|
|
Filosofická interpretace děl Marca Chagalla
JINDRÁKOVÁ, Edita
Práce se zabývá interpretací života a děl Marca Chagalla, židovského malíře 20. století. Cílem práce je poukázat na symbolické motivy jeho děl a ty pak v závěru práce interpretovat na vybraných dílech. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část je věnována malířově životu a jeho židovskému původu, který měl podstatný vliv na charakter jeho děl. Druhá část se věnuje významu symbolů v umění i v náboženství obecně. Třetí část porovnává Chagallova sdělení s dvěmi židovskými filosofy dialogu: E. Lévinasem a F. Rosenzweigem. V této části práce je také rozebrán přínos umělce celkově a estetické vnímání jednotlivce. Ve čtvrté části práce jsou interpretována vybraná Chagallova díla s náboženským či filosofickým přesahem. V práci se po celou dobu vychází z předpokladu, že umění je schopné předávat myšlenky a interpretovat svět kolem nás.
|
|
|
Mezináboženský dialog a bioetika
RODKOVÁ, Iveta
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématikou mezináboženského dialogu a bioetiky. Analyzuje etické souvislosti spojené s vybranými biomedicínskými tématy, konkrétně eutanázií, interrupcí, asistovanou reprodukcí a výzkumem na embryonálních kmenových buňkách pohledem tří světových monoteistických náboženství (křesťanství, judaismu a islámu). V posvátných knihách, vydaných dokumentech a dalších dostupných zdrojích hledá odpovědi na otázky, jak a proč se jednotlivá náboženství staví k těmto bioetickým tématům. Teoreticky zaměřená práce si klade za cíl poukázat na zjištěné rozdíly a především shody. Ve své úvodní části práce popisuje jednotlivá náboženství v souvislosti s lékařskou etikou obecně. Stručně charakterizuje náboženská vyznání a čtenářům nabízí dokumenty, ze kterých etické pohledy vychází. Udává rozdílnosti a společné rysy monoteistických náboženství. Po obecnější problematice jednotlivých náboženství následuje kapitola zaměřená výhradně na mezináboženský dialog. Práce poukazuje na důležitost dialogu mezi náboženstvími, který je předpokladem náboženského smíru a tím i světového míru. Mezináboženský dialog představuje otevřenost vůči neznámému a ochotu k diskuzi. Nelze se krátce nepozastavit u projektu Světový étos švýcarského profesora teologie Hanse Künga, v jehož centru zájmu se nachází právě několikrát zmiňovaný mezináboženský dialog. Další kapitoly diplomové práce již hovoří o vybraných bioetických otázkách a přístupu k nim ze strany judaismu, křesťanství a islámu. Práce se tu nejprve zabývá problematikou eutanázie, následně interrupce, asistované reprodukce a nakonec výzkumem na embryonálních kmenových buňkách. Z nabytých znalostí studiem dostupných zdrojů je patrné, že světová náboženství jsou z uvedených bioetických témat nejvíce jednotná v názoru na eutanázii. Všechna monoteistická náboženství se odvolávají na nedotknutelnost a posvátnost lidského života od jeho počátku až po přirozenou smrt. Jediný Bůh je tvůrcem a majitelem veškerého stvoření. Proto na eutanázii i asistované suicidium pohlíží negativně a s odstupem jako na čin, který do rukou člověka nepatří. V roce 2005 podepsali zástupci tří monoteistických náboženství České republiky dokument, v němž vyjadřují společný negativní postoj k otázce eutanázie. Na rozdíl od souhlasného názoru na konec lidského života, který pro všechna náboženství nastává okamžikem přirozené smrti, panuje nejednotný názor v pohledu na jeho počátek. Z toho, jaký mají křesťané, židé a muslimové názor na počátek lidského života se potom odvíjí postoj k interrupcím, asistovaným reprodukcím i výzkumu na embryonálních kmenových buňkách. Podle křesťanství začíná lidský život v okamžiku početí. Proto k těmto medicínským technikám zaujímá z etického hlediska nejkontroverznější postoj. Život matky tu má stejnou hodnotu jako život jejího plodu. V židovství má lidské embryo nižší status než narozené dítě. Proto tato víra zaujímá k problematice o něco benevolentnější postoj nežli křesťanství. Přesto však musí být dodržovány určité mantinely, o kterých je pojednáno níže. V myšlení islámu je pro otázku interrupce, asistované reprodukce i výzkumu na embryonálních kmenových buňkách zásadní okamžik tzv. oduševnění plodu. Teprve po tomto okamžiku embryo získává status lidské osoby a tím se stává nedotknutelné. Islám a judaismus se tedy k bioetickým otázkám (vyjma eutanázie) staví méně přísně než křesťanství. Diplomová práce nabízí svým čtenářům přehled názorů a hodnot jednotlivých monoteistických náboženství na otázku bioetiky se zaměřením na mezináboženský dialog. Tím přináší přehled shod a rozdílností v etických názorech.
|
|
|
Moderní sakrální architektura
PODROUŽKOVÁ, Petra
Práce se zabývá evropskou sakrální architekturou 20. a 21. století. Konkrétně se jedná o stavby židovské, římskokatolické a islámské. Ve druhé části jsou stavby jednotlivých náboženství uvedeny do historického kontextu, zároveň jsou zmíněny jejich funkce, znaky a typologie. Na tomto základě pak třetí část u každého náboženství uvádí reprezentativní vzorek zásadních moderních sakrálních staveb, vždy s okolnostmi jejich vzniku, popisem urbanistického zakomponování v konkrétní lokalitě a architektonického řešení, uspořádání interiéru a případně použití speciálních technologických postupů při jejich výstavbě. Ve čtvrté části je provedeno vzájemné srovnání staveb jednotlivých náboženství a zhodnocení vývoje moderní evropské sakrální architektury. Všímá si též funkce a využití světla a uvádí z tohoto hlediska některé výjimečné stavby. Závěrečná, pátá část se pokouší odpovědět na otázku, jak by měl vypadat moderní chrám.
|
|
|
Volnočasová a spolková činnost pražských Židů od konce 19. století do roku 1939
HRONOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá pražskými Židy a jejich volným časem v období od konce 19. století do roku 1939. Zaměřuje se na spolkovou činnost a volnočasové aktivity organizované Židovskou náboženskou obcí v Praze a dalšími oficiálními židovskými organizacemi, které měly vliv na jednotlivé spolky. Jedná se především o ty, které se zaměřovaly na vzdělání, sociální práci, umění, sport a skauting. Práce ukazuje, čemu se věnovaly jednotlivé typy skupin a co organizovaly pro veřejnost. Autorka zároveň nastiňuje, které aspekty judaismu mohou ovlivňovat volný čas Židů a co o některých aktivitách vypovídá Tóra a Talmud. V závěru shrnuje specifika trávení volného času Židů žijících v první polovině 20. století v Praze a situaci hodnotí z pohledu náboženství a tradice.
|
|
|
Historický pohled na dobročinnost a charitativní činnost u židovského obyvatelstva v Čechách do roku 1914
VOJTÍŠEK, Roman
Práce se zabývá historií dobročinnosti a charity židovského obyvatelstva v Čechách od jejich příchodu až do roku 1914. První kapitola popisuje jejich příchod v delším historickém kontextu od počátku přes středověk až po novověk a zákony a nařízení, které měli vliv na jejich život. Druhá kapitola je věnována vzájemné souvislosti židovského náboženství a konání dobročinnosti. Činnost spolků a jednotlivců v rámci udržování a výstavby synagog, konání dobročinnosti, pak představuje třetí kapitola. Uvádí hlavní aktivity a přístup jednotlivých spolků, sdružení a osob k řešení sociálních problémů. Představuje i spolky, které jsou poměrně neznámé, a osvětluje jejich činnost. Čtvrtá kapitola se soustřeďuje výhradně na popis a činnost spolku Chevra Kadiša. Popisuje jeho vznik a náplň činností. Zabývá se důstojností aktu při pohřbech a činnostech s nimi spojených.
|
|
|
Obraz ženy v monoteistických náboženstvích
JONÁKOVÁ, Daniela
Bakalářská práce se zabývá ženou, jejím životem a postavením, z pohledu tradice tří světových monoteistických náboženství ? judaismu, křesťanství a islámu. Text práce se zaměřuje především na život ženy uvnitř rodiny. Zaměřuji se na typicky ženské role - dospívající dívky, manželky a matky. Cílem práce je reflektovat život ženy od jejího narození až po dospělost a zjistit jaká specifika do tohoto života přináší jednotlivé náboženské přístupy. Cílem práce není hledání rozdílů v ženské roli podle jednotlivých náboženských tradic, ale naopak najít to, co tato tři světová náboženství v dané oblasti spojuje a jak to může inspirovat současnou společnost. Práce se opírá především o primární prameny definující jednotlivá náboženství, tedy Bibli ? Starý i Nový Zákon a Korán.
|
|
|
Ježíšovo narození a nauka z židovského pohledu
GOLDSTEIN, Elena
Práce pojednává o Ježíšově narození a nauce. Je rozdělena do tří kapitol. První pojednává o pramenech, dokazujících historicitu Ježíše, jedná se o prameny křesťanské, pohanské a židovské. V další kapitole porovnávám novozákonní rodokmeny s židovským pohledem v rámci prorockých výroků vztahujících se k mesiášovi, včetně samostatného rabínského spisu Toldot Ješu. Poslední kapitola vypráví o Ježíšově nauce, zvláště pak jeho postoji k Tóře, a jeho zázracích.
|
|
|
Sociální činnost Židovské obce v Praze
KAŠPAROVÁ, Jana
Práce se zabývá specifiky a náboženskými východisky sociální činnosti Židovské obce v Praze. V první části práce jsou stručně popsány písemné i ústní zdroje judaismu s důrazem na sociální a charitativní činnost obsaženou v textech. V druhé části je popsána charakteristika a historie Židovské obce v Praze, kapitola třetí se již zabývá samotnou sociální činností jednotlivých sociálních zařízení, které má Obec ve správě. Poslední část práce je věnována zjištěným specifikům v sociálních službách a jejich výjimečnosti oproti jiným sociálním organizacím. Všechna sociální zařízení jsou vedena v souladu se zákony o sociálních službách, avšak svou kvalitou a zejména svým zaměřením na oběti šoa výrazně převyšují úroveň služeb nežidovských sociálních zařízení.
|
|
|
Palestine – history, religion and democracy as obstacles to independence
Engler, Matej ; Novotná, Yvona (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematický vývoj ohledně palestinské samostatnosti. Prezentuje tři hlediska, v nichž jsou rozebrány důvody, ke zhodnocení tématu práce. V první části práce je popsán historický vývoj konfliktu se zaměřením na dopady vývoje nejen politické scény Izraele na samotnou Palestinu, ale i vývoj oblasti jako takové a vývoj na mezinárodním poli. Náboženství, jako dominantní prvek politiky nejen Izraele, ale i mnohých fundamentalistických hnutí v Palestině, je rozebráno ve druhé části práce. Tato část se zaměřuje na definování Islámu a judaismu, jejich rozdílů, ale i společných prvků. Poslední část práce popisuje krátký demokratický vývoj na palestinských územích. Všechny tři aspekty mají za cíl vysvětlit, zda je možné, aby byla Palestina samostatná a v oblasti zavládl dlouhodobý mír.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání
JÍLKOVÁ, Veronika
Judaismus, kterým se zabývá nespočetné množství publikací, je náboženství, které je roztroušené po celém světě. V historii každé země se najde zmínka o židovské obci, ghettu, slavném Židovi či soudním procesu se Židy. Židé byli po staletí pronásledováni a snad každému člověku uvízla v paměti 2. světová válka a holocaust. Globalizace přináší migraci a prolínání kultur. Společnost už není monokulturní, ale multikulturní. Aby byla klientům poskytována účinná ošetřovatelská péče, je třeba zajistit dobrou profesionální připravenost sester v oblasti transkulturního ošetřovatelství. Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání. Pro výzkumnou část práce byly použity techniky kvalitativního výzkumu -polostandardizovaný rozhovor a obsahová analýza dat. Výzkumný soubor tvořilo 11 klientů DSP Hagibor v Praze a pro analýzu dokumentů bylo k dispozici 37 složek zdravotnické dokumentace. V samotném začátku výzkumu jsme si stanovily tři cíle. Vyžadují hospitalizovaní klienti židovského vyznání specifickou ošetřovatelskou péči? Jsou rozdíly v poskytování specifické ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání ortodoxního a konzervativního směru? Jsou rozdíly v péči o klienty židovského vyznání v terminálním stádiu v nemocnici a zařízení pro klienty s židovským vyznáním? Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Všechny cíle jsme splnily a výzkumné otázky zodpověděly v průběhu výzkumu. Na základě provedeného výzkumu jsme stanovily následující hypotézy: Hypotéza 1 Při poskytování ošetřovatelské péče je důležité znát směr judaismu. který klient vyznává. Hypotéza 2 Ve zdravotnickém zařízení Židé preferují vegetariánskou stravu. Hypotéza 3 Praktikující Židé odmítnou hospitalizaci v nemocnici v době významných svátků, pokud není ohrožen jejich život. Hypotéza 4 U klientů ortodoxního směru judaismu existují rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče proti klientům konzervativního směru. Hypotéza 5 Existují rozdíly v péči o klienty židovského vyznání v terminálním stádiu v nemocnici a v zařízení pro klienty s židovským vyznáním. Z diplomové práce vyplývají překvapující a zajímavé výsledky výzkumu, které byly zpracovány do modelu kulturně ohleduplné - uzpůsobené péče Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové a byl vypracován standardní ošetřovatelský postup pro klienta židovského vyznání
|
host ::
RSS.