|
|
Jaké děti si přejí žadatelé o náhradní rodinnou péči
ČERNÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní výchovné péče v České republice. Rozlišuje náhradní výchovnou péči a náhradní rodinnou péči, která se dělí na osvojení a pěstounskou péči. V popředí zájmu práce je pak samotný proces osvojení či pěstounské péče v praxi, kdy nedílnou součástí je úloha krajského úřadu při poradenské a zprostředkovatelské činnosti. Cílem práce je zjistit a vyhodnotit údaje z dotazníků pro zájemce o náhradní rodinnou výchovu u krajských úřadů, jak jsou tolerantní, jaké děti by si pro sebe a svou novou rodinu představovali. Teoretická část charakterizuje rodinu a její význam pro vývoj dítěte, poukazuje na problémy psychické deprivace u dětí, rozdělení náhradní rodinné a výchovné péče včetně jejího historického vymezení. Zaměřuje se na popis všech forem náhradní péče se zaměřením na náhradní rodinnou péči a v neposlední řadě charakterizuje systém zprostředkování náhradní rodinné péče v České republice. Praktická část se zabývá analýzou dat žadatelů o náhradní rodinnou péči, ze které vychází sám název práce ?Jaké děti si přejí žadatelé o náhradní rodinnou péči? při Krajském úřadu v Českých Budějovicích za rok 2011.
|
|
|
Analýza konkrétního subjektu neziskového sektoru ČR
Ajdini, Drita ; Říhová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Práce nejdříve charakterizuje neziskový sektor v České republice. Popisuje jeho vývoj a právní úpravu. Dále uvádí možné způsoby financování a ukazuje, které z nich jsou v neziskových organizacích nejčastěji využívané. Práce následně popisuje specifickou roli PR v neziskovém sektoru. Praktická část analyzuje Nadaci Terezy Maxové dětem a popisuje její PR aktivity. Součástí práce je také anketa, jejíž výsledky odhalují vztah veřejnosti k této nadaci a jejím projektům. Poslední část ukazuje, že nadace, která se snaží prostřednictvím podpory různých projektů, dostat co nejvíce dětí do náhradní rodinné péče, má pro společnost také ekonomický přínos. Tento přínos spočívá v tom, že náhradní rodinná péče znamená nižší zátěž pro státní rozpočet než ústavní péče. Jako důkaz pravdivosti tohoto tvrzení uvádí argumenty porovnání nákladů státu na děti v ústavní péči a v pěstounské péči a předpoklad dosažení lepšího vzdělání u dětí vyrůstajících v rodinném zázemí namísto ústavních zařízení, což v konečném důsledku znamená také nižší náklady pro státní rozpočet.
|
|
|
Komparace ošetřovatelské péče o apalicky nemocné v domácí a ústavní péči z pohledu pečujícího
SOUSEDÍKOVÁ, Zuzana
Z důvodu zrychlující se urgentní medicíny a zdokonalení neurochirurgické péče přežívají inzulty mozku jedinci, kteří v minulých letech měli šanci na záchranu života minimální. Jako následek tohoto pokroku je stále se zvyšující výskyt apalicky nemocných. Tato diplomová práce porovnává domácí a ústavní péči o apalicky nemocné. Zjišťuje, zda jsou tyto péče srovnatelně kvalitní a ucelené. Jelikož je domácí péče pro stát ekonomičtější, je nutné ji v dnešní době nedostatku financí v resortu zdravotnictví podporovat. Ke sběru dat byla použita kvalitativní technika výzkumu pomocí nestandardizovaného rozhovoru. Zkoumaným souborem bylo šest zdravotnických pracovníků a šest rodinných příslušníků, kteří se starají o apalicky nemocné. Jedna respondentka měla syna v ústavní péči, avšak na přechodnou dobu si jej brala do domácího ošetřování. Otázky byly připravené zvlášť pro zdravotnické pracovníky a zvlášť pro rodinné pečovatele. Z výzkumu je patrné, že apalicky nemocní v domácí péči dosahují výrazně lepších výsledků. Fyzická zátěž pečovatelů je srovnatelná, psychická je vyšší u rodinných příslušníků. Bazální stimulace, která je u takto nemocných nesmírně důležitá, je účelně využívána pouze v ústavní péči řádně proškolenými pracovníky. Výsledky této práce byly prezentovány na VI. Celostátní studentské konferenci pořádané Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Získaná data jsou součástí sborníku: SOUSEDÍKOVÁ, Zuzana. Komparace ošetřovatelské péče o apalicky nemocné v domácí a ústavní péči. In VI. Celostátní studentská vědecká konference bakalářských a magisterských studijních oborů Všeobecná sestra, Porodní asistentka, Zdravotnický záchranář, Ošetřovatelství. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2011. s. 18. ISBN 978-80-7395-391-1. Práce bude také poskytnuta Sdružení Cerebrum, které ji umístí na své internetové stránky a poskytne svým klientům, kteří jsou ve styku s nemocnými po úrazu mozku. Rozšířením této práce mezi osoby, které mají ve své blízkosti jedince s poraněným mozkem je nejlepší možnost, jak poukázat na aktuálnost problému.
|
|
|
Vliv prostředí na výtvarný projev dítěte
KOLÁČKOVÁ, Jana
Práce se zabývá vlivem prostředí na dětský výtvarný projev. Cílem práce je zjistit, jak se od sebe liší výtvarný projev dětí z běžných rodin, dětí z problémových rodin, které v současné době vyrůstají v jednom ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dětí, které vyrůstají v ústavní péči. Práce se zaměřuje nejen na celkovou úroveň kvality výtvarného projevu, ale také na úroveň formální stránky výtvarného projevu a především pak na obsahovou stránku kresby, zejména v tématech spojených s rodinou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy související s danou problematikou. Jedná se především o tématiku spojenou s rodinou, výtvarným projevem dítěte a metodami psychologické diagnostiky rodiny. Praktická část se snaží objasnit, jak se od sebe liší výtvarný projev dětí ve věku 6-12 let, vyrůstajících v různém prostředí (děti z běžných rodin, děti ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, děti z dětského domova). Pro potřeby praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum, ve kterém jde zejména o zhodnocení výtvarného projevu jednotlivých dětí. Pro sběr dat byla použita metoda Kresba rodiny, která byla rozšířena a modifikována pro potřeby studie. Hlavní část práce je tvořena shrnutím výsledků a jejich interpretací.
|
|
|
Využití volného času uživatelů domova pro seniory
VASKOVÁ, Jana
Ve své bakalářské práci se zabývám využitím volného času uživatelů domova pro seniory, vlivem působení aktivit na jejich psychický či fyzický stav. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem senioři tráví svůj volný čas, jaké možnosti volnočasových aktivit využívají v konkrétním domově pro seniory a zda si uvědomují jejich pozitivní působení. Teoretická část se zabývá životní etapou stáří a stárnutím ? změnami, které s tímto obdobím souvisí, dále službami sociální péče poskytované seniorům a adaptací na umístění do ústavního zařízení. Poslední kapitola této části je věnována volnému času a možnostem jeho náplně. V praktické části jsem pomocí standardizovaného rozhovoru zjišťovala, jakým způsobem senioři tráví svůj volný čas, zda jsou rozdíly mezi pohlavím ve způsobu trávení volného času a zda si senioři uvědomují vliv aktivní náplně volného času na jejich psychický či fyzický stav.
|
|
|
Právní úprava sociálně-právní ochrany dětí a problémy spojené s její aplikací
KADLEC, David
Právní úprava sociálně právní ochrany dětí poskytuje nástroje a právní oporu k tomu, aby mohla být dítěti zajištěna odpovídající péče v situacích, kdy je ohrožen příznivý vývoj a život dítěte. Tato bakalářská práce se zabývá prací kurátora pro mládež, který jako sociální pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí takovou právní úpravu v praxi aplikuje. Cílem této práce bylo poukázat na problémy spojené s aplikací současné právní úpravy sociálně-právní ochrany dětí a navrhnout východiska či řešení těchto problémů. Zkoumaný soubor byl omezen na skupinu dětí s výchovnými problémy. Metodika výzkumu byla založena na metodách a technikách kvalitativního výzkumu. Obsahová analýza záznamů spisové dokumentace dětí s výchovnými problémy představovala hlavní techniku, která byla posléze doplněna o techniku nestandardního rozhovoru. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve formě případových studií doplněných o rozhovor. Případové studie společně s rozhovory potvrdily, že platnou právní úpravu socálně-právní ochrany dětí, lze aplikovat na široké spektrum situací. Z diskuze potom vyplynulo, že aplikace právní úpravy sociálně-právní ochrany dětí se potýká zejména s problémy plynoucími z nejednotnosti v postupech mezi jednotlivými institucemi, které zajišťují sociálně-právní ochranu dětí. Efektivita práce kurátora pro mládež se v důsledku těchto problémů snižuje. Určitým východiskem pro řešení těchto problémů by bylo vytvoření koncepce, která by určovala jednotné postupy všech zúčastněných institucí, nebo zřízení státní instituce, která by tyto postupy koordinovala.
|
|
|
Problematika agresivního chování u lidí s mentálním postižením
LOJÍKOVÁ, Jitka
Mentální postižení dětí, mládeže i dospělých představuje závažný zdravotní i sociální problém. I když se v poslední době o mentálně postižených osobách stále více hovoří, naše znalosti o konkrétním životě takto postižených lidí jsou velmi malé nebo útržkovité. Lidé s mentálním postižením žijí v naší společnosti a na její péči bývají individuálně více či méně závislí. V úvodní části se zabývám problematikou lidí s mentálním postižením. Rozebírám jejich specifika, potřeby, četnost. Dále se dotýkám ústavní péče jako takové. V souvislosti se změnou zákona o sociálních službách, v rámci které byla zrušena klecová lůžka, jsou nuceni pracovníci hledat jiné způsoby při zvládání agresivního chováním u lidí s mentálním postižením. Pozornost je zaměřena také na agresivní chování a práva lidí s mentálním postižením z různých odvětví práva. Ne každý pracovník má komplexní právní povědomí, které se týká lidí s mentálním postižením. Cílem výzkumu bylo zmapovat projevy, příčiny a možnosti předcházení a zvládání agresivního chování ve skupině lidí s mentálním postižením. Zvolenou metodikou výzkumu pro naplnění cíle bylo využito strukturovaného rozhovoru s lidmi s mentálním postižením a dotazník s personálem, který pečuje o lidi s mentálním postižením.Zpracováním dat bylo zjištěno, že většina pracovníků se již setkala s projevy agresivního chování u lidí s mentálním postižením. Nejčastěji se vyskytuje agrese verbální a agrese fyzická. Potvrdilo se, že ve většině případů postačila použít opatření pro zabránění nebo odvrácení agresivního jednání, jak ukládá zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Pokud mají lidé zájmy, koníčky a jejich potřeby jsou naplněny, snižuje to riziko vzniku agresivního chování. Domnívám se, že agresi by bylo možné předcházet mimo jiné podporou přátelských mezilidských vtahů, emocionální podporou a spravedlivým přístupem ke všem.
|
|
|
PROBLÉMY SOCIALIZACE KLIENTŮ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM V SOCIÁLNÍCH ZAŘÍZENÍCH
HAVLÍKOVÁ, Anna
První teoretická část bakalářské práce je zaměřena na mentální retardaci. Další část, která je věnována ústavní péči, zahrnuje historii a transformaci ústavní péče. Třetí část práce se věnuje rozvoji osobnosti klientů s mentálním postižením v ústavní péči, zahrnující edukaci, výchovu a terapie. Poslední část teorie se zabývá socializací jedinců s mentálním postižením. Cílem práce je zmapování pracovních možností (činností), které jsou poskytovány osobám s mentálním postižením, a to ve vybraných zařízeních sociálních služeb jihočeského kraje. Práce je také zaměřena na spokojenost klientů s mentálním postižením, kteří vykonávají pracovní činnost. Pro sběr dat byl použit kvantitativní výzkum. Pro zjištění pracovních činností, které jsou nabízeny klientům přímo v zařízení, byla použita metoda technika e-mailového dotazování. Ve druhé části, která je zaměřena na klienty vykonávající pracovní činnost a jejich spokojenost, byla použita také metoda dotazování. V tomto případě se jednalo o techniku standardizovaného (řízeného) rozhovoru.
|
|
|
Práva dětí v ústavní péči
KREJSOVÁ, Petra
Má diplomová práce má název Práva dětí v ústavní péči. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části jsou rozebrány pojmy právo, dítě, část je věnována charakteristice Úmluvy o právech dítěte či Výboru pro práva dítěte. Metodou pro výzkum se stal řízený rozhovor (částečně standardizovaná metoda) vedený pomocí dotazníku vytvořeného profesorem Gary Meltonem a jeho týmem v Jižní Karolíně ve státě Columbia. Dotazník obsahuje identifikační otázky (věk, pohlaví, třída), čtyři obecné otázky, jež se týkají pojmového vyjádření práva a dvanáct situací, kde dítě přiznává práva či nikoliv. Dotazník byl rozšířen o doplňující otázky pro děti (vytvořený prof. Dunovským a doc. Kovaříkem), o 15 otázek vymezujících pojmové chápání {\clq}qdobrého občana``. Dále byla pro výzkum použita metoda dotazování (technika dotazník). Výzkumný soubor tvořilo celkem 80 dětí a 20 zaměstnanců. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: cílem práce je zjištění, zda děti mají svá práva. Cíl 2: Cílem práce je ověření, zda v ústavních zařízeních jsou dodržována dětská práva. Byla stanovena jedna hypotéza. H1: Právní povědomí dětí z dětských domovů je na nižší úrovni než právní povědomí dětí z běžné základní školy. Domnívám se, že cíle byly splněny. Hypotéza nebyla potvrzena.
|
|
|
Pěstounská péče v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounská péče ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči - velké pěstounské rodiny. Porovnání obou forem.
WENDLIGOVÁ, Michaela
Práce je sondou do obrazu náhradní rodinné péče v České republice se zaměřením na pěstounskou péči. V teoretické části popisuje obraz náhradní péče o děti, které se ocitají mimo vlastní rodinu, zabývá se vitálními potřebami dětí a psychickou deprivací. Nahlíží do situace matek, které se vzdávají svého dítěte a do některých aspektů sociální práce v této oblasti. Praktická část je kvalitativním výzkumem, který porovnává pěstounskou péči v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounskou péči ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči {--} velké pěstounské rodiny. Výzkumná šetření jsou provedena z pohledu dospívajících dětí v pěstounské péči a výzkum vychází z principů moderní (profesionální) pěstounské péče. Výzkumné šetření obsahuje šest rozhovorů s dětmi z klasických rodin a čtyři s dětmi ze speciálních zařízení. Sondují, jak prožívají děti v pěstounské péči vztah k pěstounům a jaká v rodinách vládne atmosféra, jak se staví děti v pěstounské péči k biologické rodině a porovnávají, jak prožívají tyto aspekty děti v klasických českých pěstounských rodinách a děti ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči (SOS vesničkami se výzkum nezabývá). Zda je pěstounská péče dobrá, nezávisí tolik na tom, zda je vykonávána v klasické pěstounské rodině nebo v zařízení. Závisí především na osobě pěstouna, zda je schopen si vytvořit k dítěti pozitivní vztah, zda je schopen dítě bezpodmínečně přijmout.
|
host ::
RSS.