Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  začátekpředchozí16 - 23  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stavba hnízda a bioturbace u druhu mravence \kur{ Lasius niger} (L.).
TŮMA, Jiří
Stavba mravenčích hnízd je významným jevem ovlivňujícím okolní prostředí. Pokud chceme vědět, jaké faktory na tento proces působí, musíme se zabývat jeho detaily. Tato práce si klade za cíl popsat vlivy, které na stavbu hnízda působí, pomocí experimentu s mravencem Lasius niger (L.) v umělých formikáriích.
Výukový program o mravencích zaměřený na žáky ZŠ
PAPEŽOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem Výukový program o mravencích zaměřený na žáky ZŠ je návrh přírodovědná výukové trasy. Ta by měla sloužit nejen pro širokou veřejnost, ale i jako doplněk k výukovým metodám přírodopisu pro 2. stupeň základních škol a tomu odpovídající ročníky víceletých gymnázií. V první části popisuji vyučovací metody a formy při využívání naučných stezek, dále se zaměřuji na typy, členění a historii naučných stezek v České republice a zároveň i na využití naučných stezek pro děti. Jedna z částí se zabývá charakteristikou mravenců. Obsahem druhé části bakalářské práce je návrh deseti textů jednotlivých zastavení a pracovních listů. Panely navíc poskytují řadu informací o životě mravenců. Naučná stezka je pak pojmenovaná "Po stopách mravenců". Cílem práce je přiblížit svět mravenců a tím i u lidí probudit větší zájem o přírodu.
Návrh výzkumného projektu "Stavba hnízd mravenci \kur{Lasius niger} a její vliv na bioturbaci."
TŮMA, Jiří
Ant bioturbation and nest building process cause many changes in soil properties and environment development. This project is trying to clarify which factors are important in choosing different materials by ants for nest construction and which properties influence this process.
Mravenci jako roznašeči semen v luční vegetaci
KONEČNÁ, Marie
Byl pozorován roznos semen pomocí mravenců. Byla porovnávána vegetace a životaschopná semenná banka semenná banka plošek s mraveništi a plošek kontrolních. Byla pozorována reakce mravenců na přítomnost elaiosomu myrmekochorní rostliny Pedicularis sylvatica.
Diversity and ecology of arboreal ant communities in a tropical lowland forest
KLIMEŠ, Petr
Práce se zaměřuje na studium stromových společenstev mravenců v nížinném deštném lese Papui Nové Guineje. Vůbec poprvé byly podrobně zkoumány celé úseky tropického lesa a studováni mravenci jak v hnízdech tak pobíhající na vegetaci. Unikátní materiál byl sebrán celkem ze 684 stromů a 260 pastí v plochách primárního a sekundárního pralesa a využit pro výzkum diversity a koexistence druhů mravenců na lokální škále. Práce se sestává ze tří kapitol. První dvě objasňují otázky kolem diversity mravenců ve zkoumaných typech lesa, koexistenci druhů a jejich hnízdní preference. Třetí kapitola demonstruje novou metodu manipulace celých mravenčích společenstev aktivních na vegetaci. Výsledky práce ukazují poměrně malý vliv druhové diversity stromů na strukturu mravenčích společenstev a zdůrazňují spíše důležitost hnízdních mikrohabitatů a jejich obměnu mezi jednotlivými stromy. Primární lesy jsou nezbytné pro uchování původních mravenčích druhů.
Vliv mravenců druhu \kur{Lasius niger} (Hymenoptera, Formicidae) na pH a další vlastnosti půdy.
VACH, Petr
Předchozí práce ukázaly rozdíly v chemismu mravenčích hnízd oproti okolní půdě. Nebylo ale jasné, zda si mravenci vybírají místa s odlišným chemismem, nebo tento aktivně mění. Cílem této práce bylo laboratorně ověřit a potvrdit hypotézu, že mravenci druhu Lasius niger ovlivňují svojí činností chemické parametry půdy. Pro analýzu byly použity vzorky tří typů půd (písek, jíl, rašelina) z laboratorně připravených mravenišť. Sledovány byly změny pH a obsahu výměnných kationtů (K+, Na+, Ca2+, Mg2+).
Vliv predace mravenců na herbivorní hmyz
DRAG, Lukáš
Tato práce je prvním krokem ke zhodnocení vztahu mezi mravenčí aktivitou (predační zátěží) a mírou poškození listů způsobené herbivorním hmyzem. K nalákání různých druhů bezobratlých živočichů byly použity návnady v podobě masa z tuňáka, které byly kontrolovány v intervalu 1, 2 a 3 hodin od předložení návnady. Stupeň herbivorního poškození byl měřen jako poměr sežrané či naminované listové plochy k celkové listové ploše. Mravenci byli hodnoceni jako nejfrekventovanější a současně i nejpočetnější potenciální predátoři, kteří se na pastech vyskytovali. Všichni zachycení mravenci byli určeni do druhů a byl vyhodnocen pattern jejich aktivity.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   začátekpředchozí16 - 23  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.