|
|
Prevence poranění v souvislosti s pády obyvatel Domova pro seniory.
SOUKUPOVÁ, Hana
Základním záměrem diplomové práce bylo zjištění, do jaké míry jsou všeobecné sestry schopny zajistit prevenci poranění v souvislosti s pády u seniorů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol. Empirická část diplomové práce je vedena kvalitativní výzkumnou metodou. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se seniory i se sestrami. Odpovědi byly shromážděny do přehledných schémat a kategorií, které jsou pak stručně popsány. Další použitou technikou bylo pozorování. Po rozhovorech probíhala podrobná analýza dokumentace, která zahrnovala rozbor chorobopisů seniorů se zaměřením na: lékařské diagnózy, na chronickou medikaci a na zpracování rizika pádu a jeho hodnocení. Pro účely diplomové práce byly vymezeny tři cíle a k nim se vztahující čtyři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit míru informovanosti o rizicích pádů u klientů. Druhým cílem bylo zjištění, jaký dyskomfort přináší používání speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu v běžných denních aktivitách života seniorů. Třetím cílem bylo zjištění, jak se zdravotnickému personálu pracuje s klienty, kteří používají speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu. V souvislosti s těmito cíli vznikly čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zněla: Jaká je kvalita poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády? Výzkumná otázka 2 zněla: Jaká je ochota klientů ke změně, směřující k prevenci pádů? Výzkumná otázka 3 zněla: Do jaké míry je ovlivněn komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu? Výzkumná otázka 4 zněla: Do jaké míry je ovlivněna práce zdravotnického personálu s klientem, který používá pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu? Z výsledků kvalitního šetření vyplynulo, že úroveň poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády, je v rámci seznámení s rizikovými místy nedostačující. Především se ukázalo, že sestry dostatečně nesledují účinky chronické medikace, které mohou mít vliv na psychomotorický útlum seniora. Kompenzační pomůcky sestry dostatečně a vhodně nabízejí respondentům. Sestry prokázaly velmi dobrou znalost veškerých kompenzačních pomůcek, které mohou usnadnit seniorům soběstačnost. Problematická je také bezpečnost pokojů, zejména co se týká nejrůznějších výstupků nerovnosti v koupelnách. Tento problém musí vyřešit vedení Domova pro seniory. Výsledky nepotvrdily, že by klienti ochotu ke změně, která má směřovat k prevenci pádů, nevítali. Nicméně i dvou respondentů se nepodařilo zapojení do aktivit a udržení si kondice v souvislosti s pravidelným cvičením v Domově pro seniory. Výsledky dále nepotvrdily, že by komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu, byl nějak omezen. Dále z výsledků vyplynulo, že zdravotnický personál nepociťoval žádné omezení v práci se seniory, využívající tuto pomůcku. Zjištěné výsledky výzkumného šetření budou použity k opakovanému sezení se seniory a zejména také se sestrami. Vedení Domova pro seniory, společně se zdravotnickým personálem, vytváří edukační materiál. V něm jsou zaznamenána riziková místa, která mohou vést k případnému pádu seniora. Tyto výsledky by mohly sloužit i pro jiná zařízení, kde se zdravotnický personál věnuje péči o seniory. A v neposlední řadě také pro zdravotní pojišťovny, které by mohly v rámci primární prevence poskytovat tuto speciální pomůcku za alespoň částečnou úhradu.
|
|
|
Prevence pádu a ovlivnění kvality chůze u seniorů zvýšením aference z chodidla
PETRŮ, Ivana
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem aferentních informací přicházejících z chodidla na kvalitu chůze. Bipedální lokomoce je pohyb, který člověka provází už od prvního roku života. V dětství je známkou našeho postupného růstu a zrání nervové soustavy a ve stáří je to obdobné. Často je to právě chůze, která určuje schopnost seniora postarat se sám o sebe. S přibývajícím věkem je fyziologické, že se chůze mění. Ať už je to v závislosti na onemocnění, která ve stáří často přecházejí do chronicity, nebo například patologickými vzorci pohybu, které už tělo nedokáže tak dobře kompenzovat. Zhoršená pohyblivost, která jde ruku v ruce s chůzí, s sebou nese riziko pádu. Pád je pro seniora jedním z nejzávažnějších úrazů a jeho následky mohou velice vážně ohrozit soběstačnost a mobilitu seniora. Riziko pádu se objevuje právě u starších lidí, kteří už nejsou schopni se rychle adaptovat na změny. Chodidlo je významná část stabilizačního systému těla. Zprostředkovává nám první kontakt s podložkou a informuje nás o jejích vlastnostech. Tato informace je pak předávána do vyšších etáží centrální nervové soustavy, která pak lépe přizpůsobí pohyb určité podložce a povrchu. Množství aferentních informací závisí na mnoha faktorech. Nejvýznamnějším je obuv, která tlumí velké množství aferentních informací z chodidla a noha tak nemůže plnohodnotně plnit svou funkci sběrače informací. V teoretické části práce jsem se zabývala změnami fyziologickými, sociálními a psychickými, kterými člověk prochází v procesu stárnutí. Dále jsem se zabývala pády, jejich příčinami, následky a především prevencí. Ve třetí kapitole jsem zpracovala téma chodidlo, jeho stavbu a nejčastější patologie. A v poslední části teorie jsem se zaměřila na chůzi, její vývoj, fáze, typy, a jak by měla ideálně vypadat. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat účinek zvýšené aference z plosky chodidla na kvalitu chůze. Stimulace plosky probíhala po dobu tří měsíců formou měkkých technik a mobilizací kloubů nohy, otužováním nohy teplou a studenou vodou, kožní stimulací (probíráním se nohou v nádobě s luštěninami), nácvikem aktivní (malé) nohy a nakonec trénováním celkové hybnosti a koordinace chodidla malováním nebo psaním nohou (tužka je mezi 1. a 2. prstem). Dalším cílem je určit preventivní opatření proti pádu u jednotlivých seniorů. U tohoto cíle je nutné zaměřit se na slabé stránky jednotlivce a vyhodnotit jeho rizika pádu. Dlouhodobá terapie by měla být navrhnuta tak, aby byla pro seniora zvládnutelná s ohledem na jeho zdravotní stav a schopnosti. V praktické části bakalářské práce byla použita kvalitativní forma výzkumu. Jako techniky získávání dat byla použita anamnéza, kineziologický rozbor, vyšetření chůze, jemné motoriky chodidla a vyšetření čití. Výzkumu se zúčastnili čtyři senioři, tři ženy a jeden muž ve věkovém rozmezí 70-80 let. Terapie probíhala každý týden po dobu tří měsíců, celkem absolvoval každý proband dvanáct terapií. Jedna terapie trvala cca 30 45 minut. Z výsledků vyplývá, že se především zlepšila rovnováha ve stoji. Pacienti získali větší stabilitu, u dvou z nich při zkoušce Romberg III vymizely titubace a jejich výdrž při sólo stoji se zvětšila. U chůze došlo ke zlepšení, především v koordinaci. Svorně se u všech pacientů zlepšila jemná motorika chodidla. Při vstupním vyšetření se pouze jedné pacientce podařilo zvednout propisku oběma nohama, při výstupním se to podařilo všem. Práce může být využita fyzioterapeuty a dalšími zdravotnickými pracovníky v domovech důchodců a podobných zařízeních. Dále může být využita ke zvýšení informovanosti o dané problematice rodinnými příslušníky seniorů jako prevence úrazů v domácím prostředí.
|
|
|
Úrazy dětí v domácím prostředí
POCHYLÁ, Petra
Teoretická část této práce je zaměřena na aktuální problematiku dětských úrazů v domácím prostředí, jejich prevenci a správné poskytnutí laické první pomoci u těchto vybraných druhů úrazů. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní formou výzkumu, metodou polořízeného rozhovoru. Daný rozhovor byl veden s vybranými pečujícími osobami, které poskytovali první pomoc u dětí s úrazem vzniklým v domácím prostředí. Celý průběh rozhovoru byl, se souhlasem respondentů, zaznamenáván na digitální záznamník a následně přepsán do textové podoby. Respondenti byli vybíráni na základě ankety. Výsledné informace z vedených rozhovorů byly dále anylyzovány a následně sumarizovány do výsledků. Do výzkumné části se přihlásilo šest respondentů. Dotazovaným bylo položeno šest základních otázek. Otázky byly voleny tak, aby zjistili informace o zraněném dítěti, charakter úrazu, postup pečující osoby při poskytování první pomoci, popřípadě další odborné ošetření a trvalé následky. Při přípravě výzkumné části jsem očekávala, že většina respondentů si dokázala s poskytnutím první pomoci poradit, nicméně z výsledků mé práce vyplývá, že polovina rodičů si s poskytnutím první pomoci neví rady. Přitom v pravý čas poskytnutá a správně provedená laická první pomoc je jedním ze základních a zásadních kroků k návratu poraněné osoby do normální kvality života. A proto by měli laickou první pomoc dokázat provést všichni občané bez speciálního vybavení a pomůcek. Cílem mé práce bylo zmapovat postup pečující osoby při poskytování první pomoci u vybraných úrazů dětí v domácím prostředí. Položila jsem si jednu hlavní výzkumnou otázku: Jaký byl postup pečující osoby při poskytování první pomoci u úrazů dětí v domácím prostředí? Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla stejných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy dětskými úrazy a poskytování první pomoci u dětských úrazů.
|
|
|
Nežádoucí události v ošetřovatelské péči
MARKOVÁ, Ladislava
Nežádoucí události v ošetřovatelské péči jsou v současné době velice často diskutovaným tématem. Při poskytování ošetřovatelské péče se setkáváme každý den s nějakým druhem nežádoucí události. Ne vždy si uvědomujeme, že se jedná o nežádoucí událost. Nežádoucích událostí postupem let stále přibývá a toto téma se stává stále aktuálnější. Cílem bakalářské práce s názvem Nežádoucí události v ošetřovatelské péči bylo získat dostatek informací o stále diskutovaném tématu nežádoucích událostech. Praktická část bakalářské práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumného šetření prováděné pomocí dotazníkové metody. Na základě získaných výsledků z dotazníkového šetření byly potvrzeny nebo nepotvrzeny stanovené hypotézy.Zjištěné výsledky byly zpracovány do grafů, jejichž analýzou byla potvrzena hypotéza č. 2 Průměrný věk klientů, u kterých dochází nejčastěji ke vzniku nežádoucí události je 65 ? 75 let. Hypotéza č. 3: Nejčastější nežádoucí události jsou pády. Hypotéza č. 4: Nejčastěji užívanými způsoby prevence jsou zábrany a signalizační zařízení. Hypotéza 5: Nežádoucí události se vyskytují ve větší míře na interních odděleních. Hypotéza č. 1 Četnost nežádoucích událostí se v roce 2011 zvýšila, ve srovnání s ostatními roky, na základě poskytnutých informacía výsledků potvrzena nebyla. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že tématu nežádoucích událostí není přikládána taková vážnost, jaká by měla a někdy jsou nežádoucí událostí zdravotnickým personálem podceňovány. Výsledky výzkumného šetření budou předloženy a prokonzultovány s hlavní sestrou nemocnice, která by s nimi mohla dále pracovat ve smyslu pořádání různých seminářů, informačních schůzek za přispění i mé účasti.
|
|
|
Rizikové faktory ohrožující člověka v období sénia
TESAŘOVÁ, Petra
Práce se zabývá rizikovými faktory člověka v období sénia a specifickým rizikem pádu.Cílem bylo zjistit, které rizikové faktory vnímají senioři jako závažné a jakým způsobem ovlivňují poruchy hybnosti život seniorů. Byly stanoveny 3 hypotézy. H1: Senioři vnímají jako závažné tělesné rizikové faktory, H 2: Poruchy hybnosti u seniorů vedou k jejich izolaci od společnosti a H 3: Senioři nejsou dostatečně informováni o prevenci pádu a následných komplikacích. Cíle práce byly splněny, první a druhá hypotéza potvrzena, třetí hypotézu se nepodařilo jednoznačně ani potvrdit, ani vyvrátit.Výsledky práce budou využity jako podklad pro vzdělávací semináře a besedy pro seniory.
|
|
|
Vliv akreditace na kvalitu poskytované péče ve vybraných zdravotnických zařízeních.
SOMROVÁ, Jana
Kvalita ošetřovatelské péče se stává stále významnějším pojmem v současném ošetřovatelství. Nejúčinnějším prostředkem k dosahování kvalitní ošetřovatelské péče a také důkazním prostředkem je akreditace zdravotnických zařízení. Je to významné ocenění profesionality, práce zdravotnických pracovníků a důležitý signál pro pacienty. Kvalita péče, bezpečnost jejího poskytování a předcházení možným rizikům jsou pro zdravotnická zařízení prioritou. Hlavním záměrem diplomové práce ?Vliv akreditace na kvalitu poskytované péče ve vybraných zdravotnických zařízeních? bylo zmapovat nastavení systému řízení kvality a vliv sledování a vyhodnocování indikátorů kvality v akreditovaných nemocnicích České republiky. Zjistit, zda se akreditace stala nástrojem k zajištění porovnatelné kvality a časem se změnila z nepopulárního nástroje v nástroj kontinuálního zvyšování kvality. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2010 do března 2011 formou kvantitativního sběru dat, pomocí anonymního dotazníkového šetření ve vybraných akreditovaných nemocnicích České republiky. Při výzkumném šetření byli osloveni manažeři ošetřovatelské péče, hlavní, vrchní a staniční sestry. V diplomové práci bylo stanoveno 6 cílů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké indikátory kvality ošetřovatelské péče se v akreditovaných nemocnicích sledují. Zajímali nás i indikátory kvality, které byly sledovány před akreditací, a které indikátory kvality si zdravotnické zařízení nastavilo během přípravy na akreditaci. Druhým cílem bylo zjistit, jaký nejčastější sledovaný indikátor kvality je sledován v nemocnicích. Třetím cílem bylo zjistit, zda došlo v akreditovaných nemocnicích ke snížení nežádoucích událostí ? pádů. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda došlo v akreditovaných nemocnicích ke snížení výskytu nozokomiálních nákaz v souvislosti s dodržováním bariérového ošetřovatelského režimu. Pátým cílem bylo zjistit, jaké největší problémy vznikly při zavádění auditů ,,Úplnost a komplexnost vedení ošetřovatelské dokumentace do praxe?. Šestým cílem bylo zjistit, zda došlo během přípravy nemocnice k navýšení ošetřovatelského personálu. V diplomové práci pak bylo ověřováno 6 hypotéz. Hypotéza 1. Akreditované nemocnice sledují kvalitu poskytované péče minimálně pomocí deseti indikátorů kvality - byla potvrzena. Hypotéza 2 Nejčastějším sledovaným indikátorem kvality ošetřovatelské péče je prevalence dekubitů - byla potvrzena. Všichni respondentiuvedli, že sledují prevalenci dekubitů, jako indikátor kvality ošetřovatelské péče. Hypotéza 3 Získáním akreditace došlo ke snížení výskytu pádů - byla potvrzena. Hypotéza 4 Získáním akreditace došlo ke snížení nozokomiálních nákaz - byla potvrzena. Hypotéza 5 Největším problémem při zavádění auditu ,,Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace do praxe?, bylo navýšení administrativy pro ošetřovatelský personál - byla potvrzena. Hypotéza 6 Během přípravy na akreditaci došlo k navýšení ošetřovatelského personálu - nebyla potvrzena. Akreditace je vnímána respondenty jako přínosná pro nemocnici. Díky akreditačním standardům a vytvořením indikátorů kvality byly identifikovány rizikové oblasti v poskytované péči a nemocnice se může detailně věnovat prevenci nežádoucích událostí, nozokomiálních nákaz a dalším rizikům. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, prezentace výzkumného šetření bude nabídnuta na konferenci ,,Jihočeské ošetřovatelské dny? a také bude poskytnuta Spojené akreditační komisi ČR jako prezentace na konferenci, která se uskuteční na počátku příštího roku (jaro) 2012. Byly vytvořeny ošetřovatelské standardy .
|
|
|
Rizika při ošetřování seniorů na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s.
FALUŠIOVÁ, Helena
Abstrakt V práci je zkoumán průběh ošetřovatelské péče u seniorů se zaměřením na malnutrici, pády, imobilizační syndrom a rozvoj dekubitů. Pro kvantitativní část výzkumu byl zvolen cíl 1: Zjistit, zda sestry znají preventivní mechanizmy k předcházení rizikům při ošetřování seniorů a cíl 2: Zjistit, zda sestry dodržují preventivní mechanizmy k předcházení rizikům při ošetřování seniorů. Byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1: Sestry znají preventivní opatření k předcházení rizikům při ošetřování seniorů a Hypotéza 2: Sestry dodržují preventivní opatření k předcházení rizikům při ošetřování seniorů. K potvrzení hypotéz byla použita metoda anonymního dotazníku pro sestry, která byla doplněna metodou zúčastněného pozorování sester při poskytování ošetřovatelské péče. Po vyhodnocení výsledků kvantitativní části výzkumného šetření jsme dospěli k závěru, že sestry sice znají preventivní opatření, ale ne vždy jsou dodržovány standardizované postupy. Domníváme se, že cíl 1 i cíl 2 byl splněn. Hypotéza 1 byla potvrzena. Hypotéza 2 nebyla potvrzena. Další částí práce bylo kvalitativní šetření, které bylo provedeno metodou rozhovorů se seniory. Pro kvalitativní část šetření byl zvolen cíl 3: Zjistit názor seniorů na možnosti, jak odvrátit některá rizika při jejich hospitalizaci. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Otázka 1: Jak se dívají senioři na práci sester na oddělení následné péče při využívání možností, jak předejít malnutrici? Otázka 2: Jaký mají senioři názor na ošetřovatelskou péči zaměřenou na prevenci pádů při jejich hospitalizaci na oddělení následné péče? Otázka 3: Jaké mají senioři názory na ošetřovatelskou péči zaměřenou na prevenci imobilizačního syndromu a rozvoje dekubitů? Otázka 4: Jak sestry zvládají dle seniorů péči o jejich psychickou pohodu důležitou pro jejich rekonvalescenci? Cíl 3 byl splněn. Výzkumné šetření ukázalo, v jakých oblastech ošetřovatelské péče by senioři uvítali změny, kde a jak by sestry měly zlepšit svůj přístup. Práce měla pomoct najít slabá místa při poskytování ošetřovatelské péče seniorům, zmapovat, zda jsou sestry při své práci aktivní, mají lidský přístup a poskytují kvalitní péči. Domníváme se, že výsledky bakalářské práce mohou sloužit jako edukační materiál pro sestry, pracující nejen na lůžkách následné péče, ale také na odděleních akutních lůžek, poněvadž senioři se vyskytují ve všech klinických oborech. Aby sestry mohly rizikům při ošetřování seniorů účelně předcházet, musí hlavně o nich vědět a věnovat jim dostatečnou pozornost.
|
|
| |
|
|
Teorie a metodika výuky základních technik v aikidó a jeho využití na základní škole.
KARPÍŠEK, Břetislav
Diplomová práce se zabývá tvorbou a ověřením výukového programu základních technik aikidó využitelných u mládeže mladšího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část a je doplněna potřebnou fotodokumentací. Teoretická část práce zahrnuje historii, metodiku a didaktiku tréninku v aikidó. Dále se soustředí na rozbor a metodiku pádové techniky, bez které nelze cvičit techniky aikidó. Výzkumná část se zabývá aplikací programu u žáků 1. stupně základní školy po dobu tří měsíců a následným ověřením pohybových schopností pomocí Eurofit testu.\\
|
|
| |
host ::
RSS.