Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 163 záznamů.  začátekpředchozí157 - 163  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv sociální skupiny vrstevníků a rodiny na vznik a rozvoj mentální anorexie u dívek ve věku 15-18 let
NOVOTNÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit, zda a do jake míry se sociální skupina vrstevníku a rodiny (vím, jak se to řekne v anj) na vznik a rozvoji mentální anorexie u dívek ve věku 15 až 18 let (také vím). Výzkum šetřené problematiky se opíral o dotazníkové šetření (celkem 270 dotazníků, 30 3e na každém typu školy), které bylo prováděno na SOU, Střední zdravotnické škole a gymnáziu u studentek 1.,2.,3. ročníku v Českých Budějovicích. Hypotézy předpokládaly zvýšené riziko vzniku poruchy příjmu potravy, větší zaujatost vlastním tělem a zaroven zvysenou uzkostnost u studentek gymnázia což výzkum také potvrdil. Závěr práce obsahuje doporučení preventivního opatření pro rodiče, pedagogy i vychovatele, které by jim poskytlo dostatečné množství informací o možných rizicích a léčebných postupech díky kterému by bylo možno vzniku poruch příjmu potravy zamezit vůbec.
Možnosti primární prevence u dětí mladšího školního věku ve vztahu k problematice poruch příjmu potravy
FITTLOVÁ, Michala
Poruchy příjmu potravy patří k závažným zdravotním problémům a jejich prevalence neustále narůstá, u dětí představují závažný problém a to z důvodu, že by je u nich málokdo očekával. Boj s touto nemocí je složitý. Nejsnadnější je těmto poruchám příjmu potravy (mentální anorexii a mentální bulimii) předcházet cílenou primární prevencí a to na základních školách a v rodině. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na definování mladšího školního věku. Další část práce je věnována charakteristice poruch příjmu potravy a prevenci u dětí a mládeže. Poslední část teorie se zabývá správnou výživou dětí. Výzkum je rozdělen na dvě části. Ke kvantitativnímu výzkumu byla použita technika e-mailového dotazování. Otázky byly určeny pro základní školy v Jihočeském kraji. V kvalitativním výzkumu byl použit polořízený rozhovor s rodiči dětí mladšího školního věku. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti primární prevence v rámci poruch příjmu potravy v Jihočeském kraji na vybraných základních školách. Druhým cílem bylo zjistit názory rodičů na problematiku poruch příjmu potravy. Oba cíle byly splněny. Hypotéza I měla doložit, že v rámci základních škol není cílená primární prevence u dětí mladšího školního věku v problematice poruch příjmu potravy zajišťována. Hypotéza II měla potvrdit, že chybí nabídka uceleného vzdělávání pro pedagogy v problematice poruch příjmu potravy. Obě tyto hypotézy se rovněž potvrdily. Z kvalitativního výzkumu {--} polostandardizovaného rozhovoru vyplynuly dvě hypotézy. Hypotéza III: Je potřeba zvýšit informovanost v oblasti výskytu Poruch příjmu potravy. Hypotéza IV: Zdravá výživa je pouze jedním z důležitých aspektů prevence. Bakalářskou práci na téma {\clqq}Možnosti primární prevence u dětí mladšího školního věku ve vztahu k problematice poruch příjmu potravy`` jsem si vybrala proto, že v poslední době je toto téma velmi aktuální a konečně se o něm začalo veřejně mluvit a zajímá mě, jaké možnosti primární prevence existují a zda jsou využívány.
Spokojenost s vlasním tělem u žen v současné společnosti
ČERNÝ, Petr
Práce se zabývá ženou a spokojeností s jejím tělem nyní i v historii. Teoretická část ukazuje ženu, která je tlakem společnosti nucena k dosažení ideálního těla. Další významnou částí je problematika poruch příjmu potravy, zvláště mentální anorexie a mentální bulimie. Praktická část obsahuje analýzu dotazníku, který zjišťoval spokojenost u dvou generací žen. Tímto výzkumem bylo zjištěno, že mladé ženy jsou se sebou sice více spokojené, ale více také dělají pro svou krásu, než jejich matky.
PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY - MONITORING INFORMOVANOSTI DOSPÍVAJÍCÍCH DÍVEK V DANÉ PROBLEMATICE
TICHÁ, Jana
V této bakalářské práci se věnuji tématu poruch příjmu potravy. Toto téma jsem si vybrala pro jeho naléhavost a pro stále vzrůstající popularitu štíhlosti a neustálému hubnutí mezi mladými lidmi. Podle MKN-10 shodně s DSM-IV Americké psychiatrické asociace zahrnují poruchy příjmu dvě jasně definovaná onemocnění: mentální anorexii a mentální bulimii. Obě tyto poruchy jsou si velice podobné, jsou pro charakteristické následující znaky: intenzivní snaha o dosažení štíhlosti spojená se snižováním přijímané energie a se zvyšováním vydávané energie, strach z tloušťky, nadměrná pozornost věnovaná jídlu, vlastnímu tělu a hmotnosti. Poruchy příjmu potravy nejčastěji postihují dospívající dívky a mladé ženy. Ženy trpí těmito poruchami přibližně desetkrát častěji než muži. Obvykle mívají chronický průběh, závažné duševní, tělesné a sociální následky. Neexistuje jediný klíčový rizikový faktor, vždy se jedná o soubor sociálních, kulturních a rodinných vlivů, životní styl a osobní předpoklady s dospíváním a biologickými faktory. Prevence poruch příjmu potravy je u nás stále na velmi nízké úrovni. Oproti tomu velká pozornost je stále věnována prevenci nadváhy.
VLIV SPOLEČNOSTI NA VZNIK MENTÁLNÍ ANOREXIE
BÜRGEROVÁ, Michaela
Poruchy příjmu potravy představují závažný celospolečenský problém. Frekvence jejich výskytu v populaci zaznamenává stále větší nárůst. Každý rok je v České republice hospitalizováno v průměru 500 pacientek s mentální anorexií. Anorexie je intenzivní strach z přibývání na váze, dochází ke zkreslenému vnímání vlastního těla. Veřejnost je ovlivněna moderními dietami, které ať už využívané z redukčních důvodů či z důvodů jiných zažívají na české půdě boom srovnatelný s ostatními evropskými zeměmi. V současnosti jedním z mnoha důvodů strachu z tloušťky je skandalizace obezity. Svět showbyznysu nám jako ideál krásy vnucuje vychrtlé dívky. Vyhublé slečny útočí na dívky v pubertě z plakátů, obálek časopisů i televizních reklam. Není divu, že děvčata procházející citlivým obdobím vidí samy sebe jako ošklivé, tlusté a tudíž neúspěšné. Z provedeného výzkumu je patrné, že média, potažmo i společnost, ovlivňují život především mladých dívek, ale na vzniku anorexie se vždy podílí několik faktorů, tudíž nestačí pouze tlak veřejnosti.
NESPOKOJENOST S VLASTNÍM TĚLEM A DRŽENÍ DIET JAKO RIZIKOVÉ FAKTORY PRO ROZVOJ PORUCH PŘÍJMU POTRAVY A SLEDOVÁNÍ METOD KONTROLY TĚLESNÉ HMOTNOSTI U STUDENTEK STŘEDNÍCH ŠKOL
KOUBKOVÁ, Magda
Poruchy příjmu potravy patří mezi závažná onemocnění, kterými trpí především dospívající dívky a mladé ženy. Mezinárodní klasifikace nemocí rozlišuje řadu poruch příjmu potravy, z nichž nejčastější a zároveň nejnebezpečnější jsou mentální anorexie a mentální bulimie. Cílem této práce bylo zjištění přítomnosti některých rizikových postojů, s kterými se setkáváme u poruch příjmu potravy, a sledování metod kontroly tělesné hmotnosti v populaci středoškolských studentek. Práce ověřila hypotézy, týkající se rozdílu mezi studentkami gymnázia a studentkami ostatních středních škol. Studentky gymnázia byly štíhlejší než studentky středních a učňovských škol. Studentky středních a učňovských škol si častěji než studentky gymnázia přály zhubnout a také častěji držely dietu. A dále práce ověřila hypotézu týkající se nespokojenosti s vlastním tělem, která vzrůstala spolu s tělesnou hmotností. K ověření hypotéz bylo použito šetření pomocí dotazníků.
Problémy s navazováním sociálních vztahů u pacientek/pacientů s mentální anorexií
POSPÍCHALOVÁ, Štěpánka
Cílem práce bylo zmapování situace v sociálních interakcích nemocných s mentální anorexií. Zabývala jsem se osobními dokumenty - deníky jedné pacientky s mentální anorexií. Jeden z deníků jsem podrobila obsahové analýze. Na jejím základě jsem si udělala obraz o sociálních interakcích pacientky. Pro doplnění výpovědí dívky jsem vedla polostrukturované rozhovory s jejím otcem a matkou. Rodiče retrospektivně vypovídali o kamarádech pacientky a o vztazích mezi členy rodiny. Tyto tři zdroje jsem vzájemně porovnala a dopracovala jsem se k výsledkům, které odpovídají na základní výzkumnou otázku: {\clqq}Jak navazují sociální vazby pacientky/pacienti s mentální anorexií?`` Cíl práce byl splněn. Výsledky jsem shrnula do 8 bodů. Každý bod jasně vymezuje vztahový problém u dívky s mentální anorexií. Výsledky dosažené v mém výzkumu jsem porovnala s literaturou. V závěru práce se věnuji komplexnosti problému poruch příjmu potravy. Pacientka je učebnicovým příkladem mentální anorexie. Její sociální interakce jsou komplikované, případně vůbec nejsou. Vztahy v rodině jsou narušené, dívka vyhledává kontakty mimo rodinu, tyto kontakty jsou však nestálé a trvají pouze krátkou dobu. Při aplikaci výzkumu na větší vzorek nemocných by bylo dosaženo kvalitnějších výsledků, které by potvrdily problém v sociálních interakcích. Po kvalitativním výzkumu by mohl následovat výzkum kvantitativní, který by ukázal do jaké míry jsou vztahy pro pacientky s mentální anorexií problematické. Na základě těchto výsledků by měla být věnována při léčení pacientek větší pozornost vazbám k ostatní populaci.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 163 záznamů.   začátekpředchozí157 - 163  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.