|
|
Využití zemědělského půdního fondu v katastrálním území Dlouhá
Kvíčalová, Zuzana
Bakalářská práce je zaměřena na využití zemědělského půdního fondu v katastrálním území Dlouhá. Tato práce je rozdělena do dvou větších celků. V první části jsou vymezeny základní pojmy a charakteristika zemědělského půdního fondu a půdy. Největší část prvního celku pak tvoří popis vývoje evidence nemovitostí. Část druhá se věnuje charakteristice katastrálního území Dlouhá a popisu struktury zdejšího půdního fondu od roku 1845 až po současnost. Na konci druhé části je uvedeno shrnutí změn u jednotlivých druhů pozemků a jsou zde popsána aplikovaná opatření k ochraně zemědělského půdního fondu.
|
|
|
Hodnocení úbytků zemědělské půdy v Česku po roce 1990
Šaffová, Michaela ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Holman, Lukáš (oponent)
Práce je zaměřena na zhodnocení vývoje trendů úbytku zemědělské půdy v Česku v období 1990 - 2012 pomocí dat databáze změn CORINE Land Cover. Hodnocení ztrát zemědělské půdy bylo provedeno jak z hlediska celkové plochy záboru, tak i z hlediska vyhodnocení úbytku kvality ZPF na základě tříd ochrany půdy, dostupných z geoportálu VÚMOP SOWAC-GIS. Dalším cílem bylo zjistit, zda ztráty ZPF souvisí s fyzickogeografickými a socioekonomickými charakteristikami zkoumaných území (okresy). V letech 1990 - 2012 bylo v Česku zabráno celkem 45 135,44 ha zemědělské půdy, z toho 38 324,42 ha půdy, které bylo možné přiřadit kategorii ochrany půdy ZPF. Bylo prokázáno, že dynamika záboru zemědělské půdy stálé sílí. Dále bylo potvrzeno, že je ve velké míře zabírána nejcennější zemědělská půda kategorie ochrany 1 a 2. Podíl těchto tříd ochrany činil v celém sledovaném období 44,14 %, Nejčastěji byla zemědělská půda přeměněna na růžný druh zástavby (83,41 %). Největší zábor zemědělské půdy na plochu okresu byl zaznamenán v okresech velkých měst a jejich zázemí (Praha-východ, Praha-západ, Hlavní město Praha, Brno-město, Plzeň-město) a v průmyslových okresech (Most, Chomutov, Teplice). Dále bylo prokázáno, že zábor zemědělské půdy souvisí jako fyzickogeografickými, tak i socioekonomickými charakteristikami zkoumaných...
|
|
|
Právní ochrana půdy v ČR
Sobotová, Martina ; Jansa, Viktor (vedoucí práce) ; Kadlecová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá právní ochranou půdy v České republice. Práce postupuje od úvodních metodologických částí skrze historický vývoj právní ochrany půdy až k současné právní ochraně. Na ní pak navazují mezioborové pohledy na problematiku ochrany a užívání půdy. Environmentální aspekty ochrany půdy zmiňují prevenci v podobě ekologické výchovy dětí od útlého věku. Nejdůležitější jsou ekonomické aspekty ochrany a jejich sociální dopady na českou společnost. Zmíněna je též ochrana půdy v EU. Praktická část je věnována konkrétním problémům ochrany a užívání půdy v Olomouckém kraji, dále střetům zájmů spojených s půdou a překážkám její účinné ochrany.
|
|
|
Ekologické zemědělství v kraji Vysočina a srovnání s ČR
Šauerová, Radka
Předmětem této bakalářské práce je srovnání ekologického zemědělství v kraji Vysočina a na území celé České republiky. První kapitola je zaměřena na stručný popis tohoto typu zemědělství. Poté je popsán samotný kraj Vysočina a jsou porovnána zvolená hodnotící kritéria v rámci České republiky. Závěr je věnován opatřením, která by měla přispět k optimalizaci ekologického zemědělství v kraji.
|
|
|
Změna struktury půdního fondu v SO ORP Mikulov v letech 2001-2013
Austová, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá změnou struktury využití půdního fondu v správním obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov v letech 2001--2013. Cílem práce je obeznámení s problematikou využívání půd na úrovni Evropské unie i České republiky a dále hlavně analýza a zhodnocení změn land use ve vybraném území. Vývoj půdního fondu na Mikulovsku je zaznamenán graficky a konkrétní změny v jednotlivých obcích pak formou kartogramů. Vstupní data pro výpočty a jejich zpracování jsou získány především z Českého statistického úřadu. Výsledkem práce je tedy rozbor vývoje a změn všech druhů pozemků, přičemž k největším změnám došlo především u zemědělské půdy, orné půdy, vinic a ostatních ploch. Za vybrané období se snížilo množství orné půdy o 2 261 ha a s tím souvisel právě i úbytek celkově zemědělské půdy. Naopak byl výrazný nárůst vinic (+1 214 ha) a ostatních ploch (+881 ha), které tak z většiny nahradily ornou půdu. Na základě zjištěné i nízké ekologické stability území jsou popsána doporučení pro příznivější vývoj z pohledu land use.
|
|
| |
|
|
Využití zeměmdělské půdy k nezemědělských účelům
Stodolová, Markéta
Cílem této bakalářské práce je vypracovat komplexní studii, která detailně popisuje problematiku využívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům. Pro vypracování takovéto studie bylo nejdříve zapotřebí nastudovat značné množství odborných materiálů a publikací, které pak byly zpracovány dle patřičné metodiky. Výsledkem je pak studie detailně popisující půdu, její funkce a nástroje pro její ochranu. Práce pro bližší představu o dané problematice uvádí i konkrétní příklad z praxe, který popisuje využití zemědělské půdy k nezemědělským účelům na konkrétním realizovaném podnikatelském projektu.
|
|
|
Analýza podmínek pro vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu
Koudelka, Martin
Péče a hospodaření se zemědělským půdním fondem jsou jedním z hlavních pilířů trvale udržitelného rozvoje, proto jsem se zabýval problémem analýzy podmínek pro odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Problematiku jsem řešil komplexně, od obecného úvodu, přes analýzu současné legislativy, až po rozebrání této problematiky na konkrétních případech a porovnáním s předchozí legislativou. Navrhl jsem možné úpravy, či úkony pro zlepšení současného stavu. Upozorňuji na špatný stav prostředí, i právní úpravy. Navrhuji změny orientované směrem k ochraně přírody a zachování jejich přirozených hodnot.
|
|
|
Zábor volné půdy a její cena od roku 1989
MELMEROVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá záborem volné (tj. zemědělské a speciálně orné) půdy v České republice a jeho vývojem od roku 1989, přeměnou orné půdy na zastavěné plochy, ochranou zemědělské půdy ze strany státu a správních orgánů a efektivností této ochrany. Práce též popisuje postup při odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (ZPF) a způsob výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF dle právních předpisů, a vyhodnocuje vliv legislativních podmínek a výše odvodů na množství půdy odnímané ze ZPF. Jsou formulovány dvě hypotézy: 1. Zástavba je uskutečňována především na úkor orné půdy - analýza dat katastru nemovitostí tuto hypotézu potvrdila. 2. Zvýšení odvodů za odnětí půdy ze ZPF v roce 2011 způsobilo snížení množství půdy odnímané ze ZPF - analýza dat katastru nemovitostí tuto hypotézu nepotvrdila.
|
|
| |
host ::
RSS.