|
|
Smáčivost povrchu dřeva kapalinami v závislosti na jeho drsnosti
Kořínek, Zdeněk
Tato práce pojednává o problematice vlastnosti povrchu dřeva. Konkrétně se za-bývající smáčením v závislosti na vlivu mechanického opracování respektive vlivu rych-losti otáček při frézování u dubového dřeva. A to experimentálním určením kontaktního úhlu a volné povrchové energie podle metodiky Liptákové a Kúdely (1994). Z měření bylo zjištěno, že daný vliv rychlosti otáček nástroje způsobuje při zvy-šování otáček i zvyšování kontaktního úhlu a snižování povrchové energie a opačně. Otázkou zůstává faktor, který tento vliv způsobuje, neboť měření drsnosti nenaznačova-lo hlavní faktor, který by ovlivňoval danou problematiku. Hodnoty povrchové energie dřeva se pohybuje v rozmezí 59-82 mJ/m2 v rámci všech měřených rychlostí.
|
|
|
Optimalizace geometrie a materiálové skladby dřevěné lahve pro uchování a zrání alkoholu
Stefek, Ondřej
Práce se zaměřuje na výrobu dřevěné dubové láhve pro uchování a zrání alkoholu. Souběžně s výzkumem, který se snaží najít nejvhodnější způsob výroby, jsou řešeny problémy, které při kompletaci dřevěné láhve mohou vzniknout. Důraz byl kladen na odpovídající vlastnosti dřeva a výběr dřeviny, působení alkoholu na dřevo, stejně jako na správnou tepelnou úpravu vnitřku láhve. Byly vyrobeny láhve z čerstvého, lepeného, tepelně modifikovaného a přirozeně vysušeného dřeva. Následně došlo k porovnání vlastností jednotlivých láhví, zaměření se na detaily dna a oblasti hrdla, míst, u kterých se předpokládá největší riziko netěsností. Byl proveden pokus nestandardního sušení hranolů větších průměrů (110 x 110 mm), které by celkově usnadnilo a zrychlilo možnou výrobu. Metody výroby byly porovnány s tradiční výrobou dřevařských sudů i se současnými výrobci podobných láhví. Součástí práce jsou postřehy vysvětlující princip dřevěné láhve a její využití.
|
|
|
Povrchové úpravy podlah z materiálu na bázi dřeva ve veřejném interiéru
Kroutilová, Šárka
Diplomová práce řeší problematiku týkající se určení vhodné povrchové úpravy na dřevěných podlahách ve veřejných interiérech. V~práci jsou použity jehličnaté (smrk) a listnaté (buk a dub) druhy dřev, které jsou ošetřeny čtyřmi druhy transparentních nátěrových hmot. Na základě laboratorních experimentů, zaměřených na fyzikálně-mechanické, chemické a mikrobiologické vlastnosti, jsou vyhodnoceny nejvhodnější nátěrové hmoty pro konkrétní druh dřev.
|
|
|
Zmapování dřevěných kostelů ve východních Čechách a dendrochronologické datování vybraného kostela
Jiroušová, Adriana
Dřevěné kostely v České republice poskytují bohatý náhled do historie a kultury na našem území, je proto dobré mít alespoň základní přehled o těchto stavbách. Z tohoto důvodu proběhlo zmapování dřevěných kostelů na území České republiky se zaměřením na východní Čechy. Zmapováním se podařilo zjistit, že na oblasti východních Čech se nachází 7 dřevěných kostelů. Současně byl proveden dendrochronologický průzkum dvou vybraných kostelů, u kterých mohlo dojít k rozšíření informací o jejich výstavbě. Konkrétně se jednalo o kostel svatého Jiří v Loučné Hoře a dále o kostel Všech svatých v Dobříkově. Na obou kostelích proběhl odběr vzorků, které byly potom zpracovány podle standardní dendrochronologické metodiky. Duby a smrky použité na výstavbu kostela svatého Jiří v Loučné hoře byly pokáceny v letech 1776 a 1777, což odpovídá údajům z literárních zdrojů, které uvádějí, že výstavba kostela započala roku 1777. Datování kostela Všech svatých v Dobříkově potvrdilo, že prvotní výstavba proběhla v dřívější Podkarpatské Rusi. Původní dubové trámy byly datovány podle ukrajinské dubové standardní chronologie, která ukázala jejich zhotovení ze stromů kácených po roce 1652. Dle literárních zdrojů byl kostel na území České republiky převezen roku 1930. Výsledky práce odhalily, že některé konstrukční prvky presbytáře byly při transportu vyměněny. Podle české dubové standardní chronologie byly stromy použité na tyto trámy pokáceny v letech 1929 a 1930. Zjištěné informace slouží k potvrzení či doplnění stávajících informací o obou kostelích.
|
|
|
Vliv klimatických podmínek na pevnost lepených spojů MDF
Boštík, Vít
Bakalářská práce se zabývá vlivem klimatických podmínek na pevnost lepeného spoje MDF. Testování probíhalo na třech druzích lepených spojů – MDF-MDF, MDF-dub a MDF-umělý kámen. Ke slepení bylo použito dvousložkové disperzní lepidlo na bázi polyvinylacetátu. Od každé série vzorků byla jedna polovina vzorků klimatizována ve zvýšené teplotě a vlhkosti, druhá polovina vzorků byla uskladněna v běžných podmínkách. Po klimatizování byly vzorky podrobeny zkoušce pevnosti lepeného spoje ve smyku. Následně bylo porovnáno, zda zvýšená teplota a vlhkost ovlivnila pevnost lepeného spoje.
|
|
|
Reakce tloušťkového přírůstu dubového výstavku na uvolnění koruny na experimentálních plochách určených k převodu na střední les na ŠLP ML Křtiny
Bambuškar, Petr
Diplomová práce je zaměřena na zkoumání reakce tloušťkového přírůstu potenciálních výstavků dubu (Quercus Sp.) na uvolnění na výzkumných plochách, které jsou určeny k převodu na střední les. Tyto plochy byly účelně zřízeny na Hádech a poblíž Soběšic, které spadají pod působnost Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Zkoumané výzkumné plochy byly rozčleněny do šestnácti čtvercových ploch 50x50 m velkých. Na čtvercových plochách byly použity různé stupně intenzity zásahu, které se na každé ploše 4krát opakují. Pro kontrolu byla poblíž plochy v Soběšicích zřízena plocha kontrolní. V rámci intenzit zásahu bylo možno srovnávat jednotlivé zásahy nejen podle vlivu na velikost tloušťkového přírůstu, ale i na zdravotní stav výstavků, který má taktéž vliv na zhodnocení výsledků této diplomové práce.
|
|
|
Vliv přípravy povrchu na kvalitu transparentní povrchové úpravy
Kovařík, Radek
Bakalářská práce se zabývá problematikou přípravy daného povrchu na bázi masivního dřeva, aglomerovaného materiálu, a to především zadýhovaných ploch, na kvalitu dokončovaného povrchu, a to různými typy dokončení tedy broušením, písková-ním, kartáčováním, dokončování cidlinou, brusnou houní, a brusnou vatou. Cílem bylo zabývat se problematikou vlivu přípravy povrchu na vlastnosti povrchových úprav. Dále pak zjištění působení těchhle procesu na kvalitu transparentně dokončeného povrchu lakovým filmem, polyuretanovou nátěrovou hmotou. Hlavním cílem této práce je stanovení vlivu přípravy povrchu na drsnost povrchu před konečnou povrchovou úpravou a po povrchové úpravě. Kvalita plochy byla měřena drsnoměrem SJ- 201. Pro účely měření byla vybrána nejrozšířenější dřevina a to dub.
|
|
|
Sestavení letokruhových standardních chronologií z recentních dubů pro Českou a Slovenskou republiku a jejich porovnání se středoevropskými chronologiemi
Prokop, Ondřej
Hlavním cílem předkládané disertační práce bylo sestavení chybějící dubové standardní chronologie pro oblast Slovenska, aktualizace stávající české dubové standardní chronologie, posouzení jejich paleoklimatického potenciálu a nejvhodnějšího způsobu odstranění věkového trendu z letokruhových křivek. Současně byla provedena analýza počtu bělových letokruhů v průběhu času. Vzhledem k tomu, že historický a archeologický materiál může být zastoupen v letokruhových chronologiích křivkami různých druhů dubu o různém stáří a z různých oblastí, byly provedeny dvě srovnávací studie pro posouzení jejich využitelnosti při rekonstrukci klimatu. Letokruhové chronologie čtyř vybraných druhů dubu (Quercus robur L., Quercus petraea (Matt.) Liebl., Quercus polycarpa Schur., Quercus dalechampii Ten.) ze stejného regionu prokázaly velmi podobnou reakci na klimatické parametry, přičemž rozdíly byly způsobeny spíše lokálními podmínkami stanoviště než druhem dubu. Dále byla celá recentní část české dubové chronologie rozdělena do pěti párů sub-chronologií podle různých kategorií (nadmořská výška, věk stromů, druh dřeviny, půdní vlhkost a geografická poloha). Velká podobnost všech sub-chronologií byla potvrzena nejvýznamnější růstovou reakcí dubu na množství srážek v období od května do července. V posledních letech stále vylepšovaná tisíce let dlouhá česká dubová chronologie vykazovala nedostatečné pokrytí celého území přirozeného výskytu dubu v ČR a nedostatečné proložení v 19. století. Celkem 342 nově odebraných recentních vzorků ze západu Čech a vzorků z vytipovaných historických konstrukcí, převážně zvonových stolic, bylo použito pro pokrytí celého území přirozeného výskytu dubu v ČR a pro zlepšení napojení recentní a historické části chronologie. Studie byla doplněna analýzou počtu bělových letokruhů, která potvrdila klesající počet bělových letokruhů ve směru od západu k východu a ukázala, že počet bělových letokruhů se nemění v průběhu času (5-24). Zcela nová standardní dubová chronologie pro území Slovenské republiky byla sestavena z 276 historických a 1028 recentních vzorků. Chronologie má rozsah od roku 967 do roku 2013 a vykazuje velkou podobnost s letokruhovými chronologiemi z ČR, Rakouska a Ukrajiny. Stejně jako česká chronologie vykazuje nejvýznamnější reakci na srážky v období květen až červenec s velkým propadem korelací kolem roku 1980. Analýzou negativních let bylo v chronologii odhaleno 26 období, přičemž nejextrémnějším rokem byl rok 1947, který se projevil u všech zkoumaných lokalit. Mezi jednotlivými způsoby odstranění věkového trendu z letokruhových křivek nebyly v dobře proložených obdobích nalezeny rozdíly mezi výslednými chronologiemi. Tato práce rozšiřuje znalosti o chování dubu na letokruhové úrovni ve střední Evropě. Nově sestavená standardní dubová chronologie pro oblast Slovenska zaplňuje mezeru v husté síti evropských chronologií a spolu s aktualizací české dubové chronologie zvyšuje potenciál chronologií pro hydroklimatické rekonstrukce a spolehlivost dendrochronologického datování historických dubových konstrukcí a archeologických nálezů.
|
|
|
The reaction of phytophagous on differenced manganese content in the diet
Martinek, Petr
The rapid adaptation of insect species on environment changes can represent a significant advantage for their development and consequently a great negative effect for the stability of forest ecosystems. Larval individuals of Cabera pusaria and Lymantria dispar and adults of Melolontha hippocastani and Phillobius arborator is in general widely expanded species of herbivorous insects in European regions and with them are connected huge economic and ecological losses. The composition of food (biogenic elements, trace elements, heavy metals, proteins, carbohydrates etc.) is the main parameter of food quality. Laboratory experiment with natural diet (assimilation apparatus of Quercus petraea and Betula pendula) in control conditions (temperature, humidity, and light) were used for determination of insects’ reactions to increased concentration of manganese in the diet. Food was contaminated by soaking in solutions of MnCl2.4H2O with graded manganese concentrations. On the base of experiment design and character of reared experimental species we determined the food consumption, the activity period of adults, the mortality of larvae, the quantity of eggs laying, the dry mass and live weight of experimental individuals, concentrations of manganese in unconsumed food, excrement and lyophilized bodies, larval and pupal exuviae. Mentioned parameters were observed for determination of reactions of experimental insect species on changed food quality via the presence of high manganese contents. The results showed, that the reactions of individual experimental animals were very different. We observed the negative reaction to high manganese content in the diet of L. dispar larvae with the tendency of its compensation (the increasing food consumption rate and prolongation of development). Caterpillars of C. pusaria were very sensitive to changed food quality and therefore we observed high mortality. On the other side, the high manganese content in the diet of P. arborator in the laboratory conditions influenced neither their food intake nor their mortality. For individuals of M. hippocastani very high content of manganese in the diet significantly influenced the food consumption and thereby their development(distortion of copulation and consequent eggs laying). We observed the repellent effect of high levels of manganese in the diet. In all cases, the elimination mechanisms of surplus manganese in the diet were observed. Individuals in experiments exuded manganese through the digestive system into excrements and by incorporation of it into unspecified parts of their adult body without direct physiology activity or in exuviae of caterpillars.
|
|
|
Židé na Šumavě a v Pošumaví - historie a současnost vybraných obcí
LAZAROVIČOVÁ, Alena
Práce se zabývá zmapováním židovského osídlení na Šumavě a v Pošumaví, historií a současností vybraných obcí Vimperka, Čkyně, Vlachova Březí, Volyně, Dubu, Prachatic a Volar. První část charakterizuje židovské osídlení na Šumavě a v Pošumaví. Dále popisuje zmíněné konkrétní obce, zabývá se jejich židovskou historií, památkami, osobnostmi a současným stavem. Část druhá obsahuje dotazník s deseti základními otázkami týkajících se židovské historie na Prachaticku a srovnání tří zkoumaných škol: Základní škola v Husinci, ve Vlachově Březí a Gymnázium v Prachaticích. Ze všech tří zkoumaných škol odpovídali na dotazník žáci 8. a 9. tříd. Nejlepší výsledky mají žáci z Gymnázia v Prachaticích, dále žáci z Vlachova Březí a na posledním místě žáci z Husince. I přes to, že se tímto tématem zabývají žáci až v 9. ročníku, tak znalosti žáků 8. tříd jsou vysoké.
|
host ::
RSS.