|
|
Využití vodních toků a ploch v urbanizovaném území venkovského prostoru
Šímová, Jana ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Voda je nedílnou součástí našeho života a vodní toky a plochy byly a stále jsou neodmyslitelnou součástí veřejného prostoru našich měst a obcí. V každém sídle najdeme veřejný prostor a na mnoha z nich se setkáme s vodou. Voda se ve veřejných prostorech objevuje v různé formě. Ať už se jedná o drobné prvky, jako jsou například fontány, kašny, pítka, nebo o větší vodní toky a plochy. Voda má ve veřejném prostoru svoji nezastupitelnou roli. Je všeobecně známo, že její přítomnost má velký vliv na pohodu člověka. I přesto, že je voda v interiéru lidských sídel důležitá, v průběhu historie z veřejných prostorů, kvůli urbanistickému a technickému vývoji sídel, na mnoha místech zmizela. Vývoj lidských sídel a veřejných prostranství probíhá od jejich založení neustále. V posledních letech se výrazně mění pohled na význam veřejných prostranství a hodně sídel si uvědomuje jejich důležitost. Veřejný prostor je jakýmsi obývacím pokojem města, tedy reprezentativním místem. Proto v posledních letech často probíhají rekonstrukce veřejného prostoru s využitím vodních prvků. Fenomén vodních ploch je ovlivňujícím faktorem udržitelného rozvoje a kvality života. Veřejný prostor není důležitým funkčním prvkem jen ve velkých městech. Svůj velký význam má i pro menší obce. A právě na ty se ve své práci zaměřuji. Veřejný prostor obcí i vodní prvky v jeho okolí jsou často v nevyhovujícím stavu, zanedbané nebo zaniklé. Voda, ať již ve formě vodních toků nebo vodních ploch, má v sobě velký potenciál, se kterým je možné v urbanizovaných územích pracovat. Cílem práce je nalézt novou funkci pro vodní toky a plochy, aby se začlenily do veřejného prostoru a veřejný prostor se díky nim stal opět reprezentativní a funkční součástí obce.
|
|
|
Zpracování studie revitalizace malého vodního toku
KULICH, Petr
Cílem této diplomové práce je zpracovat návrh revitalizačního opatření toku Biřkovského potoka včetně návrhu poldru "Karlovky a Nivy". Navržené opatření by mělo ochránit obec Biřkov před bleskovou povodní a dále podpořit zvýšení, jak vodohospodářské, tak ekologické stability daného povodí. Řešení vychází z vyhodnocení podkladů hydrologických, pedologických, hydrogeologických a vegetačních i z výsledků podrobného terénního průzkumu zájmového území uváděné dále v diplomové práci.
|
|
|
Odezva vybraných řek Českého masivu na litologické a tektonické podmínky
Flašar, Jan ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
V Českém masivu byly vybrány 3 skupiny toků okolo hlavních řek - Berounky, Vltavy a Labe. Byl zkoumán vliv litologie a tektoniky na různé parametry těchto toků. Mezi měřené parametry patří: spád, orientace toku, sinuosita. Data byla získávána z digitálních modelů terénu, leteckých snímků, topografických map a geologických map. Byly vytvořeny podélné profily v kombinaci s geologickými řezy, SL indexy toků, grafy závislosti sinuosity na gradientu aj., aby mohl být vliv litologie a tektoniky lépe pochopen a interpretován. Na základě zjištěných výsledků byl také porovnáván vývoj tří vybraných povodí a toků v nich. Na většině toků byl zjištěn silný vliv litologické stavby na spádovou křivku. Tektonická stavba naopak silně ovlivňuje orientaci toků, zejména v odolných horninách. Byly vymezeny oblasti, kde je vyšší pravděpodobnost vertikálních tektonických pohybů v kvartéru, které ovlivňovaly vodní toky (Novohradské hory, Šumavské podhůří). Zatímco vliv litologie a tektoniky na spád a orientaci vodních toků byly prokázány, vztah mezi geologickou stavbou a sinuositou není jednoznačný. Vertikální tektonické pohyby jsou použitými metodami jen naznačeny, nikoli dokázány. Je třeba použít další metody (mj. datovací) aby byly tektonické pohyby, ale i celkový vývoj toků lépe pochopeny.
|
|
|
Posouzení vlivu zemědělské a antropogenní činnosti na Lhotickém a Vitickém potoce v povodí řeky Želivky
Jakešová, Helena ; Charvátová, Helena (vedoucí práce) ; Petrů, Anita (oponent)
Každý malý vodní tok je součástí rovnováhy v přírodě. Lidská činnost působí na kvalitu a fyzikálně chemické složení vody. Člověk mění koryta řek a hydrologické podmínky prostředí. Bakalářská práce se zabývá zhodnocením chemického složení experimentálních toků Lhotického a Vitického potoka v povodí řeky Želivky na Křemešnické vrchovině. Terénním průzkumem, monitoringem a vyhodnocením výsledků zkoumaných vzorků vody je zjištěn vliv lidské činnosti na kvalitu a složení vody. Území je antropogenně ovlivněno především splaškovou vodou obyvatel obcí, kde chybí čistírny odpadních vod. Zemědělská činnost vykazuje znečištění po celé délce toku. Potoky nemají upravená koryta, rozliv je umožněn do četných niv, vliv znečištění je zmírněn břehovou vegetací. Sledované ukazatele řadí experimentální toky do nejnižší jakostní třídy. V území je možné zachování zdravého ekosystému.
|
|
|
Historický a budoucí vývoj vodních prvků v těžbou dotčeném území Severočeské hnědouhelné pánve.
Vodrážka, Václav ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj vodních prvků v území narušeném těžbou hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi a Sokolovské pánvi. V minulém století došlo vlivem těžby hnědého uhlí k destrukci krajiny a tím i narušení vodního režimu. Přechod z hlubinné těžby na povrchové dobývání hnědého uhlí zapříčinil zánik obcí, pozemních komunikací, železnic, půdy i zeleně. Vodní plochy byly vysušeny a vodoteče převedeny do nových umělých koryt. Nyní se člověk snaží zahlazovat následky zásahu do přírody obnovou krajiny, tvorbou a ochranou životního prostředí. Tato snaha je realizována pomocí rekultivací. Řešeny jsou zde především vodohospodářské rekultivace, vyhodnocení změn vodních složek v různém časovém období v zájmovém území a význam těchto změn pro krajinu, kterou tady zanecháme budoucím generacím.
|
|
|
Možnosti bioindikace stavu povrchových vod pomocí analýzy lastur sladkovodních mlžů se zaměřením na morfologickou variabilitu druhu Unio crassus
Zuzáková, Hana ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Možnosti bioindikace stavu povrchových vod pomocí analýzy lastur sladkovodních mlžů se zaměřením na morfologickou variabilitu druhu Unio crassus
Souhrn
Tato bakalářská práce se zabývá především rešerší variability sladkovodního mlže velevruba tupého (Unio crassus), jehož schránky byly sesbírány na území Polska, Bulharska a Rumunska a to v 10 tocích. Konkrétně se jedná o lastury z 357 jedinců, kteří se podrobili klasické morfometrické metodě, tato analýza potvrdila zjištění nejčastějších velikostí schránek uváděné v literatuře, jedná se o 40 až 70 mm délky. Pomocí reziduálních hodnot délky se šířkou a délky s tloušťkou byly lastury mezi sebou a povodími porovnávány základními statistickými testy, bodovými grafy a boxploty.
Výsledkem jsou signifikantní hodnoty u různých toků, jejich rozdíly jsou až v několika-milimetrovém rozptylu. Pro podstatnou rozdílnost v tvarových charakteristikách jedinců byly provedeny GIS analýzy u jednotlivých řek. K určení blízkého okolí vodních toků byly vhodně zvolené a vytvořené buffery ve velikosti odmocniny délek toků, v nichž došlo k určení land-use a jeho procentuálního i plošného zastoupení. Kategorie land-use byly charakterizovány pomocí mapové vrstvy Corine Land Cover classes. Zjištěné kategorie ve zkoumaných oblastech obsahují celkové zalesnění, celkové uměle zastavěné plochy, zemědělské a vodní plochy.
Výsledné statistiky krajinného využití byly porovnány a hodnoceny ve vztahu k tvarům schránek velevruba tupého a vedou ke zjištění druhové plasticity a variability tohoto živočicha, který je schopen i přes svou náročnost a vysokou potřebu kvalitních vod žít v různorodých podmínkách.
Jeho nejčastější výskyt a zároveň prostředí jemu hodné je v čistých oblastech s vysokým procentem zalesnění, průměrným zastoupením zemědělských ploch, co nejnižším zastavěním a s žádným industriálním využitím v blízkém okolí toku.
|
|
| |
|
|
Vodní prvky v krajině
Petruchová, Jana
Tato práce pojednává o výskytu vody v krajině jako takové, rozděluje vodní prvky dle různých metodik a popisuje jejich charakter a funkce. Dále se zabývá se především vývojem ztrátou vody z krajiny na našem území, ukazuje historii a problémy regulací řek. Poukazuje na důsledky těchto aktivit, rozebírá historická a současná opatření -- revitalizace a renaturace vodních toků a navrácení vody zpět do krajiny. Zabývá se také historickým vývojem krajiny s přihlédnutím na vodní složku. Případová studie se zabývá modelovým vodním prvkem -- řekou Bečvou od pramene až po ústí. Popisuje tento zajímavý štěrkonosný tok. Rozebírá problémové úseky řeky a především následky, které zanechala povodeň v roce 1997, kdy došlo ke změně morfologie koryta řeky. Na těchto nových lokalitách probíhá sukcesní vývoj rostlinných společenstev a vytváří se nový půdní profil. Autorka práce se zabývá těmito lokalitami, především nátržovými břehy a štěrkovými lavicemi na Osecké Bečvě. V práci jsou popsány koncepce protipovodňové ochrany řeky Bečvy, návrhy technických a revitalizačních opatření. Autorka zhodnocuje tyto studie. Také uvádí rozdíly regulovaného a renaturovaného koryta.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.