novinky některých předních výrobců.
Závěr je shrnutím a obecným zamyšlením nad budoucností LED technologií.
|
|
|
Technické prostředky stylizace obrazu
Todorov, Simon ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce rozebírá problematiku stylizace obrazu skrz technické stránky. Jednotlivé stylizace nejsou popsané. Rozebrány jsou pouze prostředky a je-jich vliv. Rozděleny na dvě jako produkční a postprodukční, jsou popsané jednotlivé klíčové body a techniky, se kterými kameraman zachází. Postupně jsou uvedeny ja-ko související s každým prostředkem parametry, a jaké problémy mohou vyvstat. U každé problematiky je zahrnuta informace, jakým způsobem to ovlivňuje finální vý-sledek. Jsou popsané jevy s toho vyplývající, a nutné změny v postavení kamera-mana jako součásti kinematografie. V práci je zahrnuta kratší úvaha o problémech, tykajících se natáčecích postupů a postprodukčních postupů, prezentaci a archivace.
|
|
|
Současné kamery v digitální kinematografii
Vlnas, Jan ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Obsahem bakalářské práce je porovnání nejpoužívanějších digitálních kamer současnosti v oblasti profesionální kinematografie, ale i v oblasti nízkorozpočtových projektů. Nebudou ale pouze popisovány technické rozdílnosti a parametry jednotlivých typů, jakými jsou rozlišení, velikost senzoru nebo rychlost snímání. Hlavním těžištěm práce budou praktické kvalitativní testy parametrů, které bývají
|
|
|
Digitální postprodukční korekce obrazu
Daliman, Tomáš ; JÍCHA, Marek (vedoucí práce) ; SMUTNÝ, Vladimír (oponent)
Formáty a videokodeky, Bayerova maska, problematika barevných prostorů, referenční barevné prostory, pracovní barevné prostory, 1D LUT vs 3D LUT, úvod do správy barev, hardwarové řešení barvících systémů, Softwarové řešení barvících systémů.
|
|
|
Stereoskopie a kameraman
Gunaratna, Vidu ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MYSLÍK, Jiří (oponent)
Práce je studiem stereoskopie z pohledu kameramana. Vnímá ji v celé své šíři současného užití - od atrakcí v zábavních parcích, přes komerční narativní celovečerní filmy, až po dokumenty s kulturní hodnotou. Krátce se věnuje raným teoriím binokulárního vidění, počátku objevu stereoskopie a stereofotografie. Dále se zaměřuje na stručnou historii stereoskopie v kinematografii od jejího počátku, přes renesanci v 50. letech 20. století, až do současnosti. Pokračuje popisem principů prostorového vnímání, kde mezi klíčové pojmy patří disparita, paralaxa, konvergence a akomodace. Zmiňuje také důležitost nestereoskopických podnětů na stereopsi. Téma fyziologických základů stereopse zakončují vady prostorového vnímání. Další část práce se soustřeďuje na stereoskopické okno, které je analogií k rámu obrazu v běžné kinematografii. Zkoumá vliv velikost předváděcí plochy, omezení vzdálenosti zadního plánu a jevu, který se nazývá porušení stereoskopického okna. Pokračuje rozborem prostoru stereoskopického obrazu a okolnostmi které ovlivňují vjem velikosti předmětů a figur v něm, ale také analýzou vjemu celého obrazu v závislosti polohy diváka vůči plátnu. Pozornost je věnována i speciálnímu případu stereoskopie - ortostereoskopii. Rozvržení hloubky, nativní paralaxa, a pojmy optimální, dostupný a užitý prostor jsou definovány pro pochopení důležitosti konceptu plánu hloubky. Estetika hloubky je demonstrována na několika nedávných stereoskopických filmech. Následuje přehled technických prostředků pro stereoskopii - rigy, 3D monitory a software. Práce pokračuje diskusí nástrojů kameramana, které jsou rozděleny do dvou skupin - nestereoskopické a stereoskopické. Mezi nestereoskopické patří lineární a barevná perspektiva, vzdušná perspektiva, ostrost a neostrost a pohyb kamery. Stereoskopické nástroje tvoří interaxiální vzdálenost a konvergence. Případy hypostereoskopie a hyperstereoskopie jsou chápány též jako výrazový prostředek. Další kapitola je věnována specifikům a omezením stereoskopického snímání - potřeba dokonalého páru kamer, objektivů, specifikum kompozice ve stetoskopii, problémy spojené s polopropustným zrcadlem v rigu, osvětlování a použití kamerových filtrů. Následující část práce se stručně věnuje přidruženým tématům, která mají vliv na obrazovou složku. Jde o scénografii, postprodukci, kde je věnována pozornost gradingu, a různým stereoskopickým projekčním systémům, včetně autostereoskopie. Poslední část práce je rozhovor s kameramanem Andrewem Lesniem, ACS, ASC, který se dělí o svoje zkušenosti z práce na filmu Hobit. Závěrem je zamyšlení nad otázkou, zda je stereoskopie výrazovým prostředkem a pokouší se odhadnout, jakou budoucnost čeká stereoskopie v kinematografii a televizi.
|
|
|
Natáčení pod vodou
Dvořáček, Šimon ; BRABEC, Jaroslav (vedoucí práce) ; HYNEK KRÄMER, Kristian (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Natáčení pod vodou" . Zabývá se teoretickou a praktickou problematikou spojenou s podvodním natáčením. Vzhledem k empirickému zaměření práce se text soustředí na osobní zkušenost získanou v průběhu natáčení podvodní scény celovečerního filmu Menandros & Thais, na kterém jsem spolupracoval jako hlavní kameraman. Veškeré zkušenosti, které jsem získal v průběhu příprav a během samotného natáčení, by měly být přínosem pro ty, kteří se budou v budoucnu zabývat touto problematikou.
První část práce se zabývá stručnou historií a teorií potápění. Je zde popsán vývoj potápěčského vybavení v od počátku až do dnešní podoby a vysvětleno základní teoretické minimum pro podvodní natáčení.
V druhé části je detailní popis podvodní bitvy, na které jsem jako kameraman spolupracoval při přípravě, realizaci a finalizaci. Tato kapitola je rozdělena do pěti části. První část se zabývá prvotní koncepcí podvodní scény. V druhá část popisuje přípravy na natáčení. Třetí a čtvrtá část se zabývá realizací od zkoušek až po natáčení. Poslední, pátá část, se soustředí na reflexi celé podvodní scény. Zde nastiňuji, co se dle mého soudu z ideových záměrů povedlo přenést do reality.
|
host ::
RSS.