|
|
Mladá poezie devadesátých let 20. století
PIORECKÝ, Karel
Předkládaná práce je zaměřena na básnickou tvorbu mladých debutantů, kteří vstoupili do literární komunikace v devadesátých letech 20. století, tedy autorů nezatížených zkušeností s kulturní politikou uplatňovanou před listopadem 1989. Jejich tvorba se rodila ve spletitém kontextu posttotalitní kulturní situace, v níž se setkávaly velmi rozdílné tradice, které byly v předchozích desetiletích vyloučeny z veřejné komunikace. Paralelně s tímto procesem se rodila mladá poezie devadesátých let, na jejímž charakteru se nemohl nepodepsat onen dobový zájem o vše minulé a donedávna zakázané. V první kapitole věnujeme pozornost dobové literárněkritické recepci mladé poezie v devadesátých letech. Analyzujeme jazyk, hodnotové rámce, kritéria a očekávání, které uplatňovala soudobá literární kritika na mladou poezii. Klíčovou byla otázka po tradici, na níž by měla ve změněných a demokratizovaných kulturních a společenských podmínkách nová poezie navazovat. Očekávání literární obce byla orientována spíše směrem k minulosti, tedy k navázání na některou z hodnotných a po dlouhé době opět neproskribovaných tradic, než k neoavantgardnímu hledání nových výrazových rejstříků. Následující tři kapitoly sledují trojici výrazných linií v rámci mladé poezie devadesátých let: linii poezie spirituální, věcné a imaginativní. Analytické a interpretační sondy do tří zmíněných linií propojuje společné hledisko {--} sledování lyrického subjektu a podob jeho stylizace. Toto metodologické východisko se opírá o Červenkovu teorii lyrického subjektu, jíž je věnována samostatná teoreticky zaměřená kapitola v úvodní části práce. Soustředění pozornosti k lyrickému subjektu umožnilo sestavit typologii podob lyrického subjektu a vysledovat obecnější tendence, charakteristické pro subjektivitu v mladé poezii devadesátých let. Zmiňované tři tradiční lyrické mody a výrazové rejstříky sice mladá poezie devadesátých let ochotně přijímala, ale postupně z nich odstranila jakékoli programní a ideologické akcenty. Tradiční lyrické mody v posttotalitní a postmoderní situaci přestávají být součástí velkých příběhů. Jejich původní metanarativní charakter je eliminován. Ze spirituální poezie se vytrácí explicitní konfesijnost, imaginativní lyrika se zbavuje surrealistické revolučnosti a psychologismu, poezie věcnosti postrádá patos nutné vývojové změny, s níž tento lyrický mod aplikovala Skupina 42. V poezii devadesátých let tedy tradice nejsou rozvíjeny ve své původní podobě, ale selektivně používány s ohledem na aktuální stav kultury a myšlení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Poezie Jana Rokyty
NEUBERGOVÁ, Daniela
Práce se týká osobnosti, která v dnešních dobách již zcela vymizela z učebnic české literatury, ačkoliv je význačná nejen svou tvorbou literární, nýbrž i pěstováním slovanských vztahů a zájmů o slovanskou kulturu. Onou osobností je Adolf Černý neboli Jan Rokyta. První část práce je věnována životu Jana Rokyty a s ním spojenou celoživotní prací a zájmy nejen v oblasti literární. Následuje přehled knižních vydání Rokytových děl. V následujícím oddílu je podán přehled dobové kritiky Rokytova díla. Následně navrhujeme periodizaci autorových tvůrčích období. Podstatnou částí práce jsou analytické partie, podávající interpretaci poezie Jana Rokyty; aby bylo možno pokusit se vnímat dobovou hodnotu sledovaného jevu, provádíme přitom porovnání s poezií tak velké osobnosti české literatury, jakou byl Jaroslav Vrchlický.
|
|
|
Antické motivy v epice J. Vrchlického.
AUBRECHTOVÁ, Lucie
Hlavní náplní této bakalářské práce je interpretace antických motivů ve vybraných epických sbírkách Jaroslava Vrchlického. Cílem je sledovat frekvenci těchto motivů v jednotlivých sbírkách, porovnat rozdílnosti v jejich užití a stanovit jejich místo ve struktuře celku. Největší část práce je věnována samotné analýze antických motivů po stránce obsahové i formální. Je kladen důraz na způsob zpracování jednotlivých motivů, zasazení do kontextu a volbu jazykových prostředků.
|
|
|
Biblické motivy v díle Františka Hrubína
HANDŠUHOVÁ, Lenka
Práce se snaží o rozbor děl Františka Hrubína, ve kterých lze nalézt paralely s Písmem či biblické motivy. Nalezené motivy práce třídí na motivy, které lze srovnat s Písmem a na ty, které nelze. Důležité je zjištění, zda nalezené motivy svou podstatou lze označit za biblické, či je autor užívá i jiným způsobem. Dílčím cílem je nalezení shodných motivů v dílech dalších autorů a porovnat s motivy Františka Hrubína. Práce hledá spojitosti mezi náměty, motivy a dobou či samotnou tvorbou autora a jeho současníků.
|
|
|
Problematika tvůrčí autenticity v pojetí poválečného českého surrealismu
BENEŠ, Jan
Cílem bakalářské práce je popsat smysl tvůrčí autenticity v poválečném českém surrealismu. Práce se zaměří především na teoretické pojetí Vratislava Effenbergera. Pokusí se popsat základní principy, které jsou pro surrealismus konstantní, a vývoj v jejich chápání, zejména v rámci českého surrealismu. Porovná otázky autorského záměru se surrealistickým konceptem tvůrčí interpretace. Tyto otázky budou zpracovány v kontextu s politickou situací v padesátých letech v Československu.
|
|
|
Marie Kokešová Šechtlová, ženský element ve čtyřech generacích fotografického ateliéru Šechtl a Voseček v Táboře
BOLKOVÁ, Petra
Marie Kokešová Šechtlová, ženský element ve čtyřech generacích fotografického ateliéru Šechtl a Voseček v Táboře Bakalářská práce se věnuje fotografickému dílu Marie Kokešové Šechtlové, která od 60. let 20. století patřila k významným českým umělkyním. V úvodu práce je nastíněna historie ateliéru Šechtl a Voseček v Táboře. Bylo to prostředí, do něhož se Marie Šechtlová přes svého manžela Josefa Šechtla dostala a z něhož pak také dále čerpala a vycházela. Navazující část práce se zabývá spoluprací Marie a jejího manžela Josefa Šechtla, přičemž tato etapa se stala důležitým pilířem její tvorby. V hlavní části textu se pak bakalářská práce věnuje zmapování dvou stěžejních aspektů díla Marie Šechtlové. Fotografka bude představena jednak jako vyznavačka bruselského stylu, fotografka poezie všedního dne, jako průkopnice barevné fotografie a jednak jako ilustrátorka literárních děl, především poezie. Básníka Jana Nohu inspirovaly fotografie Marie Šechtlové k pozoruhodným veršům, ona na oplátku ilustrovala jeho básnické sbírky a vznikla mezi nimi obdivuhodná tvůrčí spolupráce. Závěrečná část textu práce bude věnována komparaci její tvorby s dílem ostatních soudobých českých fotografek Dagmar Hochové, Emily Medkové, Evy Fukové či Běly Kolářové, které vyšly a tvořily především v prostředí hlavního města Prahy.
|
|
|
Uprostřed noci. Kamil Bednář a skupina kolem něho v 2. půli 30. a na začátku 40. let 20. století
BRDEK, Zdeněk
Předkládaná disertační práce se soustředí na básníka Kamila Bednáře a skupinu mladých literátů kolem něho mezi lety 1936 ? 1941. Pozornost je věnována jednak Bednářově poezii vzniklé v uvedeném období, jednak jeho aktivitám směřujícím ke konstituci nové básnické generace na přelomu 30. a 40. let 20. století. Prostřednictvím rétorické analýzy a interpretace Bednářovy básnické řeči jsou identifikovány její proměny, dominantní figury a textové strategie; zvláštní akcent je kladen na komparaci básnických diskurzů Bednáře a jeho kolegy Jiřího Ortena. Zkoumáním příspěvků v dobových periodikách a ostatních relevantních materiálech je pak rekonstruována světonázorová orientace skupiny a její vztah k soudobým diskurzivním útvarům. Kromě samotných aktivit skupiny kolem Bednáře jsou zmapovány i další faktory podílející se na vzniku nové literární generace, zejména myšlení a činnost kritika Václava Černého.
|
|
|
Lyrický modus existenciální sebereflexe v poezii 30-40. let 20. století
LENCOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním lyrického způsobu zobrazování existenciální sebereflexe v poezii 30. {--} 40. let 20. století. Pozornost je nejprve zaměřena na Václava Černého a jeho výklad existenciální filozofie. Dále se předmětem zkoumání stává skupina kolem Kamila Bednáře a její teoretické texty, které zasáhly do diskuze o této skupině, v neposlední řadě je reflektována koncepce {\clqq}nahého člověka``, která se měla stát programem mladých umělců. Pozornost je rovněž soustředěna na teoretické texty Jindřicha Chalupeckého a na poetiku Skupiny 42, která namísto meditativního přístupu přechází k předmětnému vidění světa. V díle Jiřího Ortena, Jana Hanče a Jiřího Koláře je analyzováno, jakým způsobem poezie reflektuje principy existenciální imaginace.
|
host ::
RSS.