|
|
Fenologická pozorování ve smrkovém porostu na ekosystémové stanici Rájec, Drahanská vrchovina
Mizerová, Lucie
Předmětem této diplomové práce bylo zhodnocení nástupu fenologických fází s ohledem na měnící se mikroklimatické podmínky prostředí u smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst) v dospělé a mladé smrkové monokultuře na ekosystémové stanici Rájec, Drahanská vrchovina. Společně se smrkem byla sledována také fenologie smrkového podrostu. Využita byla metoda jak pozemní fenologie, tak pozorování fenokamerami. Výsledky byly porovnávány jak mezi sebou, tak v kontextu dlouhodobých průměrů. Díky závislosti fenologických fází lesních dřevin i bylin na klimatických poměrech jsou výsledky dlouhodobých fenologických pozorování průkazným ukazatelem změn klimatu. Výsledky této diplomové práce mohou přispět k rozšíření databáze fenologických záznamů.
|
|
|
Termíny fenologických fází vybraných živočišných druhů v podmínkách změny klimatu
Valigurová, Jana
Fenologie je vědní disciplína, která společně s klimatologií dává základní informace o změně klimatu a jejich dopadech. Cílem předložené práce s názvem „Termíny fenologických fází vybraných živočišných druhů v podmínkách změny klimatu“ je vymezení pojmů obou disciplín a jejich propojení v rešerši týkající se volně žijících živočišných druhů (ptáků) a rešerši vlivu zvyšující teploty na mikroklima stájí. K naplnění cílů jsem využila dostupné literární prameny, konzultace s odborníky na MENDELU, Ústavu výzkumu globální změny a Českém hydrometeorologickém ústavu. Jedním ze závěrů práce je, že fenologie jako nauka o projevech organismů ve vztahu k prostředí je zásadním způsobem ovlivňována změnou klimatu.
|
|
|
Vliv klimatu na termíny vybraných fenologických fází rostlinných druhů jižní Moravy
Steinerová, Klára
Bakalářská práce „Vliv klimatu na termíny vybraných fenologických fází rostlinných druhů jižní Moravy“ je zaměřena a vyhodnocuje termíny fenologických fází vybraných rostlinných druhů jižní Moravy, konkrétně fenologické fáze meruňky obecné (Prunus armeniaca). Pomocí modelu FenoClim byly vypočítány teplotní ukazatele (biologická nula, suma efektivních teplot) pro vybrané fenologické. Pro zpracování byly vybrány různé lokality z České republiky, se zaměřením na oblast jižní Moravy. Výsledkem zpracování bylo určení nejmenší odchylky při výpočtu biologické nuly a sumy efektivních teplot potřebné k nástupu fenologické fáze a tím i stanovení nejpravděpodobnějšího nástupu pro zvolené fáze. Z toho plyne, že jsme schopni vypočítat nástup určité fenologické fáze s odchylkou několik dnů. Součástí práce bylo zpracování historických dat fenologických fází pro lokality jižní Moravy a zároveň samostatný monitoring fenologie na lokalitě Pálava v sezóně 2017/2018.
|
|
|
Termíny fenologických fází volně rostoucích druhů a řízených ekosystémů
Macková, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá termíny fenologických fází (tzv. fenofází) volně rostoucích druhů a řízených ekosystémů. Celá práce představuje literární rešerši čerpající z dostupné české, slovenské a zahraniční odborné literatury. První část je zaměřena na fenologické pozorování a časový posun nástupů fenologických termínů v České republice. Druhá část se zaměřuje převážně na změnu fenologie v Evropských zemích s ohledem na klimatické změny, jako je oteplování. U zemědělských (tzv. řízených) ekosystémů je práce zaměřena na nejpěstovanější plodiny v našich zemích, tedy na pšenici ozimou a ječmen jarní. Volně rostoucí druhy v této práci byly zvoleny tak, aby se jednalo o listnaté stromy nejčastěji se vyskytující v lesích mírného pásma, tedy na dub letní, buk lesní, břízu bělokorou a olši lepkavou.
|
|
|
Analýza fenologického vývoje vybraných druhů pro oblast Chráněné krajinné oblasti Pálava a lokality jižní Moravy
Dížková, Petra
Diplomová práce na téma Analýza fenologického vývoje vybraných druhů pro oblast Chráněné krajinné oblasti Pálava a lokality jižní Moravy se kromě vlastního monitoringu nástupu fenologických fází neřízeného ekosystému zabývá digitalizací unikátních historických fenologických dat, získaných pozorováním několika populací volně žijících živočichů. Záznamy pochází ze dvou lokalit jižní Moravy z období přibližně od 70. let dvacátého století do roku 2003 v závislosti na daném druhu a lokalitě. V práci jsou dále řešeny posuny nástupu fenologické fáze u třech ptačích druhů, a to sýkory koňadry (Parus major), sýkory modřinky (Parus caeruleus) a brhlíka lesního (Sitta europaea). Dále porovnání trendů nástupu fenologické fáze mezi jednotlivými druhy a lokalitami. Zásadní pro srovnání časových řad různých druhů a lokalit bylo využití programu AnClim. Výsledky značí dřívější nástup průměrného termínu prvého nakladeného vejce v celé populaci všech hnízdních párů sýkory koňadry a sýkory modřinky (o 1,1-5 dnů za dekádu v závislosti na druhu a lokalitě). U těchto dvou druhů je rovněž patrná podobnost trendu nástupu fenologické fáze při porovnání druhů mezi sebou či mezi různými lokalitami.
|
|
|
Loranthus europaeus Jacq. verzus druhy r. Quercus L. resp. Carpinus L. =: Loranthus europaeus Jacq. vs. Quercus L. resp. Carpinus L. genera. /
Kubíček, Jan
Lepší pochopení komplexu hostitel – hemiparazit může vést k prohloubení a zlepšení strategií dlouhodobého udržení jejich vzájemné rovnováhy, či prosperity lesních i městských porostů. Cílem práce je popsat a prozkoumat cykličnost a dynamiku hemiparazita (Loranthus europaeus Jacq.) na různých hostitelských dřevinách (Quercus petraea (Matt) Liebl., Carpinus betulus L., Prunus spinosa L.), možnosti podpory hostitele i způsoby šetrného odstranění hemiparazita. Nejdůležitějším cílem bylo zjistit, jak se vyvíjí průběh napadení v čase. Výzkum probíhal v Brně –Kohoutovicích a v Národním parku Podyjí. Nástupy jednotlivých fenofází hemiparazita i hostitele byly porovnány mezi sebou i v souvislosti s podmínkami pro ně kritickými. Byla porovnána proměnlivost růstových modulů ochmetu ve vztahu k druhu hostitele. Přírůst a plodnost hostitele i hemiparazita byly analyzovány na základě změn obsahu minerálních látek v listech a v půdě po aplikaci hnojiva. V letech 2011–2015 bylo na 1599 kmenech sledováno množství napadení ochmetem evropským. Výsledky naznačují, že vitalita hemiparazita závisí na druhu hostitele, aplikace hnojiva podpořila růst hostitele. Aplikace arboricidu na listy hemiparazita se ukázala jako funkční způsob jeho likvidace. Početnost hemiparazita se zvyšuje se vzrůstající výčetní tloušťkou hostitele, s časem a s jejich interakcí. Při malé výčetní tloušťce se početnost hemiparazita s časem mírně zvyšovala, naopak se zvyšující se DBH se tento jev snižoval. V případě stromů s vysokou výčetní tloušťkou docházelo také ke snižování napadení v čase. Nicméně toto snížení mělo negativní jev a to postupné snižování koruny a ztrátu větví hostitelských stromů. Hemiparazit je schopen při vysokém napadení vyhubit celý porost, proto je třeba se této problematice věnovat již od útlého věku jednotlivých stromů a chránit je před stresovými aspekty, které mohou akcelerovat negativní vliv hemiparazita na hostitele.
|
|
|
Studium vhodnosti odrůd kdouloní pro oblast úpatí Nízkého Jeseníku
Škardová, Pavlína
Práce posuzuje kolekci vybraných odrůd a fenotypů druhu Cydonia oblonga Mill. v klimatických a půdních podmínkách oblasti úpatí Nízkého Jeseníku. Kolekci tvořily: 'Asenica'; 'Bereckého'; 'Blanár'; 'BO-3'; 'Brna'; 'Buchlovice'; 'Hruškovitá'; 'Champion'; 'Ironda'; 'Izobilnaja'; 'Jurák'; 'Kocurova'; 'Leskovačka'; 'Mir'; 'Morava'; 'Muškátová'; 'Otličnica'; 'Pinter'; 'Selena'; 'Triumph'; 'Úspěch' a 'Vranja', vysazené v katastru obce Paseka. Sledovány byly růstové charakteristiky, kvalita produkce, klíčivost pylu, byly monitorovány nástupy vybraných fenologických fází a posuzovány senzorické vlastnosti syrových plodů a džemu. Zjištěnými teplotními a srážkovými hodnotami, během sledovaného období, se zvolená výsadbová lokalita blíží klimatickým údajům pro oblast Žabčic. Pro zvolenou výsadbovou oblast se za daných podmínek jako nejvhodnější z hlediska růstových charakteristik jeví fenotyp 'Brna' a odrůda 'Vranja'. Vzhledem k možnosti výskytu pozdních jarních mrazů lze doporučit odrůdy 'Champion'; 'Jurák' a 'Kocurova'. Vzhledem k dřívějšímu ukončení vegetace by mohly být vhodné i odrůdy 'Champion', 'Ironda', 'Leskovačka', 'Muškátová' a fenotyp 'BO-3'. V posuzované kolekci senzorického hodnocení dosáhla nejlepších hodnot odrůda 'Otličnica'. Ostatní sledované charakteristiky vykázaly značnou variabilitu. Za daných klimatických podmínek se úspěšné pěstování kdouloní v podhůří Nízkého Jeseníku jeví jako možné a v budoucnu by se mohly v této oblasti stát komerčně využívanou komoditou.
|
|
|
Faktory ovlivňující množství a kvalitu silice v rodu Origanum L. (dobromysl)
Gricová, Martina
Bakalářská práce, psaná na téma Faktory ovlivňující množství a kvalitu silice v rodu Origanum L. (dobromysl), je výčtem českých a zahraničních informací týkajících se dobromysli. Literární část je věnována taxonomii, botanickému popisu, rozšíření, morfologii a ekologii rodu. Součástí práce je popis taxonů kultivovaných v Experimentální zahradě ZF MENDELU v Lednici. Množství a kvalita silice je zde posuzována z hlediska vnitřních i vnějších faktorů (genotyp, ontogeneze, fenologie klimatický vliv, hnojení, kompostování) a z hlediska způsobu sklizně a posklizňových úprav.
|
|
|
Fenologie mangrovů
Hradečný, Jakub ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Mangrovy jsou globálně významným ekosystémem s velkým ekologickým významem pro mnoho živých organismů včetně člověka. Mnoho organismů je vázáno na produkci listů, kterými se živí. Tyto organismy jsou tedy přímo ovlivněny fenologií mangrovů, která však vykazuje v rámci globálního rozšíření významné rozdíly. Zdá se, že nejvýznamněji fenologii mangrovů ovlivňuje roční oscilace teploty, která svým nárůstem či poklesem určuje začátek a konec jednotlivých fenologických fází. Fenologie mangrovů však zřejmě může být ovlivněna také jinými faktory prostředí, zejména srážkami a s nimi spjatou salinitou. V oblastech nad 20ř zeměpisné šířky se zpravidla fenologické fáze vyskytují v unimodálním režimu, a často mohou přesahovat do více let. Čím blíže k rovníku se rostliny nacházejí, tím spíše se u nich objeví alespoň mírný bimodální režim, s více lokálními maximy fenologické události v průběhu roku. V oblastech rovníku se režim rostlin mění na multimodální s minimálními rozdíly v průběhu roku. Tento ideální model však může být narušen lokálními klimatickými extrémy, které mohou pozměnit fenologii mangrovu na dané lokalitě.
|
|
|
FENOLOGIE DŘEVA STROMŮ A KEŘŮ NA HORNÍ HRANICI LESA V ZÁVISLOSTI NA MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem mikroklimatických podmínek (teplota vzduchu u vzrostných vrcholů, teplota kmene a půdy) na fenologii dřeva stromů (Picea abies) a keřů (Pinus mugo), rostoucích na stejné lokalitě v ekotonu horní hranice lesa (HHL). Fenologický a mikroklimatický výzkum probíhal v Krkonoších v nadmořské výšce 1 370 m n. m. ve vegetačním období roku 2017, s cílem porovnat průběh tvorby dřeva v závislosti na mikroklimatu, zjistit teplotní prahy růstu dřeva a odlišnosti v morfologii buněk stromů a keřů. Na základě analýzy mikroklimatu stromů a keřů byly stanoveny jednotlivé proměnné (průměrná, průměrná minimální, průměrná maximální teplota, denní amplituda teplot vzduchu, kmene a půdy) charakterizující vegetační období. V rozmezí dubna až října probíhal v intervalu 6 - 11 dní odběr mikrovývrtů stromů a keřů, které byly následně laboratorně zpracovávány a zkoumány. Byly rozlišovány následující fenofáze vývoje dřeva: kambiální, zvětšující se, lignifikující, dospělé buňky a buňky předchozího letokruhu. Mezi stromy a keři byly následně identifikovány rozdíly v počtu buněk jednotlivých fenofází. Dále byly vypočteny teplotní prahové hodnoty pro jednotlivé fenologické fáze, které byly následně porovnány s prahovými teplotami uváděnými v literatuře. Výsledky ukazují, že průměrná teplota vzduchu u...
|
host ::
RSS.