|
|
Používání ochranných pomůcek na vybraných pracovištích k ochraně dýchacích cest a sluchu
VAŇKÁTOVÁ, Denisa
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Problematiku v oblasti poskytování ochranných pomůcek, povinnosti zaměstnavatelů při jejich poskytování, poznatky o typech a výběru filtračních a izolačních pomůcek na ochranu dýchacích cest a poznatky o ochranných pomůckách na ochranu sluchu shrnuje teoretická část této práce, která je zpracována sekundární analýzou dat odborné literatury, právních předpisů, odborných článků z periodik a internetových zdrojů. Pro praktickou část práce je použit kvantitativní výzkum, zvolenou metodou je dotazování a technikou sběru dat dotazník, který byl vyplňován anonymně a byl vytvořen pouze pro potřeby této práce. V předtištěné formě byl prostřednictvím bezpečnostních techniků předán k vyplnění zaměstnancům vybraných firem, kteří ho měli k dispozici po dobu 7 pracovních dnů. Sestával z 15 uzavřených otázek, u kterých měl respondent na výběr ze dvou až tří odpovědí a jedné otevřené otázky, kde respondent uváděl odpověď vlastními slovy. Kritériem pro výběru firem za účelem výzkumu byl požadavek, aby v pracovním prostředí pracovníci používali osobní ochranné pomůcky. Byly tak vybrány dvě společnosti, z nichž jedna provozovala slévárnu a druhá se zabývala výrobou stavebních prvků. Obě společnosti si přejí zůstat v anonymitě. Pracovní prostředí obou firem představuje pro své zaměstnance riziko hluku, chemických škodlivin a prachu v ovzduší. Data jsou zpracována pomocí počítačových programů Microsoft Office Word a Microsoft Office Excel. K vyhodnocení dat jsou použity statistické tabulky a grafické vyjádření, výsledky jsou interpretovány v absolutních číslech a procentech. Cílem této práce je vytvořit přehled ochranných pomůcek používaných k ochraně dýchacích cest a sluchu v rámci vybraných pracovišť, zjistit vhodnost používaných ochranných pomůcek vzhledem k jejich účinnosti stanovené výrobcem, zjistit, zda jsou ochranné pomůcky při práci používány, zjistit, zda zaměstnanci provádějí pravidelnou údržbu a výměnu ochranných pomůcek a zjistit, zda jsou dodržovány přestávky v práci. Jsou stanoveny čtyři hypotézy. Hypotéza 1 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, používají správný typ pomůcek. Po zhodnocení používaných ochranných pomůcek vzhledem k naměřeným hladinám hluku, prachu i chemických látek v pracovním prostředí pracovníků a s přihlédnutím na profesní složení a odpovědi respondentů byla hypotézy č. 1 potvrzena. Hypotéza 2 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, tyto pomůcky při práci opravdu používají. Na základě odpovědí respondentů byla potvrzena i hypotéza č. 2. Hypotéza 3 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, provádějí jejich pravidelnou údržbu a výměnu. Ze všech respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkové akce, 67 % provádí výměnu ochranných pomůcek k ochraně sluchu při poškození pomůcky a 57 % provádí výměnu ochranné pomůcky k ochraně dýchacích cest také až při poškození pomůcky. Na základě těchto skutečností se vyvrací hypotéza č. 3. Hypotéza 4 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, dodržují stanovené přestávky v práci. Ve firmě B bezpečnostní přestávky zavedeny t. č. nebyly, proto nebylo možné potvrdit nebo vyvrátit hypotézu č. 4. Výsledky provedeného výzkumu budou předány zaměstnavatelům dotčených firem. Na základě získaných údajů budou mít vedoucí pracovníci podklady pro změnu v rozsahu a náplni doškolení pro zaměstnance v oblasti ochranných pomůcek i bezpečnostních přestávek.
|
|
|
Hodnocení rizik vybraných zaměstnanců centra ARPIDA
KOLÁŘOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení zdravotních rizik vybraných zaměstnanců centra ARPIDA, které poskytuje komplexní péči osobám s tělesným a kombinovaným postižením. Byli hodnoceni zaměstnanci z následujících profesních skupin: fyzioterapeut, speciální pedagog, pedagogický asistent, osobní asistent a plavčík rehabilitačního bazénu. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: ?Jaká jsou kritéria pro zařazování prací do kategorií v souvislosti s provozem ARPIDA??, ?Je práce pracovníků, kteří jsou v přímém kontaktu s handicapovanými spojena s únosnou fyzickou zátěží??, ?Jsou faktory práce u všech zaměstnanců ARPIDA centra stejné? Je stejné i zařazování těchto faktorů do kategorií?? Práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla použita metoda rozhovoru se zaměstnanci a provedena sekundární analýza dat, tedy čerpání informací z odborných zdrojů. Na základě tohoto výzkumu bylo zjištěno, že faktory práce nejsou u všech sledovaných profesí stejné, stejné není ani jejich zařazení do kategorií. Některé profese jsou zatíženy nadměrnou fyzickou zátěží. Plavčík bazénu, na rozdíl od ostatních pozorovaných zaměstnanců, není fyzické zátěži vystaven, avšak jeho pracovní činnost ovlivňují mikroklimatické podmínky a expozice k chemickým látkám. Faktory v kategorii vyšší než první mohou negativně působit na zdraví zaměstnanců, zejména faktor fyzická zátěž. Pro přesnější průkaz, že faktor fyzická zátěž by mohla být v kategorii třetí, rizikové, doporučuji provést akreditované nebo autorizované měření fyzické zátěže u profese fyzioterapeut.Bakalářská práce může sloužit jako zdroj pro zvýšení informovanosti zaměstnanců, kteří se profesně věnují práci s handicapovanými osobami a může býi podkladem pro další výzkum v této oblasti.
|
|
|
Řešení mimořádných situací spojených s výronem nebezpečných škodlivin, používaných v Pivovaře Eggenberg, a. s.
FUČÍK, Jaromír
Práce řeší situaci spojenou s možným únikem amoniaku, používaného v Pivovaru Eggenberg, a. s. jako chladící medium. Zabývá se tzv. nejhorší variantou havárie {--} únikem maximálního možného množství látky. Úvod je věnován legislativě týkající se nebezpečných chemických látek, prevence závažných havárií, složek integrovaného záchranného systému a požární prevence. Práce obsahuje charakteristiku a popis amoniaku jako nebezpečné látky, se zaměřením na jeho toxicitu a analyzuje důsledky možného úniku. K simulaci případné havárie je použit softwarový nástroj TerEx. Výpočty získané po zadání vstupních údajů do programu posloužily k určení pásma, kam by zasahovala škodlivá koncentrace amoniaku, kdyby došlo k jeho úniku. Oproti původním výpočtům, které byly v minulých letech prováděny s využitím programu ROZEX, bylo pásmo se škodlivou koncentrací podstatně zvětšeno. Výsledky práce by měly být zohledněny v havarijním plánu kraje a vnitřním havarijním plánu Pivovaru Eggenberg, a. s. Zároveň byl upřesněn postup zásahu složek integrovaného záchranného systému. Dále je navržen způsob provádění kontrol na úseku požární ochrany v subjektech, které používají, zpracovávají nebo skladují nebezpečné chemické látky a přípravky. Práce se snaží upozornit na skutečnost, že i relativně malé množství nebezpečné chemické látky může způsobit závažnou havárii.
|
|
|
Ovlivňuje přítomnost predátora aktivitu pulců? Srovnání reakce dvou druhů s odlišnou zkušeností s predátorem
RUS, Tomáš
Responses of tadpoles Bombina variegata (likely unexperienced with predator) to pulses of risk and safety were tested and compared with results of a bachelor thesis previously done on tadpoles Bufo bufo (species likely experienced with predator) to confirm the risk allocation hypothesis. Differences of overall activity of both species were not significant. Differences in activity between Bufo bufo and Bombina variegata tadpoles held in continual risk conditions were observed. Such behavior possibilities are discussed.
|
|
|
REACH a jeho dopady na firmy
Pokora, Martin ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Remtová, Květa (oponent)
Struktura práce je rozdělena do sedmi částí. První se zabývá úvodem do problematiky regulace REACH a počátky jejího vzniku. Ve druhé kapitole následuje hodnocení dosavadní chemické legislativy a určení důvodu přechodu k REACH. Dále se věnuji nástinu stěžejních prvků nové chemické legislativy, jejím cílům a plánům. Třetí část hodnotí očekávané náklady na implementaci směrnice REACH v Evropské Unii a České republice. Čtvrtá část práce se zabývá chemickým průmyslem v EU, jeho vymezením, klasifikací oborů, strukturou a v neposlední řadě velikostí. Pátá část pojednává o očekávaných přínosech implementace regulace REACH na chemický průmysl v Evropské Unii. Šestá kapitola vymezuje očekávané a možné dopady REACH na firmy působící v chemickém průmyslu a v poslední části uvádím příklady čtyř konkrétních firem z oboru chemického průmyslu v České republice, které se na novou evropskou regulaci připravují.
|
host ::
RSS.