|
|
Tělesné charakteristiky dětí staršího školního věku ve vztahu k typu výživy v kojeneckém věku
REJTHAROVÁ, Denisa
Cílem této bakalářské práce bylo zpracování rešerše dostupné české a zahraniční literatury a provedení studie k posouzení tělesných rozměrů u věkové kategorie čtrnáctiletých. Měřeny a posuzovány byly tělesná výška, hmotnost, obvodové rozměry (pravé paže, břicha, boků, pravého stehna) a kožní řasy (nad tricepsem, subskapulární, suprailiakální a na stehně). Do sledování byly zahrnuty jednak děti výlučně kojené alespoň do 4 měsíců věku a dále kojené, jednak děti v kojeneckém věku uměle živené. Z porovnání průměrných hodnot všech měřených tělesných charakteristik dětí staršího školního věku s odlišným způsobem výživy v kojeneckém věku byly vypočteny statisticky významné rozdíly hodnot pouze v obvodu pravé paže a pravého stehna mezi dívkami ve prospěch kojených dívek. Ostatní rozdíly průměrných hodnot nebyly vyhodnoceny jako statisticky významné. Z porovnání dat předchozích výzkumů s průměrnými hodnotami naměřených probandů můžeme říci, že průměrné hodnoty BMI chlapců i dívek staršího školního věku se vzhledem k výzkumům z roku 1999 a 2001 zvyšují v důsledku výraznějšího zvyšování průměrných hodnot tělesné hmotnosti a méně výrazného zvyšování tělesné výšky. Z porovnání průměrných hodnot změřených probandů s daty referenčních souborů bylo u chlapců zjištěno, že od roku 1985 se postupně významně navyšují obvodové rozměry boků a stehna. Obvodové rozměry paže, boků a stehna našich kojených dívek se od roku 1985 navyšují, ale u obvodu břicha došlo k významnému snížení. Průměrné hodnoty všech kožních řas se vzhledem k datům z roku 1985 zvyšují.
|
|
|
Tělesné charakteristiky předškolních dětí ve vztahu k typu výživy v kojeneckém věku
ŤOUPALOVÁ, Lenka
Rešeršní část této bakalářské práce se věnuje popisu a porovnání mateřského mléka a umělé výživy. Jsou zde popsány i některé předchozí výzkumy týkající se kojení. Cílem této práce je posouzení vybraných tělesných rozměrů kojených a nekojených pětiletých dětí. Měřenými charakteristikami byly tělesná výška, tělesná hmotnost, vybrané obvodové rozměry (obvod pravé paže, obvod boků, obvod břicha, obvod pravého stehna) a hodnoty vybraných kožních řas (nad trojhlavým svalem pažním, pod dolním úhlem lopatky, nad předním horním trnem kyčelním a na stehně středním). Dále byla vypočítána hodnota Body Mass Indexu (BMI) a součtu všech čtyř kožních řas. Rozdíly průměrných hodnot tělesných charakteristik kojených a nekojených dětí nebyly Studentovým testem (t-testem) vyhodnoceny jako statisticky významné. Pouze kožní řasa na stehně středním byla na hranici významnosti v prospěch nekojených dívek našeho souboru. Naopak výsledky Mann-Whitneyova testu kojených a nekojených dětí byly statisticky významné pro kožní řasu nad předním horním trnem kyčelním, na stehně středním a součet kožních řas v prospěch skupiny nekojených dívek. Součástí práce je podkapitola, ve které byly rozdíly průměrů kojených a nekojených zhodnoceny pro soubor redukovaný o probandy s hodnotami BMI nad 97. percentilem. Porovnání pomocí t-testu ukázalo statisticky významný rozdíl jen u skupiny dívek, kdy měly nekojené dívky vyšší hodnoty kožní řasy pod dolním úhlem lopatky, na stehně středním a při součtu kožních řas. Výzkumná část práce zahrnuje také výsledky těsnosti vztahů mezi vybranými tělesnými charakteristikami. Nejzajímavějším výsledkem bylo zjištění, že v rámci jednotlivých obvodů má BMI nejtěsnější vztah s obvodem paže u všech skupin našeho souboru. Dále bylo zjištěno, že součet kožních řas u nekojených chlapců a obou skupin dívek našeho souboru má těsnější vztah s BMI než s tělesnou hmotností. Hodnoty pětiletých dětí byly porovnávány s hodnotami předchozích výzkumů. Statisticky nejvýznamnější výsledky se týkaly především porovnání tělesné výšky a tělesné hmotnosti, kdy měl náš soubor statisticky vysoce významně větší hodnoty těchto charakteristik.
|
|
|
Tělesné charakteristiky dětí mladšího školního věku ve vztahu k typu výživy v kojeneckém věku
VAŠKOVÁ, Iveta
Cílem bakalářské práce bylo zpracování tématu z dostupné české a zahraniční literatury a provedení studie k posouzení tělesných rozměrů dětí mladšího školního věku u věkové kategorie devítiletých vzhledem k typu výživy v kojeneckém věku. Sběr dat byl proveden autorkou práce v období od října 2017 do listopadu 2018. Celkem se měření zúčastnilo 136 dětí, 36 kojených dívek, 28 nekojených dívek, 36 kojených chlapců a 36 nekojených chlapců. Měření bylo provedeno na deseti základních školách Jihočeského kraje v obcích o počtu obyvatel 3 až 6 tisíc a městě s počtem obyvatel cca 100 tisíc. Pro posouzení byly vybrány základní somatické údaje, jako jsou tělesná výška, tělesná hmotnost a obvodové rozměry pravé paže, břicha, boků a pravého stehna. Dále byly měřeny kožní řasy nad tricepsem, subskapulární (pod lopatkou), suprailiakální (nad trnem kyčelním) a na stehně. Provedeným výzkumem se rozdíl v hodnotách tělesných charakteristik vzhledem k typu výživy v kojeneckém věku u dětí mladšího školního věku nepotvrdil. Z výsledků výzkumu našeho souboru vyplývá, že nekojené děti mají ve všech měřených parametrech vyšší průměrné hodnoty, ovšem rozdíly hodnot kojených a nekojených dětí nebyly vyhodnoceny jako statisticky významné. Přínos bakalářské práce lze spatřovat v reálném využití teoretických poznatků tématu a metod měření v pedagogické praxi. Pro odbornou i širokou veřejnost by mohly být zajímavé výsledky práce, které by mohly být podkladem pro další vědecké zkoumání.
|
|
|
Příjem bílkovin u kojenců
KYNCL, Tomáš
Cílem bakalářské práce s názvem "Příjem bílkovin u kojenců" bylo zmapovat příjem bílkovin u kojenců ve stravě. Byli vytvořeny dvě výzkumné otázky: Jaký je rozdíl v příjmu bílkovin u kojenců plně kojených a dětí užívající umělou kojeneckou výživu a dětí přikrmovaných? Jaký je příjem bílkovin u kojenců, jíž přikrmovaných vzhledem k výživovým doporučením? Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část, která je zaměřena na definování základních pojmů jako jsou bílkoviny a kojenec, dále se zabývá problematikou výživy kojence ať už kojením, nebo umělou kojeneckou výživou a příkrmy. Praktická část byla zpracována kvalitativním výzkumem, propočtem tří dnů jídelníčků kojenců. Vyhodnocení dat probíhalo v programu Nutriservis Profesionál s využitím etiket výrobce pro určení výživových údajů u umělé kojenecké výživy. Výzkumný soubor tvořilo 12 kojenců rozdělených do 3 věkových skupin- 0-4 měsíce, 4-8 měsíců, 8-12 měsíců, v každé věkové skupině byli 4 kojenci. Výsledky byli v práci prezentovány ve formě propočítaných tabulek. Pro všechny věkové skupiny je stanovena referenční hodnota 10 g bílkovin na den (Referenční hodnoty pro příjem živin 2011). Z výsledků vyplývá že kojené děti ve skupinách 0-4 a 4-8 měsíců se této hodnotě více přibližují než děti užívající umělou kojeneckou výživu. U věkové skupiny 8-12 měsíců je to velice individuální kdy 2 kojenci se k této referenční hodnotě přibližují, jeden má příjem výrazně nižší a jeden naopak vyšší. Z těchto výsledků lze tedy říci že pro dosažení optimálního příjmu bílkovin je vhodnější kojení než umělá kojenecká výživa.
|
|
|
Srovnání jídelníčku kojenců při využití 4 formulí (Sunar, Nestle, Hipp, Nutricia)
KUBÁTOVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem "Srovnání jídelníčku kojenců při využití 4 formulí (Sunar, Nestlé, Hipp, Nutricia)" je zaměřena na srovnání složení formulí a cílem bylo zmapovat jídelníčky kojenců. V bakalářské práci byly vytyčeny dvě výzkumné otázky: "Jak se liší složení uvedených náhradních kojeneckých výživ?" a "Která z uvedených náhradních kojeneckých výživ nejvíce odpovídá složením mateřskému mléku?" Tato práce je rozdělena na dvě části, část první je teoretická a část druhá je praktická. Teoretická část se zabývá problematikou výživy kojenců, kojení, mateřského mléka a v dalších kapitolách jsou objasněny také formule. Praktická část této práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu formou jídelníčků. Výzkumný soubor sestával z 12 kojenců užívající počáteční formule. Kojenci byli rozděleni do 4 skupin po 3, kdy každá skupina užívala formuli od jiného výrobce. Jednotlivé třídenní jídelníčky získané od matek respondentů byly zapsány a vyhodnoceny v programu Nutriservis Professional. Praktická část obsahuje také tabulku se složením užívaných formulí v této bakalářské práci. Informace o složení byly převzaty z etiket výrobků. Výsledky výzkumu jsou v práci prezentovány v tabulkách. Výsledky byly srovnány s výživovými doporučeními pro kojence uvedenými v publikaci Referenční hodnoty pro příjem živin (2011). Tabulka se složením užívaných formulí byla srovnávána se složením mateřského mléka, které je též uvedené v Referenčních hodnotách pro příjem živin (2011). U všech vybraných respondentů byly mnohonásobně překročeny doporučené denní dávky některých živin, z mých výsledků tedy vyplývá, že mateřské mléko zůstává nejvhodnější možností ve výživě kojenců. Bakalářská práce může být dalším zdrojem informací pro studenty zdravotních škol nebo nastávající matky a matky malých dětí.
|
|
|
Problematika kojení na novorozeneckém JIP.
Skuhrová, Kateřina ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce zabývající se problematikou kojení na novorozeneckém JIPu má teoreticko-empirický charakter. Kojení a krmení dítěte mateřským mlékem patří k nejlepším a nejpřirozenějším způsobům výživy po narození. Je nenahraditelné, velmi výhodné pro dítě i matku. Práce je zaměřená na problém odloučení matky a dítěte po porodu, kdy je novorozenec hospitalizován na novorozeneckém JIPu. Novorozenec tak nemůže být v neustálém kontaktu se svou matkou a nemůže být tedy pravidelně přikládán k prsu. V první kapitole teoretické části popisuji anatomii mléčné žlázy, fyziologii laktace a složení mateřského mléka. Nemalá pozornost je věnována v další kapitole problematice novorozeneckého JIPu, kde jsou přijímané děti nejen předčasně narozené, ale i donošené děti se zhoršenou poporodní adaptací, s hypoxií, s infekcí, s různými vrozenými vadami, děti drogově závislých matek. Poslední kapitola pojednává o významu a výhodách kojení, o odstříkávání a uchovávání mateřského mléka, alternativních způsobech krmení na JIPu. Závěr této kapitoly je věnována Laktační lize, laktačním poradkyním a mléčné bance. Dílčími cíli empirické části bylo, jak byly matky edukovány v prenatální poradně o významu mateřského mléka a kojení, jestli byly dostatečně informovány po porodu ohledně odstříkávání mateřského...
|
|
|
Systém výživy kojenců s důrazem na zařazování lepku do stravy
HOFFMANNOVÁ, Aneta
Cílem mé bakalářské práce s názvem Systém výživy kojenců s důrazem na zařazování lepku do stravy je zjistit, jak přistupují maminky ke stravě svých dětí ve věku od počátku 2. do konce 12. měsíce. V teoretické části bakalářské práce jsem se soustředila na celkovou výživu kojenců, na mateřské mléko i na umělou kojeneckou výživu. Dále jsem se v teoretické části věnovala lepku, který je v poslední době mezi odborníky velice rozebíraný, co se týče vlivu na pozdější vznik onemocnění zvané celiakie. I tomuto samotnému onemocnění jsem se věnovala v závěru teoretické části. Ve výzkumné části jsem se zaměřila především na to, zda maminky kojí či nikoliv, popřípadě jakou používají umělou kojeneckou výživu. Dále jsem se zaměřila na různé druhy příkrmů, ve kterém měsíci dané příkrmy zařazují a jestli si je připravují maminky samy nebo jestli je kupují. Největší roli v mé práci hraje lepek a také to, kdy ho začínají maminky poprvé zařazovat do jídelníčku svých dětí. Ke zpracování výzkumné části jsem použila metodu kvantitativního výzkumu, v rámci kterého jsem získávala informace pomocí dotazníků rozdaných 50 maminkám majícím kojence ve věku od 2. do 12. měsíce. Větší část výzkumu jsem realizovala v Nemocnici České Budějovice a.s., během povinné praxe, zbylou část jsem získala od maminek, které mám v okolí místa bydliště. Celý výzkum jsem prováděla od listopadu 2015 do června 2016. Získané informace od maminek jsem rozdělila a vyhodnotila pomocí grafů a tabulky, ve které jsou získaná data podrobně rozepsána podle věkových skupin kojenců. Pomocí druhého krátkého dotazníku, ve kterém se otázky týkají zařazování lepku do stravy kojence, jsem získala informace od pediatrů a dětských zdravotních sester. Opět jsem větší část dotazníků vyplnila s pediatry a sestrami v Českobudějovické nemocnici, zbylé dotazníky jsem vyplnila v ordinaci pediatrů v okolí místa bydliště. Dotazníky určené pro pediatry a sestry jsem taktéž vyhodnotila pomocí grafů. V poslední části výzkumu jsem vytvořila vzorový jídelníček pomocí programu "Nutriservis Profesional", který je vhodný pro kojence ve věku 10 měsíců.
|
|
|
Kojení a zvýšená fyzická aktivita po porodu
VYŽRALOVÁ, Tereza
Období šestinedělí je pro ženu po porodu velmi choulostivé období. Žena se může seznamovat s novou rolí matky. Během šestinedělí se dostává tělo ženy do stavu, ve kterém bylo před porodem. Žena po porodu se musí naučit spoustu věcí, zejména pokud se jedná o prvorodičku. Bakalářská práce je napsána na téma "Kojení a zvýšená fyzická aktivita po porodu". Tato práce je rozdělena na 2 části. První část bakalářské práce tvoří teoretická část a druhou část tvoří výzkumná část. Teoretická část je zaměřena na anatomii prsu, fyziologii laktace, zásady úspěšného kojení. Dále jsou uvedeny různé sportovní aktivity, které se po porodu doporučují a které jsou nevhodné, výhody zvýšené fyzické aktivity po porodu a změny, které nastávají u ženy v těhotenství. Ve výzkumné části bakalářské práce je zjišťováno, jak často a jakou tělesnou aktivitu ženy po porodu vykonávají. Také jsem sledovala, jestli žena cvičila v těhotenství a okolnosti kolem toho. Dále jsem zjišťovala, zda ženy kojily či kojí, zda měly nějaké potíže s kojením nebo s prsy a zaměřila jsem se, jak žena zvládala cvičit a kojit zároveň, či omezovala jednu věc na úkor té druhé. Pro bakalářskou práci jsem si stanovila jeden cíl, a to zjistit, jaký vliv měla zvýšená fyzická aktivita na kojení. Stanovené výzkumné otázky pro tento cíl byly: Jakou fyzickou aktivitu ženy po porodu vykonávají? Jak často se žena po porodu věnuje sportu? Jaký vliv měla fyzická aktivita na kojení? Jak dlouho žena po porodu kojila či ještě kojí? Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů, aby bylo možné ženě klást doplňující otázky, které jsou mimo stanovenou strukturu. Empirická část byla provedena od ledna do března roku 2017. Byl určen jeden výzkumný soubor, který tvořilo 10 respondentek. Rozhovory se ženami byly vedeny přes aplikaci Skype, kdy jednotlivá data byla zachycena písemně či pomocí audiozáznamu, dle souhlasu ženy. Zachycená data byla přepsána do formy spisovné češtiny. Při tlumočení dat bylo využito přímé citace respondentek. Z výzkumného řešení vyplynulo, že ženy, které se velmi aktivně věnují sportu, nemusí kvůli tomu omezovat kojení. Všechny respondentky kojení neomezovaly a kojily dle potřeb dítěte. Některé ženy měly potíže s prsy jako mastitidu a retence, ale tyto potíže nemusely být způsobené fyzickou aktivitou, jelikož proběhly i v období, kdy žena necvičila. Některé ženy měly potíže i při cvičení, ale nepřestaly přesto kojit. Problém vyřešily pomocí různých metod, jak přírodních, tak léčivých a kojily úspěšně dál. Žádná z žen neuvedla, že by měla potíže s tím, že by mateřské mléko striktně po kojení dítě odmítalo. Výzkumná práce poukazuje na to, že lze zvládnout zvýšenou fyzickou aktivitu po porodu i kojení dohromady. Ženy by o těchto faktech měly být informované od porodní asistentky. Důležité je, aby žena neomezovala kojení na úkor fyzické aktivity, což se ve výzkumné části nepotvrdilo. Je dobře, že se ženy po porodu staví ke kojení zodpovědně a neomezují ho z důvodu svých volnočasových aktivit, protože mateřské mléko je pro novorozence ta nejlepší strava. Bakalářská práce může být využita pro zlepšení informovanosti žen po porodu, které se věnují zvýšené fyzické aktivitě (fitness).
|
|
|
Historie a současnost v kojení z pohledu porodní asistentky
KAŠPAROVÁ, Dominika
Od nepaměti je známo, že kojení je nejlepší a nevyváženější stravou, kterou může matka svému dítěti poskytnout. Mateřské mléko je nenahraditelné hlavně díky svému složení, které přesně odpovídá potřebám dítěte v různých obdobích jeho života. Díky kojení navazuje matka se svým dítětem vztah, který se buduje již od prvních minut po jeho narození. Při kojení získává dítě pocit bezpečí a lásky, protože je své matce nablízku. Tento vztah nebyl v dřívějších dobách budován, protože kojení bylo úlohou kojných a jen málo žen kojilo samo své dítě. Proto často vznikal blízký vztah mezi kojnou a dítětem, které kojila. Postupem času se kojení dostávalo do popředí a kojilo stále více žen. Kojení bylo dokonce bráno jako nejcennější dar a schopnost každé matky, někdy dokonce i jako povinnost. Dnes je kojení podporováno jak společností, tak zdravotnickými pracovníky. Díky této propagaci a podpoře kojících žen stále přibývá, ale i tak je hodně žen, které kojit nechtějí, a proto je důležité tuto propagaci šířit do povědomí společnosti, a tím i bojovat proti výrobcům umělé výživy, kteří na marketingovém trhu jsou a budou. Bakalářská práce je zpracována jako teoreticko-historická. Analýzou dokumentů jsme zjišťovali vývoj kojení od historie až po současnost. V první kapitole bakalářské práce je teoreticky popsána anatomie prsu a mléčné žlázy, fyziologie laktace a složení mateřského mléka. V další kapitole jsme přiblížili profesi porodní asistentky a její postavení v oblasti kojení. Ve třetí kapitole je popsán vývoj kojení od doby kamenné až do 20. století. V poslední čtvrté kapitole jsme se zabývali kojením v současnosti.
|
|
|
Vyrostli jsme na Sunaru-marketingová komunikace v oblasti kojenecké výživy.
Fišer, Ondřej ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce Vyrostli jsme na Sunaru - marketingová komunikace v oblasti kojenecké výživy pojednává o problematice propagace kojenecké výživy se zaměřením na komunikaci značky Sunar. K lepšímu pochopení souvislostí slouží úvod do historie kojení a vývoje umělé kojenecké výživy. Následuje případová studie kauzy společnosti Nestlé, jež znamenala významné změny ve vnímání problematiky marketingu kojenecké výživy a v právních úpravách omezujících výrazně možnosti marketingové komunikace v tomto segmentu. Stručně je uvedena i legislativa týkající se této problematiky. Po stručném představení společnosti Hero a značky Sunar pak následuje samotná analýza a popis jednotlivých prvků užitých ve vybraných vzorcích reklamního materiálu, které jsou zasazeny do širšího společenského a historického kontextu a konfrontovány na základě obecných teorií marketingové komunikace. Práce též zmiňuje nejdůležitější nevládní organizace podporující kojení a jejich aktivity. Celá práce má za cíl přiblížit způsob komunikace značky Sunar vycházející z vnímání značky spotřebiteli a shrnout poznatky z oblasti komunikačních strategií firem vyrábějících produkty kojenecké a dětské výživy.
|
host ::
RSS.