|
|
Ovlivnění spasticity selektivní dorzální rhizotomií u pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Prajerová, Hana ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Selektivní zadní rhizotomie je neurochirurgická metoda užívaná k léčbě spasticity. Cílem práce je zjistit vliv této metody na snížení spasticity a na změny funkčních schopností u pacientů s dětskou mozkovou obrnou. Sledovala jsem 5 pacientů (4 chlapci a 1 dívka) s kvadruparetickou formou DMO ve věku 12 až 21 let. K měření spasticity jsem využila Ashworthovy a modifikované Ashworthovy škály, k hodnocení lokomoce Peacockovy stupnice a k posouzení schopnosti sebeobsluhy test bazálních všedních činností ADL upravený podle Barthelové. Měření jsem prováděla vždy před operací, za týden po operaci a za 3 až 4 roky. Výsledky prokázaly pokles spasticity na dolních i horních končetinách, ústup klonu Achillovy šlachy a zlepšení řeči. Při opakovaném měření po třech letech po operaci jsem zaznamenala nárůst svalového napětí zejména v oblasti kyčelních adduktorů, plantárních a dorzálních flexorů u některých pacientů, ale jeho velikost nepřekročila hodnoty získané před operací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Intenzivní hipoterapie u dětí s diagnózou DMO a její krátkodobý a střednědobý efekt
Kopecká, Tereza ; Pivec, Martin (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Hipoterapie patří mezi proprioceptivní neuromuskulárně facilitační metody. Speci-fickými prvky obohacuje komplexní rehabilitační péči především neurologických pacientů. Práce teoreticky zpracovává metodiku hipoterapie. Dále je součástí práce studie hodnotící soubor 21 probandů s diagnózou dětská mozková obrna po intenzivní hipoterapii. Sledován byl bezprostřední, krátkodobý a střednědobý efekt po terapii. K hodnocení byly použity testy- interkondylický index, Collis příznak a polohové reakce. Testování doplňuje rodiči vyplňova-ný dotazník s 11 parametry, které zahrnovaly změny ve funkčních dovednostech a psychice dítěte. Z výsledků vyplývá, že dochází ke statisticky významným změnám po bezprostřední i týdenní terapii ve smyslu zlepšení hodnocených parametrů. Metodu lze doporučit jako jednu z možných variant komplexního přístupu terapie dětí s dětskou mozkovou obrnou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
I Ty můžeš pracovat - hlasem.
POSKOČILOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá projektem "I Ty můžeš pracovat hlasem!", který probíhal v Arpidě, centru pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, z.ú. v Českých Budějovicích. Do projektu byly zapojeny dvě dospělé klientky, které pracovaly v místní knihovně a ke své práci měly přizpůsobené počítače na ovládání hlasem. Práce se skládá ze tří částí teoretické, výzkumné a přílohové. V teoretické části se nejdříve zabývám základními pojmy týkajícími se zdravotního postižení. V druhé kapitole popisuji tělesné postižení a především se zaměřuji na dětskou mozkovou obrnu, na její příčiny, formy a přidružená postižení. Z přidružených postižení definuji řečové postižení a mentální retardaci. Dále se ve své práci zabývám vzděláváním osob s tělesným postižením, kde zmiňuji integraci a inkluzi. Věnuji se také významu pracovního začlenění osob s tělesným postižením a podporou zaměstnávání pro tyto osoby ze strany státu. Pozornost věnuji osobní asistenci a principům etického jednání pracovníka s klientem v sociálních službách. V poslední kapitole popisuji projekt "I Ty můžeš pracovat hlasem!", organizaci Polovina nebe, která projekt realizovala, a také centrum Arpida, kde projekt probíhal v Jihočekém kraji. Cílem práce je zhodnocení projektu "I Ty můžeš pracovat hlasem!" a zhodnocení využití informačních technologií, které klientky používaly při své práci. Zjistit, jaké přínosy jim realizace tohoto projektu přinesla. V neposlední řadě získat informace o tom, jak pracovníci zařízení byli spokojeni s poskytnutými službami od klientek, které se zapojily do projektu. K dosažení praktických cílů jsem využila kvalitativní výzkum. Sběr dat proběhl metodou zúčastněného pozorování a strukturovaného rozhovoru. Jelikož jsem pracovala jako osobní asistentka, která pomáhala klientkám s jejich pracovní náplní, měla jsem možnost sledovat, jak se přirozeně projekt vyvíjí. Byla jsem tedy zúčastněný pozorovatel. Výzkumný soubor tvořily dvě klientky, které byly přímé účastnice projektu, a pracovníci centra Arpida, kteří využili nabízených služeb v místní knihovně. Z výsledků výzkumu je patrné, že hlavní cíl projektu, jenž byl: naučit cílovou skupinu ovládat počítač hlasem, nemohl být splněn, a to s ohledem na stupeň řečového postižení klientek, které byly pro realizaci projektu v zařízení Arpida vybrány. Další specifické cíle a přínosy, které byly na začátku projektu stanoveny, se splnily. Z výzkumu vyplynulo, že pracovníci hodnotí poskytnuté služby velice pozitivně, klientky se ve své práci dobře orientovaly a byly ochotné poskytnout potřebné informace a domlouvat se individuálně dle potřeb zaměstanců. V přílohové části uvádím sestavené stukturované rozhovory s otevřenými otázkami pro klientky, ale i pro pracovníky zařízení. V další příloze jsou k nahlédnutí přesné písemné přepisy všech rozhovorů se zaměstnanci zařízení. Také zde uvádím měsíční výkaz pracovnic projektu a osobní asistentky. Měsíční výkazy spadají pod nezbytnou administrativu, která se vyplňovala vždy na konci měsíce. Práce může být přínosem pro veřejnost. Může ostatním lidem ukázat, že i lidé s tělesným postižením mají možnost získat pracovní místo a uplatnit se na otevřeném trhu práce. Může jim poskytnout náhled na to, jak právě tyto klientky samy popisují svoji příležitost pracovat a začlenit se.
|
|
|
Rodina s handicapovaným dítětem
MATUSZKOVÁ, Michaela
Autorka se bude ve své bakalářské práci zabývat rodinami s handicapovaným dítětem. Práce bude zaměřena na tělesné postižení s diagnózou dětská mozková obrna. V první části práce jsou vysvětleny základní pojmy související s tématem jako je norma, normalita, vada, porucha, postižení a handicap. Významnou část práce budou tvořit základní fakta o diagnóze. Druhá část bakalářské práce bude věnována příběhům rodin s tímto postižením. Konkrétně bude zkoumáno, s jakými problémy se musí rodiny vyrovnat, zdali jsou jejich přístupy k dítěti stejné nebo jestli se výrazně liší, případně na koho se mohou rodiny obrátit v potřebě pomoci. Autorka proto zmíní i některé organizace a sdružení, které se těmto lidem věnují. Na práci bude autorka spolupracovat s příbramským sdružením DEMKA a ALKA.
|
|
|
Složky koordinované rehabilitace využívané u vybrané skupiny jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích
PYKALOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na vybrané složky koordinované rehabilitace, které jsou využívány u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v konkrétním nestátním zdravotnickém zařízení v Českých Budějovicích. Dětská mozková obrna je nejčetnější neurovývojové onemocnění, u kterého se zdravotní postižení může projevit v jedné nebo ve více oblastech. V současném pojetí je chápána jako interdisciplinární obor usilující o co nejrychlejší a co nejširší zapojení osob se zdravotním postižením do všech obvyklých aktivit života společnosti s využitím léčebných, pedagogických, sociálních a pracovních prostředků. Předpokladem úspěšnosti je multidisciplinární tým, tzv. kruhová podpora, ve které spolupracují odborníci s rodiči, a to ve prospěch dítěte s postižením. Práce obsahuje teoretická východiska, kde je zmiňováno zdravotní postižení, koordinovaná rehabilitace a DMO, u které je popsán výskyt, formy, přidružené poruchy a léčba. Samostatnou kapitolu jsem věnovala rodině jedince se zdravotním postižením, kde uvádím reakce rodičů na narození dítěte s postižením, vliv postižení a pomoc rodině. Dále se věnuji sociálním službám pro osoby se zdravotním postižením a centru ARPIDA, kde byl výzkum realizován. Ve výzkumné části je vymezen cíl diplomové práce, kterým bylo zmapovat složky koordinované rehabilitace, které se využívají u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Dílčím cílem práce bylo srovnat využití složek koordinované rehabilitace u jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let.V souvislosti s cílem diplomové práce byly stanoveny tři hypotézy. Výzkumná část diplomové práce probíhala formou kvantitativního výzkumu. K získání dat jsem použila metodu dotazování. Výzkumný soubor tvořili jedinci s DMO (kombinovanou disabilitou), kteří navštěvují centrum ARPIDA, přičemž dotazníky vyplňovali jejich rodiče. Provedený výzkum v rámci diplomové práce, který byl podpořen nastudovanou odbornou literaturou, potvrdil třetí hypotézu, o větším využití Vojtovy metody reflexní lokomoce, která je aplikována u jedinců s DMO v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Zbylé dvě hypotézy nebyly potvrzeny. Ze statistického šetření dále vyplývá, že péče o jedince s DMO je dlouhodobá, kdy je nutná provázanost služeb v rámci koordinované rehabilitace. Ve skupině jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let bylo využito odlišných složek koordinované rehabilitace, což souvisí s věkem, formou DMO, přidruženými poruchami a dalšími faktory. Problematické zůstává pracovní uplatnění jedinců se zdravotním postižením, kteří mnohdy zůstávají doma bez možnosti další stimulace. Péče a služby v centru ARPIDA byly komplexně hodnoceny pozitivně. Výsledky a závěry diplomové práce budou použity jako zpětná vazba centru ARPIDA, kde budou sloužit k zmapování složek koordinované rehabilitace a zpřehlednění potřeb jedinců ve skupině do 15 let a nad 15 let.
|
|
|
Sociální aspekty rodin dětí s DMO
PECLOVÁ, Eva
Problematika rodin s diagnózou DMO a její dopad na sociální podmínky, zvládání udržení dosavadního standartu kvality života rodin a dětí s touto diagnózou za přispění státu a dalších nestátních organizací, sdružení a jiných institucí se stalo ústřední otázkou této bakalářské práce. I když je v současné době přikládán této problematice velký význam, hodně věcí se zlepšilo včetně sociální podpory státu, stále však není tato péče na takové úrovni, jak by bylo zapotřebí. Rezervy jsou zejména v součinnost státu, školních a předškolních zařízení a informovanosti rodin o možnostech, které jim mohou být v této souvislosti poskytnuty a na co mají nárok.
|
|
|
Názory rodičů dětí s kombinovaným postižením na úroveň současné péče o tyto děti.
PŘIBYLOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá názory rodičů dětí s kombinovaným postižením na současnou péči a pomoc od státu. V teoretické části popíšeme druhy kombinovaného postižení, budeme se věnovat oblasti vzdělávání dětí s handicapem, ucelené rehabilitaci, příspěvků pro handicapované, a také nadacím, které pomáhají finančními prostředky život s handicapem usnadnit. V praktické části se pomocí dotazníkového šetření budeme snažit popsat názory rodičů na pomoc od státu, a jak jsou spokojeni se vzděláváním svých handicapovaných dětí.
|
|
|
Analýza lidských zdrojů matek samoživitelek s postiženým dítětem (s dětskou mozkovou obrnou) v Českých Budějovicích
STEJSKALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce analyzuje lidské zdroje osamělé matky s dítětem s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích. Jakou roli hrají sociální vztahy v době odchodu otce od rodiny s postiženým dítětem a důležitost vztahů pro uspokojování základních potřeb. Práce se skládá z dvou hlavních částí teoretickou a praktickou. První část je zpracováním tématu neúplné rodiny, zvládání stresové situace (narození dítěte s hendikepem a odchod otce od rodiny) a důležitost sociálních vztahů pro sociální fungování matek samoživitelek. Druhá část se zabývá praktickým výzkumem a jeho interpretací na téma využití lidských zdrojů svobodných matek.
|
|
|
Tradiční a netradiční kompenzační pomůcky pro ovládání počítače
KRATOŠKA, Václav
Bakalářská práce se zabývá problematikou ovládání počítače postiženými osobami a její řešení. Z počátku práce je rozebráno obecné rozdělení postižených osob, integrace, pracovní příležitosti postižených osob a financování pomůcek. Dále práce pokračuje popisem třinácti vybraných kompenzačních pomůcek a testováním třech dostupných. Testování probíhalo v Rehabilitačním ústavu Kladruby a v centru ARPIDA v Českých Budějovicích, celkem na 10 pacientech. Výsledkem práce je brožura s parametry vybraných pomůcek a doporučením pro postižení, se kterými jsme se setkali při testování.
|
|
|
Fyzioterapie u osob s dětskou mozkovou obrnou od 15ti do 30ti let
ŠKOPKOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Fyzioterapie u osob s dětskou mozkovou obrnou od patnácti do třiceti let. Počet pacientů s dětskou mozkovou obrnou stále přibývá přibližně od 50. let 20. století, kdy se začala zlepšovat neonatologická péče. Díky které se zachrání stále větší počet novorozenců, kteří dříve umírali na následky nedonošenosti či na jiné nemoci. Tyto děti jsou často postiženy dětskou mozkovou obrnou. Jedná se o dosud nevyléčitelné postižení, ale vhodně zvolenou léčebnou terapií můžeme ovlivnit důsledky tohoto postižení. Bakalářská práce má dvě základní části. První část je teoretická, která je rozdělená na část obecnou a speciální. V obecné části jsem věnovala pozornost souhrnu teoretických poznatků o dětské mozkové obrně, zaměřila jsem se na charakteristiku dětské mozkové obrny, na incidenci, etiologii, na patologickou anatomii a na klasifikaci tohoto onemocnění. Nadále se zabývám sdruženými poruchami s DMO. Ve speciální části především popisuji fyzioterapii u dětské mozkové obrny se zaměřením na reflexní lokomoci. Cílem teoretické části je shrnout informace a poznatky o daném onemocnění. Vzhledem k tomu, že jedním ze základních pilířů léčby je fyzioterapie, věnovala jsem pozornost základním metodám používaných při léčbě dětské mozkové obrny. V teoretické části se zabývám zejména Vojtovou metodou reflexní lokomoce, Redcord? terapií a konceptem manželů Bobathových. V praktické části jsem použila kvalitativní výzkum, kde jsem stanovila cíle práce, popis metodiky, charakteristiku souboru a zpracovala jsem tři kazuistiky. Součástí kazuistik byla anamnestická data a zpracování vstupního a výstupního vyšetření. V těchto vyšetřeních bylo obsaženo celkové objektivní vyšetření, určení lokomočního stádia podle prof. Vojty, vyšetření pohybových dovedností a goniometrické vyšetření. U všech probandů byla nadále hodnocena spasticita podle Ashworthovy škály a bylo provedeno vyšetření zkrácených svalů. Výzkum byl prováděn v centru ARPIDA v Českých Budějovicích, probíhal po dobu tří měsíců (březen, duben a červen/2013), kdy u každého pacienta trvala terapie přibližně 1 měsíc, ve kterém bylo uskutečněno 9 terapií sezení. Cílem praktické části bylo vypracovat fyzioterapeutický postup u sledovaných pacientů s dětskou mozkovou obrnou. Výsledky výzkumu prokázaly, že krátkodobá terapie měla pozitivní efekt na zdravotní stav u třech pozorovaných probandů. Nejvíce došlo k pozitivnímu ovlivnění stability, korekce osového orgánu, dále byl snížen hypertonus svalů či došlo k posílení ochablých svalů. Bakalářská práce může být využita jako informační materiál pro orientaci v této problematice studentům fyzioterapie či může sloužit jako edukační materiál pro pacienty ve věkovém rozmezí od patnácti do třiceti let a jejich rodiče Také může být inspirací pro fyzioterapeuty k sestavení léčebné terapie u pacientů s dětskou mozkovou obrnou s využitím ne tolik známé metodiky Redcord?.
|
host ::
RSS.