Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 163 záznamů.  začátekpředchozí158 - 163  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Effect of available P and phenolics on mineral N release in acidified spruce forest: connection with lignin-degrading enzymes and bacterial and fungal communities
VANĚK, Daniel
Byl založen čtyř měsíční laboratorní experiment, probíhající za předem určených inkubačních teplot. Během tohoto experimentu jsme se pokusili nalézt nejvhodnější určující parametry (pomocí chemických charakteristik) pro objasnění rozdílů v mikrobiálních rychlostech respirace a množství vyplavujícího se dusíku (DIN) mezi rozdílnými rostlinnými opady z acidifikovaného jehličnatého lesa.
Je aktivita ligninolytických enzymů při rozkladu opadu závislá na obsahu fenolických látek?
APPLOVÁ, Markéta
Cílem této studie bylo určit vliv obsahu fenolických látek a inokulace půdním extraktem na mikrobiální respiraci, aktivitu fenoloxidáz (PhOx), peroxidáz (PerOx) a nově Mn-peroxidáz (MnP) ve dvou dominantních rostlinných opadech (Calamagrostis villosa a Picea abies), které se liší v obsahu fenolických látek, z povodí Plešného a Čertova jezera. U PhOx a PerOx aktivit byla určena závislost na inkubační teplotě s L-DOPA. Aktivita PhOx a MnP se signifikantně zvyšovala s obsahem obtížně rozložitelných fenolických látek, ale snižovala se s obsahem fenolických látek rozpustných ve vodě. Inokulace půdním extraktem neměla vliv na mikrobiální respiraci, aktivitu enzymů ani na rozklad fenolických látek. Mikrobiální respirace byla signifikantně vyšší v 10°C, ale průměrná enzymatická aktivita byla srovnatelná v 0°C a v 10°C. Aktivity PhOx měly teplotní optimum vyšší než 22°C, zatímco aktivity PerOx měly teplotní optimum v rozmezí 0 - 15°C.
Obsah vybraných fenolických látek v některých zástupcích rodů Chenopodium L. a Atriplex L.
DĚKANOVÁ, Zdeňka
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích rodů Chenopodium L. a Atriplex L.Pro stanovení obsahu fenolických látek byly použity dvě nezávislé analytické metody a to metoda micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC) a metoda vysoceúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzovány byly dva kulturní druhy rodu Spinacia a Atriplex, tři volně rostoucí druhy zástupců rodu Chenopodium a tři volně rostoucí druhy zástupců rodu Atriplex. Analyzovány byly listy a květenství jednotlivých druhů rostlin.Metodou MECC byl stanoven obsah celkového kvercetinu a rutinu. Nejvyšší obsah celkového kvercetinu byl stanoven v listech lebedy zahradní (4240 mg/kg sušiny), nejnižší obsah celkového kvercetinu byl stanoven v květenství lebedy hrálovité (19,6 mg/kg sušiny). Rutin byl stanoven pouze ve čtyřech vzorcích, ostatní vzorky obsahovaly rutin pod mezí stanovitelnosti. Nejvyšší obsah rutinu byl nalezen v listech merlíku bílého (868 mg/kg sušiny).
Obsah vybraných fenolických látek v léčivých rostlinách
KREJČÍ, Zuzana
Práce se zabývá problematikou stanovení obsahu fenolických látek v léčivých rostlinách tradičně využívaných v České republice. Fenolické látky jsou skupinou přírodních sloučenin výhradně rostlinného charakteru. Malou část této rozsáhlé skupiny sloučenin tvoří flavonoidy. Z flavonoidů je nejvíce pozornosti věnováno především kvercetinu a rutinu. Je to dáno jejich snadnou dostupností a velmi významnou biologickou aktivitou. Tyto látky vykazují mnohé příznivé biologické účinky. Mají výrazné antioxidační vlastnosti, zabraňují peroxidaci lipidů, likvidují volné kyslíkové radikály a vazbou do chelátů inaktivují některé prooxidační kovové ionty. Poslední výzkumy ukazují, že přírodní flavonidy mohou díky těmto vlastnostem předcházet vzniku chronických onemocnění, jako jsou ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Flavonoidy jsou využívány v tradičním i moderním lékařství. Studie dokazují, že cenným zdrojem takto biologicky účinných látek jsou tradičně používané léčivé rostliny. Obsah fenolických látek byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatogafie (MECC) a metodou kapalinové chromatografie (HPLC) v souboru 8 léčivek běžně používaných v České republice. Pro analýzu byl použit lyofilizovaný a volně sušený materiál. V lyofilizovaném materiálu byl nalezen nejvyšší obsah celkového kvercetinu v tužebníku jilmovém (14200 mg/kg sušiny) a v bříze bělokoré (11800 mg/kg sušiny) Nejvyšší obsah rutinu obsahoval bez černý (17700 mg/kg sušiny). Podobné hodnoty byly naměřeny ve volně sušeném materiálu. Obsah celkového kvercetinu a rutinu se během sušení nezměnil.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 163 záznamů.   začátekpředchozí158 - 163  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.