|
| |
|
| |
|
|
Produkční a ekonomické hodnocení pěstování cukrovky při různých způsobech zpracování půdy
Jašková, Sabina
Cukrová řepa patří mezi velmi významné plodiny, jak z pohledu agrotechnického, tak i ekonomického. Diplomová práce se zabývá hodnocením různých variant zpracování půdy a jejich vlivem na výši výnosu, cukernatost a ekonomiku pěstování cukrové řepy. Vlastní pokus byl veden na polní pokusné stanici v Žabčicích. Pro hodnocení byl vybrán polní pokus AGRO 2. V rámci osevního postupu byla cukrovka pěstována po pšenici ozimé. Byly hodnoceny tři varianty zpracování půdy I. -- klasické s orbou, II. -- minimalizační technologie (kypření), III. -- minimalizační technologie (přímé setí). Byly srovnávány tři různé způsoby zpracování půdy. Byly hodnoceny výsledky dosažené v letech 2012 - 2014. Vyhodnocené výsledky ukázaly, že vliv zpracování půdy na výnos bulev nebyl statisticky průkazný. Nejvyšší průměrný výnos byl zjištěn u tradičního zpracování s orbou. Vliv zpracování půdy nebyl statisticky průkazný ani u výnosu chrástu, ale u cukernatosti ano. Projevila se určitá tendence zvyšování obsahu cukru při nižší intenzitě zpracování. Statisticky průkazný byl vliv ročníku. Výnosově nadprůměrný byl rok 2014. Po vyhodnocení ekonomických ukazatelů pěstování cukrovky, lze konstatovat, že díky vyšším výnosům byly nejvyšší tržby na 1 ha dosaženy u tradičního zpracování půdy. Výsledky sledování ukazují na to, že je jistá možnost redukce hloubky a intenzity zpracování půdy k cukrové řepě. Prioritou je samozřejmě dosahovat dobrých výnosů při nižších nákladech. Minimalizační zpracování půdy se poměrně hodně rozšiřuje a s ní jsou spojeny jak ekologické, tak ekonomické výhody.
|
|
| |
|
|
Vliv různého zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování cukrovky
Dehner, David
Vliv různého zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování cukrové řepy pěstované po třech předplodinách (jarním ječmeni, ozimé pšenici a kukuřici na siláž) byl sledován v dlouhodobém stacionárním polním pokusu vedeném v letech 1993-2014 na hlinité černozemní půdě v řepařské výrobní oblasti. Hodnoceny byly vždy čtyři varianty zpracování půdy (1. var. -- orba na 0,28 m, 2. var. -- orba na 0,22 m + kypření na 0,40 -- 0,45 m, 3. var. -- orba na 0,28 m + setí do vymrzající meziplodiny a 4. var. -- orba na 0,22 m + setí do vymrzající meziplodiny). Výsledky sledování vlivu variantních způsobů zpracování půdy k cukrovce pěstované po třech předplodinách na výnosy, cukernatost a ekonomiku pěstování celkově ukazují na vhodnost (z hlediska produkce i ekonomiky) použití technologie zpracování půdy s výsevy cukrovky do vymrzající meziplodiny. Jako nejméně vhodné se v daných sušších a teplejších stanovištních podmínkách projevuje hlubší zpracování půdy kypřením na 0,40 - 0,45 m, Nejlepší předplodinou pro cukrovku zde byla ozimá pšenice, nejméně vhodnou předplodinou byla kukuřice na siláž.
|
|
|
Vliv pěstované plodiny na vybrané půdní vlastnosti
Zifčák, Petr
Práce se zabývá posouzením vlivů pěstovaných plodin na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Literární přehled je zaměřen na charakteristiku jednotlivých půdních vlastností sledovaných v této bakalářské práci. V praktické části jsou popsány analýzy půdy provedené na vzorcích odebraných ve čtyřech termínech v průběhu jednoho vegetačního období. Na sledovaných pozemcích byly pěstovány tyto plodiny: ozimá pšenice, jarní ječmen a cukrovka. Z neporušených půdních vzorků odebraných ze dvou hloubek (0–15 a 15–30 cm) byla stanovená objemová hmotnost, celková pórovitost, maximální kapilární vodní kapacita, vlhkost a minimální vzdušná kapacita. Z porušených vzorků se laboratorně analyzoval obsah organického uhlíku, aktivní a výměnná půdní reakce, sorpční schopnost půd a struktura půdy. Z předkládaných výsledků nelze jednoznačně říct, která plodina půdu zlepšovala nebo zhoršovala. V rámci výsledků byly zaznamenány pouze nepatrné rozdíly mezi obilninami a cukrovkou.
|
|
|
Samojízdné sklízeče cukrovky
Vlach, Pavel
Bakalářská práce na téma Samojízdné sklízeče cukrovky je zaměřena na moderní samojízdné sklízeče cukrové řepy. V úvodní části je popsáno české a evropské zemědělství ve spojitosti s cukrovkou a významem cukrové řepy v potravinářském a průmyslovém využití. Dále je vymezeno pěstování, sklizeň a pracovní postupy při sklizni cukrové řepy. V neposlední řadě se práce zabývá zejména samojízdnými sklízeči, jejich aktuálním konstrukčním řešením, zajímavostmi a technicko-ekonomickým zhodnocením.
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti regulace plevelů v cukrové řepě s ohledem na omezování vybraných účinných látek
Hladíková, Pavlína
V letech 2020 a 2021 byly na pozemcích Zemědělské zkušební stanice Kujavy založeny dvouleté maloparcelní pokusy s cukrovou řepou. V těchto pokusech byly testovány varianty herbicidního ošetření konvenčním způsobem ochrany a varianty Conviso Smart technologie. Při hodnocení a stanovení výsledků se ukázala absence účinné látky desmedipham jako nevýznamná a v těchto pokusech neměla negativní dopad na regulaci cílového plevelného spektra. Výsledky pokusů dále prokázaly spolehlivost Conviso Smart technologie, zvlášť pak v kombinaci s některými konvenčními účinnými látkami dle druhového spektra plevelů. U konvenčního způsobu ošetření se ukázala nižší účinnost na cílové plevele a navíc s rizikem fytotoxicity. Na základě provedené ekonomické analýzy se ukázalo a potvrdilo, že využití technologie Conviso Smart k regulaci plevelů v cukrovce je ve srovnání s konvenčním způsobem ošetření nákladově méně náročné.
|
host ::
RSS.