|
|
Prevence maligního melanomu kůže
ŠŤASTNOVÁ, Lenka
Výskyt maligního melanomu neustále stoupá. V teoretické části této práce jsou zahrnuty medicínské poznatky o maligním melanomu a především o prevenci. Metodou kvantitativního výzkumu bylo dotazníkové šetření. Cílem práce bylo: Zjistit, jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi zdravotníky a nezdravotnickou veřejností, a jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi nezdravotnickou veřejností bez osobní zkušenosti (veřejnost) a veřejností s osobní zkušeností (pacienti). Stanovené hypotézy se nám potvrdily. Zdravotníci se věnují více prevenci maligního melanomu kůže než nezdravotnická veřejnost (H1). Nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti s maligním melanomem kůže se nadměrně sluní (H2). Veřejnost s osobní zkušeností používá více ochranných prostředků než nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti (H3). Veřejnost s osobní zkušeností se vyhýbá přímému slunci (H4). Veřejnost s osobní zkušeností chodí na dermatologické kontroly (H5). Výsledky ukazují, že se odborná znalost podílí na přístupu k prevenci. Stejný důsledek má i osobní zkušenost. Sestra se na informovanosti podílí u veřejnosti pouze ve 2 % a u pacientů ve 4 %. I nadále je důležité propagovat prevenci a posílit roli sestry.
|
|
|
Sledování radiační zátěže pacientek při mamografickém screeningu
HÁJKOVÁ, Michala
Vývoj mamografických přístrojů umožnil redukci dávky záření při mamografickém vyšetření. Na druhé straně stouply však nároky na kvalitu zobrazení, což vede ke zvýšení průměrné absorbované dávky. Je třeba docílit toho, aby radiační zátěž ve screeningu byla tak nízká, jak je to jen možné z hlediska dosažení kvalitního obrazu. Při použití moderních mamografických systémů se střední absorbovaná dávka ve žláze pohybuje kolem průměrné dávky 1 {--} 1,5 mGy pro jeden snímek. Pacientky mohou za svůj život absolvovat až 25 mamografických vyšetření, proto je nutné zredukovat dávku na přijaté minimum. U 1631 pacientek, které se podrobily mamografickému screeningu, byla pro kraniokaudální projekci levého prsu zjišťována závislost průměrné dávky v mléčné žláze na tloušťce komprimovaného prsu a mAs. Největší skupina žen ve sledovaném souboru byla v rozmezí věku 50 {--} 54 let a nejčastější věk klientek mamografického screeningu při prvním vyšetření byl v rozmezí 45 {--} 49 let. V práci jsem doporučila program na výpočet glandulární dávky, který je volně dostupný na internetu a nezjistila jsem překročení DRÚ.
|
|
| |
host ::
RSS.