Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  předchozí11 - 15  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výrazové prostředky intensifikace v současné španělštině.
JIRÁKOVÁ, Hana
Předmětem této diplomové práce je představení problematiky, která se zabývá komparativní analýzou španělských a českých výrazových prostředků modifikujících slovesný děj ve smyslu jeho intenzity. Cílem práce je zmapovat teoretické poznatky a rozdíly týkající se míry slovesného děje v českých a španělských gramatikách a na základě těchto předpokladů provést analýzu skutečných překladů za pomoci korpusu InterCorp. Na závěr je provedeno vyhodnocení získaných dat a porovnání výsledků s teoretickými předpoklady.
Čeština jako cizí jazyk. Modifikovaný lingvistický popis vybraných gramatických kategorií češtiny.
KUTLÁKOVÁ, Michala
Cílem předkládané disertační práce je návrh a vypracování teoretické lingvistické báze pro obor čeština jako cizí jazyk. Konkrétně jde o komplexní lingvistický popis gramatiky češtiny ve funkci cizího jazyka, který představuje teoretické východisko pro zpracování didaktických gramatik češtiny pro cizince. Tento popis má poskytnout takový rozsah lingvistických informací, jenž umožňuje variabilně a v závislosti na účelu zpracovat jazykové struktury a zároveň ozřejmuje i vztahy a souvislosti mezi nimi. Uvedený lingvistický popis češtiny jako jazyka cizího se zaměřuje na konkrétní skupinu nerodilých mluvčích, v našem případě na skupinu nerodilých mluvčích s němčinou jako rodným jazykem. Protože se v disertaci jedná se o modelové zpracování popisu, je pozornost věnována pouze vybraným gramatickým kategoriím češtiny, a to gramatické kategorii genitivu substantiv a slovesného vidu. Problematikou popisu gramatiky přirozeného jazyka se nejprve zabýváme v obecné rovině, v části, v níž definujeme typy gramatik, které jsou pro naši práci relevantní. Následně charakterizujeme oba národní jazyky, tzn. češtinu a němčinu, z hlediska typologického a z hlediska jejich diferenciace a stratifikace. Vlastní lingvistický popis, jehož modelová aplikace je jádrem této práce, nazýváme s odkazem na J. Dolníka (1993) modifikovaným lingvistický popisem. Tento popis je založen na pěti východiscích. Jsou jimi teoretické práce předních českých a slovenských lingvistů věnované problematice přirozeného jazyka i práce popisující gramatiku češtiny. Dalšími východisky navrhovaného komplexního popisu gramatiky češtiny jsou vymezení jednotlivých referenčních úrovní podle SERR pro češtinu jako cizí jazyk, výzkumná sonda zaměřená na vnímání obtížnosti českých gramatických jevů cílovou skupinou nerodilých mluvčích a v neposlední řadě i sondy prováděné v dílčích korpusech Českého národního korpusu.
Aorist a imperfektum v horní lužické srbšině - čistě morfologický rozdíl?
Brankatschk, Katja
Tento příspěvek se soustřeďuje na analýzu nedokonavých tvarů aoristu a dokonavých tvarů imperfekta v korpusu starší hornolužické srbštiny. Analyzované výjimky ukazují, jak lexikální vliv němčiny způsobuje vidově neutrální nebo obouvidové použití některých sloves.
Odlučitelná předpona preč a prefix wot- ve starší hornolužické srbštině a jejich role při gramatikalizaci slovesného vidu
Brankatschk, Katja
Tento příspěvek se věnuje hornolužické odlučitelné předponě preč ve srovnání se synonymním prefixem wot-. Klade si otázku, zda pomocí těchto dvou elementů je možné tvořit vidové páry typu preč hić (ipf.) – woteńć (pf.). Na základě korpusu z překladu bible do starší hornolužické srbštiny analyzují se ca. 100 příkladů s předponou preč a 50 príkladů s wot-. Zdá se, že je odlučitelná předpona dostačně integrovaná do slovotvorného systému, aby mohla převzít tuto funkci. V korpuse se najde ovšem pouze jeden potentiální vidový pár preč hić / (preč) woteńć. Tyto slovesa ukazují navíc jen slabé příznaky vidovosti. Silněji se při použití předpony preč projevuje vliv konkrétního německého ekvivalentu s odpovídající předponou nebo jiné lexikální factory. Celkově se zdá, že vid ve starší Hornolužické srbštině je gramatikalizován jen na nízké úrovni, potřeba vytvořit ipf. vidového partnera pro sloveso s prefixem wot- se nevyskytuje často. Zůstává otázkou, jakou roli hrajou tyto příklady v narativním kontextu, kde se kombinují pf. tvary aoristu s ipf. imperfektu. Větší korpus narativních textů by měl ukázat, do jaké míry je volba vidu v těchto textech daná lexikálně, náhodně nebo zda tu existuje funkční rozdělení podobně jako v češtině.
Opisné slovesné vazby v současné francouzštině a jejich české ekvivalenty
KRAMOLIŠOVÁ, Lucie
Cílem této práce je popsat problematiku opisných slovesných vazeb ve francouzštině v souvislosti s pojmy vid a povaha děje ve francouzštině a následně srovnat respondenty těchto vazeb v češtině pomocí korpusové analýzy. Práce je rozdělena na dvě části, a to na první část teoretickou a druhou praktickou. V teoretické části práce jsem popsala opisné slovesné vazby, jejich typy a jejich propojení s problematikou vidu a povahy děje ve francouzštině. V praktické části práce jsou uvedeny výsledky korpusové analýzy v paralelním korpusu Intercorp. Jsou zde popsány české respondenty vybraných slovesných vazeb.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   předchozí11 - 15  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.