|
| |
|
| |
|
|
Poezie Jana Rokyty
NEUBERGOVÁ, Daniela
Práce se týká osobnosti, která v dnešních dobách již zcela vymizela z učebnic české literatury, ačkoliv je význačná nejen svou tvorbou literární, nýbrž i pěstováním slovanských vztahů a zájmů o slovanskou kulturu. Onou osobností je Adolf Černý neboli Jan Rokyta. První část práce je věnována životu Jana Rokyty a s ním spojenou celoživotní prací a zájmy nejen v oblasti literární. Následuje přehled knižních vydání Rokytových děl. V následujícím oddílu je podán přehled dobové kritiky Rokytova díla. Následně navrhujeme periodizaci autorových tvůrčích období. Podstatnou částí práce jsou analytické partie, podávající interpretaci poezie Jana Rokyty; aby bylo možno pokusit se vnímat dobovou hodnotu sledovaného jevu, provádíme přitom porovnání s poezií tak velké osobnosti české literatury, jakou byl Jaroslav Vrchlický.
|
|
|
Antické motivy v epice J. Vrchlického.
AUBRECHTOVÁ, Lucie
Hlavní náplní této bakalářské práce je interpretace antických motivů ve vybraných epických sbírkách Jaroslava Vrchlického. Cílem je sledovat frekvenci těchto motivů v jednotlivých sbírkách, porovnat rozdílnosti v jejich užití a stanovit jejich místo ve struktuře celku. Největší část práce je věnována samotné analýze antických motivů po stránce obsahové i formální. Je kladen důraz na způsob zpracování jednotlivých motivů, zasazení do kontextu a volbu jazykových prostředků.
|
|
|
Poezie v pedagogice
Tesařová, Iva ; ČUNDERLE, Michal (vedoucí práce) ; POTUŽÁKOVÁ, Markéta (oponent)
Předkládaná magisterská práce je osobní reflexí pedagogického hledání na téma: Poezie v pedagogice. Vychází z osobní zkušenosti autorky s pedagogikou, v němž se snaží o propojení pedagogiky s poezií. Autorka předkládá názor, že poezie je důležitou součástí rozvoje předškolních dětí, kterým je přesný rytmus říkaček, básní i písní velmi blízký. Autorka hovoří i o rytmu v pedagogice jako o záchytném bodu pro další tvořivé činnosti dětí. Pochopení dětského světa, vyhýbání se drilu a přikazování, vzájemná důvěra, partnerství s dětmi, navozování pocitu jistoty u dětí, to vše provází autorčino hledání poezie v pedagogice ve smyslu nepostradatelné součásti ve výchově dětí.
|
|
|
Psáno ústy, čteno ušima pokus o využití francouzské zkušenosti p ro český přednes a jeho pedagogiku
Potužáková, Markéta ; ČUNDERLE, Michal (vedoucí práce) ; JOSEK, Jiří (oponent)
Práce je uvedena mottem Paula Valéryho: ?Mluvit, to znamená slyšet.?Hlavním tématem je tedy mluvené slovo, ne však vyprávěné, alepřednášené: interpretace literárního, zejména básnického textu, chápanájako sestup k jeho ?předliterárním? zdrojům. Markéta Potužáková vycházíz pojetí francouzského pedagoga přednesu prof. Michela Bernardyho,podle něhož je literární text ?mostem?, tedy doslova ?přechodným?tadiem mezi prvotní řečí díla (jak se ?ozvala? v autorovi, jak si ji?předříkával? či ?diktoval do pera?) a gestickou řečí, jakou slyšíme z ústinterpreta. Při studiu textu a v pedagogice přednesu jde tedy o návratk původnímu autorskému gestu, jak je uchováno ve struktuře básně.Toto pojetí doktorandku zaujalo, když jako absolventka divadelní fakultyAMU v Praze pokračovala ve studiu v Paříži. Disertace konfrontujezmíněný ?francouzský způsob? se ?způsobem českým?, který se snažíinterpretovat především ?myšlenku? díla a mnohem menší pozornostvěnuje jeho struktuře. Nejen dvojí studia, ale i praktická divadelnízkušenost z Čech i z Francie, tedy mj. zážitek rozdílu mezi orálním gestemčeštiny a francouzštiny, vedly k pokusu o srovnání obou tradičních přístupů.
|
|
|
Biblické motivy v díle Františka Hrubína
HANDŠUHOVÁ, Lenka
Práce se snaží o rozbor děl Františka Hrubína, ve kterých lze nalézt paralely s Písmem či biblické motivy. Nalezené motivy práce třídí na motivy, které lze srovnat s Písmem a na ty, které nelze. Důležité je zjištění, zda nalezené motivy svou podstatou lze označit za biblické, či je autor užívá i jiným způsobem. Dílčím cílem je nalezení shodných motivů v dílech dalších autorů a porovnat s motivy Františka Hrubína. Práce hledá spojitosti mezi náměty, motivy a dobou či samotnou tvorbou autora a jeho současníků.
|
|
|
Problematika tvůrčí autenticity v pojetí poválečného českého surrealismu
BENEŠ, Jan
Cílem bakalářské práce je popsat smysl tvůrčí autenticity v poválečném českém surrealismu. Práce se zaměří především na teoretické pojetí Vratislava Effenbergera. Pokusí se popsat základní principy, které jsou pro surrealismus konstantní, a vývoj v jejich chápání, zejména v rámci českého surrealismu. Porovná otázky autorského záměru se surrealistickým konceptem tvůrčí interpretace. Tyto otázky budou zpracovány v kontextu s politickou situací v padesátých letech v Československu.
|
|
|
Marie Kokešová Šechtlová, ženský element ve čtyřech generacích fotografického ateliéru Šechtl a Voseček v Táboře
BOLKOVÁ, Petra
Marie Kokešová Šechtlová, ženský element ve čtyřech generacích fotografického ateliéru Šechtl a Voseček v Táboře Bakalářská práce se věnuje fotografickému dílu Marie Kokešové Šechtlové, která od 60. let 20. století patřila k významným českým umělkyním. V úvodu práce je nastíněna historie ateliéru Šechtl a Voseček v Táboře. Bylo to prostředí, do něhož se Marie Šechtlová přes svého manžela Josefa Šechtla dostala a z něhož pak také dále čerpala a vycházela. Navazující část práce se zabývá spoluprací Marie a jejího manžela Josefa Šechtla, přičemž tato etapa se stala důležitým pilířem její tvorby. V hlavní části textu se pak bakalářská práce věnuje zmapování dvou stěžejních aspektů díla Marie Šechtlové. Fotografka bude představena jednak jako vyznavačka bruselského stylu, fotografka poezie všedního dne, jako průkopnice barevné fotografie a jednak jako ilustrátorka literárních děl, především poezie. Básníka Jana Nohu inspirovaly fotografie Marie Šechtlové k pozoruhodným veršům, ona na oplátku ilustrovala jeho básnické sbírky a vznikla mezi nimi obdivuhodná tvůrčí spolupráce. Závěrečná část textu práce bude věnována komparaci její tvorby s dílem ostatních soudobých českých fotografek Dagmar Hochové, Emily Medkové, Evy Fukové či Běly Kolářové, které vyšly a tvořily především v prostředí hlavního města Prahy.
|
|
|
Uprostřed noci. Kamil Bednář a skupina kolem něho v 2. půli 30. a na začátku 40. let 20. století
BRDEK, Zdeněk
Předkládaná disertační práce se soustředí na básníka Kamila Bednáře a skupinu mladých literátů kolem něho mezi lety 1936 ? 1941. Pozornost je věnována jednak Bednářově poezii vzniklé v uvedeném období, jednak jeho aktivitám směřujícím ke konstituci nové básnické generace na přelomu 30. a 40. let 20. století. Prostřednictvím rétorické analýzy a interpretace Bednářovy básnické řeči jsou identifikovány její proměny, dominantní figury a textové strategie; zvláštní akcent je kladen na komparaci básnických diskurzů Bednáře a jeho kolegy Jiřího Ortena. Zkoumáním příspěvků v dobových periodikách a ostatních relevantních materiálech je pak rekonstruována světonázorová orientace skupiny a její vztah k soudobým diskurzivním útvarům. Kromě samotných aktivit skupiny kolem Bednáře jsou zmapovány i další faktory podílející se na vzniku nové literární generace, zejména myšlení a činnost kritika Václava Černého.
|
host ::
RSS.