|
Vývoj kulturní krajiny v západní části Českého středohoří
Kyselka, Jan ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je hodnocení změn ve využití krajiny v západní části Českého středohoří od poloviny 19. století do současnosti. Hodnoceny byly změny v zastoupení jednotlivých kategorií využití krajiny, vývoj ekologické stability krajiny, vývoj diverzity využití krajiny a také vliv fyzickogeografických podmínek na změny ve využití krajiny. Velká pozornost byla věnována opuštěné zemědělské půdě. V zájmovém území byly zmapovány všechny opuštěné plochy a následně byla hodnocena závislost výskytu opuštěné půdy na fyzickogeografických podmínkách. Klíčová slova: vývoj krajiny, využití krajiny, opuštěná půda, staré mapy, České středohoří
|
|
Změny krajinné struktury a rozptýlené zeleně krajiny Jistebnicka
Štěpán, Jan ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Krajina je po staletí intenzivně ovlivňována lidskou činností a dopady těchto zásahů rostou se stále většími nároky moderní společnosti. Procesy vedoucí k homogenizaci či naopak její fragmentaci jsou předmětem studia mnoha prací, které pomáhají pochopit fungování krajiny jako celku a jsou důležitou součástí příprav územního plánování na lokální úrovni. Tato práce se zabývá hodnocením změn krajinného pokryvu a krajinné (mikro)struktury se zaměřením na rozptýlenou zeleň a jejich zmapováním v katastrálním území obce Cunkov v Jistebnické vrchovině za posledních 180 let. Prostřednictvím historických podkladů ve třech sledovaných obdobích z let 1840, 1953 a 2019 lze pomocí GIS tyto změny analyzovat. Mikrostruktura krajiny má významnou roli v dynamice krajiny a její ekologické stabilitě.
|
|
Ochrana krajiny s významnými kulturně historickými hodnotami: Krajina bitvy u Sudoměře
PETŘÍKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce si klade za cíl identifikovat a vymezit přírodní a kulturně-historické hodnoty zájmového území, tj. katastrální území Sudoměře u Čejetic, Mladějovic a Lhoty u Kestřan. Vymezení probíhá za pomocí starých a současných map, terénního výzkumu a nastudované literatury. Dále pak zhodnotit u stávajících jevů jejich nynější stav, potenciální nebezpečí, která je možné vyčíst z územně plánovacích dokumentací, a pokud by byly nalezeny elementy, které by ohrožovaly zájmové hodnoty, najít způsob jejich eliminace. V případě, že by žádné ohrožení nehrozilo, byly by navrhnuty možné způsoby, jak dané území rozvíjet. V úvodní kapitole jsou vytyčeny cíle a uvedeny hypotézy práce. Teoretická část se věnuje představení zájmového území, diskusi s literaturou a metodice práce s vymezením jak přírodních, tak i kulturně-historických hodnot území, a to za pomoci starých a současných map, ale také především díky terénnímu průzkumu. V praktické části jsou zhodnoceny dané hodnoty a je porovnána struktura map z roku 1830 a ze současnosti. Jsou identifikovány možné hrozby a poté navrhnut možný rozvoj lokality. V závěru jsou zhodnoceny hypotézy a reflektovány výsledky práce.
|
|
Vývoj kulturní krajiny v západní části Českého středohoří
Kyselka, Jan ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je hodnocení změn ve využití krajiny v západní části Českého středohoří od poloviny 19. století do současnosti. Hodnoceny byly změny v zastoupení jednotlivých kategorií využití krajiny, vývoj ekologické stability krajiny, vývoj diverzity využití krajiny a také vliv fyzickogeografických podmínek na změny ve využití krajiny. Velká pozornost byla věnována opuštěné zemědělské půdě. V zájmovém území byly zmapovány všechny opuštěné plochy a následně byla hodnocena závislost výskytu opuštěné půdy na fyzickogeografických podmínkách. Klíčová slova: vývoj krajiny, využití krajiny, opuštěná půda, staré mapy, České středohoří
|
|
Rekonstrukce historického obrazu krajiny pro potřeby pozemkových úprav
ROBA, Kamil
Tato BP se zaobírá analýzou krajiny na vybraném KÚ Litvínovice. Obec se nachází přibližně 7 kilometrů jihozápadně od centra Českých Budějovic. Nejprve jsem se zaměřil na popis daného KÚ na kterém byl vypracován popis. Poté následovalo porovnání historického obrazu krajiny pro potřeby PÚ a to pro roky 1842, 1952 a 2015. Jednotlivá časová období byla porovnána a vyhodnocena pro potřeby PÚ. Mezi hlavní prvky, které byly porovnávány patří LU, tabulky a grafy pro dané období. Podrobné srovnání ukazuje na rčitý vývoj krajiny na vybraném KÚ a vyhodnocuje změny v průběhu let. Každá složka krajiny byla vyhodnocena samostatně pro snadnější orientaci.
|
|
Návrh cestní sítě v komplexní pozemkové úpravě
FLORIÁN, Ondřej
Cílem předkládané práce bylo zpracování podrobné literární rešerše obsahující popis cestní sítě z hlediska historického vývoje, podrobná charakteristika jednotlivých typů polních cest v komplexní pozemkové úpravě a vyhodnocení cestní sítě jako možného prvku protierozní ochrany. Hlavním záměrem byla analýza proměn cestní sítě během různých dějinných etap, ve kterých byla cestní síť zachycena, prostudována a výsledky porovnány. U významných okamžiků vývoje byly zaznamenány i pravděpodobné příčiny jejich vzniku. Jako zájmová lokalita bylo zvoleno katastrální území Nákří v okrese České Budějovice, kde provedený rozbor cestní sítě dává jasný přehled o výrazných změnách v průběhu historického vývoje. Součástí práce bylo nejen zmapování změn, nýbrž i návrh řešené komplexní pozemkové úpravy, která odpovídá současným požadavkům v rámci projekce plánu společných zařízení.
|
|
Nížinné lesy ČR - vzdělávací projekt
NOVOMĚSTSKÁ, Markéta
Novoměstská M., 2015: Nížinné lesy ČR - vzdělávací projekt. Bakalářská práce, Pedagogická fakulta, Jihočeské univerzita v Českých Budějovicích, 56 s. Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je seznámení žáků základních škol s krajinou České republiky, respektive seznámení se s úlohou megafauny na strukturu lesa a s tradičními způsoby hospodaření, za pomoci sestaveného výukového programu ve formě vycházky Národním parkem Podyjí. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část, kde část teoretická zahrnuje výklad o vývoji krajiny od poslední doby ledové, seznámení s důležitostí starých a mrtvých stromů v lese, představení Národního parku Podyjí. Praktická část je návodem pro lektora, který by chtěl absolvovat trasu v Národním parku Podyjí. V bakalářské práci jsou uvedeny výsledky znalostí žáků, kteří trasu absolvovali. Nejenom že došlo k průkaznému zlepšení znalostí bezprostředně po absolvování exkurze, ale statisticky významně více znalostí o nížinných lesích si účastníci exkurze udrželi i s ročním odstupem. Navržený výukový program tak lze hodnotit z hlediska získaných znalostí jako trvale efektivní.
|
|
Historický vývoj polní cestní sítě ve vybraných katastrálních územích
MÁCHA, Jiří
Cílem práce bylo posouzení a vyhodnocení historického vývoje cestních sítí z pohledu jejich projekce v komplexní pozemkové úpravě. Pro tento účel byla vybrána tři katastrální území, která reprezentují široké spektrum přírodních podmínek. Byly stanoveny historické etapy, ve kterých byla cestní síť zachycena a podrobně prostudována. Pro vytvoření přehledu vývoje polních cest byla navržena hodnotící kritéria, podle kterých byla jednotlivá území ve zvolených historických etapách hodnocena a porovnávána. Na podkladě výsledků byly stanoveny body zvratu ve vývoji polních cest. U těchto zlomových okamžiků byly popsány i příčiny jejich vzniku. Provedený rozbor cestní sítě v jednotlivých historických etapách dává v obou zájmových lokalitách jasný přehled o vývoji polních cest a uspořádanosti jednotlivých pozemkových tratí. Historický obraz cestní polní sítě, jako ucelený soubor, může v rámci projekce plánu společných zařízení sloužit jen jako inspirativní materiál, který musí být přepracován dle současných požadavků legislativy, norem, ale i přání vlastníků půdy.
|
|
Změny využití zemědělské krajiny v širších historických souvislostech na vybraných částech zájmového území Novohradska a Stropnicka.
JIROUŠKOVÁ, Lenka
Změny land use ovlivňují strukturu, ekologickou stabilitu, biodiverzitu a průběh biotických a abiotických procesů v krajině. Intenzita těchto změn závisí zejména na poloze, atraktivitě území a stupni vyspělosti nebo rozvoje společnosti. Tato práce je zaměřena na vyhodnocení historických a současných změn využití krajiny na území Novohradska a Stropnicka. Studovaná oblast prodělala za uplynulá desetiletí a staletí zásadní krajinné změny, které jsou zachyceny na mnoha mapových podkladech. Tyto podklady byly zpracovány pomocí nástrojů GIS a následně analyzovány. Na základě zjištěných změn land use byly určeny dlouhodobé a krátkodobé trendy ve využívání krajiny. Od první poloviny 19. století došlo k úbytku orné půdy a naopak k velkému nárůstu luk a pastvin na sledovaném území. Oproti tomu v posledních letech nárůst travních ploch skončil, což se neshoduje s všeobecnou snahou zatravňování LFA oblastí.
|