Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  předchozí11 - 12  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou stav po fraktuře collum chirurgicum humeri l.sin.
Ottomanská, Nikola ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvát, Robert (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče pacienta s diagnózou stav po fraktuře collum chirurgicum humeri l.sin. Cíle práce: Shrnutí teoretických poznatků, provedení studie metodiky ucelené rehabilitace, navržení terapie a zhodnocení jejího efektu u pacienta s diagnózou stav po fraktuře collum chirurgicum humeri l.sin. Metody: Rešerše s případovou studií vznikla během odborné praxe od 21. 1. do 15. 2. 2013 v IKEM v Praze. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a speciální. Teoretická část shrnuje anatomii a kineziologii pletence horní končetiny, charakteristiku zlomenin proximálního humeru a její dělení, diagnostiku a léčbu, vyšetření ramenního kloubu a rehabilitaci, a to včetně fyzikální terapie, stavu po zlomenině proximálního humeru. Ve speciální části je popsána kazuistika pacienta s touto diagnózou. Na základě anamnézy a vstupního vyšetření byl stanoven návrh terapie. Z jednotlivých terapií a výstupního kineziologického rozboru byl zhodnocen efekt terapie. Výsledky: U pacienta došlo ke zvýšení rozsahu pohyblivosti do flexe, abdukce, extenze a rotací v levém ramenním kloubu a zvýšení svalové síly u svalů ramene a lopatky vlevo. Pacient byl během terapií zaučen k autoterapii. Klíčová slova: fraktura, proximální humerus, osteosyntéza, rehabilitace, fyzikální terapie
Intraoseální přístup - alternativa periferního žilního vstupu
TUROŇ, Jiří
Intraoseální vstup je alternativní metoda zajištění žilního řečiště ve stavech, kdy je obtížné nebo nemožné zajištění venózního vstupu. Používá se především u dětí, ale je možné jej použít i u dospělých osob. V bakalářské práci s názvem Intraoseální přístup ? alternativa periferního žilního vstupu se zabývám teorií problematiky zavádění intraoseálního vstupu. Z teoretické části vychází i část praktická, kde mapuji četnost použití intraoseálního vstupu a prověřuji znalosti zdravotnických záchranářů, pracujících na zdravotnické záchranné službě Moravskoslezského kraje. Pro ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, formou anonymního dotazníku. Tyto dotazníky byly rozdány na Zdravotnické záchranné služby v Moravskoslezském kraji, konkrétně do středisek Ostrava, Opava, Havířov, Karviná, Krnov, Třinec a Frýdek - Místek. Celkem bylo rozdáno 100 kusů dotazníků do sedmi oblastních středisek záchranné služby Moravskoslezského kraje. Zpět se jich vrátilo 81, návratnost je tedy 81 %. Výsledky výzkumu jsou vyjádřeny v procentech a uvedeny v grafech. Praktické znalosti záchranářů v Moravskoslezském kraji byly ve většině případů správné, ale našli se i odpovědi špatné, i přesto jsou výsledky výzkumu více než výborné. Četnost použití tohoto vstupu není tak častá, ale věřím, že se s těmito vědomostmi bude zavádění intraoseálního vstupu stále rozšiřovat. Určené hypotézy se potvrdily.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   předchozí11 - 12  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.