Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 170 záznamů.  začátekpředchozí147 - 156dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Speciální vzdělávací potřeby dítěte s ADHD v běžné MŠ a v rodině.
SOUČKOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou syndromu poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), jeho příčinami, výskytem a projevy v chování dítěte předškolního věku, popisuje různé druhy farmakologické léčby a psychoterapeutické přístupy. Zaměřuje se na vytvoření metodiky práce pro konkrétní dítě s ADHD, která by sloužila rodičům ke každodennímu, systematickému a cílenému výchovně vzdělávacímu působení. Popisuje spolupráci učitelky mateřské školy s rodinou.
Zapojení dítěte s ADHD do běžné mateřské školy
DEVETTEROVÁ, Marta
Práce se zabývá tématem zapojení dítěte s ADHD do běžné MŠ. Hlavním cílem práce je pozorování chlapce s ADHD. Sledováno bylo tím, jak se ve školce choval, jaké vztahy s vrstevníky navazoval, jak se zapojoval do skupinové činnosti a jak se toto vše proměňovalo v průběhu jednoho roku . Teoretická část je věnována diagnóze ADHD. Popisuje její příčiny, projevy, vyšetření, léčebná a výchovná opatření ADHD, relaxaci. Dále charakterizuje pedagogiku Franze Ketta, která je velmi vhodná pro práci s dětmi předškolního věku a v prostředí českých mateřských škol se využívá minimálně. V praktické části zachycuji své výstupy, které jsou inspirovány metodikou Franze Ketta a popisuji chování chlapce na jednotlivých sezeních, v průběhu jednoho roku v MŠ. Kromě závěrů plynoucích z pozorování chlapce byly vedeny rozhovory s jeho matkou a pedagogy. Výsledky jsou uvedeny v závěru.
Možnosti vzdělávání žáků s ADHD v dětském domově se školou
ŠTĚPKOVÁ, Miloslava
Práce se zabývá problematikou vzdělávání žáků s poruchou pozornosti s hyperaktivitou se zaměřením na vzdělávání žáků v dětském domově se školou. Nejprve je představena porucha jako taková, jsou vyjádřeny její symptomy, etiologie, diagnostika. Je představen systém náhradní rodinné péče pro nařízenou ústavní a ochrannou výchovu. Praktická část sleduje žáky a práci s nimi přímo ve vzdělávacím procesu.
Hyperaktivní a "hyperaktivní" dítě ve škole
ARNICANOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá problematikou ADHD a hyperkinetické poruchy. První část práce je zaměřená na popsání ADHD, jejích symptomů, projevů v jednotlivých obdobích klinického vývoje dítěte, diagnostiku a léčbu. Hlavní část práce se zaměřuje na informovanost, správné používání termínu ADHD a hyperaktivita vybranými skupinami lidí. Dále pak na zjištění nynější situace týkající se odhalení a diagnostiky ADHD a následné práce s těmito dětmi.
ADHD na základní škole
NOVÁČKOVÁ, Gabriela
Cílem diplomové práce je podat pohled na problematiku poruchy pozornosti s hyperaktivitou a ukázat, jakým způsobem se k dětem s ADHD přistupuje ve školní praxi. V teoretické části bude nejprve vysvětlen pojem ADHD a další termíny s ním spojené. V dalších kapitolách bude uvedeno, jaké mohou být příčiny ADHD, bude popsáno období puberty, ve kterém se žáci 2. stupně základní školy nacházejí, z hlediska vývojové psychologie, následuje rozbor projevů ADHD v jednotlivých vývojových obdobích života. Pozornost bude dále zaměřena na prevenci problémového chování ve škole. Závěr teoretické části bude věnován možnostem léčby a zkušenostem podpůrného centra. Praktická část je tvořena rozhovory s učiteli, kteří mají zkušenost s vyučováním dítěte s ADHD. Cílem je analyzovat skutečnosti, které mohou mít vliv na úspěšnost žáků s ADHD při získávání základního vzdělávání.
Postoje učitelů k hyperaktivním žákům
KRÁLOVÁ, Martina
ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) neboli porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou je dnes nejčastěji diagnostikovanou psychickou poruchou v dětském věku. Vyskytuje se u 3-6% školních dětí. K hlavním příčinám hyperkinetického syndromu patří nezralost centrální nervové soustavy, kde se uplatňují genetické i negenetické faktory, které vznikají prenatálně. U dětí se pak projevují problémy s pozorností, jsou impulzivní a hyperaktivní. Zásadním krokem pro dítě je vstup do základní školy, která se snaží o socializaci a rozvíjí životní postoje a hodnoty žáka. Od učitelů se očekává, že respektem k osobnosti a individualitě žáka budou i těmto dětem usnadňovat přístup ke vzdělání. Práce s hyperaktivním dítětem, stejně jako s celou třídou, kam hyperaktivní dítě dochází, proto představuje i zvláštní nárok nad rámec běžných výukových kompetencí. V teoretické části práce se snažím nejprve podrobněji popsat problematiku ADHD a věnuji se vývoji pojetí tohoto syndromu a příslušné terminologie od lehké mozkové dysfunkce (LMD) až po současné pojetí ADHD. V jednotlivých kapitolách se zabývám příznaky ADHD, výskytem poruchy, jejími příčinami a diagnostikou. Zařazuji také kapitolu o rozdílných projevech ADHD u obou pohlaví. Podrobněji zpracovávám problematiku adaptace dítěte s ADHD na školní prostředí? popisuji, jaké jsou obvyklé projevy hyperaktivního žáka, jak na něj působí klima třídy, jakou osobností je učitel a jaké má o žácích představy. Uvádím také základní legislativu, zásady a opatření, která se týkají vyučování dětí s ADHD. Vzhledem k významu role rodiny pro fungování dítěte ve škole zařazuji také samostatnou kapitolu o rodině dítěte s ADHD, ve které popisuji vztahy s rodiči a zásady správného výchovného vedení. Na závěr teoretické části se věnuji také poradenským zařízením, která mohou rodiče a učitelé dětí s ADHD využít. Zabývám se tím, jak tato zařízení fungují a co zajišťují. Ve výzkumné části bakalářské práce seznamuji s průběhem a výsledky kvalitativního výzkumu, zaměřeného na zkušenosti učitelů základních škol s výukou hyperaktivních žáků. Předmětem mého zájmu byly především znalosti učitelů a jejich postoje k hyperaktivním žákům, ale i praktické dovednosti, které v přístupu k hyperaktivním žákům uplatňují. Obecné cíle výzkumu formuluji jako čtyři výzkumné otázky: 1) Jaké jsou zkušenosti učitelů s přístupem k hyperaktivním žákům? 2) Jak vypadá spolupráce s rodiči hyperaktivních žáků? 3) Jak vypadá spolupráce s odborným poradenským zařízením? 4) Jaká je praxe při uplatňování metodických pokynů? Výzkumné otázky jsem dále rozpracovala do podoby otázek pro polostrukturovaný rozhovor. Výzkumná zjištění opírám o informace z rozhovorů s deseti učiteli prvního stupně základních škol. K nejdůležitějším výsledkům mého výzkumu patří zjištění, že k lepší adaptaci dětí s ADHD na nároky školy výrazně přispívá přítomnost asistenta pedagoga a dále to, když děti sedí v prvních lavicích. Hyperaktivita neovlivňuje sociální postavení a vztahy dětí s ADHD ve třídě. U učitelů se vyskytuje názor, že hyperaktivitu je možné částečně ovlivnit v rodině. Spolupráce s rodiči učitelům spíše vyhovuje a nechtějí ji měnit. Rodiny spolupracují s pedagogicko? psychologickou poradnou nebo i s dalšími odborníky (psychiatr, neurolog nebo psycholog). Při uplatňování metodických pokynů se učitelé z mého výzkumného souboru na pomoc a rady od PPP nespoléhají a problémy řeší samostatně. Tato práce zprostředkovává autentické zkušenosti učitelů, kteří pracovali s hyperaktivními dětmi. Jsou zde uvedeny informace o specifických nárocích výuky a zásady pro práci s hyperaktivními žáky, které mohou být užitečné pro širší pedagogickou veřejnost.
Lokální a celková fluoridace a její vliv na zdraví chrupu potažmo zdraví celkové u dětí staršího školního věku
ČÁBELKOVÁ, Petra
Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá monitorováním znalostí o vlivu fluoru ve formě lokální i celkové fluoridace mezi rodiči dětí staršího školního věku a mezi zubními lékaři. V teoretické části se práce věnuje anatomii a fyziologii dutiny ústní, formám fluoridové prevence ? lokální i celkové, negativními i pozitivními účinky fluoru na lidský organizmus. Dále práce popisuje možný vliv fluoru na IQ a na vznik ADHD. V praktické části jsem zjišťovala míru informovanosti o vlivu fluoru a jeho sloučenin na lidské zdraví. Výzkum byl prováděn formou anonymních dotazníků u rodičů dětí dané věkové skupiny a u zubních lékařů. Vyhodnocené dotazníky byly podkladem k zpracování grafické části. Tato část pak vypovídá o úrovni a formách fluoridové prevence u skupiny šetřených dětí. Pojednává také o znalostech týkajících se fluoru a jeho působení na lidský organizmus u rodičů těchto dětí a u zubních lékařů.
Projevy ADHD u předškolních dětí
ADAMCOVÁ, Kateřina
Cílem mé bakalářské práce je přesné vymezení diagnostiky ADHD, dále také souvisejícího pojmu ADD. Rozebírám možné projevy ADHD v předškolním období. Také se věnuji jejímu zapříčinění a podmínkám ADHD. V dalších kapitolách se zamýšlím nad tím, jak daleko může ovlivnit tato porucha život rodiny a nad možnostmi mateřské školy při práci s dítětem mající tuto diagnózu. Praktickou část tvoří pozorování chování tří dětí s touto diagnózou v mateřské škole. Jejich projevy podrobně rozebírám. Cílem je vytvořit individuální vzdělávací plán pro každé z nich zvlášť.
Diagnostika emocionálních problémů a chování dítěte předškolního věku
ŘÍHOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zabývá emocionálními projevy problémového chování u dětí předškolního věku. Teoretická část seznamuje s charakteristikou předškolního dítěte, vlivem normy na jeho projevy chování a možným problémovým chováním. Zabývá se hyperkinetickými poruchami ? problematikou ADHD, opozičním a agresivním chováním a často doprovázejícími specifickými poruchami učení. Dále popisuje projevy nadaného dítěte. Praktická část dále projevy zaznamenává u vytipovaných dětí. Dlouhodobý kvalitativní výzkum má potvrdit či vyvrátit stanovené výzkumné otázky a nabídnout možnosti adekvátního řešení pomocí konkrétních činností.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 170 záznamů.   začátekpředchozí147 - 156dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.