|
|
Informovanost klientů o pooperační péči na ortopedickém oddělení
LIŠKOVÁ, Jana
Na ortopedickém oddělení jsou hospitalizováni klienti s poruchami pohybového aparátu. Většina klientů zde musí podstoupit operační výkon. Operace je pro mnohé klienty stresující situace. Jsou v cizím prostředí, neví, co je čeká, bojí se. Zdravotní sestra ortopedického oddělení má velmi důležitou funkci. Provází klienta obdobím před operačním výkonem, během něho i po něm. Snaží se předat svým klientům dostatek informací, aby je uklidnila a zpříjemnila jim pobyt ve zdravotnickém zařízení. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum pomocí anonymních dotazníků. Osloveny byly sestry z ortopedických a traumatologických odděleních Nemocnice Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnice Praha. Dále byli osloveni klienti, kteří byli hospitalizováni na odděleních ortopedie a traumatologie v Nemocnici Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnici Praha. Zjišťovány byly identifikační údaje a obecná informovanost o pooperační péči a pooperačních komplikacích. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Zjišťování stavu informovanosti klientů, prostředky, kterými sestry poskytují informace o pooperační péči a pooperačních komplikacích. A zda sestry poskytují informace ošetřovatelským procesem. Výsledky výzkumného šetření byly splněny. Stanoveny byly tři hypotézy. První a druhá hypotéza měla potvrdit, že klienti jsou dostatečně informováni o pooperační péči a pooperačních komplikacích, a že sestry poskytují klientům ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Sestry informují klienty o pooperační péči a poskytují ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu. Druhá hypotéza měla potvrdit, že sestry používají všechny prostředky k informování klientů o pooperační péči. Tato hypotéza se nepotvrdila, sestry informují klienty pouze ústní formou. Z šetření vyplynulo, že klienti se s dotazy obracejí na sestry, ale i na lékaře. Informovanost o pooperační péči byla dostatečná a není třeba ji zvyšovat, ale informovanost o pooperačních komplikacích je menší, klienti si přejí především více informací od lékařů. Přesto ve většině tvrdí, že se pooperačním komplikacím stejně nedá předejít lepší informovaností. Pooperační péče je součástí zotavovacího období po operačním výkonu {--} plastice kolenních vazů. Nedílnou součástí je dostatečná informovanost klientů a včasná rehabilitační péče. Proto je třeba poskytnout klientům dostatek informací. Výsledky práce budou předány sestrám na ortopedických odděleních v Nemocnici Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnici Praha, ve kterých šetření probíhalo a mohly by být použity jako příspěvek k odborným seminářům nejen pro ortopedické sestry, ale pro všechny, kteří se o toto téma zajímají. Dále mohou být použity pro zkvalitnění poskytování pooperační péče v rámci ošetřovatelského procesu.
|
|
|
Ošetřovatelská diagnostika a ošetřovatelské diagnózy v pediatrii
FIKAROVÁ, Lucie
Dětské ošetřovatelství má svá specifika, ať už v odlišnostech v péči o dítě během jednotlivých vývojových stádiích, či ve spektru onemocnění a jejich klinických projevech. Sestry pečující o dětského pacienta by měly respektovat všechny zvláštnosti pediatrického ošetřovatelství, což jistě činí ošetřovatelskou diagnostiku složitou a náročnou zároveň. V teoretické části bakalářské práce {\clqq}Ošetřovatelská diagnostika a ošetřovatelské diagnózy v pediatrii`` je na úvod popsán obor pediatrie spolu s historií a vývojem pediatrického ošetřovatelství. V další části práce je popsán současný systém péče o dítě. Hlavní pracovní metodou sester je dnes v souladu s vyhláškou č. 424/2004 dle paragrafu 4, odstavce (1) ošetřovatelský proces. Jednou z fází ošetřovatelského procesu je ošetřovatelská diagnostika.V dalších částech práce je podrobně popsána teorie ošetřovatelské diagnostiky, taxonomie ošetřovatelských diagnóz a specifika ošetřovatelských diagnóz v pediatrii. Šetření probíhalo kvantitativně pomocí dotazníkového šetření. Za účelem doplnění získaných informací byla použita obsahová analýza dat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry znají ošetřovatelské diagnózy v pediatrii, používají ošetřovatelské diagnózy v praxi a co sestry považují za největší překážku při používání ošetřovatelské diagnostiky v pediatrii. Ze získaných výsledků šetření lze konstatovat, že došlo k potvrzení všech tří stanovených hypotéz. Hypotézy 1 Sestry znají ošetřovatelské diagnózy v pediatrii. Hypotézy 2 Sestry používají individuálně ošetřovatelské diagnózy v pediatrii. Hypotézy 3 Za největší překážku při používání ošetřovatelské diagnostiky v pediatrii sestry považují nedostatek času. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že je při tvorbě ošetřovatelských diagnóz používána různá taxonomie s ohledem na odlišnosti v dětském věku a další specifika, což jistě respektuje dítě jako individuum, ale činí tak diagnostiku časově náročnější. Je navrhováno, vzhledem k množství vydaných publikací ošetřovatelských diagnóz pro dětský věk, ujednotit terminologiii, i v rámci jednotlivých pracovišť a usnadnit jinak časově náročnou práci sester.
|
|
|
Problematika ošetřovatelského procesu u pacientů s tracheostomií na jednotkách intenzivní péče
FIEDLEROVÁ, Miroslava
Dýchání je nedílnou součástí života. Při některých onemocněních nebo úrazech, může být tato základní životní funkce ohrožena nebo může selhávat. V takových případech hrozí zánik organismu. Dnešní medicína umožňuje řešit tuto problematiku za pomoci umělé plicní ventilace. S rozvojem medicíny a medicínské technologie se skupina těchto stavů, u kterých je nutné zajistit dýchací cesty a umělou plicní ventilaci rozšiřuje. Volné a průchodné dýchací cesty jsou základním předpokladem pro zajištění dobré ventilace. Cílem bylo zjistit, s jakou nejčastější problematikou se setkává, ošetřující personál v péči o nemocné s tracheostomickou kanylou, dále jaké pomůcky používá, ošetřující personál při komunikaci s těmito nemocnými. Mezi další cíle patřilo zjistit, jaké postupy používá, ošetřující personál v prevenci kontaminace tracheostomické kanyly. Výzkumné kvalitativní šetření bylo prováděno pomocí 2 strukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl vedený s 10 náhodně vybranými sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče interního a chirurgického oddělení a na anesteziologicko {--} resuscitačním oddělení a na stejných odděleních, byl uskutečněn i druhý rozhovor vedený s 10 náhodně vybranými tracheostomovanými nemocnými zde hospitalizovanými. Z výsledků rozhovorů, bylo zjištěno, že komunikace je největším problémem, jak pro nemocné, tak pro ošetřující personál. Dále bylo zjištěno, že sestry dodržují předepsaný standard v péči o tracheostomickou kanylu. V rozhovorech s nemocnými, bylo zjištěno, že dalším problémem je stravování a dále, že mají strach z ucpání tracheostomické kanyly a následného dušení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané šetřením budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno, a mohou být použity ke zlepšení ošetřovatelské péče o nemocné s tracheostomickou kanylou. Doporučením je, vzdělávání sester v komunikačních technikách a v rehabilitaci nemocných. Vhodným řešením by bylo, uspořádáni školení pro sestry na tyto témata. Dále bude doporučením uspořádání výzkumu problematiky prevence nozokomiálních nákaz u nemocných s tracheostomickou kanylou.
|
|
|
Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích
KUBIŠOVÁ, Pavla
Bakalářská práce byla vypracována na téma {\clqq}Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích.`` Ošetřovatelská dokumentace, v našem případě ošetřovatelská anamnéza, je důležitou součástí pro poskytování ošetřovatelské péče. Sestra musí nejprve nemocného poznat a zjistit informace, aby mohla stanovit nejdůležitější problémy a rozhodnout se pro správnou cestu poskytnutí ošetřovatelské péče. Neméně důležitý je postup a zásady při sběru těchto informací. Stanoveny byly dva cíle a dvě výzkumné otázky. První cíl bakalářské práce se zaměřil na rozdíly získávání ošetřovatelské anamnézy u dětí v různých vývojových obdobích. Druhým cílem práce bylo navrhnout ošetřovatelskou dokumentaci pro sběr anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo jedna se dotazuje, zda existují rozdíly sběru dat u dětských pacientů v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo dvě řeší, jaké metody používají sestry ke sběru ošetřovatelské anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Šetření bylo prováděno kvalitativním způsobem pomocí nestandardizovaného rozhovoru, analýza dat a pozorování. Výzkumným vzorkem byly sestry, pracující na dětském oddělení nemocnice ve Strakonicích a Písku. Šetření bylo provedeno během dvou týdnů. Šetřením se zjistilo, že sestry na jednotlivých dětských odděleních vybraných nemocnic při shromažďování anamnestických údajů v jednotlivých dětských obdobích postupují rozdílně. Z této výzkumné otázky vyplývá výsledná hypotéza číslo jedna: {\clqq}Získávání anamnestických údajů u dětí je u jednotlivých sester rozdílné``. Hypotéza číslo tři: {\clqq}Podklady pro získávání anamnézy u dětí nejsou ve všech zdravotnických zařízeních stejné.`` Druhou výzkumnou otázkou jsme zjistily, že se u všech dětí ve vývojových obdobích zjišťují antropometrické hodnoty. Dále některé sestry nedodržují zásady vedení rozhovoru a ne všechny sestry používají správné metody při sběru informací. Z výzkumné otázky číslo dvě vyplývají tři hypotézy: Hypotéza číslo dvě: {\clqq}Při odběru anamnestických dat sestry nepostupují dle pravidel vedení rozhovoru s klientem.`` Hypotéza číslo čtyři: {\clqq}Sestry při odběru anamnézy u dětí vždy zjišťují antropometrické znaky dle jednotlivých vývojových obdobích.`` Z tohoto vyplývá že, první stanovený cíl byl splněn a druhý stanovený cíl se podařilo také splnit. V souvislosti se zjištěnými poznatky bychom doporučily navržení dokumentace pro sběr anamnézy pro dětská oddělení nemocnic, která by byla stejná nejlépe celoplošně pro všechny nemocnice v České republice. Důležitá by byla její jednoduchost a přehlednost, která by napomohla k usnadnění práce sester na oddělení. Následně, aby dokumentace usnadnila určení ošetřovatelských diagnóz a tím napomohla k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče pro uspokojení potřeb klienta. Rovněž by bylo vhodné uspořádat semináře zaměřené na toto téma pro jednotlivé nemocnice v České republice a zde problémy s anamnestickou dokumentací řešit.
|
|
|
Fotodokumentace, její využití a přínosy pro obor ošetřovatelství.
VINCOUROVÁ, Barbora
Bakalářská práce {\clq}Fotodokumentace, její využití a přínosy pro obor ošetřovatelství`, je zaměřena na využití této metody v ošetřovatelské praxi. V teoretické části je charakterizován ošetřovatelský proces a zdravotnická dokumentace, v rámci nichž by se fotodokumentace využívala. Další část současného stavu je zaměřena na metodu fotodokumentace a její výhody pro praxi, jsou zde popsány náležitosti a pomůcky k vhodnému vedení fotodokumentace. Dále jsou uvedeny možnosti využití a poznatky ze zahraniční literatury. Zajímavým aspektem při vedení fotodokumentace je používání informovaného souhlasu. Příklady praktického využívání fotodokumentace jsou v poslední kapitole teoretické části. Pro výzkumnou část práce jsou stanoveny tři cíle. První se týká využití fotodokumentace v oboru ošetřovatelství, druhým cílem bylo zjistit názory sester na začlenění fotodokumentace do oboru ošetřovatelství a třetí cíl práce je zaměřen na názory klientů při vedení fotodokumentace. Pro zhodnocení cílů je vytvořeno pět výzkumných hypotéz, které se zaměřují na přínosy využívání fotodokumentace v ošetřovatelském procesu, zda se sestry s touto metodou setkaly v odborných časopisech a je-li fotodokumentace využívána jako motivační prostředek pro ošetřovatelskou péči. Hypotézy stanovené pro klienty jsou zaměřeny na souhlas s vytvořením fotodokumentace a vidí{--}li přínosy ve vedení této metody. Metodika byla stanovena pomocí kvantitativního výzkumného šetření, které spočívá v rozdání anonymních dotazníků pro sestry a anket pro klienty ve vybraných pracovištích České republiky na chirurgických, interních a kožních odděleních. Hodnocení výzkumného šetření bylo prováděno v programu Microsoft Excel 2007 formou grafů, které byly použity ve výsledcích. Po zhodnocení výsledků spočívají návrhy pro praxi v odborném proškolení sester specialistek o metodě fotodokumentace a v edukaci široké zdravotnické i laické veřejnosti o této metodě.
|
|
|
Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace ve vybraném zdravotnickém zařízení
ZÁMOSTNÁ, Barbora
Tato bakalářská práce je zpracována na téma ,,Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace ve vybraném zdravotnickém zařízení``. Práce je koncipována do teoretické a empirické části. Cílem empirické části šetření bylo zmapovat komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace ve vybraném zdravotnickém zařízení. V souladu s cílem, jsme si stanovili dvě hypotézy. H1: Sestry vedou ošetřovatelskou dokumentaci v souladu s platným standardem. A H2: Sestry na chirurgických jednotkách vedou ošetřovatelskou dokumentaci komplexněji nežli sestry na interních jednotkách. Pro sběr dat byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu formou ošetřovatelského auditu. Výzkumný vzorek tvořilo 60 ošetřovatelských dokumentací, 30 dokumentací na chirurgickém oddělení a 30 dokumentací na interním oddělení Nemocnice Tábor, a.s. Celková úspěšnost v auditu {\clqq}Komplexnost vedení ošetřovatelské dokumentace`` byla na interním oddělení 99,73% a na chirurgickém oddělení 91,12% . Zároveň v žádném ukazateli auditu neklesl výsledek u celkového souboru (60 dokumentací) pod 76 % a u dílčích souborů (30 dokumentací) pod 53 %. Na základě zjištěných výsledků se hypotéza H1: Sestry vedou ošetřovatelskou dokumentaci v souladu s platným standardem, potvrdila. Celková úspěšnost auditu ošetřovatelské dokumentace na interním oddělení byla o téměř 8,5% vyšší než na chirurgickém oddělení. Lze tedy vyslovit závěr, že se hypotéza H2: Sestry na chirurgických jednotkách vedou ošetřovatelskou dokumentaci komplexněji, nežli sestry na interních jednotkách, nepotvrdila. V závěrečné diskuzi byly shrnuty výsledky z provedeného auditu na obou odděleních a následně byly výsledky porovnány s literaturou. V závěrečné části bylo stanoveno využití pro praxi. Výsledky bakalářské práce byly poskytnuty hlavní sestře Nemocnice Tábor, a.s. k nápravě vedení dokumentací či provedení následných auditů. V neposlední řadě byl také zpracován a poté předložen lokální standard pro vedení ošetřovatelské dokumentace jako podklad pro vypracování nového standardu na jednotlivých odděleních ošetřovatelskému týmu.
|
|
|
Poruchy nočního spánku u dětí
MAŘÍKOVÁ, Linda
Tématem této diplomové práce jsou poruchy nočního spánku u dětí. Jelikož stížností rodičů na nespavost především kojenců a batolat přibývá, stává se toto téma velmi aktuálním a často diskutovaným nejen mezi samotnými rodiči, ale také mezi zdravotnickými pracovníky, kteří se péčí o děti zabývají. Jednoznačná příčina toho, proč některé děti spí dobře a jiné ne, nebyla zatím prokázána. Odborníci, kteří se touto problematikou zabývají, však v literatuře uvádějí názor, že hlavní příčinou je nesprávný přístup rodičů při vytváření spánkových návyků u dětí. Svůj názor doplňují souborem doporučení, jak vhodným přístupem problémům předcházet, popř. jak je řešit. Za cíl naší diplomové práce jsme si tedy určili zjistit, jak ovlivňuje přístup rodičů vytváření nesprávných spánkových návyků u dětí v kojeneckém a batolivém věku. Dalším cílem bylo následné vypracování ošetřovatelské diagnózy a plánu ošetřovatelské péče, s jejichž pomocí by sestry mohly problematiku poruch spánku u dětí samostatně řešit. Proveden byl kvalitativní výzkum metodou dotazování. Technikou sběru dat byl standardizovaný rozhovor, uskutečněný se dvěma malými soubory matek dětí. První soubor tvořily matky dětí, které se spánkem problémy nemají, druhý soubor byl složen z matek dětí, které se spánkem problémy mají. Připravené otázky se týkaly především spánkových návyků dětí. Oba soubory byly porovnávány a u dat byl proveden také Fisherův test. Přestože nebylo možné prokázat, že nevhodný přístup rodičů k vytváření spánkových návyků u dětí je jednoznačnou příčinou jejich problémů se spánkem, domníváme se, že souvisejícím faktorem takový nevhodný přístup je. V této domněnce nás utvrzuje také výsledek další části výzkumu, a to nestandardizovaného rozhovoru. Tento rozhovor, z něhož byla posléze vytvořena kasuistika, byl proveden s jednou z matek, jejíž dítě mělo se spánkem problémy. Matka byla ochotná pokusit se zavést doporučovaná opatření a následně nám popsala, jak se problémy se spánkem jejího syna výrazně zmírnily. Na základě naší hypotézy, že vytvoření správných spánkových návyků dětem, trpícím poruchami spánku, může pomoci, i přesto, že přímá závislost mezi spánkovými návyky dětí a jejich problémy se spánkem prokázána nebyla, jsme jako výstup této diplomové práce zpracovali již zmíněnou ošetřovatelskou diagnózu a plán ošetřovatelské péče, které by měly dětským sestrám pomoci samostatně problémy dětí se spánkem řešit. Současně se domníváme, že by bylo vhodné, v budoucnu zpracovat výzkum, zabývající se přímo hodnocením úspěchu či neúspěchu doporučených opatření při řešení poruch spánku u kojenců a batolat.
|
|
|
Rozdíly v uspokojování afiliačních potřeb u klientů na gerontopsychiatrických odděleních v ČR a Nizozemí
KOTRČOVÁ, Ivana
Přibývá seniorů s duševní poruchou, kteří musí být umisťování do ústavních zařízení pro zhoršující se zdravotní a psychický stav. Nejen rodina, ale i personál v těchto zařízeních si musí uvědomit, že posilování pocitu sounáležitosti a příslušnosti k určité skupině je pro jedince, který se přestává orientovat v sobě i okolním světě, nedílnou součástí holistické péče. Bakalářská práce na téma Rozdíly v uspokojování afiliačních potřeb u klientů na gerontopsychiatrických odděleních v ČR a Nizozemí se zabývá problematikou uspokojování potřeb lásky a sounáležitosti u seniorů s duševní poruchou, kteří jsou umístěni v zařízeních ošetřovatelského typu. Výsledky výzkumu mohou posloužit sestrám a studentům pochopit význam potřeb lásky a sounáležitosti a přimět je k činnostem, které povedou k uspokojování těchto potřeb.
|
|
|
Realizace koncepce českého ošetřovatelství v praxi
BALDOVÁ, Martina
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjištění realizace Koncepce ošetřovatelství, vydané Ministerstvem zdravotnictví v roce 2004, v českých nemocnicích. K dosažení výsledků byla použita kvantitativní metoda výzkumu. Pro sběr dat jsme využili metodu dotazování, technikou dotazníků. Tyto dotazníky byly určeny pro hlavní sestry/náměstky ošetřovatelské péče v českých nemocnicích. Jako výzkumný vzorek jsme zvolili nemocnice v České republice, které poskytují akutní lůžkovou péči. Zjištěné údaje by měly osvětlit, jaký je aktuální stav realizace Koncepce ošetřovatelství v českých nemocnicích.
|
|
|
Péče o dutinu ústní nemocného během hospitalizace v nemocnici
CINCIALOVÁ, Kateřina
Pod pojmem hygiena dutiny ústní (orální hygiena) je myšleno soubor opatření, která mají zamezit vzniku onemocnění parodontu a tvrdých zubních tkání a jeho další progresi. Přesto patří tyto onemocnění mezi nejběžnější a nejrozšířenější lidské nemoci, kterým ovšem lze předejít vhodnou péčí a správným výběrem pomůcek. Mezi nejčastější tyto onemocnění se řadí zubní kaz, záněty dásní, zvýšená tvorba zubního kamene. Každý z nás by měl hygienu dutiny ústní provádět denně, dle svých návyků. A správným výběrem pomůcek předcházet vzniku nežádoucích onemocnění. V nemocničním zařízení během hospitalizace pacienta často dochází ke změnám frekvence a návyků v souvislosti s onemocněním. U nemocných s poruchou soběstačnosti z jakéhokoliv důvodu by se měla o péči o dutinu ústní postarat sestra. Sestra by si také měla zjistit, jaké má pacient návyky a zda-li používá nějaké speciální pomůcky a měla by péči, na kterou je pacient zvyklý, zajistit. Prioritou každé sestry by mělo být poskytovaní kvalitní ošetřovatelské péče, se kterou by byli pacienti spokojeni, a byly by saturovány jejich potřeby. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit názory pacientů na péči o dutinu ústní při hospitalizaci v nemocnici. Druhým cílem bylo zjistit, jaké možnosti v péči o dutinu ústní pacientovi poskytuje dané oddělení. Porovnat názory soběstačných a nesoběstačných pacientů, bylo třetím cílem. Čtvrtým cílem bylo zjistit úlohu sestry v péči o dutinu ústní u soběstačných a nesoběstačných pacientů. Na základě výsledků jsme si potvrdily hypotézu č. 1, ve které jsme předpokládaly, že pacienti pociťují změnu v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Můžeme konstatovat, že také hypotéza č. 2 byla potvrzena a to, že pacienti mají nedostatečné možnosti v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Také byla potvrzena hypotéza č. 3, že sestry znají možnosti péče a prostředky o péči o dutinu ústní a hypotéza č. 4, že sestry nezjišťují návyky týkající se péče o dutinu ústní. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována pomocí rozdaných dotazníků a strukturovaného rozhovoru. Výzkumnými vzorky byly sestry a pacienti na daných odděleních (neurologickém, interním, chirurgickém a ortopedickém) Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Tábor a.s. Výsledky tohoto výzkumu bychom mohli použít jako zpětnou vazbu pro managament nemocnice k využití na zlepšení hygienické péče o dutinu ústní. Je nutné zajistit opatření ke zlepšení v této oblasti. Sestry by se měly aktivněji zjišťovat návyky a pomůcky, které pacienti používají k péči o dutinu ústní. Také je důležité, aby sestry aktivně nabízely pomoc pacientům, kteří ji potřebují a snažily se zajistit takovou péči, na jakou jsou zvyklí. Největší odměnou pro sestry by měla být především spokojenost pacienta.
|
host ::
RSS.