|
Propemptikon a další tradiční formy v Horatiových Ódách a Epódách
Prokopcová, Lenka ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Bažil, Martin (oponent)
€ecká archaická lyrika byla vždy svázána s nějakým specifickým náboženským či sociálním kontextem; pravidla dané literární formy (lex operis) byla pevně stanovena a plně respektována. V helénistickém období, kdy již lyrická tvorba tento kontext opustila, počaly být zákonitosti různých literárních forem, do té doby pevně dané, opou‰těny, rozdíly mezi jednotlivými subžánry se postupně rozmělňovaly a helénističtí básníci začali v hojněj‰í mífie využívat mí‰ení různých žánrů a subžánrů. Na tuto tradici pak navázali neóterikové a později i Horatius. Jednou z mnoha lyrických forem, jejichž počátky můžeme vysledovat již v fiecké archaické lyrice, je paraklausithyron a propemptikon. Zatímco prvně jmenovanému subžánru jsem se věnovala ve své ročníkové práci, pfiedmětem diplomové práce je propemptikon, báseň na rozloučenou. V úvodních kapitolách bude podán pfiehled motivů charakteristických pro tuto literární formu, vždy ve spojení s pfiíslu‰nými citáty z dochovaných skladeb fieckých lyriků a helénistických básníků. Vět‰í pozornost bude věnována fragmentům dvou propemptik, jež jsou prvními známými zástupci této formy v fiímské poezii - Partheniovu propemptiku a Cinnovu Propemptiku Pollionis. Jádrem diplomové práce je pak podrobný rozbor a interpretace Horatiových ód I 3 a III 27, které jsou nejvýrazněj‰ími zástupci...
|
host ::
RSS.